Rady do zahrady
Ve Slavkovském zpravodaji, který vychází jako měsíčník, publikuje přítel Vladimír Luža zahrádkáři vyhledávanou rubriku „ Rady do zahrady“. Tato činnost započala v lednu 2001 a dosud bylo uvedeno 180 článků ve kterých radí zahrádkářům i drobným pěstitelům jaké plodiny je vhodné pěstovat, jak zasahovat proti škůdcům a chorobám a jaké novinky jsou uváděny do prodeje.
|
Pranostika: Opadá-li listí do polovice října, svatý Havel (16.10.) na poli zastaví práce a bude mokrá zima.
V říjnu sklízíme poslední úrodu ze zahrad a sadů, které následně připravujeme na zimní období. Je mnoho úkolů, které bychom měli udělat. Stojí za to si říci co na podzim nedělat a jakých chyb se dopouštíme.
Nehnojíme dusíkatým hnojivem, jelikož dusík podporuje růst. Dejme přednost hnojivům s vyšším obsahem draslíku a fosforu. Ty posilují kořeny, zpevňují pletiva a pomáhají rostlinám lépe přezimovat.
Hluboký řez není vhodný provádět na podzim. Rány po řezu se již nestačí uzavřít a mohou být vstupní branou pro houbové choroby. Pokud je nutné provést úpravy, omezte se na odstranění slabých, suchých a nemocných větví. Hlavní řez se provádí na jaře, kdy se rostliny probouzejí ze zimního klidu a rány se dobře hojí.
Výsadbu teplomilných rostlin je vhodné odložit na jarní měsíce. Na podzim dostatečně nezakoření a během zimy vymrznou. Omezíme nadměrnou zálivku, při které by mohlo docházet k zahnívání kořenů a šíření houbových chorob.
S úklidem nepospícháme, počkáme až opadne všechno listí, které můžeme dát do kompostu anebo jej použít jako mulč k ovocným stromům. Kompost nezapracováváme do půdy nyní na podzim, protože se v něm dějí důležité procesy a připravíme půdu o důležité živiny. Lepší je počkat a použít jej až na jaře.
Trávník v této době posečeme na vhodnou výšku (cca 5 cm), provzdušníme a přihnojíme hnojivem s draslíkem. Pokud tuto péči vynecháme, na jaře budeme mít místo hustého koberce trávník plný mechu a holých míst.
Častou chybou je ponechání přezrálého ovoce na stromech nebo pod nimi. To se stává lákadlem pro vosy, hlodavce i přenašeče chorob. Na jaře potom bývá problém s moniliózou a jinými infekcemi. Takové plody můžeme zpracovat na mošt anebo dát do kompostu. Při větším množství je nutno je promíchat s posekanou trávou, listím nebo jiným suchým materiálem. Napadené plody plísněmi a moniliózou je lepší odnést pryč ze zahrady. V menším zahradním kompostu je nízká teplota a choroby se tedy nezničí.
Bohatou úrodu a radost ze zahrady přejí zahrádkáři ZO ČZS Slavkov u Brna.
Vladimír Luža
zpětGalerie
|
|
|
|
|
|