Broskvoň - Prunus persica (L.) Batsch
Broskvoň je peckovina s velkými nároky na stanovištní podmínky, která se pěstitelsky u nás hodí pouze do vinorodých oblastí.
USA.
získána křížením mezi odrůdami 'J.H.HALLE' a 'SOUTH HAVEN' v roce 1924. .
Registrace 1970,udržovateli jsou SEVA-FLORA Valtice a pan Miroslav Kostiha, Valtice..
Pozdní žlutomasá pravá broskev s velkými plody dobré aromatické chuti pro stolní použití i zpracování. Pecka je dobře odlučitelná. Bujné stromy s velkou plodností vhodné pro výsadby jen na chráněných stanovištích v teplých oblastech. Odolnost mrazu je vysoká jen ve dřevě, proti kadeřavosti střední.
Vlastnosti:
- Skupina: broskve,
- Zralost: pozdní, žlutomasá broskev, zrající 20 dnů po odrůdě Redhaven.
- Strom: vzrůst vyšší, bujný - tvoří mohutné polovzpřímené rozložité koruny s velkým množstvím plodného obrostu. Pro citlivost květních pupenů k mrazu jí předurčuje k pěstování pouze v teplých oblastech na chráněných stanovištích. Lze použít všechny podnože. Odolnost vůči kadeřavosti je střední.
- Květ: zvonkovitý - uzavřený, velký, korunní plátky tmavě růžové. Doba začátku kvetení je středně raná. Odrůda je velmi dobře odolná k mrazu ve dřevě, ale květní pupeny jsou na mráz poměrně citlivé - zvláště teplotní výkyvy a hluboké poklesy teplot v zimním období způsobí mnohdy jejich značné poškození.
- Plodnost úrodnost: vysoká, je velká až velmi velká, při pěstování na chráněných stanovištích i pravidelná. Opad plodů před sklizní není nebo jen velmi slabý.
- Plod: větší, kulovitý, mírně nepravidelný. Břišní šev mělký, neznatelný, protažený přes čnělkovou proláklinku. Stopečná jamka úzká, hluboká. Plody jsou dobře velikostně vyrovnané a nejsou náchylné na pukání za deště. Pecka středně velká, opakvejčitého tvaru, v porovnání k dužnině nepřilnavá s velmi nízkou až nízkou náchylností na pukání.
- Slupka: jemně plstnatá, středně hustě plstnatá, silně přilnavá k dužnině. Základní barva je zelenavě žlutá a téměř celá je překryta souvislým, tmavě červeným líčkem s rozmytým hnědavým žíháním a tmavšími tečkami.
- Dužnina: žlutá až oranžová, Je zlatožlutá, kolem pecky mírně načervenalá - jemná, slabě vláknitá s velmi dobrou aromatickou chutí.
- Zralost: [VIII-3 až VIII-3]
| I | II | III | IV | V | VI | VII | VIII | IX | X | XI | XII | ||||||||||||||||||||||||
|   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |
Vzhledem k tomu, že broskvoň ve srovnání s ostatními peckovinami koření velmi mělce, projevuje se u tohoto ovocného druhu ještě větší citlivost na těžké, ba dokonce jílovité půdy a na zamokření. Kvůli mělkému kořenění si klade rovněž vysoké nároky na vlastní kvalitu půdy, je ale citlivá na vyšší obsah uhličitanu vápenatého (nad 5 %), který se projevuje žloutenkou listů. Nejdůležitějším a limitujícím faktorem, určujícím vhodnost pěstování broskvoní u nás ale zůstává teplota, zvláště suma teplot za vegetaci, na které je broskvoň jako teplomilný druh velmi náročná. Některé odrůdy - jako např. Favorita Moretiny 3, Fairhaven je možné pěstovat i v okrajových oblastech, podmínky úspěšného pěstování v mikroklimatu platí jako u meruněk.
Většina odrůd je samosprašná a vyžaduje opylení včelami. Broskve se rozdělují pomologicky na broskve pravé, lysé nektarinky a tvrdky (cling). V případě stanovišť s kyselejší, těžší a méně propustnou půdou je možné podmínky pěstování zlepšit m.j. použitím slivoňové podnože, u které je ale nebezpečí šíření viróz.

