Slivoň - Prunus domestica L.

Do skupiny slivoní zařazujeme švestky pravé, pološvestky, slívy, renklody, mirabelky.
Rozšíření pěstování slivoní u nás, pozdější pokles pěstování a současné složení druhů a odrůd je dáno rozšířením virové choroby šarka.

VALOR

Kanada,.
vyšlechtěna jako kříženec odrůd 'IMPERIÁL EPINEUSE' x 'GRAND DUKE' . .
Zapsaná ve Státní odrůdové knize ČR od roku 2004..

Pozdní pološvestka s velkým plodem velmi dobré chuti pro přímý konzum a zpracování. Samosprašný strom s vyšší a pravidelnou plodností. Odrůda není nijak náročná, roste v teplých a středně teplých pěstitelských oblastech, v chladnějších vybíráme chráněná stanoviště. Citlivost k šarce, malá odolnost před napadením zrajících plodů moniliózou.

Vlastnosti:

  • Skupina: pološvestka, Odrůda s velkými plody vynikající chuti.
  • Zralost: pozdní,
  • Strom: vzrůst střední, až bujný. Habitus je široce vzpřímený až polovzpřímený a později až rozložit. Vytváří větší množství předčasného obrostu. List je opakvejčitý, zelený, středně až velmi lesklý. Není nijak náročná, roste ve všech polohách, v chladnějších na chráněných stanovištích. Lze použít všechny podnože.
  • Plodnost - úrodnost: vyšší, bohatá, časná a pravidelná. Strom plodí ve shlucích což spolu s tenkou slupkou plodů způsobuje poměrně značné šíření moniliové hniloby. Je nutné napadené plody pravidelně odstraňovat a případně provést chemickou ochranu.
  • Plod: velký, (40-60g), při nižší násadě až velmi velký, z bočního pohledu tvarem elipsovitý, z čelního nesouměrný.
  • Barva plodu: modrá, tmavě modré plody, nafialovělá slupka na zastíněné straně a silné ojínění.
  • Dužnina: sladká, Je navinule sladká, při plném vyzrání sladká až velmi sladká, velmi aromatická, velmi dobrá až vynikající. Barva žlutozelená, šťavnatá, středně pevné konzistence, se značně vysokým obsahem cukrů i kyselin a velmi dobrou chutí. Pecka je z bočního pohledu široce elipsovitá, z čelního úzce elipsovitá. Dužnina na jejích bocích může u některých plodů a v horších letech částečně ulpívat.
  • Květ a opylení: samosprašná, Květ je malý až středně velký. Doba začátku kvetení je středně raná až pozdní.
  • Odolnost monilióze: malá, je citlivější. Měkké plody jí předurčují především do srážkově chudších lokalit.
  • Odolnost šarce: citlivá, až středně citlivá.

Termíny:
  • Sklizeň: [IX-1 až IX-2]
I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII
                                                                       
zraje 7 dnů před odrůdou Domácí velkoplodá. Sklizeň ve dvou termínech, zpravidla s odstupem týdne dle podmínek stanoviště a průběhu vegetačního roku.

  • Odrůda velmi zajímavá z hlediska dosahovaného výnosu a kvality plodů.
  • Předpoklad licenčního množení ve vybraných českých školkách.

zavřít

Slivoně vyžadují více vlhka - ať již v půdě, tak ve vzduchu. Proto se jim daří spíše ve středních polohách. Půda nemusí být příliš hluboká a snesou vyšší hladinu spodní vody okolo 1 m. V suchých půdách plody předčasně opadají, v chladných polohách nedozrají.

U nás pěstované odrůdy jsou samosprašné, částečně samosprašné a cizosprašné. S opylením je však nutné počítat i u vyloženě samosprašných odrůd.

Zdravotníky je ceněn mimo jiné obsah vápníku, který slivoně obsahují z našich pěstovaných ovocných druhů nejvíce.

Hlavní odlišnosti u jednotlivých druhů

  • švestky odolné proti namrznutí v květech na jaře,
  • slívy, renklody, mirabelky: jsou náchylné na namrznutí v květu, s možností pěstovat jen v chráněných polohách, půdu mají rády hlubší.

Botanické členění slivoní (a jejich počty chromozomů důležité pro opylení)

Slivoň trnka (Prunus spinosa) Trnka obecná 
  • Je tetraploidní, chromozomový počet činí 2n = 4x = 32. 

Slivoň myrobalán (Prunus cerasifera) 
  • Je diploidní, její chromozomový počet činí 2n=16.

Slivoň asijská (Prunus salicina), slivoň vrbová 
  • Je diploidní, její chromozomový počet činí 2n=16.

Slivoň švestka (Prunus domestica) švestka domácí 
  • Je hexaploidní, její chromozomový počet činí 2n = 6x = 48. 
  • Vznikla v minulosti jako přirozený kříženec trnky (2n=32) a myrobalánu (2n=16) s následným zdvojením chromozomových sad. 
Všechny další uvedené slivoně jsou také hexploidní

Slivoň slíva (Prunus domestica subsp. insititia, resp. Prunus insititia) (2n=48), 
 - zřejmě ustálený přirozený kříženec myrobalánu (Prunus cerasifera) a trnky (Prunus spinosa).

Slivoň bluma (Prunus domestica subsp. pomariorum) (2n=48)
 - variety ovoidní a protáhlé bývají nazývány blumy (var. Ovoidea, případně var. Subrotunda). 

Slivoň renklóda (Prunus domestica subsp. italica) (2n=48)
 - variety s kulatými plody bývají nazývány ryngle (var. Claudiana)

Špendlík žlutý (Prunus domestica subsp. insititia cv. 'Pomariorum' Boutigny)

Slivoň mirabelka (Prunus domestica subsp. syriaca) (2n=48)

Pološvestka - pomologická skupina - botanická varieta (Prunus domestica subsp. oeconomica var. mamilaris pro pološvestky/datlovky nebo var. oxycarpa pro oválné švestky). 
Jedná se o křížence pravé švestky s renklódou nebo slívou. (2n=48).

Asijské slivoně mají odlišnou ploidizaci (2n=16) než evropské švestky (2n=48), nedokážou se s nimi navzájem opylit. Proto mezidruhoví kříženci asijské slivoně (např. plumcoty, pluoty či aprium s meruňkou, která je také 2n=16) potřebují k opylení buď asijskou slivoň nebo jiný obdobný mezidruhový kříženec, nebo myrobalán (2n=16).