Rady do zahrady
Ve Slavkovském zpravodaji, který vychází jako měsíčník, publikuje přítel Vladimír Luža zahrádkáři vyhledávanou rubriku „ Rady do zahrady“. Tato činnost započala v lednu 2001 a dosud bylo uvedeno 180 článků ve kterých radí zahrádkářům i drobným pěstitelům jaké plodiny je vhodné pěstovat, jak zasahovat proti škůdcům a chorobám a jaké novinky jsou uváděny do prodeje.
|
Pranostika: Kolik mračen na Jakuba (25.7.) dešťových, tolik v zimě sněhových.
Neustále se naše myšlenky vracejí ke klimatickým podmínkám v naší oblasti.
K letnímu měsíci červenci se vztahuje další pranostika „Když dne ubývá, horka přibývá“ a tím také ubývá vláhy, která odchází do atmosféry a je odnášena daleko od nás. Velmi bychom uvítali, kdyby mračen okolo Jakuba bylo více a přinesly větší množství srážek a také v zimě by sněhová nadílka potěšila nás zahrádkáře, ale také děti, které by si užily zimních radovánek.
Měsíc červenec je pro zahrádkáře dobou plné sklizně ovoce, zeleniny a jiných produktů, které jsme na zahrádkách vypěstovali. Při sklizni však vzniká odpad, který je možno zpracovat. Je velká škoda vše odvést na skládku. Všechny posklizňové zbytky by měly být dány do kompostu, aby půdě vrátily vše, co z ní bylo odčerpáno rostlinami.
Kompostování a využití kompostu.
Kvalitní půda na zahradě je prvořadá podmínka pro úspěšné pěstování zeleniny a ovocných stromů. Ubývá statkových hnojiv, které vytváří v půdě humus, který udržuje živiny, vláhu a vzdušnost půdy. Tento stav je možno nahradit zeleným hnojením nebo kompostem.
Kompost, který zakoupíme, a nebo dovezeme od velkovýrobců, může obsahovat různé nežádoucí příměsi.
Nejlepším řešením je vyrobit si kvalitní kompost na vlastní zahrádce v kompostéru. Jeho výhodou je, že víme, co jsme při založení použili.
Co tedy do kompostu patří a na co si dát pozor.
Můžeme bez problémů použít opadané lehce tlející listí z ovocných stromů včetně lísky, břízy, jasanu, javoru, jilmu, olše a vrby. V malém množství můžeme přidat listy dubu, buku, jírovce kaštanu, topolu, platanu a ořešáku, které obtížněji tlejí. Čerstvě posekaná tráva je problém, jelikož silná vrstva se slehne, nedostává se do ní vzduch a zapáchá. Je vhodné ji prokládat rozdrcenými zbytky po řezu živých plotů a ovocných stromů. Zelená hmota se smíchá se slamnatou, čerstvá se starou, vláknitá s mazlavou.
Barevně je to vyjádřeno tak, že zelená se střídá s hnědou. Tím se vyrovnají nepříznivé vlastnosti a vytvoří se vhodné podmínky pro zrání kompostu. Do kompostu můžeme přidat kávovou sedlinu a vyluhovaný čaj (jsou oblíbenou potravou pro žížaly), rozdrcené skořápky. Popel ze dřeva obsahuje velké množství draslíku a vápníku. Samozřejmě sem patří natě a zbytky ze zahrádky a je možno v malém množství přidat zbytky z kuchyně. Vše ukládáme ve větších vrstvách, aby došlo k horké fázi a tím k rozložení použitého materiálu a zničení plevelů.
Naopak do kompostu nepatří popel z briket a uhlí, sklo, umělá hmota, textilie a časopisy. Není vhodné kompostovat zbytky jižního ovoce (banány, pomeranče…), které jsou náchylné na plesnivění a obsahují zbytky fungicidů a jiných chemických látek.
Tam kde nedochází k tepelné fázi je vhodné použít dusíkaté vápno, které působí na škodlivé zárodky a jsou usmrcena klíčící semena plevelů, různí škůdci a některé choroby. Postupně pod každou vrstvu (20 – 25 cm) použijeme 100 g tj. 0.5 kg/m3.
Takto vyrobený vlastní kompost je zárukou, že v něm nemáme žádné nežádoucí příměsi.
Nejlepším řešením je založit kompost v kvalitním kompostéru, ve kterém se kompost rychleji rozkládá a vyzrává. Neměl by proto chybět na žádné zahrádce.
Bohatou úrodu a radost ze zahrady přeje Vladimír Luža.
Vladimír Luža
zpět