Slivoň - Prunus domestica L.

Do skupiny slivoní zařazujeme švestky pravé, pološvestky, slívy, renklody, mirabelky.
Rozšíření pěstování slivoní u nás, pozdější pokles pěstování a současné složení druhů a odrůd je dáno rozšířením virové choroby šarka.

HERMAN

Švédsko v roce 1977,.
křížení odrůd 'CARSKÁ' × 'RUTH GERSTETTER' . .
Zapsaná ve Státní odrůdové knize ČR od roku 2004..

Jedna z nejranějších pološvestek velmi dobré chuti i kvality pro přímý konzum. Nevhodná pro transport a skladování, nutná postupná sklizeň probírkou. Samosprašný strom bujnějšího růstu s dobrou a pravidelnější plodností pro všechny pěstitelské oblasti. Hustší koruna vyžaduje intenzívnější udržovací řez. Je tolerantní vůči šarce.

Vlastnosti:

  • Skupina: pološvestka,
  • Zralost: velmi raná, Zraje v období sklizně meruněk.
  • Strom: vzrůst střední, až bujný. Habitus tvoří polovzpřímený. Je nutno počítat s hustší korunou, což klade zvýšené nároky na udržovací řez. List je opakvejčitý, zelený až tmavě zelený, málo až středně lesklý. Vhodná pro všechny pěstitelské oblasti, má menší nároky na teplo. Lze použít všechny podnože.
  • Plodnost - úrodnost: střední, dobrá, časná a pravidelná, někdy mírně střídavá. Postupná zralost však často vyžaduje probírku, někdy plody předčasně padají.
  • Plod: střední, až velký (30-35g). Z bočního pohledu je tvarem elipsovitý, z čelního nesouměrný. Plody dozrávají postupně a jsou náchylné na opad a měknutí, sklízíme je proto postupně probírkou dvakrát týdně v průběhu přibližně čtrnácti dnů a používáme převážně jako stolní ovoce.
  • Barva plodu: modrá, Po odstranění ojínění je základní barva tmavě modrá, strana odvrácená od slunce je světlejší.
  • Dužnina: navinulá, Je navinule sladká až sladká, průměrně aromatická, dobré až velmi dobré chuti a velmi dobré vnitřní kvality. Je žlutavě zelené barvy, středně tuhá, středně až velmi šťavnatá. Pecka má z bočního pohledu tvar široce elipsovitý, z čelního elipsovitý. Je velmi dobře odlučitelná od dužniny.
  • Květ a opylení: samosprašná, Květ je středně velký. Doba začátku kvetení je raná. Květy dobře odolávají dešťům.
  • Odolnost monilióze: --
  • Odolnost šarce: tolerantní,

Termíny:
  • Sklizeň: [VII-2 až VII-3]
I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII
                                                                       
zraje ve druhém týdnu zrání slivoní (58 dnů před odrůdou Domácí velkoplodá). Postupná zralost vyžaduje probírku, někdy plody předčasně padají, určené pro přímý konzum. Nevhodné pro transport a skladování.

  • Odrůda velmi zajímavá z hlediska tolerance vůči zhoubné virové šarce švestek, dosahovaného výnosu a kvality plodů.
  • Předpoklad licenčního množení ve vybraných českých školkách.

zavřít

Slivoně vyžadují více vlhka - ať již v půdě, tak ve vzduchu. Proto se jim daří spíše ve středních polohách. Půda nemusí být příliš hluboká a snesou vyšší hladinu spodní vody okolo 1 m. V suchých půdách plody předčasně opadají, v chladných polohách nedozrají.

U nás pěstované odrůdy jsou samosprašné, částečně samosprašné a cizosprašné. S opylením je však nutné počítat i u vyloženě samosprašných odrůd.

Zdravotníky je ceněn mimo jiné obsah vápníku, který slivoně obsahují z našich pěstovaných ovocných druhů nejvíce.

Hlavní odlišnosti u jednotlivých druhů

  • švestky odolné proti namrznutí v květech na jaře,
  • slívy, renklody, mirabelky: jsou náchylné na namrznutí v květu, s možností pěstovat jen v chráněných polohách, půdu mají rády hlubší.

Botanické členění slivoní (a jejich počty chromozomů důležité pro opylení)

Slivoň trnka (Prunus spinosa) Trnka obecná 
  • Je tetraploidní, chromozomový počet činí 2n = 4x = 32. 

Slivoň myrobalán (Prunus cerasifera) 
  • Je diploidní, její chromozomový počet činí 2n=16.

Slivoň asijská (Prunus salicina), slivoň vrbová 
  • Je diploidní, její chromozomový počet činí 2n=16.

Slivoň švestka (Prunus domestica) švestka domácí 
  • Je hexaploidní, její chromozomový počet činí 2n = 6x = 48. 
  • Vznikla v minulosti jako přirozený kříženec trnky (2n=32) a myrobalánu (2n=16) s následným zdvojením chromozomových sad. 
Všechny další uvedené slivoně jsou také hexploidní

Slivoň slíva (Prunus domestica subsp. insititia, resp. Prunus insititia) (2n=48), 
 - zřejmě ustálený přirozený kříženec myrobalánu (Prunus cerasifera) a trnky (Prunus spinosa).

Slivoň bluma (Prunus domestica subsp. pomariorum) (2n=48)
 - variety ovoidní a protáhlé bývají nazývány blumy (var. Ovoidea, případně var. Subrotunda). 

Slivoň renklóda (Prunus domestica subsp. italica) (2n=48)
 - variety s kulatými plody bývají nazývány ryngle (var. Claudiana)

Špendlík žlutý (Prunus domestica subsp. insititia cv. 'Pomariorum' Boutigny)

Slivoň mirabelka (Prunus domestica subsp. syriaca) (2n=48)

Pološvestka - pomologická skupina - botanická varieta (Prunus domestica subsp. oeconomica var. mamilaris pro pološvestky/datlovky nebo var. oxycarpa pro oválné švestky). 
Jedná se o křížence pravé švestky s renklódou nebo slívou. (2n=48).

Asijské slivoně mají odlišnou ploidizaci (2n=16) než evropské švestky (2n=48), nedokážou se s nimi navzájem opylit. Proto mezidruhoví kříženci asijské slivoně (např. plumcoty, pluoty či aprium s meruňkou, která je také 2n=16) potřebují k opylení buď asijskou slivoň nebo jiný obdobný mezidruhový kříženec, nebo myrobalán (2n=16).