Jednací řád a Volební řád

ČÁST PRVNÍ

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

Čl. 1

Základní ustanovení

    (1) Jednací a volební řád orgánů Českého zahrádkářského svazu (dále jen „jednací a volební řád") upravuje v souladu se stanovami Českého zahrádkářského svazu, z. s. (dále jen „stanovy") přípravu, svolání, průběh, pravidla jednání, volby orgánů svazu a usnášení, jakož i další záležitosti orgánů svazu a jeho organizačních jednotek uvedených v ust. § 3 stanov (dále jen „orgán svazu") a činnosti s tím související.

    (2) Orgán svazu se může v případech, které tento jednací řád neupravuje, usnést nadpoloviční většinou přítomných členů svazu na podrobnějších pravidlech svého jednání. Tato úprava však nesmí být v rozporu se zvláštními právními předpisy, se stanovami a s tímto jednacím a volebním řádem.

    (3) Tento jednací a volební řád platí pro jednání všech orgánů svazu.



    Při jednání a rozhodování musí každý orgán svazu dbát práv a oprávněných zájmů těch, jichž se dotýkají.



    Orgány svazu rozhodují o věcech, které podle stanov svazu patří do jejich působnosti.
   


    (1) Jménem svazu jednají zástupci orgánů svazu uvedení v ust. § 38 odst. 1 a 2 stanov.

    (2) V souladu s ust. § 38 odst. 4 stanov může jménem orgánů svazu jednat ten, kdo byl k tomu zmocněn příslušným orgánem (dále jen „zmocněnec") na základě zástupčího oprávnění, uvedeném v udělené plné moci, vymezující rozsah a dobu zmocnění.

    (3) Zmocní-li zástupci orgánu svazu, uvedení v odstavci 1 k zastupování na základě a v rozsahu zástupčího oprávnění, uvedeném v udělené písemné plné moci, zmocněnce podle odstavce 2, seznámí se svým rozhodnutím členy orgánu svazu na nejbližším zasedání.

    (4) Zmocněnec je povinen bez zbytečného odkladu informovat o průběhu jednání orgán svazu, kterým byl k jednání zmocněn.

    (5) Kde to stanoví zvláštní právní předpis nebo to vyžaduje důležitost jednání, musí se zmocněnec prokázat písemnou plnou mocí.



Jménem orgánu svazu mohou učinit veřejný projev písemně, ústně nebo prostřednictvím sdělovacích prostředků, jen zástupci orgánů svazu uvedení v ust. § 38 odst. 1 a 2 stanov, popřípadě jiný člen svazu pověřený výborem nebo představenstvem příslušného orgánu svazu.



    (1) Písemnosti závažného obsahu, zejména právně zavazující, vždy podepisují 2 členové orgánu svazu, zpravidla předseda a další člen orgánu svazu. Současně písemnost opatří otiskem razítka orgánu svazu (pokud razítko vlastní) a datem podpisu.

    (2) Běžnou korespondenci, určenou pro vnitřní potřebu orgánů svazu, podepisují členové orgánu svazu uvedení v čl. 4 odst. 1 tohoto jednacího a volebního řádu nebo pověření zaměstnanci svazu. Uvedenou korespondenci podepisuje pouze jeden člen orgánu svazu nebo pověřený zaměstnanec.

    (3) Odeslaná písemnost obsahuje název orgánu svazu, místo a datum vyhotovení, případně číslo jednací, přesnou adresu příjemce, stručný a srozumitelný text, podpisovou doložku oprávněných osob uvedených v odstavci 1 a 2, otisk razítka orgánu svazu (pokud razítko vlastní) a kontaktní spojení oprávněné osoby pověřené přijímáním pošty.

    (4) Písemnosti lze doručovat osobně zpracovatelem písemnosti, jiným členem svazu, prostřednictvím pošty nebo doručovatelské služby a elektronickou poštou.

    (5) Vzniklé a doručené dokumenty se u orgánu svazu evidují, vyřizují, odesílají, ukládají a vyřazují ve skartačním řízení v souladu se zvláštním právním předpisem¹⁾.

    (6) Písemnost, zaslaná členům svazu, se považuje za doručenou dnem, kdy pošta nebo doručovatelská služba písemnost doručí, nebo kdy ji vrátí příslušnému orgánu svazu jako nedoručitelnou nebo dnem, kdy ten, komu je písemnost určena, její převzetí odmítne. Písemnost lze doručit rovněž prostřednictvím zástupce orgánu svazu, členem svazu nebo zaměstnancem svazu, přičemž písemnost se považuje za doručenou dnem, kdy ten komu je určena její převzetí písemně potvrdí nebo její převzetí odmítne. Zástupce orgánu svazu, člen svazu nebo zaměstnanec svazu, který písemnost doručuje, na písemnosti vyznačí svůj podpis a datum, kdy ten komu byla písemnost určena, odmítl převzetí písemnosti.

   

    (1) Orgán svazu se schází v termínu určeném stanovami a dále dle potřeby.

    (2) Zasedání orgánů svazu (dále jen „zasedání") se svolává písemným oznámením, doručeným účastníkům zasedání nebo jeho zveřejněním na informační desce, případně na webových stránkách orgánu svazu, nejpozději v termínu určeném ve stanovách;  písemné oznámení obsahuje zejména datum, hodinu, místo konání a program zasedání.

    (3) Zasedání republikové rady svolává představenstvo svazu, zasedání rady územního sdružení svolává představenstvo územního sdružení (dále jen „představenstvo"). Zasedání představenstva těchto orgánů a zasedání výboru základní organizace svolává předseda, případně pověřený člen orgánu svazu.

    (4) Zasedání kontrolní komise svolává předseda nebo pověřený člen kontrolní komise, v mimořádných případech předseda kontrolní komise vyššího stupně. Při své činnosti se řídí stanovami, tímto jednacím a volební řádem a zvláštními právními předpisy²⁾.

    (5) Zasedání rozhodčí komise svazu svolává předseda nebo pověřený člen rozhodčí komise. Při své činnosti se řídí stanovami, tímto jednacím a volební řádem a zvláštními právními předpisy³⁾.

    (6) Krajskou koordinační radu svolává předseda.

    (7) Nelze-li svolat zasedání podle odstavce 2 až 5, při

1. zrušení, přeměně a zániku svazu a jeho organizačních jednotek,
2. likvidaci majetku svazu a jeho organizačních jednotek,
3. nesvolání zasedání členské chůze podle ust. § 25 odst. 1 a 3 stanov;
   

    (8) Písemně, ve lhůtě nejpozději 7 dnů před dnem zasedání, musí být pozván ten, jehož osobní věci budou předmětem jednání (nepřijetí za člena svazu, jeho odvolání, vyloučení apod.).

    (9) Písemně, ve lhůtě nejpozději 7 dnů před dnem zasedání, musí být svoláni všichni členové orgánu svazu v případech, kdy předmětem jednání bude záležitost, k jejímuž rozhodnutí a k přijetí usnesení je zapotřebí dvou třetin všech hlasů jeho členů svazu v době usnášení (kvalifikovaná většina).



    (1) Republiková rada, rada územního sdružení a členská schůze základní organizace musí být svolána, požádá-li o to alespoň jedna třetina jejich členů nebo předseda kontrolní komise.

    (2) V případě, že zasedání členské schůze základní organizace bude projednávat otázky práv a povinností členů svazu podle stanov, musí být uvedeny v programu zasedání členské schůze jako samostatný bod.



    (1)  Zasedání a návrh usnesení připraví předseda orgánu svazu případně člen orgánu svazu pověřený řízením zasedání.

    (2) Program zasedání výboru základní organizace připraví předseda základní organizace nebo pověřený člen výboru; program zasedání členské schůze připraví výbor základní organizace.

    (3) Program zasedání představenstva rady územního sdružení a republikové rady připraví předseda územního sdružení, resp. předseda svazu nebo pověřený člen představenstva.

    (4) Program sněmu, územní konference, zasedání rady územního sdružení a republikové rady připraví představenstvo.

    (5) Program zasedání kontrolní komise připraví její předseda nebo pověřený člen kontrolní komise.

    (6) Program zasedání rozhodčí komise svazu připraví její předseda nebo pověřený člen rozhodčí komise.

    (7) Program zasedání krajské koordinační rady připraví předseda krajské koordinační rady nebo pověřený člen krajské koordinační rady.

    (8) Při svolání zasedání podle čl. 7 odst. 7 připraví program zasedání vyšší orgán svazu, který zasedání svolal.

    (9) Organizátor zasedání, zejména

    (10) Materiály pro zasedání obsahují, zejména

    (11) Materiály se předkládají organizátoru zasedání písemně, a to jak v listinné (za účelem archivace materiálu), tak v elektronické formě, nejpozději 14 dnů přede dnem zasedání.

    (12) Ve výjimečném případě může být ze závažných důvodů materiál předložen i ústně; v tomto případě předkladatel materiálu jeho předložení na zasedání odůvodní.

    (13) Pro zasedání členské schůze základní organizace, rady územního sdružení a republikové rady připraví dle potřeby výbor základní organizace a představenstvo návrhy na složení mandátové, návrhové a případně volební komise.



    (1) Členové orgánu svazu jsou povinni se zúčastňovat zasedání.

    (2) Pokud členovi orgánu svazu brání vážné důvody zúčastnit se zasedání, je povinen se před zasedáním orgánu svazu písemně, e-mailem nebo ústně omluvit u organizátora zasedání. Ve výjimečných případech tak lze učinit před zahájením zasedání předsedajícímu zasedání. Ústně se omlouvá předsedajícímu zasedání zpravidla pozdní příchod, nebo předčasný odchod ze zasedání.

    (3) Účast na zasedání stvrzuje člen svazu podpisem do listiny přítomných.

    (4) Zasedání má právo se zúčastnit s hlasem poradním člen orgánu svazu vyššího stupně a přizvané fyzické nebo právnické osoby.



    (1) Zasedání řídí předsedající, kterým je předseda nebo pověřený člen představenstva nebo výboru; u krajské koordinační rady člen pověřený řízením jednání.

    (2) Při zasedání se přítomnost zjišťuje prezenční listinou, podepsanou přítomnými členy svazu, která je součástí zápisu ze zasedání. Součásti zápisu jsou rovněž udělené písemné plné moci k zastupování člena svazu podle ust. § 5 odst. 2 stanov.

    (3) Po zahájení zasedání a zjištění prezence předloží předsedající ke schválení program zasedání. O záležitosti, která nebyla zařazena do programu zasedání při jeho svolání, lze rozhodnout jen za účasti a se souhlasem všech členů orgánu svazu oprávněných o ní hlasovat podle ust. § 5 odst. 5 a 6 stanov.

    (4) Po zahájení zasedání volí přítomní členové svazu dle potřeby

    (5) Mandátová komise ověřuje počet přítomných členů svazu, delegátů a hostů a podává zprávu o splnění požadavků, stanovených stanovami a tímto jednacím a volebním řádem, k platnému jednání a usnášení se.

    (6) Návrhová komise připraví a přednese návrh usnesení, který obsahuje, zejména

    (7) Při malém počtu členů základní organizace je možné funkci mandátové a návrhové komise sloučit nebo ji nezřizovat.

    (8) Program zasedání členské schůze základní organizace uvedený v pozvánce na zasedání členské schůze nemůže být doplněn o následující záležitosti
a)odvolání člena svazu proti nepřijetí za člena svazu, b)znovupřijetí vyloučeného člena svazu, c)vyloučení člena svazu, d)rozhodování o zrušení, přeměně a zániku základní organizace.



    (1) Na každém zasedání se schvalují opatření provedená orgány svazu a jejich zástupci, uvedenými v čl. 4 odst. 1 tohoto jednacího a volebního řádu v neodkladných záležitostech podle ust. § 4 odst. 7, § 15 odst. 5 písm. h) a odst. 8, § 21 odst. 8 písm. d), g) a h) a odst. 12 a § 27 odst. 5 písm. d) a odst. 7 stanov. Stejně tak musí být schvalována opatření učiněná zmocněncem, uvedeném v čl. 4 odst. 2 tohoto jednacího a volebního řádu.

    (2) Zpráva o hospodaření, o čerpání rozpočtu a jeho změnách, účetní závěrka a návrh rozpočtu musí být předmětem jednání členské schůze základní organizace nebo zasedání rady územního sdružení vždy po ukončení zúčtovacího období v kalendářním roce.

    (3) Jednání o opatřeních a záležitostech, pro jejichž schválení je stanovena kvalifikovaná většina hlasů, je předmětem zasedání, které na taková opatření či záležitosti bezprostředně navazuje, nebo které jsou takovým rozhodnutím podmíněny.



    Řádně svolané zasedání jedná za přítomnosti členů orgánů svazu uvedených v ust. § 5 odst. 5 stanov a usnáší se podle ust. § 5 odst. 6 stanov, pokud není stanovami a tímto jednacím a volebním řádem určeno jinak.


    (1) Na zasedání má každý člen svazu (delegát) právo volného projevu, pokud mu předsedající udělí slovo. Slovo může členovi svazu nebo delegátovi v odůvodněných případech předsedající odebrat.

    (2) Člen svazu, jemuž slovo nebylo uděleno nebo bylo odňato, je oprávněn žádat, aby členové svazu přítomni na zasedání rozhodli hlasováním, zda neudělení slova nebo jeho odnětí je odůvodněné. Tato žádost nemůže být předsedajícím odmítnuta. Na návrh člena svazu mohou členové svazu přítomni na zasedání rozhodnout o časovém limitu jednotlivých projevů.

 

    (1) O návrzích se rozhoduje hlasováním veřejně nebo tajně, podle rozhodnutí orgánu svazu nebo členů svazu zúčastněných na zasedání.

    (2) Vyžaduje-li se, aby se o některých bodech usnesení hlasovalo zvlášť, stanoví jejich pořadí pro postupné hlasování předsedající zasedání.

    (3) Pokud byly uplatněny pozměňovací návrhy, hlasuje se nejprve o navržených změnách a poté o ostatních částech návrhu. Pozměňovacím návrhem je částečně pozměňovací návrh, doplňující návrh nebo protinávrh.

    (4) Je-li návrh usnesení předložen nebo jeho některá část předložena v několika variantách, hlasuje se o nich v pořadí, jak byly navrženy. Schválením jedné varianty se ostatní varianty považují za neschválené a nehlasuje se o nich.

    (5) Orgán svazu může rozhodnout o odděleném hlasování u jednotlivých částí návrhu usnesení. Po odděleném hlasování se hlasuje na závěr o návrhu usnesení jako celku.

    (6) Hlasování řídí a výsledek zjišťuje předsedající za součinnosti zapisovatele. Při rovnosti hlasů se návrh považuje za zamítnutý.

    (7) Přehlasovaná menšina může žádat, aby její návrh byl uveden v zápise. Této žádosti se musí vyhovět.



    Projednání určité věci odročuje a zasedání ukončuje předsedající. Každý člen svazu s hlasovacím právem může žádat, aby zasedání rozhodlo, má-li se v jeho jednání pokračovat.

 

    Na následujícím zasedání se kontrolují jednotlivé body usnesení. Současně se schvaluje zápis z posledního zasedání, který se nemusí číst, pokud všichni účastníci zasedání dostali jeho opis, nebo usnese-li se zasedání, aby od čtení zápisu bylo upuštěno. Jsou-li k zápisu připomínky a souhlasí-li s nimi většina přítomných členů svazu, je nutno, aby znění zápisu bylo opraveno. Zapisovatel připojí usnesení o opravě zápisu k původnímu zápisu s uvedením data, kdy změny nebo doplnění byly schváleny a jejich přesné znění. Po tomto projednání podepíše zápis předsedající, zapisovatel a ověřovatelé zápisu, pokud byli zvoleni.


    (1) O průběhu zasedání se vždy pořizuje zápis, který musí být vyhotoven do 30 dnů od jeho ukončení.

    (2) Ze zápisu musí být patrné

    (3) Závěry nebo usnesení musí být jasné, konkrétní a kontrolovatelné. V zápise o hlasování o různých návrzích je nutno uvést počet členů svazu, kteří hlasovali pro přijetí návrhu (protinávrhu), proti tomuto návrhu (protinávrhu) a kteří se zdrželi hlasování.

    (4) Každý bod závěru nebo usnesení, kterým je uloženo plnění úkolu, musí obsahovat určení zodpovědného člena svazu nebo orgánu svazu a termín pro splnění úkolu.

    (5) Je-li pro platné usnášení se potřebná kvalifikovaná většina členů svazu podle ust. § 13 odst. 4, § 14 odst. 7, § 20 odst. 8 a § 25 odst. 9 stanov, vždy se v  zápise uvede počet přítomných členů svazu v době hlasování.

    (6) Zápis z průběhu zasedání pořizuje zapisovatel, kterého tímto úkolem pověří orgán svazu pořádající zasedání, a to buď pro konkrétní zasedání, nebo pro určité časové období. Zapisovatel se při pořizování zápisu v průběhu zasedání řídí pokyny předsedajícího.

    (7) V případě potřeby mohou být na zasedání zvoleni ověřovatelé zápisu.

    (8) Vyhotovený zápis podepisuje zapisovatel, předsedající, případně ověřovatelé zápisu.



    (1) Zápisy se řadí se časově za sebou, případně se opatří pořadovými čísly, s připojením programu, prezenční listiny, případně jiných písemností, vztahujících se k zasedání.

    (2) Za zápis a jeho úplnost

    (3) Veškeré zápisy ze zasedání se ukládají v souladu se zvláštním právním předpisem1).

    (4) V základní organizaci odpovídá za ukládání zápisů tajemník výboru.

    (5) Člen základní organizace má právo nahlédnout do zápisu podle ust. § 10 odst. 1 písm. f) stanov.

    (6) Zápis ze zasedání, s výjimkou členské schůze, se zasílá všem členům příslušného orgánu svazu a předsedovi kontrolní komise. Zápis z jednání zasedání rady územního sdružení se zasílá Ústředí svazu v případě, že na zasedání byly vzneseny náměty nebo připomínky pro republikové orgány svazu.



    (1) Jsou-li projednány všechny body programu zasedání, předsedající zasedání ukončí.

    (2) Za vyřízení dotazů, připomínek a námětů, přednesených na zasedání, odpovídá představenstvo orgánu svazu nebo předseda základní organizace, pokud nebylo závěry nebo usnesením stanoveno jinak. Nestanoví-li závěry nebo usnesení ze zasedání jinak, činí lhůta pro vyřízení 30 dnů.



    (1) Podle tohoto volebního řádu lze volit do orgánů svazu veřejně (aklamací) nebo tajně.

    (2) Veřejná volba spočívá v hlasování, při kterém voliči zvednutím ruky nebo hlasovacího lístku vyjádří souhlas nebo nesouhlas s návrhem. O návrzích na zvolení členů do orgánů se hlasuje zásadně jednotlivě podle kandidátky z více navrhovaných kandidátů. Veřejně se hlasuje zpravidla o složení komisí, kde lze hlasovat dohromady o celé komisi.

    (3) Tajná volba se provádí zpravidla zaškrtáváním nebo vyškrtáváním, případně jiným označením v kandidátce s více navrhovanými kandidáty do orgánu. Jiný než schválený způsob vyznačení souhlasu nebo nesouhlasu v kandidátce představuje neplatný hlas. Kandidátky se shromáždí u volební komise, která sčítá na kandidátkách vyznačené kandidáty. Kandidáti s počtem hlasů nutným ke zvolení se vyhlásí za zvolené.



    (1) V návaznosti na obecné zásady volebního práva platí v podmínkách Českého zahrádkářského svazu tyto základní zásady

    (2) Pokud proti výsledkům voleb je v termínu stanoveném tímto jednacím a volebním řádem vznesena námitka, působnost orgánů a jejich členů nastává po vyřízení této námitky příslušným orgánem.

    (3) V případě, že nové orgány svazu nejsou ve stanoveném termínu zvoleny, vykonávají jejich působnost do doby nové volby členové dosavadních orgánů, nejdéle však po dobu 6 měsíců ode dne volby, při nichž nové orgány nebyly zvoleny. Nedojde-li ani v této době k platné volbě, pak orgán svazu, jehož orgány nebyly zvoleny, v souladu se stanovami zaniká. Důvodem zániku svazu, územního sdružení a základní organizace není nezvolení členů kontrolní komise a rozhodčí komise svazu ve stanoveném termínu.

    (4) Zánik působnosti dosavadních orgánů nemá vliv na jejich odpovědnost podle ust. § 39 stanov za právní úkony učiněné v průběhu výkonu jejich funkcí.

    (5) Práva a povinnosti vyplývající z pracovního poměru a dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, založených u vybraných funkcí na základě volby, se řídí příslušnými ustanoveními zákoníku práce, eventuálně občanského zákoníku.



    (1) Členská schůze základní organizace volí ze svých členů předsedu základní organizace, tajemníka a členy výboru v počtu stanoveném rozhodnutím členské schůze (nejméně předsedu základní organizace, tajemníka a dalšího člena výboru), předsedu kontrolní komise a další členy kontrolní komise (nejméně dva členy).

    (2) U základní organizace s počtem do 10 členů volí nejméně předsedu základní organizace, tajemníka výboru a revizora účtů. Kontrolní komise se v základních organizacích do 10 členů nevolí.

    (3) Předseda základní organizace, tajemník výboru a předseda kontrolní komise se volí přímo na členské schůzi. Volbu do jednotlivých funkcí ve výboru provádí členové nově zvoleného výboru na své první schůzi. Z členů výboru lze zvolit zejména místopředsedu, pokladníka, hospodáře, případně další funkcionáře.

    (4) Vedle uvedených funkcionářů volí členská schůze na témže volebním zasedání delegáta na územní konferenci územního sdružení. Na každých započatých 100 členů základní organizace se volí jeden delegát. Pokud pro volbu orgánů územního sdružení je nutné zvýšit počet kandidátů ze základní organizace, volí se na návrh představenstva územního sdružení další potřebný počet jejích zástupců.

    (5) Pro volbu funkcionářů, uvedených v odstavci 1 až 4, připraví stávající výbor kandidátku, která obsahuje návrhy na zvolení předsedy základní organizace, tajemníka a dalších členů výborů, předsedy kontrolní komise, členů kontrolní komise a delegátů na územní konferenci. Na kandidátce se uvede nad stanovený počet kandidátů pro jednotlivé funkce další přiměřený počet kandidátů pro jednotlivé funkce pro případ, že při volbě do funkcí neobdrží navržený kandidát většinu hlasů potřebných pro zvolení do funkce.

    (6) Úvodem jednání členské schůze se volí, podle návrhu stávajícího výboru, volební komise o lichém počtu členů, která si ustanoví předsedu, jenž bude řídit volby. Volební komisi předá stávající výbor návrh kandidátky. Není-li určen předchozím rozhodnutím členské schůze způsob a forma voleb, navrhne ji předseda volební komise členské schůzi k rozhodnutí.

    (7) Předseda volební komise seznámí členskou schůzi s kandidátkou a zjistí, zda z řad členů vzešly připomínky či jiné návrhy, podle kterých kandidátku upraví a vyzve členskou schůzi k hlasování.

    (8) Předseda volební komise řídí hlasování, zjišťuje jeho výsledek, seznámí s ním členskou schůzi a předá jej návrhové komisi, která jej zapracuje do návrhu usnesení.

    (9) Nedosáhne-li se při hlasování o celé kandidátce nebo o jednotlivých členech potřebný počet hlasů, hlasuje se v druhém hlasování o kandidátech, kteří získali největší počet hlasů při prvním hlasování. Počet kandidátů, o kterých se hlasuje, se řídí počtem scházejícím do naplnění kandidátky.

    (10) Pokud není volební členská schůze usnášení schopná, nebo pokud na této členské schůzi nedojde ke zvolení předsedy základní organizace, tajemníka, členů výboru, předsedy kontrolní komise, členů kontrolní komise nebo delegáta na územní konferenci, uloží členská schůze volební komisi připravit na náhradní členskou schůzi nové volby do funkcí, kde nebyli členové orgánů zvoleni, včetně souhlasu navržených kandidátů s volbou tak, aby se volby mohly opakovat. Pro jednání této náhradní členské schůze platí ust. § 26 stanov. Do doby zvolení nových orgánů vykonávají jejich působnost dosavadní členové.

(11) Nedojde-li ani při opakovaném hlasování ke zvolení alespoň nejnižšího počtu členů orgánů podle stanov, vyrozumí dosavadní výbor o situaci rozhodčí komisi Českého zahrádkářského svazu, která rozhodne o dalším postupu.



    (1) Územní konference rozhodne na svém zasedání na návrh představenstva rady územního sdružení o

    (2) V rozsahu stanoveného počtu členů orgánů územního sdružení podle ust. § 19 písm. g), i) a k) stanov územní konference z řad delegátů, zvolených základními organizacemi sdruženými v územním sdružení, volí
a)členy rady územního sdružení,
d)členy představenstva územního sdružení ve stanoveném složení,
e)členy kontrolní komise ve stanoveném složení.

    (3) Předseda územního sdružení a předseda kontrolní komise se volí přímo na územní konferenci.

    (4) V rozsahu stanoveného počtu, podle klíče jeden delegát na každých započatých dva tisíce členů základních organizací územního sdružení, volí územní konference z řad delegátů zvolených základními organizacemi sdruženými v rámci územního sdružení delegáty na sněm. Pokud pro volbu do republikových orgánů je nutné zvýšit počet kandidátů z územního sdružení, volí se na návrh představenstva svazu potřebný počet dalších zástupců územního sdružení.

    (5) Pro volby do orgánů územního sdružení připraví stávající představenstvo územního sdružení kandidátku, která obsahuje návrhy na zvolení do funkcí uvedených v odstavci 2 a 3, z řad delegátů a zástupců zvolených základními organizacemi na územní konferenci. Na kandidátku se uvede nad stanovený počet kandidátů pro jednotlivé funkce další přiměřený počet kandidátů pro jednotlivé funkce pro případ, že při volbě do funkcí neobdrží kandidáti většinu hlasů potřebných pro zvolení do funkce.

    (6) Na kandidátce jsou zvlášť odděleně uvedeni kandidáti na funkce členů rady územního sdružení, předsedy územního sdružení, na členy představenstva územního sdružení, předsedy kontrolní komise a na členy kontrolní komise územního sdružení a na delegáta na sněm. Vzhledem k neslučitelnosti funkcí ve vzájemném kontrolním vztahu a neslučitelností funkcí ve statutárním a kontrolním orgánu, nemohou být členové kontrolní komise voleni současně do funkcí členů rady územního sdružení a do funkcí představenstva. Členové představenstva mohou být zvoleni pouze za předpokladu členství v radě územního sdružení.

    (7) Představenstvo připraví návrh na způsob a formu voleb podle čl. 22 odst. 1 písm. d) bod 4.

    (8) Úvodem zasedání územní konference se volí, podle návrhu stávajícího představenstva, volební komise o lichém počtu členů, která si ustanoví předsedu, jenž bude řídit volby. Volební komisi předá stávající představenstvo návrh kandidátky a návrh na způsob a formu volby, který předseda volební komise předloží před započetím voleb územní konferenci ke schválení. O způsobu a formě hlasování rozhodne územní konference většinou hlasů přítomných delegátů.

    (9)  Po rozhodnutí územní konference o způsobu a formě voleb seznámí předseda volební komise účastníky s kandidátkou a zjistí, zda od delegátů vzešly připomínky či jiné návrhy, podle kterých kandidátku upraví či doplní a poté zahájí volby.

    (10) Při tajné volbě vyznačí delegáti na kandidátce způsobem, který stanoví předem územní konference kandidáty, které volí do uvedených funkcí a předají kandidátku dohodnutým způsobem volební komisi.

    (11) Při volbě aklamací se volí veřejným hlasováním kandidáti do funkcí podle kandidátky, které předseda vyhlašuje v pořadí uvedeném v kandidátce.

    (12) Po ukončení hlasování volební komise zjišťuje způsobem, který předem stanovila územní konference výsledek voleb, seznámí s ním delegáty a předá jej návrhové komisi, která jej zapracuje do usnesení.

    (13) Nedosáhne-li se při hlasování o celé kandidátce nebo o jednotlivých členech výsledku, hlasuje se v druhém hlasování o kandidátech, kteří získali největší počet hlasů při prvním hlasování. Počet kandidátů, o kterém se hlasuje, se řídí počtem scházejícím do naplnění kandidátky.

    (14) Nedojde-li ani při opakovaném hlasování ke zvolení kandidátů alespoň nejnižšího počtu členů podle stanov, jednání územní konference se přeruší a stávající statutární orgán vyrozumí rozhodčí komisi svazu, která rozhodne o dalším postupu. Do doby tohoto rozhodnutí vykonávají své funkce členové stávajících orgánů územního sdružení. Stejně se postupuje v případech námitek do výsledku voleb orgánů územního sdružení.



    (1) Republikové orgány svazu jsou voleny na sněmu svazu delegáty sněmu zvolenými, podle stanoveného klíče jeden delegát na každých počínajících 2000 členů základních organizací územního sdružení, na územních konferencích před konáním sněmu.

    (2) Sněm rozhodne před zahájením voleb na návrh stávajícího představenstva po předcházejícím projednání republikovou radou o

    (3) V rozsahu určeném stanovami a dle rozhodnutí podle odst. 2 volí delegáti sněmu s hlasem rozhodovacím z řad delegátů a zástupců zvolených územními konferencemi

    (4) Členství v kontrolní komisi je neslučitelné s členstvím v republikové radě (neslučitelnost funkcí ve vzájemném kontrolním vztahu), ve statutárním orgánu svazu (představenstvu) a v rozhodčí komisi (neslučitelnost ze zákona). Členství v rozhodčí komisi není z obdobných důvodů slučitelné s členstvím v republikové radě a statutárním orgánu (představenstvu svazu).

    (5) Pro volby do republikových orgánů připraví stávající představenstvo v dostatečném časovém předstihu, nejméně však 1 měsíc před konáním sněmu, návrh kandidátky, která obsahuje návrhy na zvolení do funkcí uvedených v odstavci 3 z řad delegátů sněmu a zástupců zvolených územními konferencemi. Na kandidátku se uvede nad stanovený počet kandidátů pro jednotlivé funkce další přiměřený počet kandidátů pro případ, že při volbě do funkcí neobdrží kandidáti většinu hlasů potřebných pro zvolení do funkce. Kandidatura do jednotlivých funkcí musí být předem projednána s kandidáty navrženými do těchto funkcí.

    (6) Na kandidátce jsou zvlášť odděleně uvedení kandidáti do funkcí

    (7) Úvodem zasedání sněmu se volí podle návrhu stávajícího představenstva volební komise o lichém počtu členů, která si ustanoví předsedu, jenž bude řídit volby. Volební komisi předá stávající představenstvo návrh kandidátky a návrh na způsob a formu voleb, které předseda volební komise předloží před započetím voleb sněmu ke schválení.

    (8) Po rozhodnutí o způsobu a formě hlasování většinou hlasů delegátů předseda volební komise zjistí, zda z řad delegátů vzešly připomínky či jiné návrhy ke kandidátce, kterou podle těchto návrhů a připomínek upraví či doplní a poté zahájí volby.

    (9) Volí se způsobem a ve formě schválené delegáty sněmu. Hlasovací právo mají delegáti sněmu s hlasem rozhodovacím. Každý tento delegát má jeden hlas. 

    (10) Při tajné volbě vyznačí delegáti na kandidátce dohodnutým způsobem kandidáty, které volí do uvedených funkcí a předají kandidátku dohodnutým způsobem volební komisi. Při volbě aklamací se volí veřejným hlasováním do funkcí podle kandidátky, které předseda volební komise vyhlašuje v pořadí uvedeném v kandidátce.

    (11) Po ukončení hlasování volební komise zjišťuje výsledky voleb způsobem, který předem stanovil sněm, seznámí s nimi delegáty a předá je návrhové komisi, která je zapracuje do usnesení sněmu.

    (12) Nedosáhne-li se při hlasování o celé kandidátce nebo o jednotlivých členech výsledku, hlasuje se v druhém hlasování o kandidátech, kteří získali největší počet hlasů při prvním hlasování. Počet kandidátů, o kterých se hlasuje, se řídí počtem, scházejícím do naplnění kandidátky.

    (13) Nedojde-li ani při opakovaném hlasování ke zvolení kandidátů alespoň nejnižšího počtu členů podle stanov, jednání sněmu se přeruší a stávající statutární orgán navrhne sněmu další postup, Do doby jeho naplnění vykonávají své funkce členové stávajících republikových orgánů svazu. Stejně se postupuje v případech námitek do voleb republikových orgánů.



    (1) Volební komise orgánu svazu vyhotoví zápis o průběhu a výsledcích voleb, který podepíší všichni členové komise. Důvody případného odmítnutí podpisu se zaznamenají.

    (2) Zápis o průběhu a výsledcích voleb obsahuje: a)místo a termín konání voleb a název zasedání, v jehož rámci byly volby konány,

    (3) Určený člen volební komise seznámí se zněním zápisu účastníky zasedání. Zápis je schvalován v rámci usnesení ze zasedání.



    Nejpozději do 15 dnů od provedených voleb musí nově zvolené orgány provést rozdělení funkcí mezi jednotlivé členy nově zvolených orgánů. Po provedených volbách, nejpozději do 14 dnů, zajistí předseda orgánu protokolárním zápisem předání funkcí těch funkcionářů, kteří se změnili. Předává se majetek, všechna razítka a písemnosti orgánu a další doklady, vztahující se k jeho činnosti. Zápis o předání a převzetí podepíší předávající a přejímající a stane se součástí zápisu nejbližší schůze orgánu. Po ukončení předání obdrží předávající a přejímající zápis o předání. Pokud by nedošlo k předání některého důležitého dokladu či materiálu, je třeba o tom učinit zvláštní zápis.



    (1) Podle ust. § 4 odst. 7 stanov lze v nezbytných případech jednotlivé členy orgánů svazu kooptovat.

    (2) O doplnění a změně orgánů základní organizace rozhoduje na návrh výboru členská schůze.

    (3) Doplnění a změny ve složení představenstva územního sdružení a představenstva svazu, případně jejich ostatních orgánů provádí příslušná představenstva. Jejich rozhodnutí musí být předložena ke schválení na nejbližším zasedání rady územního sdružení nebo republikové rady.



    (1) Každý volič (člen svazu) je oprávněn podat námitku proti složení volební komise, proti průběhu voleb a proti jednání volební komise; námitka nemá odkladný účinek.

    (2) O námitce rozhodne příslušný orgán svazu.

    (3) Námitku lze podat jen písemně do 15 dnů ode dne, kdy nastala skutečnost, proti níž námitka směřuje; v této lhůtě musí být námitka doručena příslušnému orgánu svazu.

    (4) Z námitky musí být patrno, kdo ji činí, vůči čemu směřuje, musí být podepsána a datována.

    (5) Pokud příslušný orgán svazu námitku zamítne, může člen svazu navrhnout soudu, aby rozhodl o neplatnosti rozhodnutí orgánu svazu pro jeho rozpor se zákonem nebo se stanovami.



    (1) Každý člen svazu se může obrátit při sporných záležitostech na příslušný orgán svazu podle ust. § 10 odst. 1 písm. g) stanov.

    (2) Orgán svazu, který v I. stupni rozhodl, musí zaslat rozhodnutí členu svazu s odůvodněním a poučením o možnosti podání odvolání, s uvedením lhůty pro podání odvolání a místem, kde lze odvolání podat.

    (3) Odvolání se podává ve lhůtě do 15 dnů od doručení rozhodnutí u toho orgánu svazu, který rozhodnutí vydal.

    (4) Odvolání musí být písemné, datováno a vlastnoručně podepsáno.

    (5) Orgán svazu, jehož rozhodnutí se odvolání týká, mu může sám vyhovět.

    (6)  Neshledá-li orgán svazu, který napadené rozhodnutí vydal, podmínky postupu podle odstavce 2, předá rozhodnutí se svým stanoviskem do 30 dnů⁴⁾ k posouzení a vyřízení vyššímu orgánu svazu.

    (7) V souladu s ust. § 10 odst. 1 písm. h) stanov může člen svazu navrhnout soudu, aby rozhodl o neplatnosti rozhodnutí orgánu svazu.



    (1) Tento jednací a volební řád orgánů svazu nabývá platnosti schválením představenstvem svazu dne 12. prosince 2013.

    (2) Tento jednací a volební řád nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2014.





Ing. Jan Hinterhozinger, CSc. v.r.                                                   Doc. Josef Ernest v.r.
předseda svazu                                                                              místopředseda svazu

---

1. Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
   Vyhláška č. 259/2012 Sb., o podrobnostech výkonu spisové služby.
2. Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
   Zákon č. 499/2004 Sb.
   Vyhláška č. 259/2012 Sb.
3. Zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů.
4. Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.