Info pro účetní ZO

ÚČETNICTVI VE ZJEDNODUŠENEM ROZSAHU

V účetnictví ve zjednodušeném rozsahu účtují účetní jednotky o výnosech a nákladech. Účtuje se o stavu a pohybu majetku a jiných aktiv, závazku a jiných pasiv a výsledku hospodaření. Účetní jednotka účtuje v účetní knize (sloučený deník a hlavní kniha), v níž se zaznamenávají účetní operace z časového hlediska a zároveň jsou zde zaznamenávány účetní operace z věcného hlediska.

Účty dělíme na účty rozvahové, výsledkové a podrozvahové

- účty rozvahové jsou účty, na kterých se účtuje o majetku, závazcích a vlastním jmění

- účty výsledkové jsou účty, na které se účtují náklady a výnosy ve věcné a časové souvislosti

- na účtech podrozvahových se účtuje o skutečnostech a účetních případech nezachycených v rozvaze.

 

Z jiného hlediska lze účty rozdělit na aktivní a pasivní.

- aktivní účty jsou účty, na kterých je sledován pohyb a zůstatek majetku účetní jednotky (nehmotný, hmotný, zásoby, finanční majetek, pohledávky, časové rozlišení)

- pasivní účty jsou účty, na kterých je sledováno vlastní jmění účetní jednotky a cizí zdroje (závazky, rezervy, půjčky) nutné ke krytí aktiv

 

Při účtování v účetnictví ve zjednodušeném rozsahu musí účetní jednotka dodržovat následující pravidla:

1 . AKTIVA=PASIVA

2. V počátečních stavech účtu v účetnictví mohou být pouze účty rozvahové a podrozvahové.

3. Počáteční stav účtu musí zobrazit vše, co je v účetní evidenci účetní jednotky. Nic nesmí být v účetní jednotce mimo evidenci na těchto účtech.

4. Konečné stavy majetku a závazku se musejí rovnat jejich počátečním stavům v následujícím roce.

5. V počátečních stavech nesmějí být účty nákladů a výnosů (výsledkové).

 

Vedení  účetnictví

Účetnictví a výkaznictví se řídí zákonem č. 563/1 991 Sb. zákon o účetnictví v platném znění.

Zákon o účetnictví stanovuje principy správného vedení účetnictví. Podle zákona má být účetnictví správné, úplné, průkazné, srozumitelné, přehledné a vedené způsobem zaručující trvalost účetních záznamu (§ 8 zákona).

- účetnictví je správné, jestliže účetní jednotka vede účetnictví tak, že to neodporuje zákonu a ostatním právním předpisům ani neobchází jejich účel.

- účetnictví je úplné, jestliže účetní jednotka zaúčtovala v účetním období v účetních knihách všechny účetní případy, které v něm mela zaúčtovat, a nejpozději do konce tohoto období za jemu bezprostředně předcházející účetní období sestavila účetní závěrku.

- účetnictví je průkazné, jestliže všechny účetní záznamy tohoto účetnictví jsou průkazné a účetní jednotka provedla inventarizaci.

- účetnictví je srozumitelné, jestliže umožňuje jednotlivě i v souvislostech spolehlivě a jednoznačně určit:

a) obsah účetních případů                                  

b) obsah účetních záznamu             

- účetnictví je vedeno způsobem zaručujícím trvalost účetních záznamu

Účetní jednotky jsou povinny vést jedno účetnictví jako celek.

Účetní období je dvanáct po sobě jdoucích měsíců. Obvykle je to kalendářní rok. Účtování v hospodářském roce se spolkům nedoporučuje a ani není pro takovéto účtování důvod.

 

Účetní doklady jsou průkazné účetní doklady, které mají mít následující náležitosti:   

- označení účetního dokladu,

- popis obsahu účetního případu a označení jeho účastníků,

- peněžní částku nebo údaj o množství a ceně,

- datum vyhotovení účetního dokladu,

- datum uskutečnění účetního případu,

- podpis osoby odpovědné za účetní případ a osoby odpovědné za zaúčtování.

 

Zákonem není určen typ dokladu, jeho tvar, počet kolonek apod., ale je nutné dodržet zákonnou zásadu průkaznosti dokladu.

Doklad, například pokladní, nemusí být nutně prvotisk. Originalita dokladu nespočívá v tom, zda se jedná o prvotisk, nýbrž v tom, že především jednoznačně dokládá pokladní operaci a dále je z jednotlivých náležitostí zřejmá jeho původnost či neodvozenost.

Proto kopie při průpisu nebo písemnost opatřená právoplatnými podpisy oprávněných osob s doplněním data a podpisu účtujícího vyhovuje podmínce originality.

 

Účetní zápisy provádíme průběžně. K účetnímu zápisu musí být připojen podpisový záznam oprávněné osoby. Účetní zápisy se nesmí provádět mimo účetní knihy.

 

K tomu, aby bylo účetnictví považováno za průkazné, musí účetní jednotka provést inventarizaci. To znamená, že již nelze inventarizovat majetek jednou za dva roky. Provádí se fyzická a dokladová inventarizace.

 

Fyzickou inventarizací se zjišťují skutečné stavy majetku, u kterého lze vizuálně zjistit jeho existenci. Skutečný stav lze zjistit počítáním, měřením, vážením apod.

 

Dokladovou inventarizací se zjišťují stavy majetku a závazku, u nichž nelze provést fyzickou inventuru. Jedná se zejména o cenné papíry, podíly v obchodních společnostech, peněžní prostředky na bankovních účtech, pohledávky, závazky a rezervy.

 

Fyzickou inventuru lze provést v průběhu posledních 4 měsíců účetního období, případně v prvních dvou měsících následujícího účetního období.

 

Inventurní soupisy

Inventurní soupisy jsou průkazné účetní záznamy, které musí obsahovat:

a) skutečnosti, ze kterých lze jednoznačně určit zjištěný majetek a závazky

b) podpisový záznam (podpis) osoby zodpovědné za inventarizaci

c) způsob zjišťování okamžitých stavu

d) okamžik zahájení a ukončení inventury

 

Inventarizační rozdíly mezi skutečným stavem a stavem v účetnictví

Je-li skutečný stav nižší než stav v účetnictví, rozdíl se označuje jako manko. Je-li skutečný stav vyšší než stav v účetnictví, rozdíl se označuje jako přebytek. Inventarizační rozdíly vyúčtují účetní jednotky do období, za které se inventarizací ověřuje stav majetku a závazku.

Účetní jednotky jsou povinny prokázat provedení inventarizace veškerého majetku a závazku po dobu 5 let po jejím provedení.

 

Účetní knihy v soustavě jednoduchého účetnictví

- peněžní deník,

- kniha závazku a pohledávek,

- pomocné knihy o ostatních složkách majetku a závazcích z pracovněprávních vztahů, pokud po ně mají použití, jedná se například o knihy (karty) hmotného a nehmotného majetku, knihy finančního majetku, knihu zásob, mzdovou agendu apod.

 

Peněžní deník obsahuje minimálně informace o:

- peněžních prostředcích v hotovosti a na bankovních účtech,

- konečných příjmech a výdajích skutečně přijatých či zaplacených v účetním období a v členění potřebném pro zjištění základu daně z příjmu

- průběžných položkách, za které se považují pohyby peněžních prostředků, které nejsou konečným příjmem nebo výdajem. To znamená, že za průběžnou položku se považuje takový záznam v peněžním deníku, který slouží k doložení stavu majetku účetní jednotky při převodech mezi pokladnou a bankovními účty a při převodech mezi bankovními účty a pokladnami.

 

Účetní knihy v soustavě "podvojného" účetnictví

- deník

- hlavní kniha

- kniha analytických účtu

V deníku jsou účetní zápisy uspořádány z časového hlediska.

V hlavní knize se provádějí zápisy z hlediska věcného a v knihách analytických účtu se podrobně rozvádějí účetní zápisy hlavní knihy.

Hlavní kniha zahrnuje syntetické účty podle účtového rozvrhu, které obsahují minimálně tyto informace:

a) zůstatky účtu ke dni, k němuž se otevírá hlavní kniha

b) souhrnné obraty strany MD a DAL účtu alespoň za kalendářní měsíc

c) zůstatky účtu ke dni, ke kterému se sestavuje účetní závěrka

Účetní jednotky, které vedou účetnictví ve zjednodušeném rozsahu, sestavují účtový rozvrh, v němž mohou uvést pouze účtové skupiny, mohou spojit účtování v deníku s účtováním v hlavní knize (účetní kniha).

Účtový rozvrh je sestavován na základě směrné účtové osnovy a určuje označení účtových tříd, případně účtových skupin nebo i syntetických účtu pro účtování o stavu a pohybu majetku a jiných aktiv, závazku a jiných pasiv, dále o nákladech a výnosech a o

výsledku hospodaření.

 

Účetní závěrka

Účetní jednotky na základě inventarizace majetku a závazku sestavují účetní závěrku.

Účetní závěrka v jednoduchém účetnictví tvoří:

- přehled o příjmech a výdajích

- přehled o majetku a závazcích

Přehledy o příjmech a výdajích a přehled o majetku a závazcích jsou ke stažení na webových stránkách: www.zahradkari.cz v sekci ekonomických informací k výkazu o majetku a závazcích.

Údaje pro tento výkaz se čerpají z peněžního deníku, knihy pohledávek a závazků a dalších pomocných knih takto:

- údaje o investičním majetku se čerpají z inventární knihy hmotného investičního majetku nebo z inventárních karet hmotného a nehmotného investičního majetku v ocenění zůstatkovou cenou,

- údaje o finančním majetku a opravné položce k úplatně nabytému majetku se uvádějí odděleně na samostatné rádce,

Zásoby se vykazují:

a) v pořizovacích cenách u nakoupených zásob,

b) ve vlastních nákladech u zásob vyrobených vlastní činností, v reprodukční pořizovací ceně v ostatních případech, např. u zásob nalezených

- údaje o peněžních prostředcích v hotovosti a na účtech se čerpají z peněžního deníku. V případě, že bankovní účet vykazuje záporný zůstatek (kontokorentní účet), zapíše se

tato částka na řádku, na kterém se vykazují úvěry,

- údaje o ostatním finančním majetku se čerpají z inventární knihy finančního majetku

- údaje o opravné položce k úplatně nabytému majetku se čerpají z inventární knihy k opravné položce a vykazují se v zůstatkové ceně podle charakteru zůstatku (aktivní zůstatek „plus“, pasivní zůstatek „minus“),

- údaje o pohledávkách a závazcích včetně bankovních úvěru se čerpají z knihy pohledávek a závazků.

- údaje o rezervách se čerpají z inventárních karet rezerv.

 

Výkaz o příjmech a výdajích

Údaje pro tento výkaz se čerpají z peněžního deníku o příjmech a výdajích, které ovlivňují základ daně z příjmu.

Příjmy:

- prodej zboží, výrobku a služeb

- ostatní příjmy (příjmy dle stanov z titulu neziskové činnosti)

- uzávěrková úprava příjmu (ziskové kurzové rozdíly z devizových účtu a valutových pokladen, příjmy z prodeje cenných papíru či státních dluhopisů)

- příjmy celkem (součet všech řádku příjmu)

Výdaje:

- nákup materiálu a zboží

- mzdy

- platby pojistného se rozumí platba pojistného sociálního zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění placené za

zaměstnavatele.

- provozní režie (výdaje spojené s hlavním posláním spolku dle stanov, tj. prosazování společných zájmu členu CZS)

- uzávěrkové úpravy výdajů (ztráty z kurzových rozdílu z deviz. účtu a valut. pokladen, poplatky za konverzi měn, daňové neuznatelné příspěvky na penzijní či životní pojištění, odpisy hmotného nebo nehmotného majetku dle odpisového plánu ZO, zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku, poměrná splátka leasingové akontace)

- výdaje celkem (součet všech řádku výdajů)

Rozdíl příjmu a výdajů = příjmy celkem – výdaje celkem

Účetní jednotky, které účtují v „podvojném“ účetnictví, vypracují:

- rozvahu

- výkaz zisku a ztrát

- přílohu k ÚZ podle §§ 29, 30 vyhl. 504/2002 Sb.

Účetní jednotky sestavují účetní závěrku v plném nebo zkráceném rozsahu. Účetní závěrku ve zkráceném rozsahu mohou sestavovat účetní jednotky, které nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem.

Účetní jednotky sestavují účetní závěrku k rozvahovému dni, což je den, kdy se uzavírají účetní knihy. V případe spolku to bývá k 31.12. daného kalendářního roku.

 

Majetek spolku

Spolky mnohdy mají pro plnění svých úkolu k dispozici movitý i nemovitý majetek. Jedná se o budovy kluboven, moštáren, palíren, vybavení těchto zařízení, počítače atd.

Spolky odpovídají za jeho evidenci, údržbu, ochranu a zvelebování.

Jsou povinny provádět inventarizaci tohoto majetku v souladu se zákonem o účetnictví. Majetek se podle stávajících platných právních předpisu člení následovně:

Dlouhodobý nehmotný majetek – za dlouhodobý nehmotný majetek se považují nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, software a ocenitelná práva. Pro účely účetnictví je účetní jednotka povinna evidovat nehmotný dlouhodobý majetek při ocenění jedné

složky od 7 000 Kč a použitelnosti delší než 1 rok. Dlouhodobým nehmotným majetkem se tento majetek stává uvedením do užívání.

Dlouhodobý hmotný majetek - v první radě sem patří veškerý movitý majetek, dále se sem zařazují movité věci s výjimkou zásob, popřípadě soubory (sestava počítače). Při vstupní ceně nad 40 tis. Kč a při technické funkci, která je delší než jeden rok, se majetek v závěrce odepisuje formou oprávek.

Zásoby – některé spolky evidují drobný materiál na zásobách

Závazky a pohledávky – sem patří krátkodobé i dlouhodobé závazky a pohledávky z obchodního styku, dále ostatní pohledávky a závazky vůči státním organizacím a závazky a pohledávky vyplývající z činnosti spolku.

Peněžní prostředky – jde o peníze v hotovosti i na bankovních účtech

Finanční majetek – zejména se jedná o cenné papíry, státní dluhopisy, podílové listy apod.

Ceniny – stravenky, dopisní známky, kolky.

 

Evidence majetku

Veškerý hmotný a nehmotný majetek ve vlastnictví spolku se eviduje v inventárních seznamech. Každému majetku je přiděleno inventární číslo, které je předmětem fyzické inventury.

 

Odpisy majetku:

Od doby platnosti zákona č. 563/1 991 Sb., zákona o účetnictví, jsou i spolky povinny účetně odepisovat svůj majetek. Z pohledu daní je to aktuální pouze v případě, že z tohoto majetku má spolek zdanitelné příjmy, tzn., že spolek odepisuje daňové předměty, které používá k vytváření zisku (zde jsou odpisy nutné, neboť jsou daňově uznatelnými náklady).

1. odpisy rovnoměrné (lineární) pro spolek nejvhodnější

2. odpisy zrychlené

 

Odpisy v soustavě jednoduchého účetnictví

Zákon o účetnictví v § 28 stanoví povinnost odepisovat bez ohledu na používanou soustavu účetnictví. V zákoně nejsou pro takovéto případy uvedeny postupy. Proto spolek odepisuje v případě vedení jednoduchého účetnictví na inventárních kartách,

popřípadě v inventárních knihách.

Uvádí v nich:

- údaje o zvoleném způsobu odepisování (daňové)

- částky odpisu (daňové)

 

PŘEHLED PRÁVNICH PŘEDPISŮ PRO VEDENÍ ÚČETNICTVÍ

 

Jednoduché účetnictví

1. Zákon č. 563/1 991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů

2. Vyhláška č. 325/201 5 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1 991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které vedou jednoduché účetnictví. (Do 31.12.2015 zo byla vyhláška č. 507/2002 Sb., kterou se prováděla některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví.

V soustavě jednoduchého účetnictví mohou účtovat účetní jednotky pokud:

- nejsou plátci DPH

- jejich celkové příjmy za poslední uzavřené účetní období nepřesáhnou 3 mil. Kč

- hodnota jejich majetku nepřesáhne 3 mil. Kč

- jsou současně:

1. spolkem a pobočným spolkem

2. odborovou organizací, pobočnou odborovou organizací

3. organizací zaměstnavatelů i pobočnou organizací zaměstnavatelů

4. církví a náboženskou společností nebo církevní institucí

5. honebním společenstvem

 

Účetnictví ve zjednodušeném rozsahu

 

1. Zákon č. 563/1 991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

Ve zjednodušeném rozsahu mohou účtovat účetní jednotky, které jsou:

a) spolkem, pobočným spolkem

b) odborovou organizací, pobočnou odborovou organizací

c) organizací zaměstnavatelů, pobočnou organizací zaměstnavatelů

d) církví a náboženskou společností nebo církevní institucí

e) honebním společenstvem

f) obecně prospěšnou organizací

g) nadačním fondem

h) ústavem

i) společenstvím vlastníku jednotek

j) bytovým a sociálním družstvem

 

2. Vyhláška č. 504/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1 991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, u kterých není hlavním předmětem činnosti podnikání.

Vyhláška stanoví:

-  rozsah a sestavování účetní závěrky

- uspořádání, označování a obsahové vymezení položek majetku a jiných aktiv,        závazku a jiných pasiv v účetní závěrce

- uspořádání, označování a obsahové vymezení nákladů a výnosů a výsledku hospodaření v účetní závěrce

- uspořádání a obsahové vymezení vysvětlujících a doplňujících informací v příloze k účetní závěrce

- směrnou účtovou osnovu

- účetní metody

- metodu přechodu z jednoduchého účetnictví na účetnictví

 

 

Jednoduché účetnictví

  • účtuje se o příjmech a výdajích
  • neúčtuje se o výsledku hospodaření
  • sloupce v peněžním deníku
  • přehled o příjmech a výdajích
  • přehled o majetku a závazcích
  • příjmech a výdajích se účtuje podle skutečnosti, kdy byly přijaty nebo vydány

  • majetek se vede evidenčně

  • závazky a pohledávky vedeme evidenčně v pomocných knihách

  •  

Podvojné účetnictví

  • účtuje se o výnosech a nákladech
  • účtuje se o výsledku hospodaření
  • účty dle směrné účtové osnovy
  • výkaz zisku a ztrát
  • rozvaha
  • výnosech a nákladech se
  • účtuje bez ohledu na okamžik úhrady
  • majetku se účtuje na příslušných účtech, a to včetně odpisu a zůstatkové ceny odepisovaného majetku

  • účtuje se o závazcích a pohledávkách

  • časové rozlišení nákladu a výnosu je povinné

     

    Silniční daň

Jedná se o zákon č. 1 6/1 993 Sb., o dani silniční, v platném znění.

Předmětem silniční daně (§ 2 odst. 1) jsou silniční motorová vozidla a jejich přípojná vozidla, která jsou registrována nebo provozována v CR poplatníkem daně z příjmu právnických osob s výjimkou používání k činnosti veřejně prospěšného poplatníka

daně z příjmu právnických osob, pokud příjmy z této činnosti nejsou předmětem daně z příjmu, nebo poplatníkem daně z příjmu fyzických osob k činnosti nebo v přímé souvislosti s činností, ze kterých plynou příjmy ze samostatné činnosti podle zákona

upravujícího daně z příjmu.

Z logiky věci vyplývá, že dani nepodléhají vozidla, která nejsou užívána ani určena k podnikání, tzn. auta využívaná veřejně prospěšným poplatníkem pouze pro hlavní činnost spolku. Toto osvobození se nevztahuje na povinnost vlastnit dálniční známku

podle platných předpisů.

V případe, že se použije soukromé vozidlo na hospodářskou činnost (moštárnu, palírnu, prodejnu přebytku), zde je sazba daně stanovena na 25 Kč/den.

Sazby daně jsou stanoveny v § 6 zákona. Určující je hmotnost vozidla a počet náprav. U osobních automobilů je uveden objem motoru v cm3.

Zdaňovacím obdobím v souladu s ustanovením § 1 3 zákona je kalendářní rok.

Daňové přiznání v souladu s ustanovením §15 podává spolek, pokud mu tato povinnost vznikne, jako poplatník nejpozději do 31. ledna kalendářního roku následujícího po uplynutí zdaňovacího období, a to i v případech, jedná-li se o poplatníka, kterému

zpracovává přiznání daňový poradce.

Současně jako poplatník je spolek povinen v daňovém přiznání daň  sám vypočítat a zaplatit ji správci daně ve lhůtě pro podání silniční daně tj. do 31. 1. musí být peníze připsány na účet správce daně nebo nejpozději tento den uhrazeny v pokladně správce

daně.

 

Daň  z nemovitých věci

Jedná se o zákon č. 338/1 992 Sb., o dani z nemovitých věcí v platném znění.

Spolek musí svůj nemovitý majetek zaregistrovat a o osvobození od daně žádá až na základě skutečnosti, že s nemovitým majetkem nepodniká nebo jej nepronajímá. Za takových podmínek neplatí daň z nemovitosti. Osvobození se netýká nezastaveného pozemku ani pozemku nebo jeho části, které nejsou nezbytně nutné k provozu a plnění funkce stavby, jež je v majetku spolku.

Pokud spolek podniká nebo svůj nemovitý majetek pronajímá, je také povinen platit daň  podle příslušného zákona.

Osvobození veřejně prospěšného poplatníka je stanoveno v § 4 odst. 1 písm. f) zákona a v § 9 odst. 1 písm. f) zákona.

Sazby daně jsou dány druhem nemovitosti a místním koeficientem, který je v pravomoci obcí a lze ho libovolně z rozhodnutí obce měnit.

 

Daňový řád

Jedná se o zákon č. 280/2009 Sb., daňový rád, ve znění pozdějších předpisů.

Pro spolky z něho vyplývá zejména registrační povinnost za podmínek stanovených daňovým řádem, tzn. registrace na finančním úřadu tam, kde tato povinnost vyplývá ze zákona.

Ze zákona dále vyplývá placení daní, dodržování lhůt a povinnosti stanovených zákonem, není-li pro veřejně prospěšného poplatníka stanoveno jinak zvláštním zákonem, což lze jako příklad doložit ustanovení zákona o daních z příjmu v případe povinnosti podání daňového přiznání. V neposlední řadě se jedná o povinnost předložit finanční kontrole příslušné doklady, které mají návaznost na daňové odvody.

 

Dar na činnost ZO či ÚS ČZS

Zákon č. 357/1 992 Sb., o dani dědické, darovací a z převodu nemovitosti, byl zrušen k 31.12. 2013. Daň dědická a darovací byla začleněna do daně z příjmu (zákon č. 586/1 992 Sb.). Daňová přiznání k dani darovací se tudíž NEPODÁVAJÍ!!!!

Z pohledu dani z příjmu se jedná o bezúplatný příjem tzv. veřejně prospěšného poplatníka, kterým spolek je a muže tudíž dar osvobodit v souladu s ustanovením § 1 9b odst. 2 písm. b) zákona č. 586/1 992 Sb., o daních z příjmu, ve znění pozdějších předpisů.

Tento dar, pokud je osvobozen, je určen na činnost uvedené v § 20 odst. 8, popřípadě v §1 5 odst. 1 zákona o daních z příjmu, což znamená v případě spolku na činnosti, které jsou vymezeny v předmětu daru. Nelze tudíž dar, u něhož spolek uplatnil osvobození, použít jako finanční plnění jednotlivci.

Pokud bude dar přiznán jako zdanitelný příjem, podléhá sazbě daně ve výši 19 %. Také zde lze uplatnit další osvobození v souladu s ustanovením § 20 odst. 7 zákona č. 586/1 992 Sb.

Pokud dar organizace osvobodí a bude-li mít příjmy pouze osvobozené, dani z příjmu nepodléhající, popřípadě příjmy zdaněné srážkovou daní, lze použít ustanovení § 38mb zákona o dani z příjmu, které stanovuje výjimky z povinnosti podat daňové přiznání k dani příjmu právnických osob pro veřejně prospěšného poplatníka.

Daňové přiznání není povinen podat veřejně prospěšný poplatník, pokud:

1. má pouze příjmy, které nejsou předmětem daně, příjmy od daně osvobozené nebo příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.

2. nemá povinnost uplatnit postup podle §23 odst. 3 písm. a) bodu 9.

 

DAŇ  Z PŘÍJMU FYZICKÝCH OSOB

Kdo je povinný podat daňové přiznání za rok 2016? Který poplatník jej naopak podávat nemusí? A komu se podání daňového přiznání vyplatí? =

Praktický následující přehled:

Podle § 38g zákona o daních z příjmu (dále jen „ZDP“) je povinný podat přiznání k dani z příjmu fyzických osob poplatník, který:

• má roční příjmy vyšší než 15 000 Kč, jedná se o příjmy, které jsou předmětem daně. Nejedná se o příjmy od daně osvobozené a o příjmy zdaněné srážkovou daní (např. dohoda o provedení práce do 10 000 Kč).

• vykazuje daňovou ztrátu

Poplatník, který vykazuje daňovou ztrátu, je povinný podat daňové přiznání i v případe, že jeho příjmy nepřesáhly 15 000 Kč. Nemusí se jednat pouze o ztrátu z podnikání (samostatné výdělečné činnosti).

• má příjmy ze zaměstnání a k tomu jiné příjmy vyšší než 6 000 Kč

Pokud má poplatník příjmy ze závislé činnosti (příjmy ze zaměstnání) a zároveň jiné příjmy podle § 7 až § 1 0 ZDP (příjmy z podnikání, příjmy z kapitálového majetku, příjmy

z nájmu a ostatní příjmy) převyšující 6 000 Kč ročně, je povinný podat daňové přiznání. Daňové přiznání musí podat sám, nemá nárok požadovat roční zúčtování daně po svém zaměstnavateli.

• má souběžně více příjmu ze zaměstnání zdaněných zálohovou daní,

Jedná se o souběžná zaměstnání, nikoliv o zaměstnání navazující na sebe nebo o příjmy ze zaměstnání zdaněné srážkovou daní. Pokud má poplatník pouze příjmy ze závislé činnosti (zaměstnání) navazující na sebe (např. skončil v jednom zaměstnání v dubnu a do dalšího nastoupil v květnu) a nemá jiné příjmy převyšující 6 000 Kč, má právo požádat o roční zúčtování daně svého posledního zaměstnavatele.

• má tak vysoké příjmy, že dosahuje solidárního zvýšení daně

U poplatníku, jejichž příjem převyšuje čtyřnásobek průměrné mzdy, se daň  zvyšuje o solidární zvýšení daně ve výši 7 %.

Od roku 2014 ale musí podat daňové přiznání pouze ti poplatníci, jejichž příjmy za celý rok překročily limit 1 277 328 Kč (limit platí pro rok 2015). Komu se zvýšily jen zálohy na daň, ten přiznání podávat sám nemusí a zaměstnavatel mu může udělat roční zúčtování.

• předčasně vypověděl životní pojištění nebo penzijní připojištění

Když poplatník předčasně vypověděl životní pojištění nebo penzijní připojištění, a v předchozích letech uplatňoval daňové úlevy, musí je dodanit. Využité odpočty za předchozí roky musí uvést sám v daňovém přiznání jako ostatní příjem a zdanit.

 

Kdo daňové přiznaní nemusí sám podávat?

Daňové přiznání naopak nemusí podávat tito poplatníci:

    Ten, který má příjmy ze závislé činnosti podle § 6 ZDP (příjmy ze zaměstnání) pouze od jednoho zaměstnavatele nebo postupně od více plátců daně (zaměstnavatelů). Podmínkou je, že poplatník podepsal u všech těchto zaměstnavatelů na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani (tzv. růžový papír). A kromě příjmu osvobozených od daně a příjmu, z nichž je vybírána daň  srážkovou sazbou daně, nemá jiné příjmy podle § 7 až § 1 0 ZDP vyšší než 6 000 Kč.

Jednodušeji řečeno, daňové přiznání nemusí podávat ty osoby, které mají pouze příjmy od daně osvobozené (např.  důchody, dávky z nemocenského pojištění, dávky sociální péče, dávky pomoci v hmotné nouzi, podpora v nezaměstnanosti), nebo osoby, které mají příjmy zdaněny srážkovou daní (např. dohody o provedení práce do 10 000 Kč měsíčně), případně kombinaci těchto příjmu.

    Velmi časté jsou také případy, kdy má poplatník kromě příjmu ze zaměstnání, kde pracuje na hlavní pracovní poměr, ještě příjmy z příležitostné brigády na základě dohody nebo dohod o provedení práce zdaněny srážkovou daní. Pak také není povinný podávat daňové přiznání a zaměstnavatel mu může udělat roční zúčtování.

    Lidé, kteří mají příležitostné příjmy do 30 000 Kč za rok (zdaňovací období) z příležitostných činností nebo z příležitostného nájmu movitých věcí, včetně příjmu ze zemědělské výroby a lesního a vodního hospodářství, které nejsou provozovány

podnikatelem. Nesmí se ale jednat o opakovanou činnost, potom by už šlo o podnikání a takové příjmy by od daně osvobozeny nebyly.

    Kdo nemusí podávat daňové přiznaní, ale vyplatí se mu to

Poplatník, který není povinný podávat přiznání k dani z příjmu, jej ale klidně muže podat. Zejména tehdy, pokud mu z daňového přiznání plyne vrácení zálohy na daň nebo vyplacení daňového bonusu.

Nejčastěji se jedná o osoby, které mají více zaměstnání (brigád a přivýdělku) s malými příjmy a u zaměstnavatele, u kterého mají podepsáno prohlášení poplatníka, nevyčerpají celou základní slevu na dani na poplatníka, případně jiné slevy na dani. V tomto případe zahrnou do svého daňového přiznání také příjmy zdaněné srážkovou daní a už zaplacenou daň si nechají formou daňového přiznání vrátit.

Případně nemusí mít nízké příjmy, ale neměl podepsáno prohlášení po celý rok, například část roku studoval nebo byl vedený na úřadu práce, takže také nevyčerpal celou slevu na dani na poplatníka, případně další slevy, na které má nárok.

Základní sleva na dani na poplatníka se nekrátí – každý poplatník má nárok na celou slevu na dani (v celoroční výši). Ta ročně činí 24 840 Kč, měsíčně ale lze uplatnit pouze jednu dvanáctinu, tedy 2 070 Kč.

Zákon o daních z příjmu říká, že daňový poplatník je povinný uvést do svého daňového přiznání všechny příjmy, které jsou předmětem daně kromě příjmu od daně osvobozených a kromě příjmu, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou daně (tzv. srážkovou daní), pokud nevyužije postup podle § 36 odst. 7 nebo 8. Tedy jak bylo uvedeno výše, zdaní všechny příjmy včetně těch už zdaněných srážkovou daní a zaplacenou srážkovou daň započte na celkovou svou daň.

Daňové přiznání si může sám podat také zaměstnanec, jenž z jakéhokoli důvodu nepožádal svého zaměstnavatele o roční zúčtování daně.

Do daňového přiznání se uvádějí všechny slevy na dani a daňová zvýhodnění, i ty, které už byly uplatněny v měsíčních zálohách na daň v zaměstnání. Dále se uvádějí slevy na dani a odčitatelné položky, které je možno uplatnit pouze jednou ročně (např.  sleva na dani na manželku bez příjmu, úroky z úvěru, úroky z životního pojištění a penzijního připojištění).

Vypočte se celková daňová povinnost a zohlední se zaplacené zálohy, případně vyplacené daňové bonusy.

Zaměstnavatel je povinen vystavit zaměstnanci potvrzení o zdanitelných příjmech, kde jsou kromě samotných příjmů (respektive příjmy plus zákonné pojistné placené zaměstnavatelem) uvedeny také sražené zálohy na daň a vyplacené daňové bonusy.

Stejně tak je povinný plátce daně vystavit potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti plynoucích na základě dohod o provedení práce podle § 6 odst. 4 ZDP a o sražené dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně.

 

DAŇ Z PŘÍJMU PRÁVNICKÝCH OSOB

Zákon č. 586/1992 Sb., Zákon o dani z přijmu

Ve vztahu ke spolku (i pobočnému - nejsou založeny za účelem podnikání) jako právnické osobě jsou podstatné § 18, § 19 a § 20 v následujících ustanoveních.

 

§ 18

Předmět daně

Předmětem daně jsou příjmy (výnosy) z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým majetkem (dále jen "příjmy"), není-li dále stanoveno jinak.

U poplatníků, kteří nejsou založeny nebo zřízeny za účelem podnikání, jsou předmětem daně vždy příjmy z reklam, z členských příspěvků a příjmy z nájemného s výjimkou uvedenou v odstavci 4 písm. d).

U poplatníků uvedených v předchozím odstavci nejsou předmětem daně příjmy

a) z činností vyplývajících z jejich poslání za podmínky, že náklady (výdaje) vynaložené podle tohoto zákona v souvislosti s prováděním těchto činností jsou vyšší; činnosti, které jsou posláním těchto poplatníku, jsou stanoveny zvláštními předpisy, statutem, stanovami, zřizovacími a zakladatelskými listinami,

b) z dotací, příspěvku na provoz a jiných podpor ze státního rozpočtu, rozpočtu kraje a rozpočtu obce poskytnutých podle zvláštních právních předpisů, z prostředku poskytnutých státními fondy, z podpory poskytnuté regionální radou regionu soudržnosti podle zvláštního právního předpisů, z podpory od Vinařského fondu, z prostředku poskytnutých z rozpočtu Evropské unie nebo veřejných rozpočtů cizích států, a dále

příjmy krajů a obcí plynoucí z výnosu daní nebo podílu na nich, výnosu poplatku a peněžních odvodů, které jsou podle zvláštních zákonu příjmem kraje a obce,

c) z úroku z vkladu na běžném účtu,

 

Veřejně prospěšný poplatník je povinen vést účetnictví tak, aby nejpozději ke dni účetní závěrky byly vedeny oddělené příjmy, které jsou předmětem daně, od příjmu, které předmětem daně nejsou nebo předmětem daně jsou, ale jsou od daně osvobozeny. Obdobně to platí i pro vykazování nákladu (výdajů).

 

Za veřejně prospěšné poplatníky se považují zejména:

1. zájmová sdružení právnických osob, pokud mají tato sdružení právní subjektivitu a nejsou zřízena za účelem výdělečné činnosti,

2. občanská sdružení včetně odborových organizací, politické strany a politická hnutí, registrované církve a náboženské společnosti, nadace, nadační fondy, obecně prospěšné společnosti, veřejné vysoké školy, veřejné výzkumné instituce, školské právnické osoby podle zvláštního právního předpisů, obce, organizační složky státu,

kraje, příspěvkové organizace, státní fondy a subjekty, o nichž tak stanoví zvláštní zákon.

Za tyto poplatníky se nepovažují obchodní společnosti a družstva, i když nebyly založeny za účelem podnikání. Tímto nejsou dotčena ustanovení zvláštních právních

předpisů.

 

§ 19

Osvobození od daně

(1 ) Od daně jsou osvobozeny

a) členské příspěvky podle stanov, statutu, zřizovacích nebo zakladatelských listin, přijaté zájmovými sdruženími právnických osob, profesními komorami s nepovinným členstvím, občanskými sdruženími včetně odborových organizací, politickými stranami a politickými hnutími

 

§ 20

Základ daně a položky snižující základ daně

(7) Poplatníci vymezení v § 18 odst. 3, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání, mohou základ daně zjištěný podle odstavce 1 snížený podle § 34 dále snížit až o 30 %, maximálně však o 1 000 000 Kč, použijí-li prostředky získané takto dosaženou úsporou daňové povinnosti ke krytí nákladu (výdajů) souvisejících s činnostmi, z nichž získané příjmy nejsou předmětem daně, a to nejpozději ve 3 bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích; přitom u poplatníku zřízených k poskytování veřejné služby v televizním nebo rozhlasovém vysílání pouze tehdy, použijí-li takto získané prostředky v následujícím zdaňovacím období ke krytí nákladu (výdajů) spojených s poskytováním veřejné služby a u společenství vlastníku jednotek pouze tehdy, použijí-li takto získané prostředky v následujícím zdaňovacím období ke krytí nákladů (výdajů) spojených se správou domu, u poplatníků, kteří jsou poskytovateli zdravotních služeb, pouze tehdy, použijí-li takto získané prostředky v následujícím zdaň ovacím období ke krytí nákladu (výdajů) spojených s poskytováním zdravotních služeb.

V případe, že 30% snížení činí méně než 300 000 Kč, lze odečíst částku ve výši 300 000 Kč, maximálně však do výše základu daně. Veřejné vysoké školy a veřejné výzkumné instituce mohou základ daně zjištěný podle odstavce 1 snížený podle § 34 dále snížit až o 30 %, maximálně však o 3 000 000 Kč, použijí-li prostředky získané

takto dosaženou úsporou daňové povinnosti v následujícím zdaňovacím období ke krytí nákladu (výdajů) na vzdělávání, vědecké, výzkumné, vývojové nebo umělecké činnosti a v případe, že 30% snížení činí méně než 1 000 000 Kč, mohou odečíst částku

ve výši 1 000 000 Kč, maximálně však do výše základu daně.

 

 

 

§ 23 odst. 3 písm. a) bod 9

Základ daně: prostředky nebo jejich část, o které byl snížen základ daně podle § 20 odst. 7, a to v takové výši, v jaké takto získané prostředky nebyly použity v souladu s podmínkou pro snížení základu daně, a to v tom zdaňovacím období, kdy poplatník

končí činnost nebo končí stanovená lhůta pro použití prostředků,

 

§ 38mb

(7) Povinnost podat daňové přiznání podle zvláštního právního předpisů nemá

a) poplatník uvedený v § 1 8 odst. 3, pokud nemá příjmy, které jsou předmětem daně, nebo má pouze příjmy od daně osvobozené (§ 1 9) a příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně (§ 36 odst. 2), anebo nemá povinnost uplatnit postup podle § 23 odst. 3 písm. a) bodu 9,

b) veřejná obchodní společnost,

c) zanikající nebo rozdělovaná obchodní společnost nebo družstvo za období od rozhodného dne přeměny do dne zápisu přeměny do obchodního rejstříku, pokud není

stanoveno jinak.

(8) Na poplatníka uvedeného v § 1 8 odst. 3, kterému nevznikla ve zdaňovacím období daňová povinnost nebo splňuje některou z dalších podmínek uvedených v odstavci 7 písm. a), se nevztahuje povinnost sdělit tuto skutečnost správci daně podle daňového řádu.

V případe, že správce daně z neznalosti Daňového rádu zákona č. 280/2009 Sb. vyzve organizaci, aby předložila daňové přiznání za právnickou osobu, tak organizace předá na místně příslušném finančním úřadě podepsané a orazítkované „Prohlášení“, celé

znění prohlášení ke stažení v sekci ekonomických informací na webových stránkách www.zahradkari.cz.

 

JEDNODUCHE ÚČETNICTVI OD ROKU 2016

Právní rámec

- zákon 563/1 991 Sb. o účetnictví ve znění zákona č. 304/2008

Sb. a zákona č. 221 /201 5 Sb.

- vyhláška 325/201 5 Sb. kterou se provádí některá ustanovení zákona č. 563/1 991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které vedou jednoduché účetnictví

Peněžní deník

- chronologické razení příjmu a výdajů

- příjmy a výdaje peněžních prostředku v hotovosti a na účtech v bankách a převody peněžních prostředku mezi nimi

- členění na hlavní a hospodářskou činnost

Kniha závazku a pohledávek

- evidence pohledávek podle jednotlivých dlužníků

- evidence závazku podle jednotlivých věřitelů (včetně závazku z pracovně-právních vztahů)

- obsahuje stavy neuhrazených pohledávek a závazků k poslednímu dni účetního období

Pomocné knihy

- evidence dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku

- evidence finančního majetku

- evidence zásob

- evidence cenin

 

Kdo vede jednoduché účetnictví

- právnické osoby (tedy i spolky)

- celkové příjmy za poslední uzavřené účetní období nepřesáhnou 3 mil. Kč (bez průběžných položek, mimořádných příjmu – např. prodeje majetku)

- hodnota majetku nepřesáhne 3 mil. Kč

- neplátce DPH

 

Přehled o příjmech a výdajích

- vyplňuje se v tisících Kč

- sestavuje se v členění na hlavní a hospodářskou činnost

- údaje k poslednímu dni běžného účetního období a údaje k poslednímu dni minulého účetního období

Příjmy

- tržby za zboží

- tržby za výrobky a služby

- příjmy z veřejných sbírek

- přijaté peněžní dary mimo veřejné sbírky

- přijaté členské příspěvky

- dotace a příspěvky přijaté z veřejných rozpočtů

- ostatní

- průběžné položky

- kurzové rozdíly

Příjmy celkem = WWWW.

Výdaje

- dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek

- materiál

- zboží

- služby

- mzdy

- pojistné za zaměstnance a zaměstnavatele

- ostatní osobní výdaje

- ostatní

- průběžné položky

- kurzové rozdíly

Výdaje celkem = WWWWWWW

Rozdíl příjmu a výdajů = WWWWW.

Přehled o majetku a závazcích

- vyplňuje se v tisících Kč

- údaje k poslednímu dni běžného účetního období a údaje k poslednímu dni minulého účetního období

Majetek

- dlouhodobý nehmotný majetek

- dlouhodobý hmotný majetek

- finanční majetek

- peněžní prostředky v hotovosti a ceniny

- peněžní prostředky na bankovních účtech

- zásoby

- pohledávky

- úvěry a zápůjčky poskytnuté

- ostatní majetek

Majetek celkem

Závazky

- závazky

- úvěry a zápůjčky přijaté

Závazky celkem

Rozdíl majetku a závazku

SANKCE

- nevedení jednoduchého účetnictví – 100 tis. Kč

- nesestavení přehledu v rozsahu a ve lhůtě  - 100 tis. Kč

- chybějící údaje v přehledech – 100 tis. Kč

- nezveřejnění přehledu – 50 tis. Kč

- neuschování účetních záznamu – 50 tis. Kč

- nesprávné vedení účetnictví 50 tis. Kč

 

ZMĚNY V PODVOJNEM ÚČETNICTVI

k. 1. 1. 2016

Změny zákona o účetnictví č. 563/1 991 Sb.

Kategorizace účetních jednotek

Do příslušné kategorie patří účetní jednotka, pokud nepřekračuje alespoň dvě z uvedených hraničních hodnot a pokud tyto limity „splňují“ k rozvahovému dni dvě po sobe účetní období.

Kategorizace účetních jednotek               

* pokud není povinný audit

Povinnost AUDITU

- Povinnost auditovat účetní závěrku mají spolky, pokud ve dvou po sobe jdoucích účetních obdobích překročí dvě z kritérií (malé účetní jednotky)

- Aktiva (netto) vyšší 40 mil. Kč

- Ročním úhrn čistého obratu vyšší než 80 mil. Kč

- Průměrný počet zaměstnanců vyšší než 50

- Mikro účetní jednotky nemají povinnost auditu účetní závěrky

 

Povinnost zveřejňování u spolku 2016

- povinnost zveřejňovat účetní závěrku mají všechny subjekty zapsané ve veřejném rejstříku (tedy i spolky) zveřejňování se děje uložením do sbírky listin MS v Praze

- zpráva z členské schůze (konference)                              NE

- rozvaha ve zkráceném rozsahu (podvojné)             ANO (mikro a malé)

- výkaz zisku a ztrát ve zkrácené rozsahu                 NE (mikro a malé)

- přehled o peněžních tocích                                    NE (mikro a malé)

- přehled o majetku a závazcích (jednoduché)                     ANO

- lhůta pro zveřejnění je 12 měsíců po rozvahovém dni

 

Povinnost zveřejňování u spolku 2014, 2015

- za účetní období 201 4 a 201 5 musí zveřejňovat účetní jednotka celou účetní závěrku (rozvahu, výkaz zisku a ztrát, přílohu k účetní závěrce)

- za účetní období 2014 do 31. 3. 2016

- za účetní období 2015 do 30. 11. 2017

Změny prováděcí vyhlášky 504/200 Sb.

Další Změny

- změna uspořádání jednotlivých položek výkazu zisku a ztrát

- Změny stavu zásob vlastní činnosti a aktivace majetku – nove spadají do nákladu (zavedeny účtové skupiny 56 a 57) místo původně do výnosu (zrušeny účtové skupiny 61, 62)

- definice hlavní činnosti a hospodářské činnosti

- zrušení účtu 043, 259, 386, 387, 656, 659

 

Úschova účetních dokladů

Účetní záznamy se uchovávají

- účetní závěrka (rozvaha, výkaz zisku a ztrát, příloha k účetní závěrce po dobu 10 let

- účetní doklady, účetní knihy, odpisové plány, inventurní soupisy, účtový rozvrh, přehledy pod dobu 5 let

- účetní záznamy, kterými účetní jednotky dokládají vedení účetnictví po dobu 5 let

Všechny lhůty začínají běžet od konce účetního období, kterého se týkají!!!

 

Lhůta pro stanovení daně

- daň nelze stanovit po uplynutí 3 let, po této době je „promlčen“ případný nedoplatek na dani

- lhůta běží počínaje dnem konce lhůty pro podání daňového přiznání

- lhůta běží znovu, pokud před uplynutím lhůty byla zahájena daňová kontrola

- lhůtu lze ve vyjmenovaných případech prodloužit o 1 rok

- celkové ale lhůta nemůže překročit 10 let

 

SANKCE

- Sankce 6 % hodnoty aktiv

a) nevede účetnictví podle § 4 odst. 2 až 6 (nepřetržité účetnictví)

b) nesestaví účetní závěrku podle § 6 odst. 4 nebo nesestaví ÚZ ke dni stanoveném v § 1 9 odst. 1

- Sankce 3 % hodnoty aktiv

c) vede účetnictví v rozporu s § 7 odst. 1 a 2 (poctivý a věrný obraz)

d) vede účetnictví v rozporu s § 8 odst. 2 (správné vedení účetnictví)

e) sestavená ÚZ neobsahuje všechny povinné součásti uvedené v § 1 8 odst. 1 nebo 2 (rozvaha, příloha k ÚZ)

f) v rozporu s § 2 odst. 1 nemá ÚZ ověřenou auditorem nebo v rozporu s § 21 odst. 5 nemá výroční zprávu ověřenou auditorem.

 

 

 

VYUČTOVÁNI DOTACE Mze

POZOR Ministerstvo zemědělství nastavilo nove podmínky pro vyúčtování dotací!!!

Vyúčtování dotace za akce musí být, spolu s dvěma kopiemi účetních dokladu a tabulkou (Příloha k finančnímu vypořádání dotace NNO). Tabulka je nová a je částečně předvyplněna. Do kolonky „Neinvestiční náklady celkem uvedete součet všech

výdajů (příjmy, jakékoli, NEODEČÍTEJTE!!). Bez této tabulky dotaci nelze proplatit.

K vyúčtování dotace připojte seznam předkládaných dokladů rozdělených podle jednotlivých akcí, na kterém uveďte číslo dokladu, název koupeného zboží nebo služby a částku.

Doklady předkládejte v teto formě:

- U cestovních náhrad ofotíte obě strany dokladu a smlouvu (oboje je ke stažení na www.zahradkari.cz), je-li propláceno auto i výpočet. Výplata cestovného s podpisem příjemce je potvrzena podpisem bud na cestovním příkazu, nebo musí být doložen PVD (pokladní výdajový doklad)

- Drobné vydání musí být doloženo paragonem a PVD.

- Faktura musí být vystavena na organizaci Českého zahrádkářského svazu a platba doložena buď bankovním výpisem nebo PVD.

- Dohody o provedení práce (vzor je také na našich webových stránkách) musí být náležitě vyplněny (jméno, adresa, datum narození, hrubá mzda, počet hodin, případné náhrady telefonu nebo cestovné musí být uvedeno v kolonce jiná ujednání a také vyplňte část „práci převzal“. Ke každé DPP doložte také doklad o výplatě.         

- Odborná školení – musíte doložit pozvánkou, jmenovitě napsat kdo na školení jel a platbu vstupního poplatku doložit bud bankovním výpisem nebo PVD.

Pokud ÚS poskytne své základní organizaci finanční dotaci na akci (okruh akcí je vzdělání - Mladý zahrádkář, oblastní školení, odborná výchova; periodika a publikace - registrované, specializované; výstavní činnost - výstavy regionální a místní a zahraniční

činnost) musí se ZO uzavřít smlouvu (viz. smlouva ústředí CZS a ÚS CZS)

VŠECHNY DOKLADY MUSÍ BÝT VYSTAVENY V KALENDÁŘNÍM ROCE, V KTERÉM JSTE ŽÁDALI O DOTACI!

V případe, že nám MZe při kontrole výdaj neuzná, Územní sdružení či ZO budou muset tuto částku vrátit, protože ji obdrželi neoprávněně.

Vyúčtování dotace musí být doručeno na ústředí ČZS nejpozději do 1. listopadu roku, na který byla dotace poskytnuta.

Platba za vyúčtovanou dotaci musí být provedena do konce kalendářního roku. Všechny akce, které plánujete na říjen, listopad a prosinec tomu musíte podřídit. Doplatky v lednu již nejsou MOŽNÉ!!

Tabulku (Příloha k finančnímu vypořádání dotace NNO), Zásady dotace z Mze jsme poslali na všechna ÚS spolu se Smlouvou o poskytnutí dotace Mze. Tabulka, Zásady a návod jsou také ke stažení na našich webových stránkách www.zahradkari.cz.

Na vyúčtování uveďte e-mail a telefon na kontaktní osobu na kterou se lze v případe nejasností obracet.

Žádost o dotaci z MZe CR na další rok  musí být přes Územní sdružení zaslána na ústředí do 31.8. poštou nebo  mailem na adresu ekonomicke@zahradkari.cz