Slivoň - Prunus domestica L.

Do skupiny slivoní zařazujeme švestky pravé, pološvestky, slívy, renklody, mirabelky.
Rozšíření pěstování slivoní u nás, pozdější pokles pěstování a současné složení druhů a odrůd je dáno rozšířením virové choroby šarka.

BRYSKÁ

Syn: Bonne de Bry

Pochází z Francie, kde se pěstovala kolem obce Bry. Odsud se začala rozšiřovat po roce 1870 do Německa a do střední Evropy..
Jde o náhodný semenáč slívy nalezený asi v roce 1820. .
Registrována 1954, udržovatel Sempra Praha, a.s. a fa UNIPLANT Olomouc..

Středně raná slíva s velmi dobrými plody, snadno dělitelnými pro stolní použití i zpracování. Vysoká plodnost a kvalita výrazně závisí na podmínkách stanoviště a pěstitelské péči - vhodná vlhčí stanoviště i vyšší polohy. Odrůda je cizosprašná, vysoce odolná proti mrazu. Střední odolnost k šarce i moniliové hnilobě.

Vlastnosti:

  • Skupina: slíva, vhodná pro samozásobení.
  • Zralost: raná, Zraje 18 dní před Domácí švestkou.
  • Strom: vzrůst bujný, později slabý. Koruny vytváří spíše menší, kulovité. Vysoká odolnost proti mrazu. Náročnost na stanoviště je střední, nesnáší ale sucho a nekvalitní půdy - plody jsou pak malé a nejakostní chuti. Vhodná je zejména na vlhčí stanoviště i do vyšších poloh. Dobrá afinita ke všem podnožím, vhodné jsou kmenné tvary i zákrsky na semenném myrobalánu nebo semenáčích Wangenheimovy. Menší nároky na řez. Vysoká odolnost mrazu ve dřevě.
  • Plodnost - úrodnost: vyšší, až velmi vysoká a pravidelná. Přichází středně pozdně. Plody vhodné pro stolní použití.
  • Plod: malý, až středně velký (12 - 22 g) - velmi závisí na podmínkách stanoviště a pěstitelské péči, je kulovitý. Stopka je dosti dlouhá. Plody v době silných dešťů praskají
  • Barva plodu: modrá, červenomodrá až tmavomodrá, ve stínu načervenalá. Slupka je pevná těžko loupatelná, místy rzivá, je kryta šedomodrým ojíněním. U méně zralých plodů zelenavě červená a světlejší, má nakyslou chuť.
  • Dužnina: sladká, až mírně navinulá, zelenavě žlutá, aromatická, polotuhá, jemná, šťavnatá a velmi dobrá. Pecka je dobře odlučitelná od dužniny.
  • Květ a opylení: cizosprašná, kvete středně raně. Mezi vhodné opylovače patří Lutzelsachsenská, Čačanská raná, Anna Spáth, Ahlbachova, Carská, Viktorie, Katinka aj. Stromy jsou dobře odolné vůči mrazům.
  • Odolnost monilióze: střední, Plody v době silných dešťů praskají.
  • Odolnost šarce: středně odolná, výskyt může být silnější.

Termíny:
  • Sklizeň: [VII-3 až VIII-1]
I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII
                                                                       
zraje 18 dní před Domácí švestkou. Plody dozrávají dosti nepravidelně a zralé vydrží až 10 dní na stromě aniž by opadávaly. Jsou vhodné pro stolní použití i zpracování.

zavřít

Slivoně vyžadují více vlhka - ať již v půdě, tak ve vzduchu. Proto se jim daří spíše ve středních polohách. Půda nemusí být příliš hluboká a snesou vyšší hladinu spodní vody okolo 1 m. V suchých půdách plody předčasně opadají, v chladných polohách nedozrají.

U nás pěstované odrůdy jsou samosprašné, částečně samosprašné a cizosprašné. S opylením je však nutné počítat i u vyloženě samosprašných odrůd.

Zdravotníky je ceněn mimo jiné obsah vápníku, který slivoně obsahují z našich pěstovaných ovocných druhů nejvíce.

Hlavní odlišnosti u jednotlivých druhů

  • švestky odolné proti namrznutí v květech na jaře,
  • slívy, renklody, mirabelky: jsou náchylné na namrznutí v květu, s možností pěstovat jen v chráněných polohách, půdu mají rády hlubší.

Botanické členění slivoní (a jejich počty chromozomů důležité pro opylení)

Slivoň trnka (Prunus spinosa) Trnka obecná 
  • Je tetraploidní, chromozomový počet činí 2n = 4x = 32. 

Slivoň myrobalán (Prunus cerasifera) 
  • Je diploidní, její chromozomový počet činí 2n=16.

Slivoň asijská (Prunus salicina), slivoň vrbová 
  • Je diploidní, její chromozomový počet činí 2n=16.

Slivoň švestka (Prunus domestica) švestka domácí 
  • Je hexaploidní, její chromozomový počet činí 2n = 6x = 48. 
  • Vznikla v minulosti jako přirozený kříženec trnky (2n=32) a myrobalánu (2n=16) s následným zdvojením chromozomových sad. 
Všechny další uvedené slivoně jsou také hexploidní

Slivoň slíva (Prunus domestica subsp. insititia, resp. Prunus insititia) (2n=48), 
 - zřejmě ustálený přirozený kříženec myrobalánu (Prunus cerasifera) a trnky (Prunus spinosa).

Slivoň bluma (Prunus domestica subsp. pomariorum) (2n=48)
 - variety ovoidní a protáhlé bývají nazývány blumy (var. Ovoidea, případně var. Subrotunda). 

Slivoň renklóda (Prunus domestica subsp. italica) (2n=48)
 - variety s kulatými plody bývají nazývány ryngle (var. Claudiana)

Špendlík žlutý (Prunus domestica subsp. insititia cv. 'Pomariorum' Boutigny)

Slivoň mirabelka (Prunus domestica subsp. syriaca) (2n=48)

Pološvestka - pomologická skupina - botanická varieta (Prunus domestica subsp. oeconomica var. mamilaris pro pološvestky/datlovky nebo var. oxycarpa pro oválné švestky). 
Jedná se o křížence pravé švestky s renklódou nebo slívou. (2n=48).

Asijské slivoně mají odlišnou ploidizaci (2n=16) než evropské švestky (2n=48), nedokážou se s nimi navzájem opylit. Proto mezidruhoví kříženci asijské slivoně (např. plumcoty, pluoty či aprium s meruňkou, která je také 2n=16) potřebují k opylení buď asijskou slivoň nebo jiný obdobný mezidruhový kříženec, nebo myrobalán (2n=16).