Přednáška Ing. Tomáše Forala na téma EXOTICKÉ OVOCE

která se konala v pondělí 3.8.2015 v zasedací místnosti orlovny.

Přednášející nás díky rozsáhlému  obrazového materiálu s výkladem seznámil s mnoha druhy exotického ovoce, které známe  buď z obchodů  nebo ze svých cest do subtropických oblastí.

Některé druhy se dají pěstovat i u nás, buď jako pokojovky, v zimních zahradách a sklenících.  O pěstování  exotických rostlin je rostoucí zájem i mezi mladými lidmi. Musíme si však uvědomit,  že u nás nedosáhneme takového vzrůstu rostlin a chuti plodů, tak jak v jejich domovině. I chuť   plodů, zakoupených v obchodních řetězcích, nemá tu správnou chuť, neboť se plody z důvodu  dlouhé přepravy sklízejí nezralé.  Získáme však mnohdy atraktivní a zajímavé rostliny.

Následuje výčet některých druhů, které jsem stačila v poznámkách zachytit:

Actinidia - keře až 6m vysoké nebo liány, původem ze zemí východní  Asie, musí se 5-6 x za rok stříhat. Je to rostlina dvoudomá ( samčí a samičí ),ale objevují se i kultivary, které jsou oboupohlavní.  Je jich mnoho druhů. Plody jsou známé jako kiwi.


Odrůda Ananasnaja vydrží i menší mrazíky, plody jsou nechlupaté


  Jumbo  jedna z největších, potřebuje samčího druha


  Klasa  červenoplodá


  Aktinidie čínské  u nás nedozrají, jsou pouze okrasné


Aloe  sukulent, nemusí mít moc vody. Existuje 200-300 druhů, pouze 4-5 druhů mé léčivé vlastnosti.


  Aloe vera má nejvíce léčivých účinků, má prokázané antibakteriální a antimykotické účinky,  používá se k hojení ran, popálenin. Pod slupkou je téměř bílá dužina, kterou  můžeme  nasekat nebo rozmixovat do nápoje.


Ananasovník je z čeledi broméliovitých, je pěstován v řadě tropických a subtropických zemí. Plod vzniká splynutím sousedních bobulí, po dozrání bobule rostlina hyne. K rozmnožování se používají koruny plodů nebo odnože. I my se můžeme pokusit nechat zakořenit uříznutý vršek zakoupeného ananasu.


Arbutus ( jahodový strom), původem ze Středomoří. Je to stále zelený keř, může přezimovat i venku. Má oranžové plody, podobné líčí, jsou krásné, ale ne tak moc chutné.


Asimina triloba – připomíná magnolie. Je původem z severní Ameriky, je vysoce mrazuvzdorný. Plody jsou měkké, nedají se přepravovat. Zralé plody intenzivně voní. Dužina se vyjídá lžičkou, semena se nejí. Rostlina potřebuje opylovače.


Karambola – čínská hvězdice (známe ji z obchodů). Dovážejí se nezralé, při pokojové teplotě dozrávají.Plod je velice atraktivní, sladkokyselý a osvěžující. Používá se hlavně jako ozdoba ovocných pokrmů. I v bytových podmínkách dovede 2-3 x za rok zaplodit.


Kapara trnitá je keř, krásně kvete a je velmi odolný. Mladá poupata bílých květů se sklízejí a používají jako koření (kapary). Můžeme ji pěstovat i v bytě (přes léto venku), nebo na balkoně, v domovině roste i ve starých kamenných zdech. Plody jsou dužnaté tobolky, přednášející neví, zda se dají jíst.


Papája dvoudomá je vytrvalá tropická polodřevina, připomínající palmu. Musíme mít samičí i samčí rostlinu, jsou vyšlechtěné i oboupohlavní. K pěstování je nutný celoročně vytápěný skleník. Plody mají chuť cukrového melounu, jí se i semena, která mají chuť pepře.


Pupečník asijský je tradiční léčivá bylina asijské medicíny.


Svatojanský chléb, rohovník, karob. Dá se pěstovat i doma v květináči. Karob je stále zelený strom. Plod karoby je tmavě hnědý lusk, ve světě se pěstuje jako zdroj potravy. Přikrmují se jím kozy a králíci. Plod se dá mlít na jemný prášek - mouku. Dříve se semínka používala na vážení zlata 


 1 semínko = 1 karát (od karoby je odvozen název karát)


Citrusy – citrony, pomeranče, mandarinky, pěstuje mnoho z nás v bytě, v zimních zahradách. Jsou nenáročné, vyžadují pravidelné hnojení. Majerův citron má sladké plody.


Citronečník trojlistý. Jediná citrusovitá rostlina, která se dá pěstovat i ve volné přírodě, snáší až -8°C. Trnitý keř, efektní rostlina, s vonnými a krásnými květy. Plody jsou podobné malým citronům nebo mandarinkám, nejsou však jedlé. I po opadu listí září na keři zářivě žluté plody.


Kávovník je tropická dřevina, existuje mnoho druhů. Pouze kávovník arabský, robota a liberijský se pěstují pro průmyslové zpracování. Květy dozrávají do jemně fialových bobulí (kožovitá slupka, nasládlá šťavnatá dužina a slupka, která obsahuje 2 zelená semena). Semena až pražením získávají černou barvu. Nejcennější je tzv. cibetková káva (zrna projdou trávicím traktem cibetek).


 

 

 

 



Kolokázie jedlá je tropická trvalka s hlíznatým oddenkem. Z půdy nebo vody vyčuhují pouze listy. Hlízy jsou především v Polynezii hlavním zdrojem obživy. Teprve vařením nebo pečením ztrácejí jedovatost a jsou poživatelné.


Kdoule – kdouloň obecná je již pro plody pěstována méně, i když plody nabízejí široké využití (džemy, marmelády, želé). Rostlina je pěstována také pro okrasu, má velké květy.


Artyčok je pěstován pro jedlé nedozrálé květní úbory. Patří k nejlepším léčivkám na játra a žlučník – podobně jako ostropestřec mariánský.


Cifomandra, (tamarillo),rajčenka je strom nebo keř z čeledi lilkovitých. Můžeme ji pěstovat i jako přenosnou pokojovou či skleníkovou rostlinu. Má šťavnaté nakyslé plody, chutí trochu jako mochyně. Nejí se slupka, lžičkou se vydlabává vnitřek.


Diospyros virginiana je mrazuvzdorný strom. Plody jsou drobnější, chutí připomínají meruňky. Nejsou zdaleka tak dobré, jako odrůda kaki.


Japonská mišpule – japonská švestka či lokvát pochází z JV Asie. Má šťavnaté sladkokyselé plody. U nás kvete v zimě. Lze ji pěstovat jen na chráněných místech v teplých oblastech nebo jako pokojovou  rostlinu, nebo v zimní zahradě. Velmi těžce se pěstuje.


Eugenia uniflora ( surimanská třešeň) je příbuzná myrtě. V létě venku, v zimě v místnosti do 15°C. Plodem je červená sladkokyselá bobule.


Fejchoa- v domovině (Brazílie, Argentina) roste jako keřík. Ovoce se k nám nedováží, protože nesnese delší přepravu. Květy jsou bílé až načervenalé, okvětní plátky jsou masité a jedlé. Plod je dužnatý, aromatický, vůní jako jahody. Přes léto může být venku, v zimě i v nevytápěných sklenících.


Fíkovník dává ovoce, známé po celém světě. Fíkovník smokvoň můžeme pěstovat i v našich podmínkách, je to nenáročný, i u nás bohatě plodící keř.


 


Ženšen pětilistý – díky svým léčivým účinkům si vysloužila název „rostlina nesmrtelnosti“, zázračná bylina nebo bylina dlouhověkosti. Z listů se dělá čaj (přelít teplou vodou, ne horkou). Je to popínavá rostlina z čeledi tykvovitých. Pěstování pravého ženšenu je velmi náročné. Pěstovat ho můžeme venku, v zimě v místnosti min.10°C.


Ibišek jedlý neboli okra. Konzumuje se oplodí (v Bulharsku se tobolky sklízejí nezralé). Aby plodil, je nutné ho pěstovat ve skleníku. Ibišek se často pěstuje jako pokojová rostlina s ozdobnými květy.


Královna noci – keřovitý kaktus. Květy vykvétají kolem 10. hod. večer. Plody jsou dužnaté, víc než pro chuť slouží na okrasu.


Batatos - povíjnice batátová patří mezi plazivé rostliny, jejíž hlízy patří mezi nejzdravější potraviny (batáty – sladké brambory). Plní i funkci okrasnou.


Jasmín sambakový – stále zelená rostlina. V létě se rozrůstá do keře, v zimě se pne jako liána, je nutná opora. Snáší řez. Květy mají výraznou vůni, přidávají se do čajů.


Kiwano – rychle rostoucí liána, připomíná naši okurku nebo meloun. Exotické ovoce – zelenina z Afriky (rohatá okurka) – dužina se vyškrábe, osladí, dělá se z ní koktejl. Plody jsou velmi zdravé. Jsou-li zralé, jsou velmi chutné. Dá se pěstovat i u nás.


Lagenárie – indická okurka, kalabasa. Bujně rostoucí popínavý druh tykví, jednoletý. Mladé plody lze připravit na mnoho způsobů, dá se odřezávat po částech, zaschne a nehnije. Vyzrálé jsou pak krásnou dekorací a slouží k výrobě nádob.


Vavřín – bobkový list je aromatická rostlina i užitečné koření. Můžeme ji pěstovat i jako půvabnou přenosnou rostlinu. Přezimuje ve sklepě, vydrží i půl roku ve tmě.


Líčí – lahodné ovoce, dováží se z Asie. Dá se pěstovat i v domácích podmínkách jako pokojová rostlina. Velikosti stromu nedoroste, ani nebude plodit. Bude však zajímavou pokojovkou.


Mango je tropické ovoce, plod mangovníku. K nám se dováží, protože se však sklízí nedozrálé, nedá se chutí srovnat s tím, co dozraje v Thajsku. Plod je důležitým zdrojem minerálů a vitamínů C,E.


Tea-trea oil.  Esenciální olej se získává ze stromu kajeputu střídavolistého z čeledi myrtovitých. Je vhodný jen pro vnější použití jako antiseptikum a antimykotikum.


Vachta trojlistá (jetel vodní, jetel hořký) je vytrvalá rostlina, vytváří plazivé oddenky ve vodních příkopech a bažinatých porostech. Kvete dlouhým pravidelným hroznem. Sbírá se list v době květu, má léčivé účinky.


Monstera – mohutná liána s dekorativními listy. Je nenáročná, snadno se množí řízkováním. V našich podmínkách oproti domovině v deštných lesích vykvete málokdy. Plody, když dozrají, jsou velmi chutné. S výjimkou zralého plodu je rostlina jedovatá.


Morinda citrofolia – „Zázrak z Havaje“. Velmi odolná tropická rostlina, příbuzná morušovníku. Plody obsahují mnoho minerálů, vitamínů a stopových prvků.


Moruše – velmi chutné ovoce, kdysi velmi oblíbené, nyní pozapomenuté. Plody jsou tmavě fialové nebo bílé.


Banánovník (musa) – existuje mnoho druhů, od zakrslých po nejvyšší (až 16m). I v našich podmínkách lze pěstovat jako dekorativní rostlinu.


Lotos – tak bývá označováno několik druhů leknínů. Lotosový květ je posvátnou květinou. Plodem jsou jedlá semena – oříšky, jí se také mladé oddenky.


Olivovník evropský, běžný ve Středozemí. Plody – olivy obsahují značné množství oleje, získává se z nich lisováním. Plody se nejí syrové, musejí se nakládat. Olivovník se u nás pěstuje jako bonsaj.


Opuncie – kaktus, který krásně kvete a má jedlé, sladké plody.


Mučenka – popínavá rostlina, nejen okrasná. Mučenka jedlá – marakuja, má chutné aromatické plody.


Mochyně peruánská- u nás se pěstuje jako letnička. Má dekorativní listy i plody, po dozrání vytvoří slámově žlutý lampionek. Na rozdíl od jiných mochyní jsou bobule uvnitř jedlé, velmi chutné a zdravé.


Datlové palmy – u nás nepokvetou


Borovice pinie – vysoký strom, v šiškách jsou semena (piniové oříšky), bohaté na minerály a oleje.


Pistácie - semena stejnojmenného stromu ze Středomoří. Plodem je peckovice s dužnatým oplodím. Semena se praží.


Granátové jablko – plod granátovníku, do velikosti našich jablek u nás nenarostou, ale drobná jablíčka mít můžete.


Rozmarinus officionalis – rozmarýn lékařský. Známá vytrvalá rostlina, nenáročná na pěstování. Kromě zajímavého květu se používá ke kořenění jídel.


Sezam  - sesamum indikum. Jednoletá kvetoucí bylina, nenáročná i pro pěstování v interiéru. Sezamová semínka mají vysoký obsah minerálů a mají léčivé účinky.


Pepř červený (růžový) není pravým pepřem. Jeho chuť je nasládlá, jemně pikantní.


Pepino – vytrvalý bylinný keřík. Plod chuťově připomíná meloun a také se tak jí (musí se sloupnout slupka). V poslední době je velmi populární. Pěstování je dost náročné. Přezimuje ve světlé místnosti, množí se řízky.


 Tento výčet nezahrnuje úplně všechny druhy tropických rostlin, které nám byly představeny, nestihla jsem je všechny zapsat. Ale i tak je jejich výčet obsáhlý, i když popis je stručný. Pokud však někoho  nějaká rostlina zaujala, jistě si rád zjistí další podrobnosti o jejím pěstování.


 


Zpracovala Ing. Libuše Peclová


 


 


 


 


 

Celkem:
Dnes:
On line:
459340
3
1
Zpět na předchozí stranu Nahoru

Základní organizace Českého zahrádkářského svazu Šlapanice
Kolárova 928/37, 664 51 Šlapanice, č.zo: 603006, IČO: 70967717, mail: zahradkarislapanice@seznam.cz
Č Z S: územní sdružení, specializované organizace, odborné poradny, kalendárium, diskusní fórum, výstavy.