hlavička
vítáme vásZahrádkáření má hluboké kořeny

Pramení z dob, kdy jsme začali s pěs­to­vá­ním rostlin.

Již tehdy nám zdravé po­ros­ty, plné záhony a kve­toucí rostliny činily potě­šení, naznačovaly bohatou úrodu a větší šanci na přežití.

Dnes nám již o přežití nejde, ale radost ze zah­ra­dy zůstává.

Časopis Zahrádkář ČZS vydává od roku 1969 populární časopis, určený všem zahrádkářům

Nový člen ČZS

placená inzerce reklama

Vyberte správné zobání

Kos, červenka a drozd, králíček, střízlík, kvíčala, pěnice a šoupálek mají rádi měkkou potravu - ovesné vločky, rozinky, nahnilá jablka a hrušky, kousky jablek a sušená zrna z vína a divokých bobulí - jeřábu, bezu, bílého hlhu, svídy dřínu, ptačího zobu,

... celou radu najdete v našem kalendáriu ->

 

2013_12_svestky.jpg
Mezi středně pozdní a všestranně využitelné švestky patří odrůda STANLEY

O čem psali v Zahrádkáři

Vybíráme švestky opravdu podle chuti?

Slivoně se pěstují v našich krajích zhruba od poloviny 14. století. O jejich rozšíření se nezasloužil nikdo menší, než sám nejvýznamnější panovník středověku - král Karel IV. Po něm se také plody švestek dodnes nazývají karlata - kadlátky. Básník Jan Neruda sice ve své Baladě o Karlu IV. píše, že král přivezl do Čech révu vinnou, ta se zde ale pěstovala již delší čas před ním.

Pěstování švestek u nás rychle zdomácnělo a doznalo všeobecného rozšíření. Umožnilo to několik faktorů:
1. Švestkám a slivoním obecně se v našem mírném středoevropském klimatu dobře dařilo, netrpěly tu suchem ani nedostatkem tepla.

2. Švestkové stromy se snadno množily vegetativně. Štěpování již bylo ve středověku sice známo, ale využití odkopků nevyžadovalo žádné odborné postupy.


... více v časopisu Zahrádkář 2013/12 str. 18 ->

 

 

Celkem:
Dnes:
On line:
1543889
87
6
Nahoru
© 2011 Český zahrádkářský svaz, z.s. - Ústředí, Rokycanova 15, 130 00 Praha 3 - Žižkov
Č Z S: územní sdružení, specializované organizace, odborné poradny, kalendárium, diskusní fórum, výstavy.
Časopis Zahrádkář: předplatné, inzerce, archiv.