Slivoň - Prunus domestica L.

Do skupiny slivoní zařazujeme švestky pravé, pološvestky, slívy, renklody, mirabelky.
Rozšíření pěstování slivoní u nás, pozdější pokles pěstování a současné složení druhů a odrůd je dáno rozšířením virové choroby šarka.

ČAČANSKÁ NAJBOLJA

Jugoslávie, vyšlechtěna ve VÚO v Čačaku (Srbsko)..
křížením odrůd 'WANGENHEIMOVA' a 'POŽEGAČA' (typ Domácí švestky). .
Registrována 1991, udržovatel Sempra Praha, a.s. a fa UNIPLANT Olomouc..

Raná až středně raná pološvestka s velkými šťavnatými, méně chutnými plody spíše pro zpracování. Je cizosprašná, Bujněji rostoucí velmi plodný strom pro teplé a střední polohy. Nejkvalitnější plody dává v nejteplejších oblastech s udržovacím řezem, občas zmlazovacím. Vysoká odolnost mrazu, moniliové hnilobě plodů a tolerantnost šarce.

Vlastnosti:

  • Skupina: pološvestka, s atraktivními plody s průměrnou chutí.
  • Zralost: raná, raná až středně raná pološvestka.
  • Strom: vzrůst bujný, po vstupu do plodnosti středně bujný. Koruna polovzpřímená a středně hustá. List má opakvejčitý tvar, je zelený až tmavě zelený, středně až velmi lesklý. Klade větší nároky na udržovací řez. Plodí i na jednoletém dřevě. Velká náročnost na stanoviště - vyžaduje pouze nejteplejší polohy a nejkvalitnější stanoviště s hlubokými půdami, dobře zásobenými vláhou a živinami, do chladnějších poloh není vhodná. Odolnost proti mrazu je vysoká. Lze použít všechny podnože. Vhodná pro kmenné tvary na podnoži myrobalán nebo pro zákrsky na St. Julien nebo Pixy.
  • Plodnost - úrodnost: vysoká, až velmi vysoká, brzká a pravidelná. Její předností je stálá a velká plodnost. Je to klasická tržní odrůda, pro drobné pěstitele nemá velký význam.
  • Plod: velký, až velmi velký, (průměrná hmotnost se pohybuje od 40 do 58 g). Tvar je dlouze eliptický, z bočního pohledu protáhlý, z čelního nesouměrný. Stopka je středně dlouhá.
  • Barva plodu: modrá, modročervená až fialově modrá. Slupka je silná, pevná, barvu má fialově červenou až fialově modrou, která je však překryta silným ojíněním.
  • Dužnina: navinulá, zelenavě bílá až nažloutlá, navinule sladká, mírně aromatická, podprůměrné maximálně průměrné chuti bez aroma. Konzistence je pevná. Pro dosažení přijatelné chuti vyžaduje co nejpozdější sklizeň, přestože plody vybarvují velmi brzy. Pecka je z bočního pohledu tvarem široce elipsovitá, z čelního elipsovitá. Od dužniny je velmi dobře odlučitelná.
  • Květ a opylení: cizosprašná, Kvete středně raně a je jen částečně samosprašná. Vhodnými opylovači jsou např. odrůdy 'Čačanská lepotica', 'Stanley'. Odolnost proti mrazu je vysoká. Květ je velký.
  • Odolnost monilióze: odolná, dost odolné plody.
  • Odolnost šarce: tolerantní,

Termíny:
  • Sklizeň: [VIII-3 až VIII-3]
I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII
                                                                       
Zraje 18 dnů před Domácí švestkou. Plody jsou vhodné pro stolní použití a konzervárenské zpracování.

  • Má sice velmi atraktivně vypadající velké plody, avšak jejich chuť je často velmi nevyhovující, řepovitá a nevhodná k přímému konzumu. 

zavřít

Slivoně vyžadují více vlhka - ať již v půdě, tak ve vzduchu. Proto se jim daří spíše ve středních polohách. Půda nemusí být příliš hluboká a snesou vyšší hladinu spodní vody okolo 1 m. V suchých půdách plody předčasně opadají, v chladných polohách nedozrají.

U nás pěstované odrůdy jsou samosprašné, částečně samosprašné a cizosprašné. S opylením je však nutné počítat i u vyloženě samosprašných odrůd.

Zdravotníky je ceněn mimo jiné obsah vápníku, který slivoně obsahují z našich pěstovaných ovocných druhů nejvíce.

Hlavní odlišnosti u jednotlivých druhů

  • švestky odolné proti namrznutí v květech na jaře,
  • slívy, renklody, mirabelky: jsou náchylné na namrznutí v květu, s možností pěstovat jen v chráněných polohách, půdu mají rády hlubší.

Botanické členění slivoní (a jejich počty chromozomů důležité pro opylení)

Slivoň trnka (Prunus spinosa) Trnka obecná 
  • Je tetraploidní, chromozomový počet činí 2n = 4x = 32. 

Slivoň myrobalán (Prunus cerasifera) 
  • Je diploidní, její chromozomový počet činí 2n=16.

Slivoň asijská (Prunus salicina), slivoň vrbová 
  • Je diploidní, její chromozomový počet činí 2n=16.

Slivoň švestka (Prunus domestica) švestka domácí 
  • Je hexaploidní, její chromozomový počet činí 2n = 6x = 48. 
  • Vznikla v minulosti jako přirozený kříženec trnky (2n=32) a myrobalánu (2n=16) s následným zdvojením chromozomových sad. 
Všechny další uvedené slivoně jsou také hexploidní

Slivoň slíva (Prunus domestica subsp. insititia, resp. Prunus insititia) (2n=48), 
 - zřejmě ustálený přirozený kříženec myrobalánu (Prunus cerasifera) a trnky (Prunus spinosa).

Slivoň bluma (Prunus domestica subsp. pomariorum) (2n=48)
 - variety ovoidní a protáhlé bývají nazývány blumy (var. Ovoidea, případně var. Subrotunda). 

Slivoň renklóda (Prunus domestica subsp. italica) (2n=48)
 - variety s kulatými plody bývají nazývány ryngle (var. Claudiana)

Špendlík žlutý (Prunus domestica subsp. insititia cv. 'Pomariorum' Boutigny)

Slivoň mirabelka (Prunus domestica subsp. syriaca) (2n=48)

Pološvestka - pomologická skupina - botanická varieta (Prunus domestica subsp. oeconomica var. mamilaris pro pološvestky/datlovky nebo var. oxycarpa pro oválné švestky). 
Jedná se o křížence pravé švestky s renklódou nebo slívou. (2n=48).

Asijské slivoně mají odlišnou ploidizaci (2n=16) než evropské švestky (2n=48), nedokážou se s nimi navzájem opylit. Proto mezidruhoví kříženci asijské slivoně (např. plumcoty, pluoty či aprium s meruňkou, která je také 2n=16) potřebují k opylení buď asijskou slivoň nebo jiný obdobný mezidruhový kříženec, nebo myrobalán (2n=16).