Tématický zájezd

Zájezd ZO ČZS Šlapanice v sobotu 30. 5. 2015. Tematický zájezd pro členy ČZS a spřátelené zájemce zorganizovala přítelkyně Jarmila Kolářová na tři význačná místa v podhůří Jeseníků. Navštívili jsme Arboretum Paseka Makču Pikču, hrad Sovinec a Pradědovu galerii Jiříkov. Provázelo nás příznivé počasí, jedna přeháňka nás zastihla v přístřeší hradu Sovinec a druhá v krytém areálu Pradědovy galerie v Jiříkově, takže plánovaný program byl splněn stoprocentně včetně dobrého oběda v hotelu Praděd v Rýmařově.


 


Arboretum Paseka Makču Pikču


První a hlavní část programu zájezdu zahrádkářů patřila návštěvě arboreta Makču Pikču v Pasece u Šternberka. Přivítal nás tvůrce a až do současnosti zanícený budovatel arboreta Ing. Radim Slabý, známý z TV pořadu „Zahrada je hra“, v cyklu „Toulavá kamera“. Seznámil nás se vznikem a desetiletou historií arboreta umístěného v přírodě s nádherným výhledem do Hornomoravského úvalu.
Na konci roku 2005 čněla v tomto místě skládka, kterou plnilo kromě slévárenského písku cokoli. Při počáteční tvorbě arboreta hledal Ing. Slabý materiál pro zakrytí povrchu, neboť zde až příliš vyčnívaly kusy betonů, cihly, různé  štěrky a  pod. Znal dobře horninu čedič, který začal používat jako naprosto přirozený a plně funkční  krycí  materiál. V současnosti by nikdo netipoval v tomto místě bývalou skládku. Čedič má skvělé vlastnosti – velmi dobře propouští vodu, zároveň zabraňuje vzlínání vláhy, i když se povrch velice zahřívá.  Zahřívání  velmi dobře prospívá teplomilným rostlinám. V místech výskytu čediče vznikají nejlepší půdy, flóra a fauna září různorodostí a bohatostí. Podařilo se vytvořit celý organický komplex navázaný na přírodu. Je zde skvělé mikroklima pro růst i polosubtropických rostlin a výskyt teplomilných živočichů. Terasy ze suchých kamenných zídek na prohlídkové trase jsou osázeny sbírkou 3 200 druhů rostlin. Arboretum, vybudované ve svahu, je obohaceno nevtíravou zahradní architekturou, kde si může návštěvník třeba po vystoupání kamzičí stezkou odpočinout. Nalezne zde zahradní besídky, vyhlídkové chýše, kvetoucí přírodní pergoly, lavičky, jezírka s dřevořezbami, které motivují k fotografování (a to i svateb), ostatně jako celý areál arboreta. 
Arboretum má zavedený prodej širokého sortimentu skalniček a trvalek z vlastní produkce, což někteří z účastníků našeho zájezdu také využili.
Z arboreta jsme odjížděli s pocitem, že jsme byli svědky souhry člověka s přírodou, ale za cenu zápalu pro věc, odborných znalostí a houževnaté práce.

 

 

 

   
 


Hrad Sovinec.


Druhá část programu zájezdu zaujala zejména milovníky historie, neboť se odbývala na hradě Sovinec. Je nejrozsáhlejším hradním komplexem v okrese Bruntál a tyčí se na skalnatém výběžku v horském údolí Nízkého Jeseníku.
Hrad založili těsně před rokem 1332 příslušníci rodu, který se od roku 1348 nazýval podle názvu hradu „páni ze Sovince“. Za husitských válek se Sovinec stal významnou husitskou pevností. Po bělohorské porážce získal roku 1623 hrad Řád německých rytířů. Obsazení hradu Dány roku 1626 bylo impulzem pro rozsáhlé opevňování hradu. Přes mohutné opevnění dobyla na podzim 1643 hrad švédská vojska generála Torstensona a až do roku 1650 z něj učinila jednu ze svých pevností. Význam hradu v následujících letech klesal a po požáru roku 1784 byly provedeny jen nejnutnější úpravy. Ve 40. letech 19. století zde byl řádový seminář a od roku 1867 lesnická škola. Za druhé světové války byl hrad vězením a základnou jednotky SS, v roce 1945 opět vyhořel. V současnosti je hrad postupně rekonstruován.
Od začátku dubna do konce října je hrad využíván pro různé společenské akce jako rytířské turnaje, loutkové divadlo pro děti, divadlo pro dospělé, loutkářská pouť, historicko – řemeslný jarmark, noční prohlídky s netopýry, prohlídky hradních sklepů, přednášky, koncerty, výstavy. V rámci sezóny 2015 jsem napočítal 27 akcí. V den naší návštěvy byla k zhlédnutí výstava „Oděvy pěti století VIII“ a probíhal cyklus přednášek „Jak se lidé odívali“.
Hned při vstupu na hradní nádvoří nás upoutal stánek se vzorky historických pokrmů nejen na ukázku, ale i na ochutnání. Současně na nádvoří probíhala přednáška s instruktáží o přípravě nápojů z bylinek. Všichni účinkující byli oblečeni v dobových kostýmech, stejně jako průvodce, který nás provázel vnitřní částí hradu – rytířským sálem, zbrojírnou, lesnickou školou, atd.
Jako bonus jsme mohli obdivovat obrovský včelí roj, který se hemžil kolem hradní věže a jak hlásal  plakát, občas se tam vyskytuje, ale nikomu ještě neublížil.

 

   
 

 

Pradědova galerie


Při naší poslední zastávce jsme se ocitli ve světě dřeva řezbáře pana Halouzky. Nazývá se Pradědova galerie, leží v obci Jiříkov v Jeseníkách.  Galerie se rozkládá na ploše cca 8 hektarů v areálu dančí farmy. Stovky dřevěných soch lidí, zvířat či pohádkových bytostí v životní i v nadživotní velikosti jsou rozmístěny jak na volném prostranství, tak i v krytých pavilonech. 
Mezi hlavní dominanty galerie patří největší socha “vládce Jeseníků“ Děda Praděda v ČR, která je 10,4 metrů vysoká a váží 15 tun. Další významnou částí galerie je betlém, který obsahuje přes 250 figur v životní velikosti a který se neustále rozrůstá. Betlém byl rovněž vystaven u příležitosti světového kongresu betlemářů v Hradci Králové, kde byl oceněn jako největší betlém na světě.  
Za třetí unikát v galerii považuje řezbář Halouzka obří dřevěný obraz Děda Praděda a jeho říše, který původně stál v kamenné rozhledně na vrcholu hory Praděd. Obraz je vyřezán ze čtyřiadvaceti lipových kmenů, měří 2,2 x 5,5 m a nyní je vystaven v jedné ze zastřešených částí expozice.
Všechny tři zmíněné dominanty jsou zapsány do české Guinessovy knihy rekordů. V každém sektoru galerie je mluvící socha, která umí podat výklad ke každé sekci zvlášť, kromě českého jazyka i ve všech světových jazycích.
Další zajímavostí je práce pana Halouzky na sochách slonů, koní, medvědů a dinosaurů. Za zmínku stojí rozpracovaný reliefní obraz o rozměrech 22 x 2 m, znázorňující významné dějinné události Čech a Moravy.
Opouštěli jsme fantastický dřevěný svět pana Halouzky kolem jezírka a skoro nás překvapilo, že ta voda je skutečná. Ale ten vodník co nad jezírkem seděl, byl tedy dřevěný.
Jen pár kroků od galerie, se nachází jiříkovský kostel, o který se galerie stará, a jsou zde vystavený další desítky soch, andělé a unikátní vyřezávaný, 2 metry velký, šestiramenný lustr. 
Toto moje povídání by nebylo úplné, kdybych se nezmínil o návštěvě restaurace v hotelu Praděd v Rýmařově na obědě. Obědy byly objednané předem, takže naše přestávka na posilněnou proběhla v přijatelném čase a bez potíží.
Poděkování patří přítelkyni Jarmile Kolářové, která zájezd vymyslela, připravila a jeho průběh zorganizovala bez nejmenší chybičky ke spokojenosti všech účastníků.

    



S použitím propagačních materiálů vypracoval
Ing. Stanislav Merta

Celkem:
Dnes:
On line:
459342
5
1
Zpět na předchozí stranu Nahoru

Základní organizace Českého zahrádkářského svazu Šlapanice
Kolárova 928/37, 664 51 Šlapanice, č.zo: 603006, IČO: 70967717, mail: zahradkarislapanice@seznam.cz
Č Z S: územní sdružení, specializované organizace, odborné poradny, kalendárium, diskusní fórum, výstavy.