Návštěva tropických skleníků Botanické zahrady Mendelovy univerzity v Brně

Návštěva tropických skleníků Botanické zahrady Mendelovy univerzity v Brně se podle plánu  uskutečnila  ve  čtvrtek 20. dubna 2017.
Zřejmě vzhledem k panujícímu chladnému  počasí  a  obzvlášť nevlídné slotě  předešlého  dne, nepřišlo několik přihlášených zájemců. Sešlo se nás na místě celkem deset, byli jsme menší skupinka, než bylo plánováno, ale měli jsme tak všichni možnost dobře vidět a slyšet výklad průvodkyně. Ujala se nás Ing. Anna Buchtová, vedoucí oddělení orchidejí, která převzala štafetu po své  předchůdkyni   Ing. Jarmile Matouškové (ta se věnovala pěstování orchidejí od r. 1970 až do svého odchodu do důchodu).
Botanická zahrada a arboretum je výukové zařízení  Mendelovy univerzity v Brně. Sbírky v tropických sklenících obsahují asi 4 tis. druhů orchidejí a 300 druhů tilandsií. Pěstitele zajímají  jak přírodní druhy, tak  pro studenty zahradnické fakulty se zde  kompletují  sbírky zajímavých kříženců.
Orchideje jsou ve čtyřech sklenících rozděleny podle svých nároků na teplo, světlo, vzdušnou vlhkost.
V první části, expoziční hale, jsou umístěny právě kvetoucí rostliny. Viděli jsme spoustu krásných květů, z nichž některé příjemně voněly. Vstupní halou poletovalo ještě několik tropických motýlů, kteří  zde  přežili od březnové akce Botanické zahrady – výstavy orchidejí a tropických motýlů.
Obdivovali jsme rozkvetlé květy orchidejí, pocházejících takřka z celého světa, ze střední a jižní Ameriky, Thajska, Peru, Australie, Barmy, Filipín, Indie i Nové Quineje . Expozici doplnily kvetoucí bromélie, kalanchoe, lopatkovec-česky též spatifylum nebo toulcovka. Sbírku orchidejí doplňuje  sbírka  300 druhů tilandsií. Většina druhů tilandsií žije  epifyticky, ve spodních vrstvách i terestricky (při zemi v substrátu).


     

Všechny fotografie si můžete prohlédnout ve fotogalerii zde.

 


Orchideje jsou rostliny, které žijí epifyticky – zachycují se krátkými kořeny na kmenech a větvích stromů ( živí se však samostatně a na rostlinách neparazitují) a po přichycení vytvářejí vzdušné kořeny, kterými přijímají vlhkost ze vzduchu. Kořen chrání na povrchu světlejší í vrstva odumřelých buněk , které chrání vlastní kořen proti přehřívání a lépe odráží sluneční paprsky. Kořeny obsahují chlorofyl, který slouží k výživě rostlin, dokonce u některých bezlistých druhů stačí k výživě.  Některé druhy orchidejí nejsou pro pěstování v interiéru vhodné, protože vyžadují specielní podmínky – teploty, vlhkosti a proudění vzduchu. V klasických celoročně vytápěných bytech se bude dařit zejména orchidejím druhu Phalaenopsis, dále Vanda a některým zástupcům rodu Paphiopedila  (Catleje)a  Dendrobium.  V poslední době získávají na oblibě minicatleje, vzniklé křížením druhů (do okenních skleníků se jich vejde víc).
Ne všechny druhy orchidejí se však pyšní velkými květy. Návštěvníky rostliny s malými květy tolik neupoutají, ale pro botaniky jsou velmi zajímavé. Vyžadují specielní podmínky, teplotu, vlhkost.
Nekvetoucí rostliny jsou umístěny ve čtyřech sklenících, rozděleny podle nároků na světlo, teplo, vlhkost. První, nejchladnější skleník – v něm jsou umístěny rostliny, které  v zemi původu střední  a  jižní Ameriky, Asie, Číně rostou ve výškách 2 500 m až 3500 m nad mořem. Botanické druhy se ve sklenících  pěstují  tak, jak rostou v přírodě – epifyticky. A za podmínek, jaké mají v původních lokalitách. Přichycují se na dřevo révy vinné. Jako podložka  se dá rašeliník a  přichytne kouskem silonové punčochy. Pro  rozmístění  těchto orchidejí se používá drátěná síť, na kterou  se zavěšují.
V druhém skleníku jsou zařazeny druhy, které mají nároky na teplo v noci 18°C, ve dne  25 – 26 °C.
Rostliny jsou umístěny patrovitě nad sebou na ocelových konstrukcích tak, aby rostliny, které vyžadují více světla, byly nahoře a ty, co vyžadují větší vlhkost, jsou v nižších patrech. K zalévání slouží mlžné trysky, kterými se rostliny několikrát denně zvlhčují dešťovou vodou.
V dalším skleníku je uložen genofond rodu Phalenopsis. Většinou jsou zde rostliny, které vykvétají na jaře a jsou ozdobou jarních výstav. Zdejší pracoviště se také zabývá hybridizací (křížením) těchto odrůd a společně se studenty sleduje dědičnost jednotlivých znaků na potomstvu.
Nejteplejší skleník, vytápěný podle ročního  období  v  noci na 22°C,  ve dne na 25 – 35°C, vlhkost až 90%, je vyplněn rostlinami jak z jihovýchodní Asie, tak z Ameriky.
V  posledním  skleníku  jsou uloženy rostliny z nadmořských výšek  od  600 do 1500 metrů střední a jižní Ameriky, Jávy, Sumatry, Nové Quineje. Na kovových konstrukcích jsou umístěny zbytky genofondu rodu Catlea  a zahradnických kultivarů ve čtyřech vrstvách nad sebou.
Úkolem pracovníků skleníků je nejen genofond udržovat, ale také rozmnožovat vlastními silami. V r. 1970 byla založena laboratoř pro množení orchidejí, kde se množí orchideje ze semen pomocí aseptických výsevů metodou in vitro.  Semena  orchidejí  jsou  velmi  malá –  0,1 -0,01 mm, nemají výživné pletivo, jen zárodek. Proto se celá kultivace a klíčení musí řídit jinými principy.
V přírodě jsou květy opylovány hmyzem, tvary  květů  bývají  pro  opylovače přizpůsobené, v laboratorních podmínkách je to obtížnější.
Ing. Buchtová nám ukázala, jakým způsobem se provádí umělé opylení, odběr pylových zrnek i přenos do opylovaného  květu.
Semena dozrávají v trojhranných tobolkách, délka dozrávání je různá podle velikosti květů. V přírodě  se  semena po prasknutí  tobolky  dostávají do prostoru a jen velmi malé procento dosáhne takového podkladu, který by mu umožnil klíčení a další růst. Proto zahradníci zkoušeli, jaké podmínky semena k dalšímu vývoji potřebují a vytvořili postupně takové médium, které klíčení umožňuje.  Ve sterilních podmínkách laboratoře specielními sterilními nástroji se nanáší sterilovaná  semena  do  připraveného média v lahvích. Po výsevu se láhve umisťují do kultivační místnosti s řízeným  provozem  osvětlení  a  vytápění.  Semena zde zůstávají až do vyklíčení a vytvoření nových rostlinek, potom se přepikýrují do nových lahví s novým médiem.
Jakmile rostliny vytvoří vlastní kořeny a listy a jsou schopny přežít ve venkovním prostředí skleníků, vyndávají se z lahví a přesazují do připraveného substrátu. Substrát je složen z keramzitu nebo polystyrenu, drcené borové kůry a rašeliníku. Substrát musí být sterilizován.
 Pro komerční pěstování se provádí množení rostlin jiným  způsobem,  vegetativně,  řízkováním ze stonků, kdy stačí  jen jedna kmenová buňka a tak se z původního druhu získává velké množství  rostlin  stejného druhu. Specializované firmy tak mohou zaplavovat trh cenově dostupnými rostlinami.


Podle výkladu Ing.Buchtové a za pomoci materiálu od Ing. Matouškové
sestavila Ing. Libuše Peclová

Celkem:
Dnes:
On line:
459332
39
1
Zpět na předchozí stranu Nahoru

Základní organizace Českého zahrádkářského svazu Šlapanice
Kolárova 928/37, 664 51 Šlapanice, č.zo: 603006, IČO: 70967717, mail: zahradkarislapanice@seznam.cz
Č Z S: územní sdružení, specializované organizace, odborné poradny, kalendárium, diskusní fórum, výstavy.