Slivoň - Prunus domestica L.

Do skupiny slivoní zařazujeme švestky pravé, pološvestky, slívy, renklody, mirabelky.
Rozšíření pěstování slivoní u nás, pozdější pokles pěstování a současné složení druhů a odrůd je dáno rozšířením virové choroby šarka.

ZIMMEROVA

Nalezena kolem roku 1900 na vinici L. Zimmera v Laufu u města Bühlu v Bádensku,.
je to semenáč domácí švestky z volného sprášení. .
Registrována 1954. Udržovatelem je Sempra Praha, a.s..

Raná modrá pološvestka s dobrými plody zejména z teplejších stanovišť; plody dobře dělitelné, vhodné pro stolní použití. Nejlepší teplá stanoviště a příznivější klimatické oblasti s vlhčími úrodnými půdami, kde má mnohem lepší kvalitu plodů. Je samosprašná se střední odolností proti mrazu. K šarce je středně citlivá, v deštivém období plody trpí moniliózou a často praskají.

Vlastnosti:

  • Skupina: pološvestka,
  • Zralost: velmi raná, Zraje 20 dnů před Domácí švestkou.
  • Strom: vzrůst střední, později slábne; koruny tvoří menší, kulovité, kompaktní. Plodonosný obrost na větvích je bohatý. Vyžaduje pravidelný prosvětlovací řez, aby se zabránilo vyholování vnitřních partií koruny. Odolnost proti mrazu je středně vysoká až vysoká. Náročnost na stanoviště je vysoká - nejlepší teplá stanoviště s vlhčími úrodnými půdami. Vhodné jsou kmenné tvary na myrobalánu nebo zákrsky na St. Julien.
  • Plodnost - úrodnost: vysoká, až velmi vysoká v příznivých podmínkách, jinak průměrná. Přichází středně pozdně a bývá pravidelná.
  • Plod: střední, (23 - 30 g) oválně vejčitý, na příčném průřezu zakulacený; srůstová jizva je nevýrazná. Velikost plodů závisí na stanovišti, pěstitelské péči a násadě plodů. Stopka je kratší. Plody jsou vhodné pro stolní použití.
  • Barva plodu: modrá, červeně až tmavě modrá, ve stínu někdy jen načervenalá, místy rzivá s krásně modrým ojíněním. Slupka je pevná, nakyslá a loupatelná.
  • Dužnina: sladká, sladce navinulá, zelenavě žlutá až zlatožlutá, mírně aromatická s příjemným aromatem, velmi dobrá zejména na teplejších stanovištích. Je středně pevná a středně šťavnatá. Pecka je dobře odlučitelná od dužniny.
  • Květ a opylení: samosprašná, až částečně samosprašná, sama je dobrým opylovačem. Kvete středně raně. Odolnost proti mrazu je střední. Mezi vhodné opylovače patří např. odrůdy Domácí, Stanley, Esslingenská, Wangenheimova, Zelená renklóda, Anna Spáth, Čačanská raná, Ruth Gerstetter.
  • Odolnost monilióze: střední, V deštivém období plody trpí moniliózou a často praskají.
  • Odolnost šarce: středně odolná, až malá.

Termíny:
  • Sklizeň: [VIII-2 až VIII-3]
I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII
                                                                       
zraje zhruba 20 dnů před Domácí švestkou. Plody jsou vhodné pro přímý konzum i pro kuchyňské zpracování.

Původ
Odrůda byla nalezena kolem roku 1900 na vinici L. Zimmera v Laufu u města Bühlu v Bádensku. Zaregistrována je od roku 1954. Udržovatelem je Sempra Praha, a.s. Patří mezi rané pološvestky.

Vlastnosti stromu
Stromy rostou zpočátku středně bujně, později slabě, koruny tvoří menší, kulovité, kompaktní. Květy jsou středně velké až větší, korunní plátky bílé, oválné. Kvete středně raně, je samosprašná až částečně samosprašná, sama je dobrým opylovačem. Mezi vhodné opylovače patří např. odrůdy Stanley, Zelená renklóda.

Vlastnosti plodu
Velikost plodů závisí na stanovišti, pěstitelské péči a násadě plodů. Většinou jsou středně velké, oválně vejčité, na příčném průřezu zakulacené. Srůstová jizva je nevýrazná. Slupka je pevná, červeně až tmavě modrá, místy rzivá s krásně modrým ojíněním. Je nakyslá a loupatelná. Dužnina je středně pevná, zelenavě žlutá až zlatožlutá, středně šťavnatá, sladce navinulá, mírně aromatická, velmi dobrá zejména na teplejších stanovištích. Pecka je dobře odlučitelná od dužniny.

Celkové zhodnocení
Plodnost je velká až velmi velká. Odolnost proti mrazu je středně vysoká až vysoká. Náročnost na stanoviště je vysoká. Pro dosažení vysoké kvality plodů jsou nejlepší teplá stanoviště s vlhčími úrodnými půdami. Plody jsou vhodné pro stolní použití. Odolnost proti šarce je střední až malá. Zraje 20 dnů před Domácí švestkou.

zavřít

Slivoně vyžadují více vlhka - ať již v půdě, tak ve vzduchu. Proto se jim daří spíše ve středních polohách. Půda nemusí být příliš hluboká a snesou vyšší hladinu spodní vody okolo 1 m. V suchých půdách plody předčasně opadají, v chladných polohách nedozrají.

U nás pěstované odrůdy jsou samosprašné, částečně samosprašné a cizosprašné. S opylením je však nutné počítat i u vyloženě samosprašných odrůd.

Zdravotníky je ceněn mimo jiné obsah vápníku, který slivoně obsahují z našich pěstovaných ovocných druhů nejvíce.

Hlavní odlišnosti u jednotlivých druhů

  • švestky odolné proti namrznutí v květech na jaře,
  • slívy, renklody, mirabelky: jsou náchylné na namrznutí v květu, s možností pěstovat jen v chráněných polohách, půdu mají rády hlubší.

Botanické členění slivoní (a jejich počty chromozomů důležité pro opylení)

Slivoň trnka (Prunus spinosa) Trnka obecná 
  • Je tetraploidní, chromozomový počet činí 2n = 4x = 32. 

Slivoň myrobalán (Prunus cerasifera) 
  • Je diploidní, její chromozomový počet činí 2n=16.

Slivoň asijská (Prunus salicina), slivoň vrbová 
  • Je diploidní, její chromozomový počet činí 2n=16.

Slivoň švestka (Prunus domestica) švestka domácí 
  • Je hexaploidní, její chromozomový počet činí 2n = 6x = 48. 
  • Vznikla v minulosti jako přirozený kříženec trnky (2n=32) a myrobalánu (2n=16) s následným zdvojením chromozomových sad. 
Všechny další uvedené slivoně jsou také hexploidní

Slivoň slíva (Prunus domestica subsp. insititia, resp. Prunus insititia) (2n=48), 
 - zřejmě ustálený přirozený kříženec myrobalánu (Prunus cerasifera) a trnky (Prunus spinosa).

Slivoň bluma (Prunus domestica subsp. pomariorum) (2n=48)
 - variety ovoidní a protáhlé bývají nazývány blumy (var. Ovoidea, případně var. Subrotunda). 

Slivoň renklóda (Prunus domestica subsp. italica) (2n=48)
 - variety s kulatými plody bývají nazývány ryngle (var. Claudiana)

Špendlík žlutý (Prunus domestica subsp. insititia cv. 'Pomariorum' Boutigny)

Slivoň mirabelka (Prunus domestica subsp. syriaca) (2n=48)

Pološvestka - pomologická skupina - botanická varieta (Prunus domestica subsp. oeconomica var. mamilaris pro pološvestky/datlovky nebo var. oxycarpa pro oválné švestky). 
Jedná se o křížence pravé švestky s renklódou nebo slívou. (2n=48).

Asijské slivoně mají odlišnou ploidizaci (2n=16) než evropské švestky (2n=48), nedokážou se s nimi navzájem opylit. Proto mezidruhoví kříženci asijské slivoně (např. plumcoty, pluoty či aprium s meruňkou, která je také 2n=16) potřebují k opylení buď asijskou slivoň nebo jiný obdobný mezidruhový kříženec, nebo myrobalán (2n=16).