Ing. Bohumil Zavadil: Množení ovocných dřevin

Ovocné dřeviny množíme generativně (hlavně při šlechtění) a vegetativně. Při vegetativním množení dojde k zachování vlastností množeného materiálu.

 

Množení šlahouny

Jahodník matečná rostlina vytváří v létě šlahouny, na kterých vyrůstají mladé rostliny nejprve bez kořenů a po kontaktu s půdou zakořeňují. Pro množení se berou silné dobře zakořeněné rostliny nejblíže od rostliny mateční. Ze šlahounu odebíráme 1-2 max 3 rostliny. Dceřinné rostliny můžeme také přímo na matečné rostlině zakořeňovat do květináčků. Je důležité ale udržet stále vlhkost substrátu v květináčku.


Dělení trsů

Zahrádkářská metoda. Má nízký koeficient množitelnosti a tak se nehodí pro velkovýrobu, jeden keř se rozsadí na 2-4 rostliny. Ponecháme na kořenech pouze mladé větvičky a tím zmenšíme nadzemní část.  Poraněné kořeny kolmo zastřihneme. Množit tak lze keře: rybíz angrešt, muchovník apod.


Hřížení

Do vyryté brázdy potápíme větvičky keře, na dno brázdy je přichytíme háčky a zahrneme. Po vyrašení a zakořenění dceřiných rostlin, které narostou z pupenů na větvičkách je na podzim odryjeme a přesadíme. Tímto způsobem množíme ostružiny (které vytváří tímto způsobem dceřiné rostliny samovolně bez pomoci), rybíz a angrešt.


Vzdušné hřížení

Opět nevelkovýrobní způsob množení pro nízký koeficient množitelnosti Tímto způsobem množíme špatně množitelné druhy. Na větvičce se vytvoří poranění nebo zaškrcení drátem toto místo se obalí substrátem a pro vodu nepropustným obalem z folie, plastového kelímku apod. Substrát udržujeme trvale vlhký. Růstové regulátory – rostlinné hormony - vytvářené v listech a růstových vrcholech nemohou dobře přes překážku způsobenou poraněním nebo zaškrcením drátem proudit do kořenů a hromadí se nad poraněním. Zde způsobí tvorbu kalusu a následnou diferenciaci a proliferaci kořenů. Po zakořenění větvičku odřízneme a zasadíme samostatně.


Odkopky

Kořenové výmladky. Rostliny vyrůstající z kořenů odryjeme i s částí kořenového systému a zasadíme. Množíme tak hlavně podnože na švestku, tj. švěstku durancie myrobalán).


Oddělky

Velkovýrobní způsob množení vegetativních podnoží jádrovin, meruzalky apod. Rostliny vysazené na dno brázdy se po vytvoření nadzemní části naorají – nakopčí a mladé letorosty z báze zakoření. Na podzim se hrůbek odkryje a mladé rostliny odstřihnou. Ve velkovýrobě se sklízí vodorovně položenou okružní  pilou (cirkulárkou).


 Dřevité řízkování

Z letorostů se stříhají 15 cm dlouhé řízky s dolním šikmým a horním kolmým řezem (ve velkovýrobě stačí dodržet polaritu a řízkují se celé svazky rozřezáním na pásové pile). Řezy jsou cca 1  cm od nejbližšího pupene. Na přes zimu se materiál uskladňuje založený ve sklepě ve vlhkém písku. Na jaře sázíme po úhlem 60° do země a zakryjeme nakopčením zeminy. Z řízku prorostou letorosty a vytvoří se pupeny, na podzim rostliny přesazujeme.


Bylinné řízkování

V červnu až červenci řežeme z rostliny bylinné u některých druhů částečně zdřevnatělé řízky. U podzemní části řízku odstraníme listy u nadzemní části je redukujeme na 1/3. Po namočení do stimulátoru a oklepnutí (nadbytek stimulátoru má opačný tj inhibiční účinek na zakořeňování) pícháme do vlhkého množárenského substrátu tvořeného např.  2:1 rašelinou s pískem nebo perlitem. Po pokropení přikryjeme fólií. Při udržování vlhkého substrátu  za 14 dnů až 3 týdny řízky zakoření. Pak lze hrnkovat nebo sázet do školky. Velkovýroba místo fólie používá rosení s automatikou vlhkého listu.


Roubování

Na podnož, která má optimální vlastnosti pro kořenový systém roubujeme ušlechtilou odrůdu. Řez provádíme co nejvíce šikmo a tak, aby na podnoži i odrůdě byl stejně dlouhý. Po přiložení oba konce pevně svážeme. Lze provádět i složitější řezy např anglickou jazýčkovou kopulaci, roubování do rozštěpu (obvyklé u bylinného roubování angreštu) , roubování u vinné révy na kozí nožku (při násobně silnějším podnoži než roubu) apod.


Očkování

Pro množení se používá jedno očko a proto tato metoda má vyšší koeficient množitelnosti než předchozí. Na podnoži se  vytvoří nečastěji T řez, kůra se odchlípne a pod ni se vsune očko na štítku kůry. Dobře se zaváže a po prorostení se podnož nad očkem zařízne buď na čípek nebo na čisto. Očkujeme na bdící očko - proroste ještě do podzimu do 15. 7. nebo na spící očko (po tomto termínu), které proroste až na jaře. Ujmutí spícího očka se pozná na podzim podle odpadnutí řapíku listu pod očkem. U neujmutých oček řapík přischne a neodpadne.



Zapsal J. Procházka

Celkem:
Dnes:
On line:
459288
43
1
Zpět na předchozí stranu Nahoru

Základní organizace Českého zahrádkářského svazu Šlapanice
Kolárova 928/37, 664 51 Šlapanice, č.zo: 603006, IČO: 70967717, mail: zahradkarislapanice@seznam.cz
Č Z S: územní sdružení, specializované organizace, odborné poradny, kalendárium, diskusní fórum, výstavy.