Slivoň - Prunus domestica L.

Do skupiny slivoní zařazujeme švestky pravé, pološvestky, slívy, renklody, mirabelky.
Rozšíření pěstování slivoní u nás, pozdější pokles pěstování a současné složení druhů a odrůd je dáno rozšířením virové choroby šarka.

ANNA SPÄTH

Nalezena koncem 19. století v Maďarsku..
Jde o náhodný semenáč, kultivaci prováděly Späth školky v Berlíně. .
..

Chutná a velmi úrodná pološvestka, pozdní, samosprašná, ale na stanoviště náročná a tolerantní k šance. Plody vhodné pro přímý konzum i zpracování. Vyžaduje dobré půdy a hodí se do teplejších oblastí, pro lepší vyzrání plodů. Nedaří se jí ve vyšších polohách, kde má často nízkou kvalitu plodů. Je vhodná pro přímý konzum i pro kuchyňské zpracování.

Vlastnosti:

  • Skupina: pološvestka,
  • Zralost: pozdní, Sklízí se v druhé polovině září nebo začátkem října, asi 1-2 týdny po Domácí švestce.
  • Strom: vzrůst střední, až vyšší habitem vzpřímený, Tvoří řidší, rozložitou, téměř kulovitou korunu. Větve velmi dobře obrůstají krátkým plodonosným obrostem. Stromy jsou odolnější zimním i jarním mrazům. Vhodné jsou kmenné tvary na myrobalánu nebo zákrsky na St. Julien. Stromy se snadno tvarují do tvaru vřeten. Vyžaduje dobré půdy a hodí se do teplejších oblastí, pro lepší vyzrání plodů. Ve vyšších polohách nemá dobrou kvalitu plodů.
  • Plodnost - úrodnost: vysoká, velmi raná, pravidelná.
  • Plod: střední, až větší 33 až 48 g, oválně vejčitý či téměř kulovitý. Slupka je červená s hnědavě modrým odstínem, v plné zralosti purpurově červená až fialově hnědá s jemným ojíněním. Stopka je kratší a silnější.
  • Barva plodu: modrá, Slupka je v podkladu červená s hnědavě modrým odstínem, v plné zralosti purpurově červená až fialově hnědá nebo tmavě fialová s jemným ojíněním.
  • Dužnina: sladká, až navinule sladká, dosti aromatická, zelenavě žlutá, tuhá, šťavnatá a většinou dobře odlučitelná od pecky. Díky velmi sladké dužině se výborně hodí na pálení. Chuť je z teplých poloh velmi dobrá, z chladnějších poloh jen průměrná.
  • Květ a opylení: samosprašná, kvete středně raně a je dobrým opylovačem.
  • Odolnost monilióze: střední,
  • Odolnost šarce: středně odolná, až tolerantní, na listech se typická kresba PVV občas objevuje, plody příznaky šarky nemívají.

Termíny:
  • Sklizeň: [IX-3 až X-2]
I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII
                                                                       
Zraje asi 1-2 týdny po Domácí švestce.


zavřít

Slivoně vyžadují více vlhka - ať již v půdě, tak ve vzduchu. Proto se jim daří spíše ve středních polohách. Půda nemusí být příliš hluboká a snesou vyšší hladinu spodní vody okolo 1 m. V suchých půdách plody předčasně opadají, v chladných polohách nedozrají.

U nás pěstované odrůdy jsou samosprašné, částečně samosprašné a cizosprašné. S opylením je však nutné počítat i u vyloženě samosprašných odrůd.

Zdravotníky je ceněn mimo jiné obsah vápníku, který slivoně obsahují z našich pěstovaných ovocných druhů nejvíce.

Hlavní odlišnosti u jednotlivých druhů

  • švestky odolné proti namrznutí v květech na jaře,
  • slívy, renklody, mirabelky: jsou náchylné na namrznutí v květu, s možností pěstovat jen v chráněných polohách, půdu mají rády hlubší.

Botanické členění slivoní (a jejich počty chromozomů důležité pro opylení)

Slivoň trnka (Prunus spinosa) Trnka obecná 
  • Je tetraploidní, chromozomový počet činí 2n = 4x = 32. 

Slivoň myrobalán (Prunus cerasifera) 
  • Je diploidní, její chromozomový počet činí 2n=16.

Slivoň asijská (Prunus salicina), slivoň vrbová 
  • Je diploidní, její chromozomový počet činí 2n=16.

Slivoň švestka (Prunus domestica) švestka domácí 
  • Je hexaploidní, její chromozomový počet činí 2n = 6x = 48. 
  • Vznikla v minulosti jako přirozený kříženec trnky (2n=32) a myrobalánu (2n=16) s následným zdvojením chromozomových sad. 
Všechny další uvedené slivoně jsou také hexploidní

Slivoň slíva (Prunus domestica subsp. insititia, resp. Prunus insititia) (2n=48), 
 - zřejmě ustálený přirozený kříženec myrobalánu (Prunus cerasifera) a trnky (Prunus spinosa).

Slivoň bluma (Prunus domestica subsp. pomariorum) (2n=48)
 - variety ovoidní a protáhlé bývají nazývány blumy (var. Ovoidea, případně var. Subrotunda). 

Slivoň renklóda (Prunus domestica subsp. italica) (2n=48)
 - variety s kulatými plody bývají nazývány ryngle (var. Claudiana)

Špendlík žlutý (Prunus domestica subsp. insititia cv. 'Pomariorum' Boutigny)

Slivoň mirabelka (Prunus domestica subsp. syriaca) (2n=48)

Pološvestka - pomologická skupina - botanická varieta (Prunus domestica subsp. oeconomica var. mamilaris pro pološvestky/datlovky nebo var. oxycarpa pro oválné švestky). 
Jedná se o křížence pravé švestky s renklódou nebo slívou. (2n=48).

Asijské slivoně mají odlišnou ploidizaci (2n=16) než evropské švestky (2n=48), nedokážou se s nimi navzájem opylit. Proto mezidruhoví kříženci asijské slivoně (např. plumcoty, pluoty či aprium s meruňkou, která je také 2n=16) potřebují k opylení buď asijskou slivoň nebo jiný obdobný mezidruhový kříženec, nebo myrobalán (2n=16).