Rady do zahrady
Ve Slavkovském zpravodaji, který vychází jako měsíčník, publikuje přítel Vladimír Luža zahrádkáři vyhledávanou rubriku „ Rady do zahrady“. Tato činnost započala v lednu 2001 a dosud bylo uvedeno 180 článků ve kterých radí zahrádkářům i drobným pěstitelům jaké plodiny je vhodné pěstovat, jak zasahovat proti škůdcům a chorobám a jaké novinky jsou uváděny do prodeje.
|
Pranostika: Zůstane-li listí až do Martina na stromech, čeká se dlouhá a tuhá zima.
Nastává listopad a brzy přijdou mrazíky a sníh. Musíme urychlit práce na zazimování zahrady. V minulém článku jsme si řekli co nedělat a nyní si připomeňme co ještě udělat. Začněme na záhonech.
Rozhodně ze země vyjmeme cibuloviny, kterým přemrznutí nedělá dobře – jsou to jiřiny, begonie, mečíky a dosny. Některé typy trvalek přečkají zimu bez problémů, o jiné je potřeba pečovat. Všechny je však potřeba zastřihnout nad zemí a následně přisypat ke kořenům kompost. Choulostivější druhy jako jsou kopretiny nebo chryzantémy uvítají na zimu zakrytí jehličnatými větvemi. Traviny naopak nezastříháváme vůbec. Pouze je svážeme provázkem, aby nedocházelo k pronikání deště ke stonkům.
Rytí volných záhonů provedeme co nejpozději, těsně před úderem mrazů. Snížíme tak výrazně populaci slimáků, kteří rádi kladou vajíčka do zrytých záhonů ještě na konci podzimu. V případě výskytu plísní, háďátka a jiných škůdců lze před rytím dezinfikovat půdu dusíkatým vápnem.
Pomoc budou potřebovat také mladé stromky, zejména sloupovité jehličnany, které ještě nejsou dostatečně silné, aby odolaly všem zimním nástrahám. Kromě zakrytím kořenů slámou, rašelinou nebo chvojím je svážeme a obalíme prodyšnými návleky ze síťoviny.
Vhodné je také zavápnění kmenů a kosterních větví, které eliminuje přezimující škůdce, nebezpečí puknutí kmene a brání předčasnému rašení stromů v předjaří. Toto opatření je důležité zejména u časně kvetoucích stromů, především meruněk.
Keřový rybíz, angrešt, jostu a jiné keříky svážeme tak, aby je sníh nepolámal. Nahrneme k nim zeminu, suché listí, popřípadě je překryjeme chvojím. U klasických růží stačí na zimu přikrýt pouze kořeny, u stromkových je vhodné přikrýt i korunku netkanou textilií.
V listopadu, krátce před zamrznutím je vhodná doba na výsadbu česneku. Pokud sázíme česnek velmi brzy, tak česnek nejen zakoření, ale také vyraší a tímto se může snížit jeho výtěžnost. Výsadbu provádíme, pokud teploty klesnou pod 9°C. Používáme uznanou sadbu. Velmi dobrou výtěžnost mají odrůdy Havel, Havran a Bjetin. Česnekovou sadbu vysazujeme na stejné místo za 4-5 roků. Před výsadbou sadbu namoříme v 5% Sulce po dobu 2-3 hodin.
Opravy zahradního nářadí a techniky si ponecháme na zimní měsíce.
Bohatou úrodu a radost ze zahrady přejí zahrádkáři ZO ČZS Slavkov u Brna.
Vladimír Luža
zpět