Slivoň - Prunus domestica L.

Do skupiny slivoní zařazujeme švestky pravé, pološvestky, slívy, renklody, mirabelky.
Rozšíření pěstování slivoní u nás, pozdější pokles pěstování a současné složení druhů a odrůd je dáno rozšířením virové choroby šarka.

ČAČANSKÁ RANÁ

Jugoslávie, vyšlechtěna ve VÚO v Čačaku (Srbsko)..
křížením odrůd 'WANGENHEIMOVA' a 'POŽEGAČA' (typ Domácí švestky). .
Registrována 1991, udržovatelem je Sempra Praha, a.s..

Velmi raná pološvestka s velkými atraktivními plody vynikajících chuťových vlastností, především pro stolní použití. Částečně samosprašný strom s bujnějším růstem, vyšší plodností a vyšší odolností mrazu. Odrůda nemá speciální požadavky na stanoviště ani agrotechniku, vhodná je do teplých a středně teplých oblastí a hlavně do zahrad drobných pěstitelů. Střední odolnost šarce, větší odolnost monilióze.

Vlastnosti:

  • Skupina: pološvestka, Jedna z nejkvalitnějších raných typicky stolních odrůd.
  • Zralost: velmi raná, velmi raná pološvestka.
  • Strom: vzrůst bujný, po vstupu do plodnosti slábne. Koruna je široce pyramidální, polovzpřímená a přiměřeně hustá. List je vejčitý, tmavě zelený, středně až velmi lesklý. Plodí i na jednoletém dřevě. Odolnost proti mrazu je středně vysoká až vysoká. Je méně náročná na stanoviště - nejkvalitnější plody ale rodí v nejteplejších oblastech, vhodná je pro teplé a středně teplé oblasti. Lze použít všechny podnože. Vhodné jsou kmenné tvary na myrobalánu nebo zákrsky na St. Julien popř. Pixy.
  • Plodnost - úrodnost: vyšší, je často vysoká, brzká a pravidelnější.
  • Plod: velký, až velmi velký. Má typicky švestkovitý tvar s průměrnou hmotností kolem 45 g. Je dlouze eliptický, z bočního pohledu tvarem elipsovitý, z čelního nesouměrný. Stopka je středně dlouhá. Plody dosahují výjimečné velikosti a vynikajících chuťových vlastností. Pro krátké konzumní období je odrůda vhodná do samozásobitelských zahrad drobných pěstitelů.
  • Barva plodu: modrá, Slupka má barvu fialově červenou, na osluněné straně je zbarvení intenzivnější a bývá překryta namodralým ojíněním. Slupka je středně pevná, ojíněná, středně tuhá, šťavnatá, dobrá.
  • Dužnina: navinulá, příjemně navinule sladká, aromatická a dobré až výborné chuti. Barva je světle žlutá až zelenavě bílá, brzy měkne a moučnatí. Konzumní období je velmi krátké. Pecka má z bočního pohledu tvar úzce elipsovitý, z čelního elipsovitý. Na jejích bocích může dužnina někdy částečně ulpívat, ale odlučitelnost dužniny od pecky je dobrá.
  • Květ a opylení: částečně samosprašná, kvetou raně až středně raně a jsou částečně samosprašné. Mezi vhodné opylovače pro zvýšení násady plodů patří 'Bryská', 'Ruth Gerstetter', 'Stanley' a 'Katinka'. Květ je velký. Odolnost proti mrazu je středně vysoká až vysoká.
  • Odolnost monilióze: odolná, větší odolnost.
  • Odolnost šarce: středně odolná,

Termíny:
  • Sklizeň: [VII-2 až VII-3]
I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII
                                                                       
Zraje 42 dnů před Domácí švestkou. Plody se sklízejí probírkou, protože plně vyzrálé plody jsou nejkvalitnější. Vyžadují šetrnou manipulaci - snadno se otlačují. Jsou vhodné především pro přímý konzum, ale konzumní období je krátké.

zavřít

Slivoně vyžadují více vlhka - ať již v půdě, tak ve vzduchu. Proto se jim daří spíše ve středních polohách. Půda nemusí být příliš hluboká a snesou vyšší hladinu spodní vody okolo 1 m. V suchých půdách plody předčasně opadají, v chladných polohách nedozrají.

U nás pěstované odrůdy jsou samosprašné, částečně samosprašné a cizosprašné. S opylením je však nutné počítat i u vyloženě samosprašných odrůd.

Zdravotníky je ceněn mimo jiné obsah vápníku, který slivoně obsahují z našich pěstovaných ovocných druhů nejvíce.

Hlavní odlišnosti u jednotlivých druhů

  • švestky odolné proti namrznutí v květech na jaře,
  • slívy, renklody, mirabelky: jsou náchylné na namrznutí v květu, s možností pěstovat jen v chráněných polohách, půdu mají rády hlubší.

Botanické členění slivoní (a jejich počty chromozomů důležité pro opylení)

Slivoň trnka (Prunus spinosa) Trnka obecná 
  • Je tetraploidní, chromozomový počet činí 2n = 4x = 32. 

Slivoň myrobalán (Prunus cerasifera) 
  • Je diploidní, její chromozomový počet činí 2n=16.

Slivoň asijská (Prunus salicina), slivoň vrbová 
  • Je diploidní, její chromozomový počet činí 2n=16.

Slivoň švestka (Prunus domestica) švestka domácí 
  • Je hexaploidní, její chromozomový počet činí 2n = 6x = 48. 
  • Vznikla v minulosti jako přirozený kříženec trnky (2n=32) a myrobalánu (2n=16) s následným zdvojením chromozomových sad. 
Všechny další uvedené slivoně jsou také hexploidní

Slivoň slíva (Prunus domestica subsp. insititia, resp. Prunus insititia) (2n=48), 
 - zřejmě ustálený přirozený kříženec myrobalánu (Prunus cerasifera) a trnky (Prunus spinosa).

Slivoň bluma (Prunus domestica subsp. pomariorum) (2n=48)
 - variety ovoidní a protáhlé bývají nazývány blumy (var. Ovoidea, případně var. Subrotunda). 

Slivoň renklóda (Prunus domestica subsp. italica) (2n=48)
 - variety s kulatými plody bývají nazývány ryngle (var. Claudiana)

Špendlík žlutý (Prunus domestica subsp. insititia cv. 'Pomariorum' Boutigny)

Slivoň mirabelka (Prunus domestica subsp. syriaca) (2n=48)

Pološvestka - pomologická skupina - botanická varieta (Prunus domestica subsp. oeconomica var. mamilaris pro pološvestky/datlovky nebo var. oxycarpa pro oválné švestky). 
Jedná se o křížence pravé švestky s renklódou nebo slívou. (2n=48).

Asijské slivoně mají odlišnou ploidizaci (2n=16) než evropské švestky (2n=48), nedokážou se s nimi navzájem opylit. Proto mezidruhoví kříženci asijské slivoně (např. plumcoty, pluoty či aprium s meruňkou, která je také 2n=16) potřebují k opylení buď asijskou slivoň nebo jiný obdobný mezidruhový kříženec, nebo myrobalán (2n=16).