Rady do zahrady
Ve Slavkovském zpravodaji, který vychází jako měsíčník, publikuje přítel Vladimír Luža zahrádkáři vyhledávanou rubriku „ Rady do zahrady“. Tato činnost započala v lednu 2001 a dosud bylo uvedeno 180 článků ve kterých radí zahrádkářům i drobným pěstitelům jaké plodiny je vhodné pěstovat, jak zasahovat proti škůdcům a chorobám a jaké novinky jsou uváděny do prodeje.
|
| salát z lichořeřišnice |
Pranostika: Chladné a večerní mlhy v máji, hojnost ovoce a vína dají.
Květen patří mezi měsíce, kdy vše velmi intenzivně roste a bují. Nesmíme ale zapomenout na tři ledové muže, kteří nám mohou zhatit letošní úrodu ovoce. Pokud již máme vysázenou předpěstovanou sadbu salátu, rajčat, paprik, melounů a okurek je vhodné přikrýt záhony netkanou textilií. Celer, který přejde mrazem roste do květu a nevytváří bulvy.
Také ovocné stromy lze ochránit před „ zmrzlíky“ a to tím, že při poklesu teplot pod bod mrazu, ráno před východem slunce stromy rosíme vodou, která zmírní promrznutí květů. U menších stromků můžeme koruny zakrýt netkanou textilií.
Po tomto období můžeme vysazovat na venkovní záhony rajčata hlouběji šikmo do brázd vyhnojených kompostem, čímž podpoříme tvorbu kořenů ke stonku. Po výsadbě důkladně zavlažíme. Další zálivka je vhodná až za dva týdny (omezí se tím růst a urychlí kvetení).
U stěnových tvarů a štíhlých vřeten vyvazujeme postraní výhony pod vodorovnou polohu. Urychlíme tím nastoupení do plodnosti a omezíme růst. K vyvazování používáme vinařský drátek (tenký drátek obalený papírem) nebo různá závažíčka. Dbáme na to, aby se výhon při vyvazování nezaškrtil. V tomto období stromky intenzivně rostou, proto je nutné úvazky často kontrolovat a v případě povolovat, aby nedošlo k zaškrcení větviček.
Pro zjištění doby největšího náletu obalečů, pilatek či nesytky jabloňové vyvěsíme do korun stromů lepové desky nebo feromonové lapáky. Samotný lapák omezí škůdce jen omezeně tím, že se většinou samečkové přilepí na nevysychavý lep. V době největšího náletu do lapáku je vhodné zahájit šetrnou a účinnou ochranu rostlin. Bílé lepové desky se používají k monitorování výskytu pilatky jablečné, švestkové a žluté (původce červivosti malých plodů - povolené přípravky Calypso 480 SC). Žluté lepové desky přitahují jedince vrtule třešňové, známého škůdce červivosti třešní – zde možno též Calypso 480 SC.
Sledujeme výskyt mšic, které sají na nejmladších částech letorostů ovocných stromů a na ostatních rostlinách. K jejich regulaci použijeme osvědčené přípravky (Calypso 480 SC, Pirimor 50 WG ). Pokud chceme použít šetrnější způsob omezující výskyt mšic, aplikujeme přípravek „Zdravá zahrada přípravek proti škůdcům“, který je na bázi draselných solí. Další možností je vysadit pod stromy Lichořeřišnici pnoucí a do záhonů lichořeřišnici nízkou, které odpuzují mšice!!
LICHOŘEŘIŠNICE (Tropaeloum majus L)
Je jednoletá bylina z čeledi lichořeřišnicovité. Pochází z Jižní Ameriky. Lodyhy jsou plazivé až 5 m dlouhé. Květ má nápadně zbarvený kalich poskládaný z 5 lístků, které mívají barvu žlutou, oranžovou, červenou, fialovou nebo různě kombinovanou. Pro svůj krásný vzhled je využívána k parkovým úpravám i do okenních truhlíků. Velké ostruhaté květy rozkvétají od července do podzimu. Rostlina vyžaduje slunnou polohu a lehčí půdu. Na vyhnojeném pozemku méně kvete.
S celou škálou látek s bakteriostatickým a insekticidním účinkem se používá v lidovém lékařství k léčbě nemocí ledvin, močového měchýře a dýchacích cest. Lichořeřišnice je přírodní antibiotikum, pomáhá při salmonele, streptokoku i zlatému stafylokoku. Používá se též jako pomoc při padání vlasů a proti lupům. Květy i listy jsou jedlé a v kuchyni ozdobí saláty a přílohy na talíři.
Bohatou úrodu a radost ze zahrady přeje Vladimír Luža.
Vladimír Luža
zpět