Vítejte na stránkách Křenovických zahrádkářů

Nezapomeňte v únoru

  • Pokud nám únorové počasí a sněhová pokrývka dovolí, věnujeme se na ovocné zahrádce v únoru mechanické ochraně proti chorobám a škůdcům. Zaschlé a mumifikované plody je třeba ze stromů odstranit, neboť jsou zdrojem šíření moniliózy v době vegetace. Je-li to možné, shrabeme spadané listí a nahnilé plody s páleným vápnem kompostujeme nebo zakopeme nejméně 1/2 m do země. Také se v tuto dobu odstraňují odumřelé, suché, či mechanicky poškozené větve a dřevo s příznaky rakoviny, strupovitosti a padlí.
  • Odumřelou borku kmenů stromů je dobré drátěným kartáčem nebo škrabkou důkladně očistit a zbavit tak stromy i příp. mechů a lišejníků. Veškerý materiál seškrabte na folii, rozprostřenou kolem kmenu a ihned po oškrabání spalte...
  • Svoje opodstatnění má i nátěr ošetřených kmenů vápenným mlékem. I když podle rostlinolékařů nemá tento zákrok žádný přímý vliv na omezení výskytu škůdců a zárodků chorob, neoddiskutovatelné je jeho kladné ovlivnění ochrany stromů před abnormálním přehřátím. Bílení rovněž pomáhá ničit mechy a lišejníky. Kmen bez bílého nátěru se může vlivem slunečního záření silně přehřát a náhlým poklesem teploty navečer snadno popraskat. Mrazové desky a trhliny se zvláště u starých stromů velice špatně hojí. U meruněk a broskvoní se tohoto efektu odrážení slunečních paprsků bílou barvou využívá k oddálení nástupu do jarního rašení, aby se předešlo poškození pozdními jarními mrazíky. Vápenné mléko se připravuje z páleného vápna (1 kg/10 l vody). Když se začínají zvětšovat vrcholové listové pupeny broskvoní (druhá polovina února) doporučuje se ošetřit všechny stromy a keře na zahrádce měďnatým přípravkem. Ten vám pomůže proti kadeřavosti broskvoní, moniliózám peckovin, puchrovitosti švestek, rakovinnému usychání větví peckovin, omezí příp. výskyt mrtvice meruněk, nektriové rakoviny kůry stromů jádrovin a strupovitosti jádrovin. Postřik se provádí v době, kdy teplota vzduchu vystoupí nad 7 °C.
  • Uskladněné ovoce je nutné pravidelně prohlížet alespoň 2 x týdně a hned odstraňovat nahnilé plody, které jsou zdrojem infekce. Dosáhne-li teplota ve sklepě více, jak 6 °C, je potřebné větrat. K větrání se využívají bezmrazé dny s teplotou kolem 0  °C. Uskladněná zelenina jak košťálová, tak kořenová vyžaduje také občasnou prohlídku a nesmíme zapomenout i na kontrolu uložených hlíznatých rostlin např. jiřin. Včas odstraníme plísní napadené hlízy a pravidelně kontrolujeme i vlhkost substrátu, aby do jara nepřeschly. Pokud přezimujete matečné rostliny např. pelargonií a fuchsií ve sklepě, či studené chodbě nezapomeňte, že potřebují občas, ale jen nepatrně zalévat.
  • Pro zeleninovou část zahrádky začínáme s předpěstováním sadby v pařeništi, či foliáčku a kdo tyto možnosti nemá, může začít alespoň v malém doma u okna. Nejdříve se vysévají rané kedlubny (DVORANA, MORAVIA, EXPRES, OLMIA), rané zelí (CHESMA, MUSKETER), kapusta, květák (EXPRES, AGORA), salát k rychlení (KAMEX, RAPID, SMARAGD) a celer. Na záhony ve folníčku se vysévají ředkvičky, raný salát, příp. karotka. Máme-li teplý skleníček, můžeme začít s výsevem rajčat a paprik. předpěstovat za oknem). Na ošetření zimního česneku proti houbomilce česnekové je třeba pamatovat již v únoru, kdy se celý záhon přikryje bílou netkanou textilií, kterou tam ponecháte až do dubna.
  • Kdo vlastní na zahrádce nějaký keř vinné révy, začíná v únoru postupně řezat. Při řezu se vychází ze zásady, že plodná réva je taková, která vyrůstá z dvouletého dřeva. Proto se letorosty, které vyrůstají ze starého dřeva odstraňují a jednoleté a dvouleté dřevo se zakracuje.
  • Keřové růže je možné postupně za příznivého počasí odhrnovat, namrzlé části odstřihnout a výhony zakrátit na tři až čtyři očka.
  • Koncem měsíce je pro udržení dobrého tvaru a plného kvetení vhodný termín k řezu plaménků a popínavých dřevin.
  • Do hlubších truhlíků nebo do květináčů zasázíme k narašení hlízy dosen, které po třech týdnech narašení přeneseme do chladného skleníku či na chladnou chodbu, kde je předpěstujeme do květnové doby výsadby.
  • Některé otužilé letničky je možné koncem měsíce postupně vysévat do volné půdy, pokud to její stav a počasí dovolí. Využívá se toho u druhů, které hůře snášejí přesazování (štěničník, máky, šáter, či měsíček). V únoru je též třeba dát narašit hlíznaté begonie a kany, pod sklo se postupně vysévají letničky, které přesazování vyžadují – astry, afrikány, gazanie, letní karafiáty, petúnie, salvie, či ostálky (Zinnia).

Jsme Základní organizace Českého zahrádkářského svazu Křenovice u Slavkova, okres Vyškov.

Organizace byla založena v roce 1964. Naší členové relaxují při práci na zahrádce, pěstují pokojové rostliny, podílejí se na přípravě a pořádání podzimní výstavy. Vystavují nejen své výpěstky, ale i výrobky svých šikovných rukou, které vznikly v čase nepohody.  Své výpěstky a výrobky vystavují i ostatní občané nejen z naší obce.  Nejlepší výpěstek, který ohodnotí návštěvníci dostane celoroční předplatné časopisu Zahrádkář http://www.zahradkar.org/. Ostatní také neodejdou s prázdnou.

Každoročně pořádáme soutěžní výstavu výtvarných prací žáků místní školy. Děti z mateřské školy doplňují výstavu svými výtvarnými pracemi.

Ke dni Země pořádáme brigádu v rámci akce ,,Ukliďme Česko"

Máte-li zahrádkářskou duši, a chcete- li udělat něco pro krásu naší země, můžete se přidat k nám.

Rádi přivítáme milé kreativní lidi, kteří přispějí novými nápady.

Celkem:
Dnes:
On line:
34687
6
1
Zpět na předchozí stranu Nahoru

Základní organizace Českého zahrádkářského svazu Křenovice
Školní 535, 683 52 Křenovice, č.zo: 612041, tel. 544 223 151
Č Z S: územní sdružení, specializované organizace, odborné poradny, kalendárium, diskusní fórum, výstavy.