Slivoň - Prunus domestica L.

Do skupiny slivoní zařazujeme švestky pravé, pološvestky, slívy, renklody, mirabelky.
Rozšíření pěstování slivoní u nás, pozdější pokles pěstování a současné složení druhů a odrůd je dáno rozšířením virové choroby šarka.

STANLEY

USA..
křížení odrůd 'AGENSKÁ' a 'GRAND DUKE' (Velkovévoda) v roce 1913. .
Registrována 1979, udržovatel Sempra Praha, a.s. a fa UNIPLANT Olomouc..

Pozdní pološvestka, plody velké modré sladké dělitelné pro stolní použití i zpracování. Samosprašná, je dobrým opylovačem; pro nejkvalitnější plody jsou vhodné teplé polohy a úrodné půdy. Pro vysokou pravidelnou plodnost dobré častější zmlazování, strom má nižší nároky na udržovací řez. Vysoká odolnost stromu mrazu, tolerance šarce, je citlivější k moniliové hnilobě.

Vlastnosti:

  • Skupina: pološvestka, spolehlivě úrodná.
  • Zralost: pozdní, Zraje 5 dnů před Domácí švestkou.
  • Strom: vzrůst střední, v mládí, v plné plodnosti slabý. Koruny vytváří menší, řidší, vysoce pyramidální, často pohárkovitého tvaru s polovzpřímeným habitem. List má elipsovitý tvar, je zelený, středně až velmi lesklý. Plodonosný obrost je dosti četný a řidší koruna vyžaduje minimální udržovací řez. Pro vysokou plodnost je důležité spíš pravidelné zmlazování, které zabrání rozlámání stromu pod tíhou úrody. Odolnost proti mrazu je vysoká, uvádí se až -34 °C. Je vhodná do produkčních sadů stejně tak jako do samozásobitelských zahrádek pro začínající zahrádkáře, neboť vyžaduje minimum péče. Náročnost na stanoviště je střední. Pro pěstování jsou nejvhodnější teplé polohy a stanoviště s úrodnou půdou, právě tam dozrávají plody nejlepší kvality. Lze použít všechny podnože. Vhodné jsou kmenné tvary i zákrsky na myrobalánu. Pro nízké tvary lze doporučit podnož St. Julien A.
  • Plodnost - úrodnost: vysoká, až velmi vysoká, pravidelná, raná. Vzhledem k velké plodnosti je vhodné častější zmlazování.
  • Plod: velký, (30-40 g), podlouhlý, k oběma koncům zúžený, oba konce plodu jsou tupě zakončené. Vhodné pro stolní použití i průmyslové zpracování.
  • Barva plodu: modrá, slabě hnědavě fialová až fialově modrá se světle modrým ojíněním. Slupka je pevná, kyselá, loupatelná s nakyslou chutí. Stopka je středně dlouhá.
  • Dužnina: sladká, zelenožlutá, někdy velmi jemně načervenalá, pevná, později měkčí, velmi šťavnatá, aromatická pouze v teplém roce a při plném dozrání v teplých oblastech. Přezráním dužnina rychleji měkne. Při nedostatečném vyzrání plodů je chuť méně uspokojivá. Pecka je z bočního pohledu tvarem široce elipsovitá, z čelního elipsovitá. Od dužniny je většinou velmi dobře odlučitelná.
  • Květ a opylení: samosprašná, kvete středně raně až pozdně, sama je dobrým opylovačem. Květy odolávají pozdním jarním mrazíkům středně. Květ je středně velký až velký.
  • Odolnost monilióze: malá,
  • Odolnost šarce: tolerantní,

Termíny:
  • Sklizeň: [VIII-3 až IX-2]
I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII
                                                                       
zraje asi 5 dnů před Domácí švestkou. Ve správné zralosti jsou plody vhodné pro přímý konzum, jinak jsou velmi vhodné pro zmrazování a běžné kuchyňské zpracování.

zavřít

Slivoně vyžadují více vlhka - ať již v půdě, tak ve vzduchu. Proto se jim daří spíše ve středních polohách. Půda nemusí být příliš hluboká a snesou vyšší hladinu spodní vody okolo 1 m. V suchých půdách plody předčasně opadají, v chladných polohách nedozrají.

U nás pěstované odrůdy jsou samosprašné, částečně samosprašné a cizosprašné. S opylením je však nutné počítat i u vyloženě samosprašných odrůd.

Zdravotníky je ceněn mimo jiné obsah vápníku, který slivoně obsahují z našich pěstovaných ovocných druhů nejvíce.

Hlavní odlišnosti u jednotlivých druhů

  • švestky odolné proti namrznutí v květech na jaře,
  • slívy, renklody, mirabelky: jsou náchylné na namrznutí v květu, s možností pěstovat jen v chráněných polohách, půdu mají rády hlubší.

Botanické členění slivoní (a jejich počty chromozomů důležité pro opylení)

Slivoň trnka (Prunus spinosa) Trnka obecná 
  • Je tetraploidní, chromozomový počet činí 2n = 4x = 32. 

Slivoň myrobalán (Prunus cerasifera) 
  • Je diploidní, její chromozomový počet činí 2n=16.

Slivoň asijská (Prunus salicina), slivoň vrbová 
  • Je diploidní, její chromozomový počet činí 2n=16.

Slivoň švestka (Prunus domestica) švestka domácí 
  • Je hexaploidní, její chromozomový počet činí 2n = 6x = 48. 
  • Vznikla v minulosti jako přirozený kříženec trnky (2n=32) a myrobalánu (2n=16) s následným zdvojením chromozomových sad. 
Všechny další uvedené slivoně jsou také hexploidní

Slivoň slíva (Prunus domestica subsp. insititia, resp. Prunus insititia) (2n=48), 
 - zřejmě ustálený přirozený kříženec myrobalánu (Prunus cerasifera) a trnky (Prunus spinosa).

Slivoň bluma (Prunus domestica subsp. pomariorum) (2n=48)
 - variety ovoidní a protáhlé bývají nazývány blumy (var. Ovoidea, případně var. Subrotunda). 

Slivoň renklóda (Prunus domestica subsp. italica) (2n=48)
 - variety s kulatými plody bývají nazývány ryngle (var. Claudiana)

Špendlík žlutý (Prunus domestica subsp. insititia cv. 'Pomariorum' Boutigny)

Slivoň mirabelka (Prunus domestica subsp. syriaca) (2n=48)

Pološvestka - pomologická skupina - botanická varieta (Prunus domestica subsp. oeconomica var. mamilaris pro pološvestky/datlovky nebo var. oxycarpa pro oválné švestky). 
Jedná se o křížence pravé švestky s renklódou nebo slívou. (2n=48).

Asijské slivoně mají odlišnou ploidizaci (2n=16) než evropské švestky (2n=48), nedokážou se s nimi navzájem opylit. Proto mezidruhoví kříženci asijské slivoně (např. plumcoty, pluoty či aprium s meruňkou, která je také 2n=16) potřebují k opylení buď asijskou slivoň nebo jiný obdobný mezidruhový kříženec, nebo myrobalán (2n=16).