hlavička
placená inzerce reklama

Jednací řád a Volební řád

orgánů Českého zahrádkářského svazu, z.s.
další

Jednací řád a Volební řád

 

orgánů Českého zahrádkářského svazu, z.s.

 

 

ČÁST PRVNÍ
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
 
 
HLAVA I
Základní ustanovení
 
 
Čl. 1
  (1) Jednací a volební řád orgánů Českého zahrádkářského svazu (dále jen „jednací a volební řád“) upravuje v souladu se stanovami Českého zahrádkářského svazu, z.s. (dále jen „stanovy“) přípravu, svolání, průběh, pravidla jednání, volby orgánů svazu a orga­nizačních jednotek a usnášení se, jakož i další záležitosti orgánů svazu a organizačních jednotek uvedených v ust. § 3 stanov a čin­nosti s tím související.
 
  (2) Orgán svazu nebo organizační jednotka se může v případě nezbytné potřeby usnést nadpoloviční většinou přítomných členů svazu na podrobnějších pravidlech svého jednání. Tato úprava však nesmí být v rozporu se zvláštními právními předpisy, se stanovami a s tímto jednacím a volebním řádem.
 
  (3) Tento jednací a volební řád platí pro jednání všech orgánů svazu a organizačních jednotek.
 
 
 
HLAVA II
Složení statutárních orgánů svazu a organizačních jednotek
 
 
Čl. 2
Výbor základní organizace
 
  (1) Výbor základní organizace (dále jen „výbor“), který je statu­tárním orgánem, tvoří podle rozhodnutí členské schůze před­seda základní organizace a vedle něho minimálně dva další členové, např. tajemník a hos­podář.
 
  (2) Předseda základní organizace je volen přímo členskou schůzí základní organizace podle ust. § 14 odst. 6 písm. b) stanov.
 
  (3) V základních organizacích s celkovým počtem do 20 členů jsou jedinými orgány předseda základní organizace jako individuální statutární orgán a revizor účtů, kterému přísluší spoluúčast na kontrole hospodaření včetně spolupodpisu dokladů s předsedou, pokud členská schůze nerozhodne o vyšším počtu členů statu­tárního orgánu nebo zřízení kontrolní komise dle stanov.
 
  (4) V základních organizacích s vyšším počtem členů může členská schůze rozhodnout o složení výboru s větším počtem jeho členů, zpravidla o funkci místopředsedy, tajemníka, hospodáře, poklad­níka, správce techniky, event. dalších funkcí podle místních podmínek a potřeb. Další členy výboru s výjimkou předsedy volí členové výboru do jednotlivých funkcí na prvním zasedání výboru po jeho zvolení členskou schůzí. Výbor by měl mít včetně předsedy lichý počet členů. Jednotlivé funkce lze rovněž vhodným způsobem kumulovat podle zvoleného počtu členů výboru. 
 
  (5) Při volbě členů výboru do další funkcí je třeba přihlížet ktomu, aby byly členy výboru zajištěny zejména tyto činnosti
  1. příprava podkladů pro zasedání výboru a členské schůze,
  2. zpracování zápisů ze zasedání členské schůze a výboru do 15 dnů od jeho ukončení,
  3. vedení veškeré dokumentace základní organizace,
  4. vedení pokladny a účetnictví,
  5. kontrola plnění přijatých usnesení ze zasedání členské schůze avýboru, pokud nejsou v základní organizaci zvoleni členové kontrolní komise,
  6. vyřizování a vedení evidence došlé pošty základní organizaci,
  7. zajištění dalších činností dle pokynů předsedy základní orga­nizace.

 

  (6)  Výboru základní organizace jako kolektivnímu statutárnímu orgánu náleží působnost podle ust. § 16 stanov; stejná působnost náleží předsedovi základní organizace jako individuálnímu statutárnímu orgánu podle odstavce 3.
 
  (7)  Členové statutárního orgánu zapsaní ve spolkovém rejstříku podle ust. § 1 odst. 4 písm. b) nebo c) stanov zastupují základní organizaci podle ust. § 38 stanov navenek v rozsahu a způsobem zapsaným vtomto rejstříku.
 
  (8)  Předseda základní organizace řídí výbor základní organizace při výkonu jeho působnosti v souladu se stanovami. Další členové výboru organizují a zajišťují činnost organizace v oblastech a způsobem, který stanoví výbor při jejich zvolení, samostatně. O zásadních otázkách nad stanovený rozsah působnosti jed­notlivých členů rozhoduje výbor větši­nou hlasů.
 
  (9)  V případě nezbytné potřeby rozhoduje o neodkladných zále­žitostech ve věcech působnosti výboru předseda samostatně; jeho rozhodnutí podléhají schválení výborem na nejbližší zasedání výboru.
 
  (10)  Je-li v rámci základní organizace zřízeno více zahrád­kových osad, je jejich zastoupení ve výboru základní organizace upraveno v čl. 5 tohoto jednacího a volebního řádu.
 
 
Čl. 3
Představenstvo územního sdružení
 
  (1)  Územní sdružení tvoří ve smyslu ust. § 17 stanov soubor základních organizací v daném území, které jsou jeho členy. V čele územního sdružení je rada územního sdružení (dále jen „územní rada“) složená ve stanoveném rozsahu ze zástupců těchto základních organizací. Statutárním orgánem územního sdružení je představenstvo územního sdružení.
 
  (2)  Představenstvo územního sdružení jako jeho statutární orgán tvoří předseda územního sdružení a vedle něho podle rozhodnutí územní konference minimálně další čtyři členové. 
 
  (3)  Předseda územního sdružení, který je volen přímo konferencí územního sdružení podle ust. § 18 písm. h) stanov.
 
  (4)  Na prvním zasedání představenstva územního sdružení po jeho zvolení konferencí územního sdružení mohou členové předsta­venstva územního sdružení zvolit zpravidla své členy do funkce místopředsedy, tajemníka, hospodáře event. pokladníka a dalšího člena či členy pověřit působností podle potřeb územního sdružení. Jednotlivé funkce je možné podle potřeb a možností vhodným způsobem kumulovat či rozšířit tak, aby činily celkem lichý počet členů představenstva územního sdružení.
 
  (5)  Zastává-li některé z činností náležející jinak členu před­sta­venstva (např. tajemník, účetní, pokladní či hospodář atp.) zaměstnanec územního sdružení, pak mu funkce člena před­sta­venstva územního sdružení jako statutárního orgánu z titulu výkonu těchto činností nepřísluší.
 
  (6)  Při volbě členů představenstva do další funkcí je třeba přihlížet k tomu, aby byly členy představenstva zajištěny zejména tyto činnosti
  1. příprava zasedání rady územního sdružení a představenstva územního sdružení,
  2. zpracování zápisů ze zasedání rady územního sdružení apředstavenstva územního sdružení do 30 dnů od jeho ukončení,
  3. kontrola plnění přijatých usnesení,
  4. zajištění dalších činnosti dle pokynů předsedy územního sdružení.
 
  (7)  Představenstvu územního sdružení náleží působnost podle ust. § 20 stanov. Členové představenstva zapsaní ve spolkovém rejstříku podle ust. § 1 odst. 4 písm. a) stanov zastupují územní sdružení navenek podle § 38 stanov v rozsahu a způsobem zapsaným v tomto rejstříku.
 
  (8) Předseda územního sdružení řídí představenstvo při výkonu jeho působnosti v souladu se stanovami. Jednotliví členové před­stavenstva organizují a řídí činnost územního sdružení vrozsahu azpůsobem, který vyplývá z jejich funkce a který stanoví před­stavenstvo při jejich zvolení. V zásadních otázkách nad rozsah působnosti jednotlivých členů představenstva rozhoduje před­stavenstvo většinou hlasů.
 
  (9)  V případě nezbytné potřeby rozhoduje o neodkladných zá­ležitostech ve věcech působnosti představenstva předseda územního sdružení samostatně, jeho rozhodnutí podléhají schválení na nej­bližším zasedání představenstva.
 
 
Čl. 4
Představenstvo svazu
 
  (1)  Představenstvo svazu jako jeho statutární orgán tvoří předseda svazu a vedle něho první místopředseda a další místopředsedové svazu ve složení, které stanoví sněm svazu, zpravidla pověření řízením a organizováním jednotlivých oblastí (odborná činnost, ekonomika a finance, práce s mládeží, orga­nizační a právní věci, propagace a tisk). Uvedený počet a rozsah funkcí lze vhodným způsobem podle rozhodnutí sněmu rozšířit nebo kumulovat, přičemž by měl být dodržen jejich lichý počet.
 
  (2)  Představenstvu svazu náleží působnost podle ust. § 23 stanov. Členové představenstva zapsaní ve spolkovém rejstříku zastupují svaz navenek v rozsahu a způsobem zapsaným v tomto rejstříku.
 
  (3)  Předseda svazu řídí představenstvo při výkonu jeho působnosti v souladu se stanovami. Jednotliví členové před­stavenstva organizují a řídí činnost svazu v rozsahu a způsobem, který vyplývá z jejich funkce, jenž stanoví před­sta­venstvo při jejich zvolení. V zásadních otázkách nad rámec působnosti jednotlivých členů rozhoduje představenstvo většinou hlasů.
 
  (4)  V případě nezbytné potřeby rozhoduje o neodkladných zá­le­žitostech ve věcech působnosti představenstva předseda svazu samostatně; jeho rozhodnutí podléhají schválení na nejbližším zasedání představenstva.
 
 
 
HLAVA III
Základní organizace s více zahrádkovými osadami
 
Čl. 5
 
  (1)  V případě, kdy v rámci základní organizace je zřízeno více zahrádkových osad, musí být ve výboru zastoupeny všechny zahrádkové osady. Členové výboru zastupující zahrádkové osady pak vždy jednají v rámci pověření členů svazu příslušné zahrádkové osady.
 
  (2)  Každá zahrádková osada má svůj vlastní osadní řád, který upravuje potřeby této zahrádkové osady. Osadní řád připraví osadní výbor a schvalují ho členové svazu na zasedání zahrádkové osady.
 
  (3)  Pro účast člena svazu na zasedání členů v zahrádkové osadě, hlasování o usnesení a schopnost usnášet se platí ust. § 5 stanov.
 
  (4)  V souladu s ust. § 14 odst. 5 stanov může být v základní organizaci s větším počtem členů svazu v jedné nebo více zahrád­kových osadách konáno zasedání členské schůze formou shro­máždění delegátů.
 
  (5)  Při volbě delegátů se postupuje podle věty druhé a třetí ust. §14 odst. 5 stanov.
 
  (6)  Výbor základní organizace zašle program zasedání členské schůze formou shromáždění delegátů s dostatečným časovým předstihem tak, aby ho zvolení delegáti mohli projednat se členy svazu v zahrádkové osadě a jejich schválené stanovisko formou usnesení mohli projednat na zasedání shromáždění delegátů.
 
  (7)  Pro delegáty ze zahrádkové osady je členy svazu projednané a schválené stanovisko v zahrádkové osadě formulované v usne­sení k jednotlivým bodům programu zasedání členské schůze formou shromáždění delegátů závazné. 
 
  (8)  Pro účast delegáta na zasedání členské schůze formou shromáždění delegátů, hlasování o usnesení a schopnost usnášet se platí ust. § 5 stanov.
 
 
 
HLAVA IV
Jednání jménem orgánů svazu a organizačních jednotek
 
 
Čl. 6
 
  Při jednání a rozhodování musí každý orgán svazu nebo or­ga­nizační jednotky dbát práv a oprávněných zájmů těch, jichž se dotýkají.
    
 
Čl. 7
 
  (1)  Jménem svazu jednají zástupci orgánů svazu nebo organi­začních jednotek podle článku 2, 3 a 4 tohoto jednacího a volebního řádu. 
 
  (2)  V souladu s ust. § 38 odst. 4 stanov může jménem orgánů svazu nebo organizační jednotky jednat ten, kdo byl k tomu zmocněn (dále jen „zmocněnec“) příslušným orgánem svazu nebo organizační jednotky na základě zástupčího oprávnění, uvedeném v udělené plné moci, vymezující rozsah a dobu zmocnění. 
 
  (3)  Zmocní-li zástupci orgánu svazu nebo organizační jednotky, uvedení v odstavci 1 k zastupování na základě a v rozsahu zá­stupčího oprávnění, uvedeném v udělené písemné plné moci, zmocněnce podle odstavce 2, seznámí se svým rozhodnutím členy orgánu svazu nebo organizační jednotky na nejbližším zasedání. 
 
  (4)  Zmocněnec je povinen bez zbytečného odkladu informovat oprůběhu jednání orgán svazu nebo organizační jednotky, kterým byl k jednání zmocněn. 
 
  (5)  Kde to stanoví jiný právní předpis nebo to vyžaduje důležitost jednání, musí se zmocněnec prokázat písemnou plnou mocí.
 
 
Čl. 8
 
  Jménem orgánu svazu nebo organizační jednotky mohou učinit veřejný projev písemně, ústně nebo prostřednictvím sdělovacích prostředků, jen zástupci orgánu svazu nebo organizační jednotky uvedení v ust. § 38 odst. 1 a 2 stanov, popřípadě jiný člen svazu pověřený výborem nebo představenstvem příslušného orgánu svazu nebo organizační jednotky.
 
 
 
HLAVA V
Náležitosti písemností a jejich doručování
 
 
Čl. 9
 
  (1)  Písemnosti závažného obsahu, zejména právně zavazující, vždy podepisují 2 členové orgánu svazu nebo organizační jednotky, zpravidla předseda a další člen orgánu svazu nebo organizační jednotky. Současně písemnost opatří otiskem razítka orgánu svazu nebo organizační jednotky (pokud razítko vlastní) a datem podpisu.
 
  (2)  Běžnou korespondenci, určenou pro vnitřní potřebu orgánů svazu nebo organizační jednotky, podepisují členové orgánu svazu nebo organizační jednotky uvedení v čl. 7 odst. 1 tohoto jednacího a volebního řádu nebo pověření zaměstnanci svazu. Uvedenou korespondenci podepisuje pouze jeden člen orgánu svazu, organizační jednotky nebo pověřený zaměstnanec. 
 
  (3)  Odeslaná písemnost obsahuje název orgánu svazu nebo organizační jednotky, místo a datum vyhotovení, případně číslo jednací, přesnou adresu příjemce, stručný a srozumitelný text, podpisovou doložku oprávněných osob uvedených v odstavci 1 a 2, otisk razítka orgánu svazu nebo organizační jednotky (pokud razítko vlastní) a kontaktní spojení oprávněné osoby pověřené přijímáním pošty.  
 
  (4)  Písemnosti lze doručovat osobně zpracovatelem písemnosti, jiným členem svazu, prostřednictvím pošty, doručovatelské služby a elektronickou poštou.
 
  (5)  Vzniklé a doručené dokumenty se u orgánu svazu nebo organizační jednotky evidují, vyřizují, odesílají, ukládají a vyřazují ve skartačním řízení v souladu s jinými právními předpisy 1).
 
  (6) Písemnost, zaslaná členům svazu se považuje za doručenou dnem, kdy pošta nebo doručovatelská služba písemnost doručí, nebo kdy ji vrátí příslušnému orgánu svazu nebo organizační jednotce jako nedoručitelnou nebo dnem, kdy ten, komu je pí­sem­nost určena, její převzetí odmítne. 
 
  (7)  Písemnost lze doručit rovněž prostřednictvím zástupce or­gánu svazu nebo organizační jednotky, členem svazu nebo zaměstnancem svazu, přičemž písemnost se považuje za doručenou dnem, kdy ten, komu je určena její převzetí písemně potvrdí nebo její převzetí odmítne. Zástupce orgánu svazu nebo organizační jednotky, člen svazu nebo zaměstnanec svazu, který písemnost doručuje, na písemnosti vyznačí svůj podpis a datum, kdy ten, komu byla písemnost určena, odmítl převzetí písemnosti. 
 
 
 
ČÁST DRUHÁ
ZASEDÁNÍ ORGÁNŮ SVAZU A ORGANIZAČNÍCH JEDNOTEK
 
 
HLAVA I
Svolání zasedání orgánů svazu a organizačních jednotek
 
 
Čl. 10
 
  (1)  Orgán svazu nebo organizační jednotky se schází v termínu určeném stanovami a dále dle potřeby. 
 
  (2)  Zasedání orgánů svazu nebo organizačních jednotek (dále jen „zasedání“) se svolává písemným oznámením, doručeným účast­níkům zasedání nebo jeho zveřejněním na informační desce, případně na webových stránkách orgánu svazu nebo organizační jednotky, nejpozději v termínu 
  1. orgány svazu 
    1. 21 dnů před dnem jeho konání – republiková rada, kontrolní komise svazu a rozhodčí komise svazu,
    2. 7 dnů před dnem jeho konání – představenstvo svazu,
  2. orgány organizačních jednotek
    1. 14 dnů před dnem jeho konání – rada územního sdružení, kontrolní komise územního sdružení a členská schůze základní organizace,
    2. 7 dnů před dnem jeho konání – představenstvo územního sdružení, výbor základní organizace a kontrolní komise základní organizace;
písemné oznámení obsahuje zejména datum, hodinu, místo konání a program zasedání.
 
  (3)  Zasedání republikové rady svolává představenstvo svazu, zasedání rady územního sdružení svolává představenstvo územního sdružení (dále jen „představenstvo“). Zasedání představenstva těchto orgánů a zasedání výboru základní organizace svolává předseda, případně pověřený člen orgánu svazu nebo organizační jednotky.
 
  (4)  Zasedání kontrolní komise svolává předseda nebo pověřený člen kontrolní komise, v mimořádných případech předseda kontrolní komise vyššího stupně. Při své činnosti se řídí stanovami, tímto jednacím a volební řádem a jinými právními předpisy 2).
 
  (5)  Zasedání rozhodčí komise svazu svolává předseda nebo pověřený člen rozhodčí komise. Při své činnosti se řídí stanovami, tímto jednacím a volební řádem a zvláštními jinými právními předpisy3).
 
  (6)  Zasedání krajské koordinační rady svolává její předseda nejméně 14 dnů pře jeho konáním.
 
  (7)  Nelze-li svolat zasedání podle odstavce 2 až 5, při
  1. zrušení, přeměně a zániku svazu a jeho organizačních jed­notek,
  2. likvidaci majetku svazu a jeho organizačních jednotek,
  3. nesvolání zasedání členské chůze podle ust. § 14 odst. 1 a3 stanov;
může mimořádně svolat zasedání vyšší orgán svazu nebo orga­nizační jednotky.
 
  (8)  Písemně, ve lhůtě nejpozději 7 dnů před dnem zasedání, musí být pozván ten, jehož osobní věci budou předmětem jednání (nepřijetí za člena svazu, jeho odvolání, vyloučení apod.).
 
  (9)  Písemně, ve lhůtě nejpozději 7 dnů před dnem zasedání, musí být svoláni všichni členové orgánu svazu nebo organizační jednotky v případech, kdy předmětem jednání bude záležitost, kje­jímuž rozhodnutí a k přijetí usnesení je zapotřebí dvou třetin všech hlasů jeho členů svazu v době usnášení (kvalifikovaná většina).
 
 
Čl. 11
 
  (1)  Republiková rada, rada územního sdružení a členská schůze základní organizace musí být svolána, požádá-li o to alespoň jedna třetina jejich členů nebo předseda kontrolní komise.
 
  (2)  V případě, že zasedání členské schůze základní organizace bude projednávat otázky práv a povinností členů svazu podle stanov, musí být uvedeny v programu zasedání členské schůze jako samostatný bod.
 
 
 
HLAVA II
Příprava a účast na zasedání orgánu svazu a organizační jednotky
 
 
Čl. 12
 
  (1)  Zasedání a návrh usnesení připraví předseda orgánu svazu nebo organizační jednotky, případně člen orgánu svazu nebo organizační jednotky pověřený řízením zasedání. 
 
  (2)  Program zasedání výboru základní organizace připraví předseda základní organizace nebo pověřený člen výboru; program zasedání členské schůze připraví výbor základní organizace.
 
  (3)  Program zasedání představenstva rady územního sdružení arepublikové rady připraví předseda územního sdružení, resp. předseda svazu nebo pověřený člen představenstva.
 
  (4)  Program sněmu, územní konference, zasedání rady územ­ního sdružení a republikové rady připraví představenstvo.
 
  (5)  Program zasedání kontrolní komise připraví její předseda nebo pověřený člen kontrolní komise.
 
  (6)  Program zasedání rozhodčí komise svazu připraví její před­seda nebo pověřený člen rozhodčí komise.
 
  (7)  Program zasedání krajské koordinační rady připraví předseda krajské koordinační rady nebo pověřený člen krajské koordinační rady.
 
  (8)  Při svolání zasedání podle čl. 10 odst. 7 tohoto jednacího a vo­lebního řádu připraví program zasedání vyšší orgán svazu, který zasedání svolal.
 
  (9)  Organizátor zasedání, zejména
  1. stanoví dobu a místo zasedání,
  2. navrhne program zasedání,
  3. stanoví odpovědnost konkrétních osob za zpracování apředložení podkladových materiálů (dále jen „materiál“) k jednotlivým navrženým bodům programu zasedání.
 
  (10)  Materiály pro zasedání obsahují, zejména
  1. název materiálu, jeho předkladatele a zpracovatele,
  2. návrh usnesení k materiálu, 
  3. důvodovou zprávu obsahující, zejména zhodnocení dosa­vadního stavu, výsledky projednání materiálu s dot­čenými subjekty, upozornění na případná rizika, 
  4. odůvodnění navrhovaných opatření a jejich finanční náklady a další náležitosti, především stanoví-li tak platné právní předpisy.
 
  (11)  Materiály se předkládají organizátoru zasedání písemně, a to jak v listinné (za účelem archivace materiálu), tak v elektronické formě, nejpozději 14 dnů přede dnem zasedání.
 
  (12)  Ve výjimečném případě může být ze závažných důvodů materiál předložen i ústně; v tomto případě předkladatel materiálu jeho předložení na zasedání odůvodní.
 
  (13)  Pro zasedání členské schůze základní organizace, rady územního sdružení a republikové rady připraví dle potřeby výbor základní organizace a představenstvo návrhy na složení man­dátové, návrhové a případně volební komise.
 
Čl. 13
 
  (1)  Členové orgánu svazu jsou povinni se zúčastňovat zasedání.
 
  (2)  Pokud členovi orgánu svazu brání vážné důvody zúčastnit se zasedání, je povinen se před zasedáním orgánu svazu písemně, e−mailem nebo ústně omluvit u organizátora zasedání. Ve výji­meč­ných případech tak lze učinit před zahájením zasedání předse­dajícímu zasedání. Ústně se omlouvá předsedajícímu zasedání zpravidla pozdní příchod, nebo předčasný odchod ze zasedání.
 
  (3)  Účast na zasedání stvrzuje člen svazu podpisem do listiny přítomných.
 
  (4)  Zasedání má právo se zúčastnit s hlasem poradním člen orgánu svazu vyššího stupně a přizvané fyzické nebo právnické osoby.
 
 
 
HLAVA III
Řízení, průběh zasedání a hlasování na zasedání orgánu svazu a organizační jednotky
 
 
Čl. 14
 
  (1)  Zasedání řídí předsedající, kterým je předseda nebo pově­řený člen představenstva nebo výboru; u krajské koordinační rady člen pověřený řízením jednání.
 
  (2)  Při zasedání se přítomnost zjišťuje prezenční listinou, pode­psanou přítomnými členy svazu, která je součástí zápisu ze za­sedání. Součásti zápisu jsou rovněž udělené písemné plné moci kzastupování člena svazu podle ust. § 5 odst. 2 stanov.
 
  (3)  Po zahájení zasedání a zjištění prezence předloží před­sedající ke schválení program zasedání. O záležitosti, která nebyla zařazena do programu zasedání při jeho svolání, lze rozhodnout jen za účasti a se souhlasem všech členů orgánu svazu nebo organizační jednotky oprávněných o ní hlasovat podle ust. § 5 odst. 4 a 5 stanov.
 
  (4)  Po zahájení zasedání volí přítomní členové svazu dle potřeby
  1. a) členy mandátová komise, 
  2. b) členy návrhová komise, 
  3. c) členy volební komise,
  4. d) zapisovatele, případně ověřovatele zápisu.
 
  (5)  Mandátová komise ověřuje počet přítomných členů svazu, delegátů a hostů a podává zprávu o splnění požadavků, stano­vených stanovami a tímto jednacím a volebním řádem, k plat­nému jednání a usnášení se.
 
  (6)  Návrhová komise připraví a přednese návrh usnesení, který obsahuje zejména
  1. schválení zprávy o činnosti orgánu svazu nebo organizační jednotky, včetně zprávy o hospodaření, 
  2. schválení zprávy kontrolní komise, 
  3. schválení zprávy rozhodčí komise svazu,
  4. schválení plánu činnosti podložený rozpočtem orgánu svazu nebo organizační jednotky, 
  5. případně další návrhy předkládané ke schválení,
  6. uložené úkoly orgánům svazu, organizační jednotky a členům svazu.
 
  (7)  Při malém počtu členů základní organizace je možné funkci mandátové a návrhové komise sloučit nebo ji nezřizovat.
 
  (8)  Program zasedání členské schůze základní organizace uvedený v pozvánce na zasedání členské schůze nemůže být doplněn o následující záležitosti
  1. odvolání člena svazu proti nepřijetí za člena svazu, 
  2. znovupřijetí vyloučeného člena svazu, 
  3. vyloučení člena svazu, 
  4. rozhodování o zrušení, přeměně a zániku základní orga­nizace. 
 
 
Čl. 15
 
  (1)  Na každém zasedání se schvalují opatření provedená orgány svazu nebo organizační jednotky a jejich zástupci, uvedenými v čl. 7 odst. 1 tohoto jedna­cího a volebního řádu v neodkladných záležitostech podle ust. § 4 odst. 4, § 16 odst. 4 písm. d) a odst. 5, § 20 odst. 5 písm. d), f a g) a odst. 8 a § 23 odst. 6 písm. i) a odst. 7 stanov. Stejně tak musí být schvalována opatření učiněná zmoc­něncem, uvedeném v čl. 7 odst. 2 tohoto jednacího a volebního řádu.
 
  (2)  Zpráva o hospodaření, o čerpání rozpočtu a jeho změnách, účetní závěrka a návrh rozpočtu musí být předmětem jednání členské schůze základní organizace nebo zasedání rady územního sdružení vždy po ukončení zúčtovacího období v kalendářním roce.
 
  (3)  Jednání o opatřeních a záležitostech, pro jejichž schválení je stanovena kvalifikovaná většina hlasů, je předmětem zasedání, které na taková opatření či záležitosti bezprostředně navazuje, nebo které jsou takovým rozhodnutím podmíněny.
 
 
Čl. 16
 
  Řádně svolané zasedání jedná za přítomnosti členů orgánů svazu nebo organizační jednotky uvedených v ust. § 5 odst. 4 stanov ausnáší se podle ust. § 5 odst. 5 stanov, pokud není stanovami atímto jednacím a volebním řádem určeno jinak. 
 
 
Čl. 17
 
  (1)  Na zasedání má každý člen svazu (delegát) právo volného projevu, pokud mu předsedající udělí slovo. Slovo může členovi svazu nebo delegátovi v odůvodněných případech předsedající odebrat.
 
  (2)  Člen svazu, jemuž slovo nebylo uděleno nebo bylo odňato, je oprávněn žádat, aby členové svazu přítomni na zasedání rozhodli hlasováním, zda neudělení slova nebo jeho odnětí je odůvodněné. Tato žádost nemůže být předsedajícím odmítnuta. Na návrh člena svazu mohou členové svazu přítomni na zasedání rozhodnout očasovém limitu jednotlivých projevů.
 
 
Čl. 18
 
  (1)  O návrzích se rozhoduje hlasováním veřejně nebo tajně, podle rozhodnutí orgánu svazu nebo organizační jednotky nebo členů svazu zúčastněných na zasedání. 
 
  (2)  Vyžaduje-li se, aby se o některých bodech usnesení hlaso­valo zvlášť, stanoví jejich pořadí pro postupné hlasování předse­dající zasedání.
 
  (3)  Pokud byly uplatněny pozměňovací návrhy, hlasuje se nejprve o navržených změnách, a poté o ostatních částech návrhu. Poz­mě­ňovacím návrhem je částečně pozměňovací návrh, doplňující návrh nebo protinávrh.
 
  (4)  Je-li návrh usnesení předložen nebo jeho některá část před­ložena v několika variantách, hlasuje se o nich v pořadí, jak byly navr­ženy. Schválením jedné varianty se ostatní varianty považují za neschválené a nehlasuje se o nich.
 
  (5) Orgán svazu nebo organizační jednotky může rozhodnout o odděleném hlasování u jednotlivých částí návrhu usnesení. Po od­děleném hlasování se hlasuje na závěr o návrhu usnesení jako celku.
 
  (6)  Hlasování řídí a výsledek zjišťuje předsedající za součinnosti zapisovatele. Při rovnosti hlasů se návrh považuje za zamítnutý.
 
  (7)  Přehlasovaná menšina může žádat, aby její návrh byl uveden v zápise. Této žádosti se musí vyhovět.
 
  (8)  Člen svazu v případě omluvené nepřítomnosti a neudělení plné moci jinému členovi svazu nebo osobě blízké může svůj hlas pro i proti při hlasování o usnesení oznámit nejpozději do doby hlasování písemně, e-mailem nebo jiným způsobem. Oznámení jeho hlasu se považuje za účast při hlasování.
 
 
Čl. 19
 
  Projednání určité věci odročuje a zasedání ukončuje předsedající. Každý člen svazu s hlasovacím právem může žádat, aby zasedání rozhodlo, má-li se v jeho jednání pokračovat.
 
 
Čl. 20
 
  (1) Na následujícím zasedání se kontrolují jednotlivé body usnesení. Současně se schvaluje zápis z posledního zasedání, který se nemusí číst, pokud všichni účastníci zasedání dostali jeho opis, nebo usnese-li se zasedání, aby od čtení zápisu bylo upuštěno. 
 
  (2) Jsou-li k zápisu připomínky a souhlasí-li s nimi většina pří­tomných členů svazu, je nutno, aby znění zápisu bylo opraveno. Zapisovatel připojí usnesení o opravě zápisu k původnímu zápisu suvedením data, kdy změny nebo doplnění byly schváleny a jejich přesné znění. 
 
  (3) Po tomto projednání podepíše zápis předsedající, zapisovatel a ověřovatelé zápisu, pokud byli zvoleni.
 
 
 
HLAVA IV
Dokumentace ze zasedání 
 
 
Čl. 21
 
  (1)  O průběhu zasedání se vždy pořizuje zápis, který musí být vyho­toven do 30 dnů od jeho ukončení.
 
  (2)  Ze zápisu musí být patrné
  1. kdo zasedání svolal a jak,
  2. kdy se konalo,
  3. kdo ho zahájil,
  4. kdo mu předsedal,
  5. jaké byly pro zasedání navrženy komise podle čl. 14 odst. 4 tohoto jednacího a volebního řádu a uvedení členů, kteří byli do nich zvoleni,
  6. jaké byly přijaty závěry nebo usnesení,
  7. kdy byl zápis vyhotoven, kdo ho vyhotovil, ověřovatelé zápisu byli-li zvoleni a předsedající.
 
  (3)  Závěry nebo usnesení musí být jasné, konkrétní a kontro­lovatelné. V zápise o hlasování o různých návrzích je nutno uvést počet členů svazu, kteří hlasovali pro přijetí návrhu (protinávrhu), proti tomuto návrhu (protinávrhu) a kteří se zdrželi hlasování.
 
  (4)  Každý bod závěru nebo usnesení, kterým je uloženo plnění úkolu, musí obsahovat určení zodpovědného člena svazu nebo orgánu svazu a termín pro splnění úkolu.
 
  (5)  Je-li pro platné usnášení se potřebná kvalifikovaná většina členů svazu podle ust.  § 14 odst. 7, § 19 odst. 7, § 21 odst. 4 a §22 odst. 6 stanov, vždy se v zápise uvede počet přítomných členů svazu v době hlasování.
 
  (6)  Zápis z průběhu zasedání pořizuje zapisovatel, kterého tímto úkolem pověří orgán svazu nebo organizační jednotky pořádající zasedání, a to buď pro konkrétní zasedání, nebo pro určité časové období. Zapisovatel se při pořizování zápisu v průběhu zasedání řídí pokyny předsedajícího. 
 
  (7)  V případě potřeby mohou být na zasedání zvoleni ověřovatelé zápisu.
 
  (8)  Vyhotovený zápis podepisuje zapisovatel, předsedající, případně ověřovatelé zápisu.
 
 
Čl. 22
 
  (1)  Zápisy se řadí časově za sebou, případně se opatří pořadovými čísly, s připojením programu, prezenční listiny, případně jiných písemností, vztahujících se k zasedání.
 
  (2)  Za zápis a jeho úplnost
  1. ze zasedání rady územního sdružení a republikové rady, 
  2. představenstva rady územního sdružení a republikové rady, 
  3. rozhodčí komise svazu, 
  4. kontrolní komise, 
  5. krajské koordinační rady, 
  6. členské schůze,
  7. výboru základní organizace;
odpovídá člen pověřený řízením zasedání.
 
  (3)  Veškeré zápisy ze zasedání se ukládají v souladu se jinými právním předpisem1)
 
  (4)  V základní organizaci odpovídá za ukládání zápisů tajemník výboru.
 
  (5)  Člen základní organizace má právo nahlédnout do zápisu podle ust. § 10 odst. 1 písm. f) stanov. V případě zveřejnění zápisu ze zasedání výboru nebo ze zasedání členské schůze na informační tabuli v zahrádkové osadě je třeba postupovat v souladu Metodickým pokynem č. 1/2018 ČZS, který stanoví pravidla k na­kládání azpra­cování osobních údajů a s předpisem upravující nakládání sosobními údaji.
 
  (6)  Zápis ze zasedání, s výjimkou členské schůze, se zasílá všem členům příslušného orgánu svazu nebo organizační jednotky, apředsedovi kontrolní komise a předsedovy rozhodčí komise. Zápis z jednání zasedání rady územního sdružení se zasílá Ústředí svazu v případě, že na zasedání byly vzneseny náměty nebo připomínky pro orgány svazu.
 
 
HLAVA V
Zakončení zasedání
 
 
Čl. 23
 
  (1)  Jsou-li projednány všechny body programu zasedání, před­sedající zasedání ukončí.
 
  (2)  Za vyřízení dotazů, připomínek a námětů, přednesených na zasedání, zodpovídá představenstvo orgánu svazu nebo orga­nizační jednotky, nebo předseda základní organizace, pokud nebylo závěry nebo usnesením stanoveno jinak. Nestanoví-li závěry nebo usnesení ze zasedání jinak, činí lhůta pro vyřízení 30 dnů.
 
 
 
 
ČÁST TŘETÍ
VOLBY
 
HLAVA I
Svolání zasedání sněmu, územní konference a členské schůze
 
 
Čl. 24
 
  (1)  Sněm
  1. svolává se jedenkrát za 5 let,
  2. delegáty sněmu volí zprostředkovaně cestou územní konfe­rence všichni členové svazu na členské schůzi základní organizace formou volby delegátů na územní konferenci, zníž jsou voleni delegáti na sněm,
  3. stanovený klíč pro počet delegátů sněmu – na každých započatých 2000 členů územního sdružení jeden delegát.
 
  (2)  Územní konference 
  1. svolává se jedenkrát za 5 let v dostatečném předstihu před konáním sněmu,
  2. delegáty územní konference volí členská schůze všech základních organizací příslušného územního sdružení,
  3. stanovený klíč pro počet delegátů územní konference – na každých započatých 200 členů svazu základní organizace jeden delegát; pokud pro volbu orgánů územního sdružení je nutné zvýšit počet delegátů, volí se na návrh předsta­venstva územního sdružení jejich další potřebný počet.
  4. územní sdružení, vzniklé v jiném časovém úseku, podřídí své volební období vyhlášenému pětiletému období, 
 
  (3)  Členská schůze 
  1. svolává se nejméně jedenkrát za kalendářní rok,
  2. volební členská schůze se svolává jedenkrát za 5 let vobdobí stanoveném republikovou radou a volí funkcionáře základní organizace podle ust. § 14 odst. 6 písm. b) stanov a delegáty územní konference v dostatečném časovém předstihu před konáním územní konference,
  3. základní organizace, vzniklá v jiném časovém úseku, podřídí své volební období vyhlášenému pětiletému období.
 
 
 
HLAVA II
Způsob, zásady a druhy voleb
 
 
Čl. 25
Způsob voleb
 
  (1)  Podle tohoto volebního řádu lze volit do orgánů svazu nebo organizační jednotky veřejně (aklamací) nebo tajně.
 
  (2)  Veřejná volba spočívá v hlasování, při kterém voliči zvednutím ruky nebo hlasovacího lístku vyjádří souhlas nebo nesouhlas s ná­vrhem. O návrzích na zvolení členů do orgánů svazu nebo organi­zační jednotky se hlasuje zásadně jednotlivě podle kandidátky z více navrhovaných kandidátů. Veřejně se hlasuje zpravidla o slo­žení komisí, kde lze hlasovat dohromady o celé komisi.
 
  (3)  Tajná volba se provádí zpravidla zaškrtáváním nebo vyškrtá­váním, případně jiným označením v kandidátce s více navrho­vanými kandidáty do orgánů svazu nebo organizační jednotky. Jiný než schválený způsob vyznačení souhlasu nebo nesouhlasu vkandidátce představuje neplatný hlas. Kandidátky se shromáždí u volební komise, která sčítá na kandidátkách vyznačené kandidáty. Kandidáti s počtem hlasů nutným ke zvolení se vyhlásí za zvolené. 
 
 
ČI. 26
Zásady voleb
 
  (1)  V návaznosti na obecné zásady volebního práva platí v pod­mínkách Českého zahrádkářského svazu tyto základní zásady
  1. volby do orgánů svazu nebo organizační jednotky jsou všeobecné – každý člen svazu má právo volit (právo aktivní) a právo být volen (právo pasivní) do orgánů svazu, splňuje-li stanovené podmínky, k tomu
    1. právo volit a být volen do orgánů svazu nebo organi­zační jednotky platí pro fyzické a právnické osoby, které jsou členy svazu,
    2. pokud je členem svazu fyzická osoba mladší 15 let, platí pro ni aktivní volební právo; právo být volen do orgánů svazu má osoba starší 18 let,
    3. je-li členem svazu právnická osoba, při volbách ji zastu­puje její statutární orgán, ledaže právnická osoba určí jiného zástupce,
    4. pro zastupování člena svazu při volbách platí ust. § 5 stanov,
  2. volby do orgánů svazu nebo organizační jednotky jsou rovné – každý hlas člena svazu má stejnou váhu, každý člen má jeden hlas, k tomu
    1. člen svazu vykonává své volební právo osobně, 
    2. pro zastupování člena svazu při volbách platí ust. § 5 odst. 2 stanov o hlasování na základě plné moci, zas­tu­pování manželem nebo zákonným zástupcem, 
    3. hlasování ve volbách lze také oznámit do doby zahájení voleb jiným způsobem podle čl. 18 odst. 7 tohoto jed­na­cího a volebního řádu,
  3. volby do orgánů základních organizací jsou zpravidla přímé, volby do orgánů vyšších organizačních stupňů jsou nepřímé – prostřednictvím zvolených delegátů – volitelů, k tomu
    1. volba orgánů základní organizace se provádí přímo hla­sováním všech oprávněných voličů – členů základní organizace,
    2. oprávněnými voliči jsou všichni členové základní orga­nizace včetně čestných členů, kterým právo volit a být volen může přiznat nejvyšší orgán základní organizace (členská schůze),
    3. volba orgánů základní organizace nepřímou formou se koná prostřednictvím zvolených delegátů základní or­ga­nizace v případě, kdy je zasedání členské schůze konáno formou shromáždění delegátů podle ust. § 14 odst. 5 stanov,
    4. volby orgánů územního sdružení, krajské koordinační rady a orgánů svazu podle ust. § 18 a § 21 stanov se koná nepřímou formou prostřednictvím zvolených dele­gátů,
  4. volby do orgánů svazu nebo organizační jednotky se provádí podle rozhodnutí příslušných nejvyšších orgánů svazu nebo organizační jednotky veřejně (aklamací) nebo tajným hlaso­váním
    1. volba členů orgánů svazu nebo organizační jednotky akla­mací se provádí veřejným hlasováním všech opráv­něných voličů přítomných na zasedání nebo zastoupených podle písmena b), kteří prokazatelně projeví souhlas či nesouhlas se zvolením kandidáta nebo se zdrží hlasování, 
    2. tajným hlasováním se rozumí forma volby, při níž volič nemusí zveřejnit, komu odevzdá svůj hlas; způsob taj­ného hlasování určí orgán svazu nebo organizační jed­notky, v jehož působnosti hlasování probíhá,
    3. o formě hlasování (veřejné či tajné) rozhode před hlasováním většinou hlasů zpravidla nejvyšší orgán, vje­hož působnosti se volba provádí (členská schůze, rada územního sdružení, územní konference, repub­liková rada, sněm), 
  5. volba členů orgánů svazu nebo organizační jednotky se provádí podle kandidátky, kterou připraví předem, po pro­jednání s kandidáty, statutární orgán, který volby připra­vuje (výbor základní organizace, představenstvo územního sdružení, představenstvo svazu), k platnosti volby do všech orgánů svazu nebo organizační jednotky je třeba většiny hlasů oprávněných voličů přítomných v době usnášení, stejně jako k platnosti odvolání členů orgánů, vždy při usnášení schopném zasedání příslušného orgánu
    1. při volbách do orgánů svazu a jeho organizačních jed­no­tek je nutné, aby volební zasedání (členská schůze, územní konference, sněm) bylo usnášení schopné, tedy aby při volbách byli přítomni nebo zastoupeni podle písmena b) členové svazu nebo volitelé při ne­přímé volbě (delegáti územní konference či sněmu) podle ust. § 5 odst. 5 stanov, 
    2. stejné zásady platí pro odvolání členů volených orgánů svazu nebo organizační jednotky z funkcí,
  6. volby do orgánů svazu nebo organizační jednotky se konají na dobu pěti let ve lhůtách nepřesahujících volební období stanovené nejvyšším orgánem svazu,  
  7. zvolené orgány svazu nebo organizační jednotky a jejich členové nabývají své působnosti, práv a povinností podle stanov svazu dnem zvolení, kdy zároveň zaniká působnost dosavadních orgánů svazu a jejich členů.
 
  (2)  Pokud proti výsledkům voleb je v termínu stanoveném tímto jednacím a volebním řádem vznesena námitka, působnost orgánů svazu nebo organizační jednotky a jejich členů nastává po vyřízení této námitky příslušným orgánem svazu nebo organizační jednotky.
 
  (3)  Zánik působnosti dosavadních orgánů svazu nebo organi­zační jednotky nemá vliv na jejich odpovědnost podle ust. § 39 stanov za právní úkony učiněné v průběhu výkonu jejich funkcí. 
 
  (4) Práva a povinnosti vyplývající z pracovního poměru a dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, založených u vybraných funkcí na základě volby, se řídí příslušnými ustanoveními zákoníku práce, eventuálně občanského zákoníku.
 
  (5) Důvodem zániku svazu, územního sdružení a základní organizace není nezvolení členů kontrolní komise a rozhodčí komi­se svazu ve stanoveném termínu.
 
 
Čl. 27
Volby do orgánů základní organizace
 
  (1)  Členská schůze základní organizace volí ze svých členů předsedu základní organizace a členy výboru v počtu stanoveném rozhodnutím členské schůze (nejméně dva členy), předsedu kontrolní komise a členy kontrolní komise v počtu stanoveném rozhodnutím členské schůze (nejméně dva členy).
 
  (2)  U základní organizace s počtem do 20 členů volí nejméně předsedu základní organizace a revizora účtů. Kontrolní komise se v základních organizacích do 20 členů nevolí. 
 
  (3)  Předseda základní organizace a předseda kontrolní komise se volí přímo na členské schůzi. Volbu do jednotlivých funkcí ve výboru provádí členové nově zvoleného výboru na své první schůzi podle čl. 2 odst. 4 tohoto jednacího a volebního řádu. 
 
  (4)  Vedle uvedených funkcionářů volí členská schůze na témže volebním zasedání delegáta na územní konferenci územního sdružení. 
 
  (5)  Pro volbu funkcionářů, uvedených v odstavci 1 až 4, připraví stávající výbor kandidátku, která obsahuje návrhy na zvolení předsedy základní organizace a dalších členů výborů, předsedy kontrolní komise, členů kontrolní komise a delegátů na územní konferenci. Na kandidátce se uvede nad stanovený počet kandidátů pro jednotlivé funkce další přiměřený počet kandidátů pro jednotlivé funkce pro případ, že při volbě do funkcí neobdrží navržený kandidát většinu hlasů potřebných pro zvolení do funkce.
 
  (6)  Úvodem jednání členské schůze se volí podle návrhu stávajícího výboru volební komise o lichém počtu členů, která si ustanoví předsedu, jenž bude řídit volby. Volební komisi předá stávající výbor návrh kandidátky. Nejsou-li určeny předchozím rozhodnutím členské schůze způsob a forma voleb, navrhne je předseda volební komise členské schůzi k rozhodnutí.
 
  (7)  Předseda volební komise seznámí členskou schůzi s kan­didátkou a zjistí, zda z řad členů vzešly připomínky či jiné návrhy, podle kterých kandidátku upraví a vyzve členskou schůzi k hlasování.
 
  (8)  Předseda volební komise řídí hlasování, zjišťuje jeho výsle­dek, seznámí s ním členskou schůzi a předá jej návrhové komisi, která jej zapracuje do návrhu usnesení.
 
  (9)  Nedosáhne-li se při hlasování o celé kandidátce nebo o jed­notlivých členech potřebný počet hlasů, hlasuje se v druhém hla­sování o kandidátech, kteří získali největší počet hlasů při prvním hlasování. Počet kandidátů, o kterých se hlasuje, se řídí počtem scházejícím do naplnění kandidátky.
 
  (10)  Pokud není volební členská schůze usnášeníschopná, nebo pokud na této členské schůzi nedojde ke zvolení předsedy základní organizace, členů výboru, předsedy kontrolní komise, členů kon­trolní komise nebo delegáta na územní konferenci, uloží členská schůze volební komisi připravit na náhradní členskou schůzi nové volby do funkcí, kde nebyli členové orgánů zvoleni, včetně souhlasu navržených kandidátů s volbou tak, aby se volby mohly opakovat. Pro jednání této náhradní členské schůze platí ust. § 15 stanov. Do doby zvolení nových orgánů vykonávají jejich působnost dosavadní členové.
 
  (11)  Dosavadní předseda základní organizace a členové výboru vykonávají své pravomoci ode dne voleb, při ukončení jejich funkčního období, do zvolení nového předsedy základní organizace a členů výboru nebo do dne, kdy členská schůze v případě jejich nezvolení rozhodla o zrušení základní organizace s likvidací nebo o zrušení základní organizace bez likvidace. O zvolení předsedy základní organizace a členů výboru nebo o zrušení základní organizace musí být rozhodnuto do 6 měsíců ode dne voleb. 
 
 
Čl. 28
Volby do orgánů územního sdružení
 
  (1)  Územní konference rozhodne na svém zasedání na návrh představenstva rady územního sdružení o
  1. složení rady územního sdružení v počtu delegátů nejméně jedné třetiny základních organizací sdružených v územním sdružení,
  2. počtu a působnosti členů představenstva územního sdružení jako jeho statutárního orgánu, nejméně však ve složení podle čl. 3 tohoto jednacího a volebního řádu, 
  3. počtu členů kontrolní komise ve složení
    1. 1. předseda kontrolní komise,
    2. 2. nejméně dalších dvou členů kontrolní komise.
 
  (2)  V rozsahu stanoveného počtu členů orgánů územního sdru­žení podle ust. § 18 písm. g), h) a i) stanov územní konference zřad delegátů, zvolených základními organizacemi sdruženými vúzemním sdružení, volí
  1. členy rady územního sdružení podle odstavce 1 písm. a),
  2. členy představenstva územního sdružení podle odstavce 1 písm. b),
  3. členy kontrolní komise podle odstavce 1 písm. c).
 
  (3)  Předseda územního sdružení a předseda kontrolní komise se volí přímo na územní konferenci.
 
  (4)  V rozsahu stanoveného počtu, podle klíče jeden delegát na každých započatých dva tisíce členů základních organizací územ­ního sdružení, volí územní konference z řad delegátů zvolených základními organizacemi sdruženými v rámci územního sdružení delegáty na sněm.
 
  (5)  Pro volby do orgánů územního sdružení připraví stávající představenstvo územního sdružení kandidátku, která obsahuje návrhy na zvolení do funkcí uvedených v odstavci 2 a 3, z řad delegátů zvolených základními organizacemi na územní konferenci. Na kandidátku se uvede nad stanovený počet kandidátů pro jednotlivé funkce další přiměřený počet kandidátů pro jednotlivé funkce pro případ, že při volbě do funkcí neobdrží kandidáti většinu hlasů potřebných pro zvolení do funkce.
 
  (6)  Na kandidátce jsou zvlášť odděleně uvedeni kandidáti na funkce členů rady územního sdružení, předsedy územního sdružení, na členy představenstva územního sdružení, předsedy kontrolní komise a na členy kontrolní komise územního sdružení a na delegáta na sněm. Vzhledem k neslučitelnosti funkcí ve vzá­jemném kontrolním vztahu a neslučitelností funkcí ve statutárním a kontrolním orgánu, nemohou být členové kontrolní komise voleni současně do funkcí členů rady územního sdružení a do funkcí představenstva. Členové představenstva mohou být zvoleni pouze za předpokladu členství vradě územního sdružení.
 
  (7)  Představenstvo připraví návrh na způsob a formu voleb podle čl. 26 odst. 1 písm. d) bod 4 tohoto jednacího a volebního řádu.
 
  (8)  Úvodem zasedání územní konference se volí, podle návrhu stávajícího představenstva, volební komise o lichém počtu členů, která si ustanoví předsedu, jenž bude řídit volby. Volební komisi předá stávající představenstvo návrh kandidátky a návrh na způsob a formu volby, který předseda volební komise předloží před započetím voleb územní konferenci ke schválení. O způsobu a formě hlasování rozhodne územní konference většinou hlasů přítomných delegátů.
 
  (9)  Po rozhodnutí územní konference o způsobu a formě voleb seznámí předseda volební komise účastníky s kandidátkou a zjistí, zda od delegátů vzešly připomínky či jiné návrhy, podle kterých kandidátku upraví či doplní a poté zahájí volby.
 
  (10)  Při tajné volbě vyznačí delegáti na kandidátce způsobem, který stanoví předem územní konference kandidáty, které volí do uvedených funkcí a předají kandidátku dohodnutým způsobem volební komisi.
 
  (11)  Při volbě aklamací se volí veřejným hlasováním kandidáti do funkcí podle kandidátky, které předseda vyhlašuje v pořadí uvedeném v kandidátce.
 
  (12)  Po ukončení hlasování volební komise zjišťuje způsobem, který předem stanovila územní konference výsledek voleb, seznámí s ním delegáty a předá jej návrhové komisi, která jej zapracuje do usnesení.
 
  (13)  Nedosáhne-li se při hlasování o celé kandidátce nebo ojednotlivých členech výsledku, hlasuje se v druhém hlasování okandidátech, kteří získali největší počet hlasů při prvním hlasování. Počet kandidátů, o kterém se hlasuje, se řídí počtem scházejícím do naplnění kandidátky.
 
  (14)  Dosavadní předseda územního sdružení, místopředsedové územního sdružení a další členové územního sdružení vykonávají své pravomoci ode dne voleb, při ukončení jejich funkčního období, do zvolení nového předsedy územního sdružení, místopředsedů územního sdružení a dalších členů územního sdružení nebo do dne, kdy územní konference v případě jejich nezvolení rozhodla o zrušení územního sdružení s likvidací nebo o zrušení územního sdružení bez likvidace. O zvolení předsedy územního sdružení, místopředsedů územního sdružení a dalších členů územního sdružení nebo ozrušení územního sdružení musí být rozhodnuto do 6 měsíců ode dne voleb. 
 
 
Čl. 29
Volba do orgánů svazu
 
  (1)  Orgány svazu jsou voleny na sněmu svazu delegáty sněmu zvolenými, podle stanoveného klíče jeden delegát na každých počínajících 2000 členů základních organizací územního sdružení, na územních konferencích před konáním sněmu.
 
  (2)  Sněm rozhodne před zahájením voleb na návrh stávajícího představenstva po předcházejícím projednání republikovou radou o
  1. složení a počtu představenstva svazu podle ust. § 23 stanov,
  2. počtu členů kontrolní komise svazu podle ust. § 27 stanov,
  3. počtu členů rozhodčí komise svazu podle ust. § 28 stanov,
  4. způsobu a formě voleb do orgánů svazu (tajné hlasování nebo volba aklamací, způsob vyznačování hlasů v kan­didátce při tajné volbě, způsob odevzdání hlasů atp.)
 
  (3)  V rozsahu určeném stanovami a dle rozhodnutí podle odst. 2 volí delegáti sněmu s hlasem rozhodovacím z řad delegátů zvolených územními konferencemi
  1. členy republikové rady ve složení 1 člen republikové rady zkaž­dého územního sdružení,
  2. předsedu svazu a další členy představenstva svazu z řad členů republikové rady,
  3. předsedu a další členy kontrolní komise,
  4. předsedu a další členy rozhodčí komise.
 
  (4)  Členství v kontrolní komisi je neslučitelné s členstvím v re­publikové radě (neslučitelnost funkcí ve vzájemném kontrolním vztahu), ve statutárním orgánu svazu (představenstvu) a v rozhodčí komisi (neslučitelnost ze zákona). Členství v rozhodčí komisi není z obdobných důvodů slučitelné s členstvím v republikové radě astatutárním orgánu (představenstvu svazu).
 
  (5)  Pro volby do orgánů svazu připraví stávající představenstvo vdostatečném časovém předstihu, nejméně však 1 měsíc před konáním sněmu, návrh kandidátky, která obsahuje návrhy na zvolení do funkcí uvedených v odstavci 3 z řad delegátů sněmu zvolených územními konferencemi. Na kandidátku se uvede nad stanovený počet kandidátů pro jednotlivé funkce další přiměřený počet kandidátů pro případ, že při volbě do funkcí neobdrží kandidáti většinu hlasů potřebných pro zvolení do funkce. Kandidatura do jednotlivých funkcí musí být předem projednána sdelegáty navrženými do těchto funkcí.
 
  (6)  Na kandidátce jsou zvlášť odděleně uvedení kandidáti do funkcí
  1. členů republikové rady,
  2. předsedy svazu,
  3. dalších členů představenstva (dle čl. 3 tohoto jednacího avolebního řádu),
  4. předsedy kontrolní komise,
  5. dalších členů kontrolní komise,
  6. předsedy rozhodčí komise,
  7. dalších členů rozhodčí komise.
 
  (7)  Zároveň představenstvo připraví návrh na způsob a formu voleb podle čl. 26 odst. 1 písm. d) bod 4 tohoto jednacího a volebního řádu.
 
  (8)  Úvodem zasedání sněmu se volí podle návrhu stávajícího představenstva volební komise o lichém počtu členů, která si ustanoví předsedu, jenž bude řídit volby. Volební komisi předá stávající představenstvo návrh kandidátky a návrh na způsob a formu voleb, které předseda volební komise předloží před započetím voleb sněmu ke schválení.
 
  (9)  Po rozhodnutí o způsobu a formě hlasování většinou hlasů delegátů předseda volební komise zjistí, zda z řad delegátů vzešly připomínky či jiné návrhy ke kandidátce, kterou podle těchto návrhů a připomínek upraví či doplní a poté zahájí volby.
 
  (10)  Volí se způsobem a ve formě schválené delegáty sněmu. Hla­­sovací právo mají delegáti sněmu s hlasem rozhodovacím. Každý tento delegát má jeden hlas.
 
  (11)  Při tajné volbě vyznačí delegáti na kandidátce dohodnutým způsobem kandidáty, které volí do uvedených funkcí a předají kandidátku dohodnutým způsobem volební komisi. Při volbě aklamací se volí veřejným hlasováním do funkcí podle kandidátky, které předseda volební komise vyhlašuje v pořadí uvedeném v kan­didátce.
 
  (12)  Po ukončení hlasování volební komise zjišťuje výsledky voleb způsobem, který předem stanovil sněm, seznámí s nimi delegáty apředá je návrhové komisi, která je zapracuje do usnesení sněmu.
 
  (13)  Nedosáhne-li se při hlasování o celé kandidátce nebo o jednotlivých členech výsledku, hlasuje se v druhém hlasování okandidátech, kteří získali největší počet hlasů při prvním hlasování. Počet kandidátů, o kterých se hlasuje, se řídí počtem, scházejícím do naplnění kandidátky.
 
  (14)  Nedojde-li ani při opakovaném hlasování ke zvolení kan­didátů alespoň nejnižšího počtu členů podle stanov, jednání sněmu se přeruší a stávající statutární orgán navrhne sněmu další postup. Do doby jeho naplnění vykonávají své funkce členové stávajících orgánů svazu. Stejně se postupuje v případech námitek do voleb orgánů svazu.
 
  (15)  Dosavadní předseda svazu a místopředsedové svazu vyko­návají své pravomoci ode dne voleb, při ukončení jejich funkčního období, do zvolení nového předsedy svazu a místopředsedů svazu nebo do dne, kdy sněm v případě jejich nezvolení rozhodl o zrušení svazu s likvidací nebo o jeho přeměně. O zvolení předsedy svazu amístopředsedů svazu nebo o zrušení svazu s likvidací nebo o jeho přeměně musí být rozhodnuto do 6 měsíců ode dne voleb.
 
 
 
HLAVA III
Dokumentace z voleb do orgánů svazu 
a organizačních jednotek
 
 
Čl. 30
 
  (1)  Volební komise orgánu svazu nebo organizačních jednotek vyhotoví zápis o průběhu a výsledcích voleb, který podepíší všichni členové komise. Důvody případného odmítnutí podpisu se zazna­menají.
 
  (2)  Zápis o průběhu a výsledcích voleb obsahuje: 
  1. místo a termín konání voleb a název zasedání, v jehož rámci byly volby konány,
  2. počet delegátů nebo členů svazu oprávněných volit,
  3. počet přítomných oprávněných voličů,
  4. počet platných hlasů pro jednotlivé delegáty nebo členy orgánů svazu, kteří byli zvoleni,
  5. seznam delegátů nebo členů orgánů svazu, kteří nebyli zvoleni včetně počtu hlasů, které obdrželi,
  6. údaje o charakteru voleb,
  7. stručný obsah podaných námitek, které byly volební komisi podány a usnesení, které volební komise k těmto námitkám přijala včetně jejich zdůvodnění.
 
  (3)  Určený člen volební komise seznámí se zněním zápisu účastníky zasedání. Zápis je schvalován v rámci usnesení ze zasedání.
 
 
Čl. 31
 
  Nejpozději do 15 dnů od provedených voleb musí nově zvolené orgány svazu nebo organizačních jednotek provést rozdělení funkcí mezi jednotlivé členy nově zvolených orgánů. Po provedených volbách, nejpozději do 14 dnů, zajistí předseda příslušného orgánu svazu nebo organizační jednotky protokolárním zápisem předání funkcí těch funkcionářů, kteří se změnili. Předává se majetek, všechna razítka a písemnosti orgánu a další doklady, vztahující se k jeho činnosti. Zápis o předání a převzetí podepíší předávající a přejímající a stane se součástí zápisu nejbližší schůze orgánu. Po ukončení předání obdrží předávající a přejímající zápis o předání. Pokud by nedošlo k předání některého důležitého dokladu či materiálu, je třeba o tom učinit zvláštní zápis.
 
 
 
HLAVA IV
Doplňující volby a kooptace
 
 
Čl. 32
 
  (1)  Podle ust. § 4 odst. 4 stanov lze v nezbytných případech jednotlivé členy orgánů svazu nebo organizačních jednotek kooptovat. 
 
  (2)  O doplnění a změně orgánů základní organizace rozhoduje na návrh výboru členská schůze. 
 
  (3)  Doplnění a změny ve složení představenstva územního sdružení a představenstva svazu, případně jejich ostatních orgánů provádí příslušná představenstva. Jejich rozhodnutí musí být předložena ke schválení na nejbližším zasedání rady územního sdružení nebo republikové rady.
 
 
 
HLAVA V
Námitka proti průběhu voleb
 
 
Čl. 33
 
  (1)  Každý volič (člen svazu) je oprávněn podat námitku proti složení volební komise, proti průběhu voleb a proti jednání volební komise; námitka nemá odkladný účinek.
 
  (2)  O námitce rozhodne příslušný orgán svazu nebo organizační jednotky.
 
  (3)  Námitku lze podat jen písemně do 15 dnů ode dne, kdy nastala skutečnost, proti níž námitka směřuje; v této lhůtě musí být námitka doručena příslušnému orgánu svazu nebo organizační jednotky. 
 
  (4)  Z námitky musí být patrno, kdo ji činí, vůči čemu směřuje, musí být podepsána a datována. 
 
  (5)  Pokud příslušný orgán svazu námitku zamítne, může člen svazu navrhnout soudu, aby rozhodl o neplatnosti rozhodnutí orgánu svazu nebo organizační jednotky pro jeho rozpor se zákonem nebo se stanovami.
 
 
 
ČÁST ČTVRTÁ
PODÁNÍ ODVOLÁNÍ A ODVOLACÍ ŘÍZENÍ 
 
 
Čl. 34
 
  (1)  Každý člen svazu se může obrátit při sporných záležitostech na příslušný orgán svazu nebo organizační jednotky podle ust. §10 odst. 1 písm. g) stanov.
 
  (2)  Orgán svazu nebo organizační jednotky, který v I. stupni rozhodl, musí zaslat rozhodnutí členu svazu s odůvodněním a poučením o možnosti podání odvolání, s uvedením lhůty pro podání odvolání a místem, kde lze odvolání podat.  
 
  (3)  Odvolání se podává ve lhůtě do 15 dnů od doručení roz­hodnutí u toho orgánu svazu nebo organizační jednotky, který rozhodnutí vydal. 
 
  (4)  Odvolání musí být písemné, datováno a vlastnoručně podepsáno.  
 
  (5)  Orgán svazu nebo organizační jednotky, jehož rozhodnutí se odvolání týká, mu může sám vyhovět.
 
  (6)  Neshledá-li orgán svazu nebo organizační jednotky, který napadené rozhodnutí vydal, podmínky postupu podle odstavce 2, předá rozhodnutí se svým stanoviskem do 30 dnů k posouzení avyřízení vyššímu orgánu svazu nebo organizační jednotky.  
 
  (7)  V souladu s ust. § 10 odst. 1 písm. h) stanov může člen svazu navrhnout soudu, aby rozhodl o neplatnosti rozhodnutí orgánu svazu nebo organizační jednotky.
 
 
 
ČÁST PÁTÁ
USTANOVENÍ ZÁVĚREČNÁ 
 
 
Čl. 35
 
  (1)  Tento jednací a volební řád orgánů svazu nabývá platnosti schválením sněmem Českého zahrádkářského svazu, z. s. dne 24. listopadu 2019.
 
  (2)  Tento jednací a volební řád nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2020.
 
 
 
Stanislav Kozlík                                                                                 Ing. Marta Pawlicová
předseda svazu                                                                                 tajemník svazu
 
 
 
  1. Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
    Vyhláška č. 259/2012 Sb., o podrobnostech výkonu spisové služby, ve znění pozdějších předpisů.
  2. Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
    Zákon č. 499/2004 Sb.
    Vyhláška č. 259/2012 Sb.
  3. Zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů.

zpět -->

Nahoru
© 2011 Český zahrádkářský svaz, z.s. - Ústředí, Rokycanova 15, 130 00 Praha 3 - Žižkov
Č Z S: územní sdružení, specializované organizace, odborné poradny, kalendárium, diskusní fórum, výstavy.
Časopis Zahrádkář: předplatné, inzerce, archiv. Přihlásit