Základní organizace
Českého zahrádkářského svazu

BRAMBORY – vše o sadbě, pěstování, ochraně a skladování

Jakou kvalitní sadbu vybrat a jak správně postupovat při pěstování a ochraně brambor nás přijel seznámit  Miroslav Muška z pěstitelské komise ČZS.

Chybělo jen velmi málo, aby se dlouho připravovaná přednáška o pěstování brambor nekonala. Sněhová kalamita a zablokovaná dálnice byl ten hlavní problém pro lektora, který měl přijet právě z Vysočiny. Ve středu 17. ledna 2018 se však počasí umoudřilo natolik, že jsme mohli v 17. hodin přivítat v příjemném prostředí restaurace BONAPARTE pana Miroslava Mušku z odborné komise ČZS.

Jeho výklad vycházel z bohaté praxe v pěstování brambor. Má uloženy záznamy o pěstování více jak 250 odrůd a vše doplněno o statistické přehledy. Jeho osobní poznámky byly pro účastníky velmi cenné a poučné.

Po seznámení s varnými typy přešel na výsledky degustací, při kterých se hodnotí kvalita a chuťové vlastnosti brambor. V popředí výsledkových tabulek byly zastoupeny všechny odrůdy, které zajišťujeme pro zájemce o bramborovou sadbu.

Pozornost věnujeme nákupu sadby. Na každém balení musí být návěsní štítek o uznání bramborové sadby (ÚKZUZ) a označena odrůda, varný typ, počet kg a pěstitel.

Vysazovat bychom měli více odrůd z důvodu, že velmi rané odrůdy se při předklíčení a použití netkané folie mohou sklízet dříve jak za 90 dní a jsou určeny výhradně pro okamžitou spotřebu po sklizni. Rané odrůdy se sklízí asi za 90 až 110 dní po výsadbě. Mohou se skladovat, ale ne dlouhodobě. Polorané odrůdy se sklízí po více jak 120 dnech po výsadbě. Mohou se skladovat, ale ve sklepě jim musíme vytvořit vhodné podmínky. Stálou teplotu kolem 7 stupňů C a temno. Brambory k uskladnění po sklizni dáme do přepravek a necháme je asi tři týdny vydýchat ve vzdušném prostředí. Potom je vytřídíme, odstraníme poškozené a jinak porušené. Skladujeme jen zdravé hlízy. Během skladování kontrolujeme, zda do sklepa nevnikli hlodavci.

Před výsadbou půdu dobře připravíme, přihnojíme hnojivem s nízkým obsahem dusíku (asi 8%). Zahájit výsadbu bychom měli, až teplota dosahuje 7°C. Některé odrůdy (Dali, Antonia) sázíme hlouběji. Velmi rané odrůdy můžeme sázet hustěji v řádku (25 – 30 cm). Po vzejití provedeme řádnou okopávku a proorávku. Důležité pro vývoj hlíz je období v době květu a po odkvětu, kdy rostliny potřebují nejvíce vláhy.

Pokud nakoupíme novou sadbu, což je pro úspěšné pěstování výhodnější, necháme brambory asi 6 týdnů před plánovanou výsadbou předklíčit. Položíme je do vzdušných bedýnek a lísek tak, aby nahoru směřovalo co nejvíce oček. Umístíme je na světlé místo s teplotou mezi 10 – 15 stupni Celsia. Tak by měly vyrůst silné, rozvětvené a zelené klíčky. Při vysazování musíme dávat pozor, aby se neulámaly.

Z výkladu pana Mušky jsme se dozvěděli, že každá brambora má více oček, avšak každé očko má tři klíčky, které vyrůstají postupně. Pokud si připravujeme vlastní sadbu a máme již dlouhé bílé klíčky, tak je odlomíme. Ze stejného očka vyroste druhý zdravý klíček k předklíčení. Pokud se i tento při výsadbě ulomí nebo nať zmrzne, vyroste ze stejného očka třetí a již poslední klíček, který zajistí růst a dobrou sklizeň.

Podle klimatických podmínek v daném roce napadají brambory choroby a škůdci.

Mandelinka bramborová

Pokud objevíme vajíčka, tak se je snažíme likvidovat rozmačkáním nebo odstraněním napadeného listu. Larvy jsou velmi žravé a spotřebují až 40 cm² natě, brouci jen 10 cm².

Na likvidaci je vhodné použít přípravek SPINTOR. Je to postřik proti škůdcům s účinnou látkou spinosad ve formě suzpenzního koncentrátu pro ředění vodou proti škůdcům brambor, révy vinné, jabloní, květáku, hlávkového zelí, růžičkové kapusty, brokolice, póru, cibule, papriky a rajčat proti škůdcům. Vyznačuje se mimořádně nízkou toxicitou vůči člověku a teplokrevným živočichům, působí jako požerový a kontaktní přírodní insekticid. Nepůsobí na savý hmyz (mšice). Účinné látky (deriváty močoviny) po nahromadění v těle způsobí, že larvy při svlékání nejsou schopny si vytvořit novou vnější kostru a hynou. Působí jen na larvy, které zkonzumovaly ošetřenou část rostliny. Dávka 0,15 l, OL 7 dní, maximálně 2x.

Strupovitost bramboru

Strupovitost bramboru – je choroba, která poškozuje vzhed hlíz. Původcem choroby je aktinomyceta, která se vyskytuje ve většině půd. Ke snížení výskytu není vhodné vápnit půdu a tím snížit pH pod 5, je vhodná dostatečná vlhkost pozemku v období nasazování hlíz, kdy k infekci dochází. Choroba není přenosná, tzn. není zdrojem infekce dceřiných hlíz, ale k infekci dochází výhradně z půdy.

Plíseň bramborová

Plíseň bramborová – nejobávanější choroba bramboru. Výskyt záleží na počasí v dané lokalitě. Brambory bychom neměli pěstovat v uzavřených vlhkých lokalitách s těžkou půdou a s malým prouděním vzduchu. Chorobu omezuje předklíčení sadby. Napadení hlíz omezuje nahrnutí vyšší vrstvy půdy nad hlízami (2x nahrneme), aby dešťová voda nestékala na hlízy. Preventivně je možno použít přípravky REVUS TOP, AKROBAT MZ, KUPRIKOL 50, CHAMPION 50 WP a INFINITO (povoleno jen pro odběratele s osvědčením). Velmi rané odrůdy většinou uniknou plísni zcela. Další ošetření provedeme vždy po intenzivních srážkách. Pokud není ochrana zahájena včas, šíření choroby již nelze zastavit. Zásadním faktorem pro ochranu hlíz je likvidace napadené natě a s tím spojené ukončení vegetace.

Kořenomorka bramborová (vločkovitost bramboru)

Tuto chorobu často pěstitelé zaměňují za poškození hlízy drátovcem (larva kovaříka). Ten však vyžere dírky dosti hluboké. V tomto případě není pomoc téměř žádná. Jediná možnost je pěstovat brambory na jiném nezamořeném pozemku nebo jen velmi rané a rané, kde se ještě larvy nevyskytují.

Vločkovitost bramboru se projevuje také dírkami v hlíze, ale ty jsou hluboké jen několik milimetrů a odstraníme je dvojím až trojím odkrojením.

Vločkovitost je v odborných kruzích označována za chorobu, která bude škodit čím dál víc. U zahrádkáře, který nemoří sadbu a navíc často pěstuje brambory mnohokrát po sobě, je tato choroba o to nebezpečnější. Protože původce choroby zůstává v půdě, zdrojem infekce jsou sklerocia - černé, jakoby asfaltová skvrny na hlíze od malých teček po větší plochy.

Agronomické opatření doporučuje sázet uznanou a zdravou sadbu, která tuto chorobu nemá.

Vysazujeme narašenou nebo předklíčenou sadbu do vyhřáté půdy. V případě, že je napadená půda a my musíme sázet opakovaně na stejném pozemku, je možné provést postřik fungicidem s účinnou látkou azoxystrobin do rozorané brázdy (Sencor). Učiníme tak před položením hlíz, v dávce 30 ml na 100 m². Množství fungicidu je nutno bezpodmínečně dodržet. Postřik není vhodný na položené hlízy, může způsobit fytotoxicky a hlíza nemusí vyklíčit. „Uvedené, metodikami doporučené ošetření, jsem odzkoušel v letech 2013 a 2014 a výsledek byl překvapivý. V těchto letech jsem neměl s napadením hlíz problém,“ informoval pan Muška a totéž uvedl v Rukověti zahrádkáře 2016.

V tomto článku jsem vyjmenoval několik chorob a škůdců, které se mohou vyskytovat za určitých klimatických podmínek. Drobný pěstitel zasahuje až v případě, když škůdce pozná nebo má choroba vytvořeny podmínky. Tak tomu není u velkopěstitelů. Tam rozhoduje ekonomický faktor. Aby bylo dosaženo vysokých výnosů, je používáno mnoho chemických přípravků. Dle článků v odborných publikacích je to v Německu, Holandsku a Belgii 15 – 20 zásahů. Takové nadměrné množství má vliv na kvalitu a chuťové vlastnosti hlíz.

Čas nás donutil k ukončení velmi zajímavé přednášky a tak jsme se dohodli, že se opět setkáme, abychom se dozvěděli další rady a zajímavosti.p> O dalších přednáškách i s jinou tematikou Vás budeme informovat na našich webových stránkách.

Podle poznámek z přednášky a článku v Ročence zahrádkáře 2016 sepsal Vladimír Luža.

Vladimír Luža

zpět