Rady do zahrady
Ve Slavkovském zpravodaji, který vychází jako měsíčník, publikuje přítel Vladimír Luža zahrádkáři vyhledávanou rubriku „ Rady do zahrady“. Tato činnost započala v lednu 2001 a dosud bylo uvedeno 180 článků ve kterých radí zahrádkářům i drobným pěstitelům jaké plodiny je vhodné pěstovat, jak zasahovat proti škůdcům a chorobám a jaké novinky jsou uváděny do prodeje.


![]() |
mravenci a jejich mšice |
Jsme velice rádi, když se nám na zahradě zabydluje celá řada užitečných živočichů. Na druhou stranu se zde vyskytuje také mnoho škůdců, kteří ničí úrodu.
Počátkem června holdují na všech ovocných stromech mšice. Mšice mají hruškovitý tvar těla, jsou cca 2-6 mm velké a mohou být zbarvené od zelené přes červenou až po černou barvu. Mohou se rychle rozmnožovat, a to i bez oplození. V Evropě jich žije kolem 800 druhů.
Letorosty jabloní deformuje mšice jabloňová. Na zdřevnatělých částech jabloní nacházíme místa pokrytá nápadnými bílými voskovými vlákny. Jsou dílem velkých kolonií vlnatky krvavé. Také na švestkách a slívách se již od května vyskytují velké kolonie mšic, které přenášejí virové choroby (šarku). Často se vyskytuje mšice švestková, mšice slívová a mšice broskvoňová. Na třešních se pravidelně vyskytuje mšice třešňová. Tato černá mšice vytváří obrovské nápadné kolonie, silně poškozuje letorosty třešní, které se deformují. Rybízy deformuje a listy do ruda zbarvuje mšice rybízová. Ještě závažnější škody na rybízu a angreštu způsobuje sáním na letorostech mšice srstková.
Mravenci si mšice chovají pro jejich sladkou medovici, kterou vylučují. Jedna mšice vyprodukuje za den 0,5 – 0,8 mg medovice. Když se celá mravenčí kolonie stěhuje, svoje mšice si odnášejí s sebou. Přes zimu se starají o vajíčka a larvy mšic a na jaře je vynesou na nejlepší a nejšťavnatější rostliny. Výskyt mravenců bývá dobrým indikátorem toho, že máte na rostlinách mšice.
Mimo chemických přípravků na likvidaci mšic existuje i několik ekologických. Mšice nemají rády intenzivní pachy, a proto je odpuzuje například skořice, česnek, cibule, levandule, afrikán nebo měsíček. Na těchto rostlinách se mšice neusazují. Z těchto rostlin si můžeme vytvořit výluh, který použijeme proti mšicím. Postřik z česneku – smíchejte 1 litr vody a 25 gramů drceného česneku. Nechte přes noc odležet, proceďte a pomocí rozprašovače aplikujte. Insekticiální mýdlo – na 1 litr vody přidejte 1 polévkovou lžíci kvalitního přírodního mýdla bez syntetických složek. Dobře promíchejte a pomocí rozprašovače aplikujte. Postřik ze skořice – 2 polévkové lžíce mleté skořice vmíchejte do 1 litru vody a nechte přes noc macerovat. Poté použijte jako postřik. Do každého postřiku je vhodné přidat několik kapek oleje nebo tekutého mýdla pro lepší přilnavost ke škůdcům.
Účinným soupeřem mšic jsou slunéčka, která si na zahradu můžete cíleně vysadit jejich nasbíráním na louce a přenesením do zahrady. Ta i jejich larvy mšice moc rády požírají. Do zahrady tento užitečný hmyz přilákáte také vysazením kopru, fenyklu či řebříčku. Potom jim vytvořte podmínky pro jejich trvalý pobyt.
Bohatou úrodu a radost ze zahrady přejí zahrádkáři ZO ČZS Slavkov u Brna
Vladimír Luža
zpětGalerie
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |