Slivoň - Prunus domestica L.

Do skupiny slivoní zařazujeme švestky pravé, pološvestky, slívy, renklody, mirabelky.
Rozšíření pěstování slivoní u nás, pozdější pokles pěstování a současné složení druhů a odrůd je dáno rozšířením virové choroby šarka.

TULEU GRAS

Rumunsko..
krajová odrůda původem z oblasti Pitěšč, vznikla na začátku 20.století jako náhodný semenáč. .
registrována 1991, udržovatelem je Sempra Praha, a.s..

Pozdní švestka s kvalitními velmi dobrými modrými dělitelnými plody s univerzálním použitím. Vysoká poměrně pravidelná plodnost. Nejlepší výsledky ve středních oblastech, teplejších polohách a v dobrých dostatečně vlhkých půdních podmínkách. Je cizosprašná s vysokou odolností mrazu, střední odolností šarce i houbovým chorobám.

Vlastnosti:

  • Skupina: švestka (pravá), kvalitní švestka.
  • Zralost: pozdní, Zraje 3 dny před Domácí švestkou.
  • Strom: vzrůst střední, koruna středně velká, pyramidální nebo vysoce kulovitá, středně hustá, větve rostou dost nepravidelně. Jsou poměrně křehké a snadno se lámou. Odolnost proti mrazu je vysoká. Náročnost na stanoviště je malá až střední - je vhodná pro pěstování ve všech oblastech určených pro slivoně, ale nejlépe ve středních polohách s dostatkem vláhy v půdě. Vhodné jsou kmenné tvary i zákrsky na myrobalánu nebo na St. Julien.
  • Plodnost - úrodnost: vysoká, poměrně pravidelná a nástup středně raný.
  • Plod: střední, velikosti 24-32 g, oválný, horní část plodu je nejčastěji tupě zakončena, téměř pravidelné, břišní šev je méně znatelný; při přeplození jsou plody nevyrovnané. Plody jsou vhodné pro stolní použití i průmyslové zpracování.
  • Barva plodu: modrá, tmavofialová až tmavě fialově modrou až modročemou s jemným ojíněním. Slupka je pevná.
  • Dužnina: sladká, až sladce navinulá; nazelenale žlutá, až narůžověle žlutá; je šťavnatá, jemná a velmi dobrá. Pecka je dobře odlučitelná od dužniny.
  • Květ a opylení: cizosprašná, kvetou středně pozdně a jako opylovači se osvědčily Domácí švestka, Stanley, Althanova renklóda, Anna Spát a Vlaška. Stromy jsou mrazuvzdorné ve dřevě s vyšší odolností pozdním jarním mrazíkům v době květu.
  • Odolnost monilióze: střední,
  • Odolnost šarce: středně odolná, uváděna částečná tolerance.

Termíny:
  • Sklizeň: [IX-1 až IX-2]
I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII
                                                                       
zraje 3 dny před Domácí švestkou. Plody mají univerzální použití.

  • Odrůda není napadána štítenkou.

zavřít

Slivoně vyžadují více vlhka - ať již v půdě, tak ve vzduchu. Proto se jim daří spíše ve středních polohách. Půda nemusí být příliš hluboká a snesou vyšší hladinu spodní vody okolo 1 m. V suchých půdách plody předčasně opadají, v chladných polohách nedozrají.

U nás pěstované odrůdy jsou samosprašné, částečně samosprašné a cizosprašné. S opylením je však nutné počítat i u vyloženě samosprašných odrůd.

Zdravotníky je ceněn mimo jiné obsah vápníku, který slivoně obsahují z našich pěstovaných ovocných druhů nejvíce.

Hlavní odlišnosti u jednotlivých druhů

  • švestky odolné proti namrznutí v květech na jaře,
  • slívy, renklody, mirabelky: jsou náchylné na namrznutí v květu, s možností pěstovat jen v chráněných polohách, půdu mají rády hlubší.

Botanické členění slivoní (a jejich počty chromozomů důležité pro opylení)

Slivoň trnka (Prunus spinosa) Trnka obecná 
  • Je tetraploidní, chromozomový počet činí 2n = 4x = 32. 

Slivoň myrobalán (Prunus cerasifera) 
  • Je diploidní, její chromozomový počet činí 2n=16.

Slivoň asijská (Prunus salicina), slivoň vrbová 
  • Je diploidní, její chromozomový počet činí 2n=16.

Slivoň švestka (Prunus domestica) švestka domácí 
  • Je hexaploidní, její chromozomový počet činí 2n = 6x = 48. 
  • Vznikla v minulosti jako přirozený kříženec trnky (2n=32) a myrobalánu (2n=16) s následným zdvojením chromozomových sad. 
Všechny další uvedené slivoně jsou také hexploidní

Slivoň slíva (Prunus domestica subsp. insititia, resp. Prunus insititia) (2n=48), 
 - zřejmě ustálený přirozený kříženec myrobalánu (Prunus cerasifera) a trnky (Prunus spinosa).

Slivoň bluma (Prunus domestica subsp. pomariorum) (2n=48)
 - variety ovoidní a protáhlé bývají nazývány blumy (var. Ovoidea, případně var. Subrotunda). 

Slivoň renklóda (Prunus domestica subsp. italica) (2n=48)
 - variety s kulatými plody bývají nazývány ryngle (var. Claudiana)

Špendlík žlutý (Prunus domestica subsp. insititia cv. 'Pomariorum' Boutigny)

Slivoň mirabelka (Prunus domestica subsp. syriaca) (2n=48)

Pološvestka - pomologická skupina - botanická varieta (Prunus domestica subsp. oeconomica var. mamilaris pro pološvestky/datlovky nebo var. oxycarpa pro oválné švestky). 
Jedná se o křížence pravé švestky s renklódou nebo slívou. (2n=48).

Asijské slivoně mají odlišnou ploidizaci (2n=16) než evropské švestky (2n=48), nedokážou se s nimi navzájem opylit. Proto mezidruhoví kříženci asijské slivoně (např. plumcoty, pluoty či aprium s meruňkou, která je také 2n=16) potřebují k opylení buď asijskou slivoň nebo jiný obdobný mezidruhový kříženec, nebo myrobalán (2n=16).