Slivoň - Prunus domestica L.

Do skupiny slivoní zařazujeme švestky pravé, pološvestky, slívy, renklody, mirabelky.
Rozšíření pěstování slivoní u nás, pozdější pokles pěstování a současné složení druhů a odrůd je dáno rozšířením virové choroby šarka.

VLAŠKA

Pravděpodobně Itálie, rozšířená po celé Evropy..
stará odrůda neznámého původu. .
Registrována 1979, udržovateli jsou Sempra Praha, a.s. a fa UNIPLANT Olomouc..

Pozdní mimořádně kvalitní stará odrůda švestky s velkými plody výborné chuti pro stolní použití i zpracování. Nejvhodnější k výsadbě jsou teplé polohy a stanoviště s hlubokou a úrodnou půdou. Je dobrým opylovačem. Strom s nižší plodností, vyšší odolností k mrazu. Je citlivá na šarku, má větší odolnost monilióze, bývá velmi napadána obalečem a pilatkami.

Vlastnosti:

  • Skupina: švestka (pravá), Mimořádně kvalitní pravá švestka, která je ale pěstitelsky velmi náročná, dnes je už překonána novými kultivary.
  • Zralost: pozdní,
  • Strom: vzrůst bujný, později slabší, koruny vytváří středně velké, kulovité, hustší. Habitus je vzpřímený až polovzpřímený, později i převislý. Svým bujným a rozkladitým vzrůstem je hůř tvarovatelný, má proto zvýšené nároky na udržovací řez. Plodonosný obrost je delší. List má elipsovitý tvar, je světle zelený až zelený, středně lesklý. Stromy jsou odolnější na zimní i jarní mrazy. Náročnost na stanoviště je střední až velká; nejvhodnější jsou teplé polohy a stanoviště s hlubokou a úrodnou půdou. Lze použít všechny podnože. Stromy lze tvarovat jako vřetena. Lépe plodí na vegetativních podnožích než na semenáčích myrobalánu. Vhodné jsou i kmenné tvary na semenáčích Wangenheimovy švestky; zákrsky na St. Julien.
  • Plodnost - úrodnost: menší, až středně velká, středně raná, pravidelná.
  • Plod: větší, až velmi velký, oválný, ke koncům mírně zúžený. Srůstová jizva dělí plod na nestejné poloviny. Stopka je středně dlouhá.
  • Barva plodu: modrá, fialově až tmavě modrá, světle modře ojíněná, místy rzivá. Slupka je pevná, hladká, nakyslá, v plné zralosti loupatelná.
  • Dužnina: sladká, až navinule sladká, výborná, příjemně aromatická, šťavnatá. Je považována za nejchutnější odrůdu švestek. Barva je zelenavě žlutá až zlatožlutá, kolem pecky červeně žilkovaná. Pecka je z bočního pohledu tvarem široce elipsovitá, z čelního úzce elipsovitá. Někdy může na jejích bocích dužnina částečně ulpívat.
  • Květ a opylení: samosprašná, Stromy kvetou středně pozdně až pozdně (před Domácí švestkou) a jsou jen částečně samosprašné, sama je dobrým opylovačem. Jako opylovače jsou nejčastěji doporučovány Domácí švestka a Wangenheimova. Stromy jsou odolnější na jarní mrazy v květu. Květ je malý až středně velký.
  • Odolnost monilióze: odolná, větší odolnost.
  • Odolnost šarce: citlivá,

Termíny:
  • Sklizeň: [VII-3 až IX-1]
I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII
                                                                       
zraje až 10 dní před Domácí švestkou. Plody jsou vhodné pro stolní použití i průmyslové zpracování, zmrazování i sušení.

  • Je velmi napadána obalečem švestkovým a pilatkami, vyžaduje proto intenzivní chemickou ochranu. 
  • Nelze ji pěstovat v oblastech a na stanovištích zamořených virovou šarkou. 

zavřít

Slivoně vyžadují více vlhka - ať již v půdě, tak ve vzduchu. Proto se jim daří spíše ve středních polohách. Půda nemusí být příliš hluboká a snesou vyšší hladinu spodní vody okolo 1 m. V suchých půdách plody předčasně opadají, v chladných polohách nedozrají.

U nás pěstované odrůdy jsou samosprašné, částečně samosprašné a cizosprašné. S opylením je však nutné počítat i u vyloženě samosprašných odrůd.

Zdravotníky je ceněn mimo jiné obsah vápníku, který slivoně obsahují z našich pěstovaných ovocných druhů nejvíce.

Hlavní odlišnosti u jednotlivých druhů

  • švestky odolné proti namrznutí v květech na jaře,
  • slívy, renklody, mirabelky: jsou náchylné na namrznutí v květu, s možností pěstovat jen v chráněných polohách, půdu mají rády hlubší.

Botanické členění slivoní (a jejich počty chromozomů důležité pro opylení)

Slivoň trnka (Prunus spinosa) Trnka obecná 
  • Je tetraploidní, chromozomový počet činí 2n = 4x = 32. 

Slivoň myrobalán (Prunus cerasifera) 
  • Je diploidní, její chromozomový počet činí 2n=16.

Slivoň asijská (Prunus salicina), slivoň vrbová 
  • Je diploidní, její chromozomový počet činí 2n=16.

Slivoň švestka (Prunus domestica) švestka domácí 
  • Je hexaploidní, její chromozomový počet činí 2n = 6x = 48. 
  • Vznikla v minulosti jako přirozený kříženec trnky (2n=32) a myrobalánu (2n=16) s následným zdvojením chromozomových sad. 
Všechny další uvedené slivoně jsou také hexploidní

Slivoň slíva (Prunus domestica subsp. insititia, resp. Prunus insititia) (2n=48), 
 - zřejmě ustálený přirozený kříženec myrobalánu (Prunus cerasifera) a trnky (Prunus spinosa).

Slivoň bluma (Prunus domestica subsp. pomariorum) (2n=48)
 - variety ovoidní a protáhlé bývají nazývány blumy (var. Ovoidea, případně var. Subrotunda). 

Slivoň renklóda (Prunus domestica subsp. italica) (2n=48)
 - variety s kulatými plody bývají nazývány ryngle (var. Claudiana)

Špendlík žlutý (Prunus domestica subsp. insititia cv. 'Pomariorum' Boutigny)

Slivoň mirabelka (Prunus domestica subsp. syriaca) (2n=48)

Pološvestka - pomologická skupina - botanická varieta (Prunus domestica subsp. oeconomica var. mamilaris pro pološvestky/datlovky nebo var. oxycarpa pro oválné švestky). 
Jedná se o křížence pravé švestky s renklódou nebo slívou. (2n=48).

Asijské slivoně mají odlišnou ploidizaci (2n=16) než evropské švestky (2n=48), nedokážou se s nimi navzájem opylit. Proto mezidruhoví kříženci asijské slivoně (např. plumcoty, pluoty či aprium s meruňkou, která je také 2n=16) potřebují k opylení buď asijskou slivoň nebo jiný obdobný mezidruhový kříženec, nebo myrobalán (2n=16).