Historie zahrádkáření v Kojetíně


     
      
                                                                 Město Kojetín

      Široké okolí Kojetína bylo již v dávné minulosti osídlováno nejstaršími středo- evropskými zemědělsky orientovanými civilizacemi. Příhodné úrodné krajinné podmínky jsou důsledkem zde nejrozšířenějšího průmyslového odvětví - zemědělství. Lidé jsou zde navyklí pěstovat užitkové plodiny a okrasné rostliny, zahrádkaření mají v sobě zažité a oblíbené.

                                                                                                   1. Ovocnáčský spolek Kojetín    
  Spolkové činnosti zahrádkaření a ovocnářství v Kojetíně sahají hluboko do minulého století. V roce 1911 se datuje založení 1.Ovocnářského spolku na území města Kojetína. I.světová válka přerušila spolkové aktivity, které se obnovily až ve 20.letech. Podobný osud zastihl spolkovou činnost i v období II.světové války. Obnovila se až v roce 1955.

                                                                             Výstavba Domu zahrádkářů : 1977-78

   V roce 1958 byla uvedena v život nově ustavená Základní organizace  Československého svazu zahrádkářů a ovocnářů, Pobočka Kojetín. Počet členů nově vzniklé ZO čítal 50. Pořádaly se výstavy, přednášky i zájezdy. Řady zájemců o zahrádkaření rostl, projevoval se i vyšší zájem o práci na vlastním nebo pronajatém políčku. V roce 1963 začala činnost a orientace spolku nabývat charakter, který známe v současné době – MěNV Kojetín přidělil pro zájmovou zahrádkářskou činnost pozemek po zrušeném zahradnictví p. Kunce ve Vyškovské ulici. Poslední získanou kolonií, jak se dříve říkalo nynějším zahrádkářským osadám, byla bývalá školní zahrada v sousedství někdejších Vítkovických železáren.

 

                                                              Slavnostní uvedení do provozu v listopadu 1978

    S příchodem roku 1971 oznámil př. Drkoš, že členové zahrádkářského spolku budou mít rok náročnější, pracovnější, neboť se očekává zahájení výstavby Moštárny. Členové  chodili těžit stavební materiál z bouraček demolovaných staveb, finančně přispěly sbírky organizovaných zahrádkářů, MěNV a místní organizace, dokonce i ÚV ČOZS. Formou akce "Z" postavili zahrádkáři Dům zahrádkářů sami sobě. Hlavní budova byla předána do užívání v listopadu 1978. V letech 1980-81 byla vybudována přístavba k DZ s kotelnou ÚT a kuchyní pro komplex společenských místností.

  V současné době členové ZO ČZS Kojetín hospodaří v šesti lokalitách na dvanácti zahrádkářských osadách, na celkové zahrádkové ploše 3,49 ha. Většina těchto osad se nachází v blízkosti příjezdových komunikacích do města Kojetína. Je tedy předurčující, že orientace činnosti na zahrádkách musí mít mj. charakter propagující ZO ČZS s patřičnou estetickou úrovní pro město Kojetín. Vždyť zahrádkářské osady se ve většině případů nacházejí podél hlavních komunikací směřujících do Kojetína ze směrů od Přerova a od Vyškova. Dlouhodobě se počet členů ZO pohybuje okolo 110.

                                                           Dům zahrádkářů, Kojetín