Slivoň - Prunus domestica L.

Do skupiny slivoní zařazujeme švestky pravé, pološvestky, slívy, renklody, mirabelky.
Rozšíření pěstování slivoní u nás, pozdější pokles pěstování a současné složení druhů a odrůd je dáno rozšířením virové choroby šarka.

ALTHANOVA

Vyšlechtil p. J. Procházka ve Svojšicích u Kolína,.
semenáč Zelené renklódy, první polovina 19. století. .
Registrována 1954, udržovatel Sempra Praha a.s. a UNIPLANT Olomouc..

Poloraná až pozdní renklóda s velkými modravě červenými, velmi dobrými plody pro přímý konzum. Bujnější cizosprašný strom s velkou a pravidelnou plodností. Je velmi odolná mrazu vhodná pro pěstování ve všech oblastech a i na horších stanovištích. Plody mohou trpět moniliózou, dobrá je odolnost až tolerance k šarce.

Vlastnosti:

  • Skupina: renklóda, Typická stolní odrůda s atraktivními plody velmi dobré chuti.
  • Zralost: středně raná, až pozdní odrůda.
  • Strom: vzrůst bujný, v plodnosti středně bujný. Koruna je široce kulovitá, často poněkud hustější, habitus tvoří spíše vzpřímený až polovzpřímený. Výhony jsou tlusté a dosti dlouhé. Větve obrůstají řidším obrostem. List je opakvejčitý, zelený a středně až velmi lesklý. Odolnost proti mrazu ve dřevě je vyšší, lze jí proto s úspěchem pěstovat ve všech oblastech i na horších stanovištích. Náročnost na stanoviště je střední. Lze použít všechny podnože, pro omezení růstu ale použijeme slaběji rostoucí. Vhodné jsou kmenné tvary i zákrsky na slaběji rostoucích odnožích (St. Julien A, Pixy).
  • Plodnost - úrodnost: vysoká, plodí bohatě, pravidelně, do plodnosti vstupuje později ve 3-5 roce po výsadbě.
  • Plod: větší, až velmi velký (35-45 g), kulatý, ze stran mírně stlačený. Stopka je průměrně dlouhá. Pro získání plodů nejlepší chuti je vhodné delší vyzrání na stromě.
  • Barva plodu: modrá, Základní barva slupky je po odstranění ojínění světle fialová, na osluněné straně se vyskytuje výraznější fialovočervené líčko po okrajích přecházející v tečky.
  • Dužnina: sladká, Dužnina je žlutá, pevná, velmi šťavnatá, v chuti navinule sladká, při plném vyzrání až velmi sladká, aromatická, velmi dobrá až výborná. Pecka je malá a má z bočního pohledu tvar kruhovitý, z čelního široce elipsovitý. Na jejích bocích může dužnina částečně ulpívat.
  • Květ a opylení: cizosprašná, Mezi vhodné opylovače patří 'Zelená renklóda', 'Oulinská', 'Lützelsachsenská' a 'Vlaška'. Květ je středně velký a středně odolný mrazu. Kvete středně raně.
  • Odolnost monilióze: střední, Za deštivého počasí plody praskají, sladké zrající plody s oblibou napadají vosy a plody pak následně trpí moniliózou.
  • Odolnost šarce: středně odolná, Uvádí se dokonce jako tolerantní.

Termíny:
  • Sklizeň: [IX-1 až IX-2]
I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII
                                                                       
Zraje 10 dnů před Domácí švestkou. Sklizeň probírkou, vydrží na stromě asi dva týdny. Špatně snáší transport - pro prodej sklizena několik dnů před plnou stromovou zralostí. Vyžaduje stejnou péči při balení a dopravě jako broskvoně.

zavřít

Slivoně vyžadují více vlhka - ať již v půdě, tak ve vzduchu. Proto se jim daří spíše ve středních polohách. Půda nemusí být příliš hluboká a snesou vyšší hladinu spodní vody okolo 1 m. V suchých půdách plody předčasně opadají, v chladných polohách nedozrají.

U nás pěstované odrůdy jsou samosprašné, částečně samosprašné a cizosprašné. S opylením je však nutné počítat i u vyloženě samosprašných odrůd.

Zdravotníky je ceněn mimo jiné obsah vápníku, který slivoně obsahují z našich pěstovaných ovocných druhů nejvíce.

Hlavní odlišnosti u jednotlivých druhů

  • švestky odolné proti namrznutí v květech na jaře,
  • slívy, renklody, mirabelky: jsou náchylné na namrznutí v květu, s možností pěstovat jen v chráněných polohách, půdu mají rády hlubší.

Botanické členění slivoní (a jejich počty chromozomů důležité pro opylení)

Slivoň trnka (Prunus spinosa) Trnka obecná 
  • Je tetraploidní, chromozomový počet činí 2n = 4x = 32. 

Slivoň myrobalán (Prunus cerasifera) 
  • Je diploidní, její chromozomový počet činí 2n=16.

Slivoň asijská (Prunus salicina), slivoň vrbová 
  • Je diploidní, její chromozomový počet činí 2n=16.

Slivoň švestka (Prunus domestica) švestka domácí 
  • Je hexaploidní, její chromozomový počet činí 2n = 6x = 48. 
  • Vznikla v minulosti jako přirozený kříženec trnky (2n=32) a myrobalánu (2n=16) s následným zdvojením chromozomových sad. 
Všechny další uvedené slivoně jsou také hexploidní

Slivoň slíva (Prunus domestica subsp. insititia, resp. Prunus insititia) (2n=48), 
 - zřejmě ustálený přirozený kříženec myrobalánu (Prunus cerasifera) a trnky (Prunus spinosa).

Slivoň bluma (Prunus domestica subsp. pomariorum) (2n=48)
 - variety ovoidní a protáhlé bývají nazývány blumy (var. Ovoidea, případně var. Subrotunda). 

Slivoň renklóda (Prunus domestica subsp. italica) (2n=48)
 - variety s kulatými plody bývají nazývány ryngle (var. Claudiana)

Špendlík žlutý (Prunus domestica subsp. insititia cv. 'Pomariorum' Boutigny)

Slivoň mirabelka (Prunus domestica subsp. syriaca) (2n=48)

Pološvestka - pomologická skupina - botanická varieta (Prunus domestica subsp. oeconomica var. mamilaris pro pološvestky/datlovky nebo var. oxycarpa pro oválné švestky). 
Jedná se o křížence pravé švestky s renklódou nebo slívou. (2n=48).

Asijské slivoně mají odlišnou ploidizaci (2n=16) než evropské švestky (2n=48), nedokážou se s nimi navzájem opylit. Proto mezidruhoví kříženci asijské slivoně (např. plumcoty, pluoty či aprium s meruňkou, která je také 2n=16) potřebují k opylení buď asijskou slivoň nebo jiný obdobný mezidruhový kříženec, nebo myrobalán (2n=16).