Rady do zahrady
Ve Slavkovském zpravodaji, který vychází jako měsíčník, publikuje přítel Vladimír Luža zahrádkáři vyhledávanou rubriku „ Rady do zahrady“. Tato činnost započala v lednu 2001 a dosud bylo uvedeno 180 článků ve kterých radí zahrádkářům i drobným pěstitelům jaké plodiny je vhodné pěstovat, jak zasahovat proti škůdcům a chorobám a jaké novinky jsou uváděny do prodeje.
|
Letošní zima byla nevyzpytatelná a příroda z toho byla zmatená. Doufejme tedy, že nadcházející jaro bude takové, které si ještě pamatujeme. Za počátek plného jara se považuje počátek květu jabloní (od 25. do 31. března). To je doba, kdy bychom měli končit s řezem ve vegetačním klidu. Jen velkopěstitelé z kapacitních důvodů musí řez provádět již v lednu a únoru.
Nejdříve řežeme angrešt, jostu a rybíz, a to od konce února. Začátkem března začínáme řezat jádroviny. Po začátku proudění mízy potom peckoviny. Teplomilné druhy, to jsou meruňky a broskvoně, doporučujeme řezat až v době květu. V této době se rány po řezu dobře hojí. Rány větší jak 2 cm ošetříme štěpařským balzámem.
Než přistoupíme k řezu, měli bychom znát, jak se strom dosud choval.
Řez v době vegetačního klidu podporuje mimo jiné růst výhonů.
Řez za vegetace zeslabuje růst výhonů a podporuje plodnost.
Roste-li tedy strom příliš bujně, má silné a dlouhé výhony a neplodí nebo plodí málo, musíme uplatnit letní řez a to až několikrát za vegetaci. Řez v předjaří omezíme jen na nevyhnutelné zásahy jako průklest a podobně.
Naopak pokud strom plodí až příliš, nerostou žádné nové výhony, zababčil-li stromek, potom zásadně upřednostňujeme řez v době vegetačního klidu.
Silným letním řezem značně zredukujeme listovou asimilační plochu. Následkem se často značně zmenší velikost plodů a tím i sníží sklizeň. Na druhé straně pozdně letní řez může podpořit vybarvování plodů. Může též potlačovat výskyt fyziologické skvrnitosti u náchylných odrůd jabloní. (Vanda, Lipno, Coxova Reneta, Admirál…)
Po výrazném hloubkovém řezu vyrůstají ze spících pupenů bujně rostoucí vlky. Nejsnazším řešením je vlky ze stromu vylomit, a to ideálně v červnu, kdy nejsou ještě příliš zdřevnatělé. Při odstraňování dřevnatých vlků uplatníme řez na patku, což je krátká část odstraněného výhonu (dlouhá do 10 mm), která se na stromě ponechá. Patka sice nemá žádné pupeny, ale ze spících pupenů může vyrůst plodonosný obrost. Tento řez se uplatňuje jen u jádrovin.
Bohatou úrodu a radost ze zahrady přejí zahrádkáři ZO Slavkov u Brna a Vladimír Luža.
Vladimír Luža
zpět