Vítejte na stránkách Křenovických zahrádkářů


Nezapomeňte v září

  • Září je svými prvními dvěma dekádami posledním letním měsícem roku. Nemáte-li ještě vysázený jahodník, je možné ještě během měsíce sázet a zvláště v jeho druhé polovině využít proměnlivosti počasí a větší vlhkosti. Sazenice by ale měly být dobře vyvinuté. Sklízejí se odrůdy měsíčního a remontantního jahodníku (např. LIDKA, OSTARA), remontantní maliny (např. ADA, MEDEA) a beztrnné ostružiny. U  remontantních jahodníků ponechte na rostlinách koncem měsíce jen vyvinuté plody, stvoly s květy nebo poupaty vyštípněte, aby se rostliny nevysilovaly.
  • Až do poloviny měsíce můžete očkovat broskvoně na semenáček - zvláště v době vlhka bývá dostatek mízy. Rybíz je možné v  této době řízkovat.
  • U maliníku odstraňte odplozené výhony (do poloviny měsíce), ponechané ošetřete fungicidem.
  • Sklízejí se podzimní (ALKMENE, DESERT) a raně zimní (SPARTAN, SELENA apod.) odrůdy jablek, hrušky (DIANA, NELA), renklódy (ALTHANOVA, ZELENÁ), švestky (např. DOMÁCÍ, TULEU GRAS), pozdnější broskvoně (LEDNICKÁ ŽLUTÁ, MARTINA), pěstitel vinné révy začíná s vinobraním.
  • Včas si překontrolujte stav a pevnost žebříků, které budete pro sklizeň potřebovat, připravte si dostatek obalů na ovoce (přepravky omyjte 5 % sodou) a překontrolujte stav skladovacích prostor.
  • Zjistíte-li u švestek výskyt šarky s nechutnými plody bez cukru, vykopejte strom i s  kořeny a spalte, aby nedošlo k přenosu virózy na další stromy.
  • Červivé, či jinak poškozené plody, opadané pod stromy, posbírejte a odstraňujte co nejdříve. Sklízíte-li ovoce pomocí pytlíkového česáčku na tyči (tam, kde nelze použít žebřík), trhejte plody jednotlivě, jinak (při trhání více plodů najednou) může dojít k nežádoucím otlakům a následnému hnití při skladování. Při sklizni plodů rovněž odřezávejte suché a polámané, nebo zasychající větve.
  • U vinné révy se během září dokončuje osečkování, aby se podpořilo dozrávání a vývoj hroznů. Po provedeném řezu révy stříkejte ještě proti padlí a perenospoře a tam, kde jsou potíže s hořkou pihovitostí jablek, proveďte poslední ošetření vápennatým hnojivem, nebo roztokem ledku vápenatého - vždy v koncentraci 1% 14 dnů před sklizní.
  • Do poloviny měsíce je možné na uvolněné zeleninové záhony vysévat vhodné plodiny (hrách, lupina, vikev, hořčice apod.) na zelené hnojení. Vzešlý porost alespoň jednou týdně důkladně zalijte a v případě, že rostliny do doby rytí přerostou, tak je nejdříve posečte, nebo uválejte, aby se snadno zarýval.
  • Začátkem měsíce se pokračuje ve sklizni cibule (ze sazečky i ze semen). Sklízejí se brambory - suché a přebrané, zbavené těch, které byly při sklizni mechanicky, nebo škůdci porušené, či napadené chorobami skladujte nejlépe ve vydezinfikovaných přepravkách. Skladovací teplota (nejlépe tmavý, větratelný sklep) by měla být zpočátku naskladnění brambor 10 - 15 °C, během skladování potom 3 - 5 °C, pod tuto hranici by teplota neměla klesnout.
  • Můžete ještě vysévat ředkvičky pro sklizeň v polovině října (ochrana proti dřepčíkům netkanou textilií vám vytvoří rovněž příznivé mikroklima k  růstu a vývoji rostlin). Též si můžete vysít kopr a špenát a záhon pro případ výskytu nepříznivého počasí překrýt foliovým krytem (pro svoji potřebu můžete některé rostliny nechat na záhonu dozrát a sklidit semena pro výsev v příštím roce). V září se rovněž vysazuje česnek, na stejné místo by měl přijít po sobě nejdříve po pěti letech. Nedoporučuje se ani sázet česnek po cibuli, póru, po bramborách, nebo po rajčatech. Sadbu si raději nakupte v seriozních, osvědčených obchodech a v případě, že nemáte záruku zdravotního stavu, mořte stroužky proti háďátku zhoubnému a proti houbovým chorobám. K výsadbě použijte jen největší stroužky z  obvodu cibulí, sázejte do připravené půdy do hl. 6 - 8 cm (řádky 25-30 cm, vzdálenost v řádku 8 cm). V případě, že v září nestihnete česnek zasázet, nebo vám to počasí neumožní, máte možnost ještě do poloviny října.
  • Sklízí se fazol na semeno a to takovým způsobem, že se celé rostliny uříznou těsně u země a s lusky se zavěšují na suchém, dobře větraném místě. Zde se ponechávají až do úplného uschnutí. Ozimý salát se vysévá do 10. září, špenát pro jarní potřebu do 15. září. Na přezimování si můžete vysít i semeno ozimého květáku (ARKTUR).
  • Do kořenáčků, či petrželových děrovaných nádob (petrželáků) přesaďte petržel (listovou i kořenovou) - do každého kořenáče natěsnejte co nejvíce rostlin (jako substrát postačí písčitá kompostovka). Do příchodu mrazů nechte osázené kořenáče a nádoby venku na zahrádce a zapusťte je do země až po okraj, důkladně zalijte. Rovněž zasaďte do kořenáčů pažitku a obě tyto zeleniny budete moci sklízet během celé zimy.
  • Na mrkvi se objevuje již druhá generace pochmurnatky mrkvové a klade vajíčka (již od poloviny srpna). Proto je třeba včasné nakrytí netkanou textilií, abyste neměli červivou mrkev. Netkanou textilii ponechte rovněž do poloviny září na porostu póru, kde může škodit vrtalka pórová. Podrobněji si o tomto škůdci pórku přečtěte v příspěvku V. Žateckého. Proti septorióze celerových listů pokračujte v ošetřování měďnatými fungicidy.
  • V září se ještě vysazují dvouletky - macešky, hvozdíky, pomněnky, sedmikrásky, dělením trsů se rozmnožují a přesazují trvalky, (u nich odstraňujte průběžně odkvetlá květenství). Z cibulovin se v tomto měsíci vysazují nejdříve krokusy, ladoňky a narcisy, v  polovině září lilie a koncem měsíce se ve výsadbě cibulovin na zahrádce pokračuje hyacinty a tulipány (ty snesou i říjnovou výsadbu). V září též vyryjte rané odrůdy mečíků a v suché větrané místnosti je nechte doschnout.
  • Růže prostříhejte a odstraňujte odkvetlé květy i s  konci výhonů, odstraňujte též výhony plané, vyrůstající z podnože. Jehličnanům dopřejte koncem měsíce hodně zálivky, aby dobře přečkaly zimu. Začínají se sázet okrasné dřeviny. Nástup do květu u měsíčku pro příští rok urychlíte tak, že semeno již v druhé polovině září vysejete na záhon. Pokojové květiny z místa jejich letního pěstování přenášejte na zakryté verandy, či lodžie a nebo do skleníku - kaktusy a tučnolisté květiny jsou choulostivé i na malé noční mrazíky - ty ukliďte nejdříve.

  Ochrana rostlin
  • Vyčistíme, vybílíme a vysíříme sklep, očistíme a vydezinfikujeme police a lísky na ovoce. K dezinfekci použijeme 1% suspenzi Chloraminu, nebo přidáváme do vody přípravek Savo.
  • Dokončujeme ošetřování plodů jabloní proti Ca-deficientní hořké skvrnitosti jablek solemi vápníku. Rozhodující je poslední postřik 14 dnů před sklizní, a to např. 1% koncentrací Kalkosolu 25 nebo přípravkem obsahujícím chlorid vápenatý a eventuálně i síru.
  • Zde navíc připomínám, že poslední dvě ošetření solemi vápníku mají navíc velmi příznivý efekt na delší bezproblémové skladování plodů na loži ve sklepě, zvláště když se jablka současně ošetřují v této době před sklizní též proti sazovitosti jablek, skládkovým hnilobám a skládkové strupovitosti. Ekologové pro prevenci skládkových chorob a sazovitosti doporučují přípravky Vitisan, Kumulus WG a Myco-sin.
  • V září se vracejí mšice z bylinných hostitelů zpět na ovocné stromy a keře. Pokud dojde k projevům jejich přemnožení na ovocných kulturách, musíme ještě i nyní zasáhnout obezřetně Mospilanem 20 SC případně Neudosanem AF. Ekologové preferují zasáhnout přípravkem NeemAzal T/S.
  • Koncem měsíce září upevňujeme na kmeny stromů a na kůly lepové pásy proti samičkám píďalky podzimní. Tyto pásy musí být pevně přivázány ke kmenům a kůlům tak, aby nemohly samičky proklouznout. Můžeme místo toho oškrabat borku ve spodní části kmenů a stromový lep Chemstop-ecofix natřít ve vodorovném pásu přímo na kmen. Tímto opatřením předcházíme jarním holožírům listů housenkami píďalek.
  • Pokud se objeví ve fázi zaměkání hroznů deštivé počasí, příznivé pro šedou hnilobu hroznů, je třeba provést u révy vinné druhý postřik Teldorem 500 SC. Teldor Je výhodný tím, že má relativně krátkou ochrannou lhůtu (14 dnů) a kromě účinnosti proti samotné šedé hnilobě navíc i výrazně redukuje množství již vytvořeného oxidačního enzymu laccasy v nahnilých hroznech. Tento enzym především negativně ovlivňuje samotné kvasné procesy, dále způsobuje ztrátu barevnosti u červených vín, sklon k hnědnutí u bílých vín a nakonec i prázdnou, někdy až nahořklou chuť vína z takto postižených hroznů. Ekologové preferují proti šedé hnilobě hroznů provést u révy vinné postřik VitiSanem a postřik Altelou.
  • V září je v zeleninové zahradě nejzávažnějším škůdcem pochmurnatka mrkvová. Druhá generace této mouchy klade vajíčka od konce července do konce srpna, někdy až do konce září a způsobuje tzv. „červivost“ mrkve. Jedinou účinnou ochranou je překrývání mrkvových porostů netkanou textilií v období kladení vajíček (od začátku srpna do konce září). Na trhu jsou zde k dispozici dva přípravky, oba jsou i v malobalení a oba splňují podmínkypro ekologické pěstování (Neudosan či Neudosan AF a přípravek NeemAzal – T/S). Jsou registrované do zeleniny proti savým a žravým škůdcům, tedy i proti pochmurnatce v mrkvi. Ochrana pomocí těchto přípravků je zde však i při opakovaných postřicích problematická pro dlouhodobé provleklé kladení vajíček.
  • Od konce srpna přes celé září ponecháváme přikryté netkanou textilií i porosty póru, neboť tento zásah je šetrnou a účinnou ochranou proti vrtalce pórové. Nálet vrtalek se pozná podle tečkovitých vpichů do listů hostitelských rostlin. Vrtalka pórová je malá dvoukřídlá muška, jejíž larvy na jaře poškozují listy cibule kuchyňské, v létě pak rostliny póru. Často se nepodaří ve správný čas provést na jaře ošetření porostů cibule a v pozdním létě postřik póru, (tj. v době hromadného rojení dospělců vrtalek). Tento účinný zákrok musí být proveden včas do začátku líhnutí larev, proto se většinou realizuje pouze u velkopěstitelů. Provádí se buď deltametrinovým přípravkem (Decis Protech, Decis Mega) nebo při ekoprodukci přípravkem Neudosan (draselná sůl přírodních mastných kyselin).
  • V září pokračujeme v ošetřování celeru proti septoriové skvrnitosti listů. K chemické ochraně je možno použít organický fungicid Score 250 EC. Další přípravek azoxystrobin Ortiva byl znovu povolen pro zahrádkáře. Aby byla ochrana účinná, je třeba s postřiky na celeru při deštivém počasí začít včas (červen až září), ošetření provádět opakovaně a přípravky střídat. Ortivu lze však použít pouze dvakrát za sezonu.

Jsme Základní organizace Českého zahrádkářského svazu

Křenovice u Slavkova, okres Vyškov.

Organizace byla založena v roce 1964. Naší členové relaxují při práci na zahrádce, pěstují pokojové rostliny, podílejí se na přípravě a pořádání podzimní výstavy. Vystavují nejen své výpěstky, ale i výrobky svých šikovných rukou, které vznikly v čase nepohody.  Své výpěstky a výrobky vystavují i ostatní občané nejen z naší obce.  Nejlepší výpěstek, který ohodnotí návštěvníci dostane celoroční předplatné časopisu Zahrádkář Ostatní také neodejdou s prázdnou.

Každoročně pořádáme soutěžní výstavu výtvarných prací žáků místní školy. 

Děti z mateřské školy doplňují výstavu svými výtvarnými pracemi. 

V Retro koutku vystavujeme věci z let minulých, které si občané uchovávají na památku. Každý rok s jinou tématikou. V roce 2024 bude téma: Domácí zabijačka

Naše členky se účastní Floristické soutěže. Připraví se ve Floristickém kurzu.

Ke dni Země pořádáme brigádu v rámci akce ,,Ukliďme Česko"

Jezdíme na tématické zájezdy ke kterým přidáme i zájezd za jinými kulturními zážitky. Jezdí s námi i nečlenové organizace a vždy si zájezd moc pěkně užijeme.

Rádi přivítáme milé kreativní lidi, kteří přispějí novými nápady k činnosti naší organizace.