Slivoň - Prunus domestica L.

Do skupiny slivoní zařazujeme švestky pravé, pološvestky, slívy, renklody, mirabelky.
Rozšíření pěstování slivoní u nás, pozdější pokles pěstování a současné složení druhů a odrůd je dáno rozšířením virové choroby šarka.

ČAČANSKÁ LEPOTICA

Jugoslávie, vyšlechtěna v roce 1961 ve VÚO v Čačaku (Srbsko)..
křížením odrůd 'WANGENHEIMOVA' a 'POŽEGAČA' (typ Domácí švestky), .
registrována 1991, udržovatel Sempra Praha, a.s. a fa UNIPLANT Olomouc..

Raná až velmi raná pološvestka s velkými modrými a velmi dobrými atraktivními plody, snadno dělitelnými vhodnými pro stolní použití i zpracování. Samosprašný strom s vysokou a pravidelnou plodností v teplých polohách. Určena pro teplé a středně teplé polohy, nutný pravidelný řez. Odolná mrazům i monilióze, tolerantní šarce.

Vlastnosti:

  • Skupina: pološvestka, kvalitní a velmi úrodná.
  • Zralost: raná, až velmi raná pološvestka. Jedna z nejlepších odrůd raného sortimentu.
  • Strom: vzrůst bujný, později středně bujný. List je opakvejčitý, zelený až tmavě zelený, středně lesklý. Koruny tvoří vzpřímené, široce pyramidální, přiměřeně husté. Větve bohatě obrůstají krátkým plodonosným obrostem. Dobře plodí na jednoletém dřevě. V případě špatného řezu kosterní větve vyholují a plodí okraji koruny. Neklade velké nároky na udržovací řez ale pro udržení dostatečné obměny dřeva a omezení někdy až nadměrné násady je vhodné v pozdějších letech občas provádět řez mírně zmlazovací. Pro svou nenáročnost ji ocení hlavně méně zkušení zahrádkáři. Náročná na stanoviště, nejvýhodnější jsou teplé polohy. Lze použít všechny podnože. Kmenné tvary jsou vhodné na myrobalánu, zákrsky na St. Julien nebo na Pixy. Stromy se snadno tvarují jako vřetena.
  • Plodnost - úrodnost: vysoká, až velmi vysoká, velmi brzká a pravidelná.
  • Plod: velký, průměrná hmotnost kolísá mezi 35 a 43 g. Tvar je oválně vejčitý, atraktivního vzhledu, z bočního pohledu je protáhlý, z čelního nesouměrný.
  • Barva plodu: modrá, tmavě modrá. Slupka je pevná, středně silná, matná, silně ojíněná. Stopka je středně dlouhá.
  • Dužnina: sladká, až navinule sladká, slabě aromatická z teplých poloh velmi dobrá, z chladnějších poloh jen průměrná. Barva zelenavě bílá až nažloutlá, tuhá, středně pevná, velmi šťavnatá. Při plném vyzrání až sladká, poměrně aromatická, dobrá až velmi dobrá. Pecka je z bočního pohledu široce elipsovitá, z čelního elipsovitá, dobře odlučitelná od dužniny.
  • Květ a opylení: samosprašná, Kvete raně až středně raně a je samosprašná, sama je dobrým opylovačem. Vysoká odolnost proti zimním i jarním mrazům. Květ je středně velký.
  • Odolnost monilióze: odolná, větší odolnost.
  • Odolnost šarce: tolerantní, spolehlivá tolerance k šarce.

Termíny:
  • Sklizeň: [VIII-1 až VIII-2]
I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII
                                                                       
Zraje 28 dnů před Domácí švestkou. Jedna z nejlepších odrůd raného sortimentu, při plném vyzrání velmi dobré chuti.

zavřít

Slivoně vyžadují více vlhka - ať již v půdě, tak ve vzduchu. Proto se jim daří spíše ve středních polohách. Půda nemusí být příliš hluboká a snesou vyšší hladinu spodní vody okolo 1 m. V suchých půdách plody předčasně opadají, v chladných polohách nedozrají.

U nás pěstované odrůdy jsou samosprašné, částečně samosprašné a cizosprašné. S opylením je však nutné počítat i u vyloženě samosprašných odrůd.

Zdravotníky je ceněn mimo jiné obsah vápníku, který slivoně obsahují z našich pěstovaných ovocných druhů nejvíce.

Hlavní odlišnosti u jednotlivých druhů

  • švestky odolné proti namrznutí v květech na jaře,
  • slívy, renklody, mirabelky: jsou náchylné na namrznutí v květu, s možností pěstovat jen v chráněných polohách, půdu mají rády hlubší.

Botanické členění slivoní (a jejich počty chromozomů důležité pro opylení)

Slivoň trnka (Prunus spinosa) Trnka obecná 
  • Je tetraploidní, chromozomový počet činí 2n = 4x = 32. 

Slivoň myrobalán (Prunus cerasifera) 
  • Je diploidní, její chromozomový počet činí 2n=16.

Slivoň asijská (Prunus salicina), slivoň vrbová 
  • Je diploidní, její chromozomový počet činí 2n=16.

Slivoň švestka (Prunus domestica) švestka domácí 
  • Je hexaploidní, její chromozomový počet činí 2n = 6x = 48. 
  • Vznikla v minulosti jako přirozený kříženec trnky (2n=32) a myrobalánu (2n=16) s následným zdvojením chromozomových sad. 
Všechny další uvedené slivoně jsou také hexploidní

Slivoň slíva (Prunus domestica subsp. insititia, resp. Prunus insititia) (2n=48), 
 - zřejmě ustálený přirozený kříženec myrobalánu (Prunus cerasifera) a trnky (Prunus spinosa).

Slivoň bluma (Prunus domestica subsp. pomariorum) (2n=48)
 - variety ovoidní a protáhlé bývají nazývány blumy (var. Ovoidea, případně var. Subrotunda). 

Slivoň renklóda (Prunus domestica subsp. italica) (2n=48)
 - variety s kulatými plody bývají nazývány ryngle (var. Claudiana)

Špendlík žlutý (Prunus domestica subsp. insititia cv. 'Pomariorum' Boutigny)

Slivoň mirabelka (Prunus domestica subsp. syriaca) (2n=48)

Pološvestka - pomologická skupina - botanická varieta (Prunus domestica subsp. oeconomica var. mamilaris pro pološvestky/datlovky nebo var. oxycarpa pro oválné švestky). 
Jedná se o křížence pravé švestky s renklódou nebo slívou. (2n=48).

Asijské slivoně mají odlišnou ploidizaci (2n=16) než evropské švestky (2n=48), nedokážou se s nimi navzájem opylit. Proto mezidruhoví kříženci asijské slivoně (např. plumcoty, pluoty či aprium s meruňkou, která je také 2n=16) potřebují k opylení buď asijskou slivoň nebo jiný obdobný mezidruhový kříženec, nebo myrobalán (2n=16).