Březen

• Především si obstaráme chybějící základní chemické a biologické přípravky k ochraně rostlin, feromonové lapáky k monitorování náletu obaleče jablečného - Deltastop CP, obaleče švestkového - Deltastop CF dále žluté lepové desky ke sledování náletu vrtule třešňové a mšic a konečně bílé lepové desky k registraci náletu pilatek na slivoně a na jabloně.
• Po oschnutí půdy je třeba dokončit úklid spadaného listí. Pokud nejsou listy poškozeny minujícími škůdci, zapravíme je do půdy, případně zkompostujeme.
• V březnu je nejvyšší čas vyvěsit nové a vyčistit staré budky pro ptactvo.
• Nejpozději během předjarního řezu musí být ze stromů odstraněny i mumifikované zbytky plodů jádrovin a peckovin napadených moniliniovou hnilobou plodů, dále u jabloní odstraněny letorosty, případně jejich konce napadených padlím a konce letorostů angreštů napadených hnědým padlím angreštu. Připomeňme si starou pravdu, že předjarní a jarní řez slouží nejen k regulaci násady, ale i k omezení výskytu a šíření houbových chorob. Je to tím, že řezem odstraníme zdroje infekce a navíc řezem zajistíme dostatečnou vzdušnost a osvětlení korun stromů.
• Na rybízu odřežeme suché větvičky poškozené housenkami nesytky rybízové a především obíráme a pálíme nápadně zvětšené pupeny napadené vlnovníkem rybízovým. Při silnějším napadení ostříháme větvičky pod nejníže postiženým pupenem. Při výskytu tohoto onemocnění navíc vždy provedeme před květem při teplotě nad 18 °C postřik akaricidem dodávaným na trh v zahrádkářském malobalení - Nissorun 10 WP v 0,07% koncentraci.
• Po krutých zimách je potřeba ošetřit stromy s mrazovými trhlinami a deskami, případně kmeny poškozené hlodavci. Mně samotnému se osvědčila na Vysočině v zimě před léty fortifikovaná pasta Aversolu která před zesílením obsahovala účinnou látku thiram v nízké koncentraci. Tehdy napadlo velké množství sněhu a při vysokých závějích pronikli zajíci přes oplocení na pozemek a významně poškodili kmeny a větve mladých stromů. Tuto zesílenou pastu jsem zhotovil tak, že do jednokilového balení jsem navíc přidal a rozmíchal Thiram Granuflo v dávce 30g. Po ošetření ran a zatření touto pastou byl účinek vždy  velmi  dobrý. Bohužel přípravek Thiram Granuflo k používání jako fungicid má od 30. 4. 2019 ukončenou registraci. Naproti tomu prostředky Aversol a Pellacol s obsahem thiramu mají stanoveno ukončení v používání k 31. 1. 2020, a navic je u nich ještě i povoleno spotřebovat zásoby. Poté budu zatírat ošetřené rány v chladnějším období buď neředěnou latexovou barvou, nebo stromovým balzámem, v létě pak štěpařským voskem.
• U profesionálních velkopěstitelů ovoce je každoročně povinností při předjarní prohlídce při integrovaném způsobu ochrany vyhodnotit množství přezimujících škůdců. Potřeba chemické ochrany se pak stanovuje na základě zjištění počtu vajíček, larev a dalších přezimujících stadií škůdců (vajíček mšic na jádrovinách a peckovinách, dále vajíček svilušky ovocné a píďalky podzimní, štítků štítenky zhoubné a čárkovité, housenek v zámotku pupenových a slupkových obalečů, vajíček mery jabloňové, a molovky pupencové a štítků puklice švestkové). K ošetření výsadeb u velkopěstitelů se přistupuje pouze tehdy, jestliže se zjistí u některého či u více přezimujících škůdců výskyt překračující ekonomický práh škodlivosti (EPŠ). Pro zahrádkáře uvádím snadnější vyhodnocení přezimujících škůdců. Provádí až v období, kdy je většina přezimujících škůdců vylíhnutá a při prohlídce dobře patrná a to tak že se pouze u jádrovin prohlíží květní a listové růžice. Orientační kritická čísla EPŠ jsou stanovena tak, když na sto růžic zjistíme deset a více jedinců mšice jabloňové nebo jedna růžice napadená mšicí jitrocelovou, sto a více larev mery jabloňové, čtyři a více housenek píďalek, tři a více housenek pupenových obalečů (růžička listová je sbalená a opředená) a tři a více brouků květopasa jabloňového na sto růžic. Soudím, že tento jednodušší způsob zjišťování EPŠ je vyhovující i pro zahrádkáře.
• V březnu až počátkem dubna, těsně před rašením stromů je třeba provést první předjarní postřik nejlépe všech stromů a keřů přípravky na bázi mědi (např. Kuprikol 50 nebo Champion 50 WP. Toto ošetření pomocí přípravků na bázi mědi má mnohočetný příznivý vliv:
• U broskvoní je optimální termín k tomuto ošetření v době, kdy se začínají na broskvoních zvětšovat vrcholové listové pupeny na jednotlivých větvičkách. Bývá to obyčejně tehdy, když na lískových keřích práší jehnědy. U broskvoní jde především o první a rozhodující postřik proti kadeřavosti broskvoně a dále proti suché skvnitosti listů broskvoně. Toto opatření rovněž působí i proti napadení větévek, větví a kmenů bakteriemi z rodu Psedomonas a houbami z rodu Valsa (Leucostoma). Omezíme tedy tím výskyt korových nekroz spojených s klejotokem. Zdůrazňuji, že tento preventivní postřik u broskvoní je nutno provést každoročně, bez závislosti na tíži postižení kadeřavostí v minulém roce.
• U dalších peckovin může toto ošetření bránit výskytu puchrovitosti slivoně, dále též korovým nekrózám peckovin a může částečně omezit i vznik tzv. mrtvice u meruněk.
• U jádrovin omezíme tímto postřikem výskyt nektriové korové nekrózy a výskyt strupovitosti. Postřik je třeba provádět, až když teplota vzduchu vystoupí nejméně na 7° C.
• Kulturu jahod očistíme od starých zaschlých a nemocných listů, jahodník přihnojíme a ošetříme přípravkem Vertimec 1,8 EC proti roztočíku jahodníkovému a pomocí přípravků Score 250 EC nebo Signum provedeme ošetřen proti nově pozorované chorobě, která má název antraknózová skvrnitost jahodníku. V poslední době se vyskytuje stále častěji a způsobuje především na plodech propadlé nahnědlé hnilobné skvrny, na nichž se pak tvoří masa krémově až oranžově zbarvených spor. Tato choroba však napadne prakticky i všechny ostatní části rostliny a činí malé tmavé nekrotické skvrny na řapících a čepelích listů, na kořenech, na kořenovém krčku a celá rostlina během krátké doby uvadne a odumře. Jde o nákazu houbou Coletrichum acutatum, která postihuje především velkoplodý jahodník, převážně  remontantně plodící odrůdy. Způsobuje v některých letech až 80% ztrát. Údajně je to po šedé hnilobě plodů druhá nejvýznamnější choroba jahodníku.
• Při vlhkém a chladném jaru, kdy se zpomaluje i rozvoj vegetace, je nutné pokračovat až do začátku kvetení v ochraně broskvoní proti kadeřavosti. K opakovanému ošetření broskvoní, kdy již mladé lísty vyčnívají z pupenů musíme použít už jen organické fungicidy, zbyl nám pouze Dithane DG Neotec. Vypadnul Thiram Granuflo pro zrušení registrace a přípravky na bázi dithiadenu (typu Delan), které byly svěřeny pouze profesionálům. Pracovníci zabývající ekologickou ochranou a ekoprodukcí ovoce a zeleniny doporučují pro toto období přípravek Vitisan.
• Každoročně je bezpodmínečně nutné provést preventivní postřiky proti hnědému padlí angreštu. Pro první ošetření (již před květem angreštů) se nyní doporučuje použít přípravek na bázi síry Kumulus WG nebo Sulfurus a k ošetření po odkvětu si ponecháváme k opakovanému použití strobilurin Discus. V ekoprodukci místo strobilurinu doporučují AquaVitrin K. Postřiky se sírou nutno vždy provádět při venkovní teplotně nad 10°C!!.
• V březnu navíc obnovujeme lepové pásy na kmenech ovocných stromů. Na kmeny jabloní připevňujeme nové lapací pásy z vlnité lepenky k pozdějšímu nalákání housenek obaleče jablečného.
• Zákeřná mera skvrnitá se na hrušních objevuje především ve velkovýrobě u profesionálních sadařů. U zahrádkářů tomu bývá výjimečně. Pokud by se však přesto objevila i ve Vašem sadu v minulém roce, pak je třeba zahájit proti ní ochranu již v březnu. V sadu totiž začíná létat již koncem února a v průběhu března. Pohlavně zralé samičky kladou vajíčka ve dnech, kdy jsou maximální denní teploty 10 °C či více stupňů. Vrchol kladení vajíček je v dubnu a květnu. V ochraně proti meře je třeba především zabránit předčasnému vykladení vajíček (provést tzv. synchronizaci kladení) a dále při ochraně používat přípravky maximálně šetrné k predátorům mer (dravé ploštice, parazitické vosičky, slunéčka a škvory aj.). Největším problémem při ochraně proti merám na hrušních je rychlá selekce rezistentních populací tohoto škůdce k insekticidům.
• Při kalamitním výskytu mer na hrušních v předcházejícím roce, ke kterému však většinou dochází na monokulturách hrušní u velkosadařů, je zapotřebí provést v sadu následující sled ochranných opatření:
• Březen: doporučuje se nejméně dvakrát až třikrát v intervalu 7-10 dnů provést postřik okrajových částí stromů řepkovým olejem (Ekol, Biool) s 1% kaolinem a s přídavkem smáčedla. Pravděpodobně toto opakované ošetření je rozhodující pro boj s merou skvrnitou,
• Duben: ve fázi myšího ouška, kdy se ještě nelíhnou z vajíček první nymfy, může populaci těchto škůdců omezit dobře provedený jarní postřik olejovým přípravkem v kombinaci s insekticidem (optimální řešení je pomocí 15 ml Ekolu + 1,3 - 2,5 g Mospilanu 20 SP na 10 l vody, ekoterapeuti místo Mospilanu v této TM směsi doporučujíi SpinTor.
• Těsně před květem, kdy se již začínají líhnout nymfy z vajíček, mohli profesionální sadaři postiženou kulturu ošetřit přípravkem Sanmite 10 SC (nyní již nikoliv, v současné době je povolen pouze pro okrasné rostliny). Zde v rámci ekoléčby se dopručuje použít Rock Effect. Na pozdější ošetření proti starším larvám mer je účinnější přípravek SpinTor a při kalamitním přemnoženi larev a dospělců je možné zkusit ještě účinnější Vertimec 1.8 EC. Avšak v poslední době se nyní prosazuje, jestliže se vyskytnou méry v pozdním období, koncem května už neprovádět další chemickou ochranu, a spoléhat při likvidaci mér na působení přirozených antagonistů (ploštic, pavouků, škvorů, pestřenek a sluneček) samozřejmě pokud nebyli zničeni tito predátoři neselektivními insekticidy.
• Na porostech česneku ponecháváme až do začátku dubna bílou netkanou textilii chránící před náletem mouchy houbomilky česnekové.
• V zeleninové zahradě je vhodné v březnu posypat záhony, na nichž budeme pěstovat košťálovou zeleninu, dusíkatým vápnem (100 gramů na 1 m²) v rámci prevence proti nádorovitosti kořenů. Tato aplikace musí být provedena 3 týdny před plánovanou výsadbou. Příčinou této choroby je mikroorganizmus Plasmodiophora brassicae s obrovskou množivou schopností a několikaletou perzistencí jeho trvalých spor v půdě. Toto agens, které bylo v nedávné době zařazeno mezi prvoky, napadá kořeny všech brukvovitých rostlin (zeleninu, olejniny, brukvovité plevele). Přenos choroby je možný napadenou sadbou a zamořenou půdou. Ochrana kromě aplikace dusíkatého vápna spočívá především v nepěstování brukvovitých plodin na zamořeném pozemku 6–8 let. Ekoterapeuti doporučují údajně jako velmi účinný prostředek pomocný rostlinný přípravek (spíše půdní) Clonoplus, který zlepšuje kvalitu kořenového systému rostlin. Tento přípravek jednak obsahuje užitečné houby, které rozkládají organické zbytky v půdě a zvyšují tím příjem živin. Navíc tyto houby také rozkládají zárodky patogenních hub.
• Při předpěstování sadby se často setkáváme s padáním klíčních rostlin. U klíčících a vzcházejících rostlin dochází k odumírání klíčků nebo k poškození kořenových krčků. Vzcházející rostlinky pak padají a odumírají. Původcem jsou půdní houby (např. Olpidium brassicae, Thanatephorus cucumeris,Pythium spp.), které aj.), které přetrvávají v půdě většinou na zbytcích napadených rostlin. Infikovaná půda a pěstební substráty zapříčiňují hlavní přenos tohoto onemocnění. Ochrana spočívá v dezinfekci pěstebních substrátů (např. propařením, sterilizací), dále v moření osiva (Kumulus WG) a ve správné agrotechnice (naopak rozvoji choroby napomáhá převlhčený kyselý substrát). Poslední možností je chemické ošetření substrátů, půdy a rostlin. Lze použít k desinfekci zeminy Merpan 80 WG (30 g na 1 m² nebo 800 g na 1 m³), dále Proplant nebo asi nejúčinnější Previcur Energy. A nakonec uvádím optimální řešení, na trhu je „Supresivní substrát pro výsev a množení“ s účinkem proti padání klíčních rostlin, který obsahuje dvě příznivě působící houby, z nichž první potlačuje patogenní půdní houby a druhá ochraňuje sazenice různých druhů zelenin před hmyzími škůdci, kteří napadají kořenový systém rostlin.

zpět -->