OSADNÍ ŘÁD

 

ZÁKLADNÍ ORGANIZACE ČESKÉHO ZAHRÁDKÁŘSKÉHO SVAZU

 

Čl. I.

Vymezení zahrádkové osady a společných zařízení

 

Zahrádková osada Smiřice (dále jen „osada“) základní organizace ČZS (dále jen „základní organizace“) jako ucelený soubor zahrádek, společných prostor a zařízení byla zřízena na základě smlouvy s MěNV Smiřice ze dne 8. 10. 1990 využívat k individuálnímu zahrádkaření, dle  územního rozhodnutí vydaného MěÚř Smiřice  dne 8. 10. 1990, stavebním úřadem v Smiřicích na pozemcích p. č. 637/2 o výměře 12009 m², zapsaných v Listu vlastnictví (dále jen „LV“) čís. 10001 v katastrálním území Smiřice u Katastrálního úřadu pro Královéhradecký kraj, pracoviště Hradec Králové.  

 

Tento osadní řád definuje člena osady, kterým je

nájemce nebo pachtýř, který má zahrádku pronajatou nebo propachtovanou od základní organizace, pokud písemně uzavře se základní organizací smlouvu o užívání a úhradě užívání společných zařízení základní organizace a současně písemně vyjádří souhlas s dodržováním tohoto osadního řádu.

 

Pozemky v nájmu nebo pachtu základní organizace jsou členové osady oprávněni užívat na základě podnájemní či podpachtovní smlouvy uzavřené se základní organizací v rozsahu práv a povinností stanovených těmito smlouvami a tímto osadním řádem. Při hrubém nebo opětovném porušení smlouvy nebo osadního řádu je základní organizace oprávněna od smlouvy odstoupit.

 

 

 

Pořizování a údržba pozemků a společných zařízení jsou pořizována, spravována a udržována z účelových příspěvků členů základní organizace a jiných zdrojů, které podle Stanov svazu (dále jen „stanovy“) tvoří majetek svazu (dále jen „účelový příspěvek“).

 

 

Čl. II.

Správa zahrádkové osady

 

Správu osady vykonává orgán zvolený (výbor základní organizace) nebo schválený (předseda a členové osadního výboru zvolení v osadě) dle ust. § 14 odst. 6 písm. b) stanov členskou schůzí základní organizace po dobu totožnou s funkčním obdobím výboru základní organizace (dále jen „osadní výbor“)

 

Osadní výbor je nejméně tříčlenný v čele s předsedou. Pokud předseda osadního výboru není současně členem výboru základní organizace, účastní se jeho jednání v zastoupení osady s hlasem poradním.

 

Osada není samostatnou organizační jednotkou, je organickou součástí základní organizace, při které je zřízena. Osadní výbor nemá samostatnou rozhodovací pravomoc, jeho rozhodnutí kromě vyřizování běžných záležitostí osady musí být schválena výborem základní organizace nebo členskou schůzí podle jejich kompetence dle stanov.

 

Pokud to nezbytně vyžadují úpravy, provoz a opravy pozemků, staveb a zařízení základní organizace, člen osady, který je vlastníkem, nájemcem či pachtýřem, podnájemcem či podpachtýřem zahrádky umožní po předchozím projednání přístup na zahrádku členům výboru, členům kontrolní komise, nebo výborem pověřeným členům osady zejména za účelem

a)      zjištění stavu rozvodů užitkové vody a jeho opravy,

b)      odečtu spotřeby elektrické energie z elektroměru,

c)       opravy oplocení osady,

d)      zabránění vzniku škod apod.;

oprávnění musí být vykonáváno tak, aby vlastníka zahrádky co nejméně zatěžovalo, nemůže být svévolně rozšiřováno a dojde-li ke způsobení škody vlastníkovi pozemku, musí mu být tím, kdo ji způsobil, nahrazena.

 

Do působnosti osadního výboru náleží zejména

a)       organizovat výstavbu osady, přidělovat zahrádky a dispozice se společnými pozemky,

b)       stanovit systém užívání a udržování společných zařízení,

c)        dohlížet na dodržování osadního řádu, způsob řešení jeho případného porušování,

d)       dohlížet na dodržování zásad platných pro zahrádkářskou činnost (hygiena, ochrana před nákazami, dodržování bezpečnostních norem atp.),

e)       kontrolovat dodržování tohoto osadního řádu a projednávat se členy osady neplnění povinností stanovených tímto osadním řádem; z jednání se pořizuje písemný záznam,

f)         řešit náměty, připomínky a návrhy členů osady, pokud jejich realizace nepřísluší do působnosti orgánů základní organizace nebo vyšších orgánů svazu,

g)       informovat členy osady o záležitostech plynoucích z rozhodnutí členských schůzí a ostatních orgánů základní organizace a způsoby komunikace s nimi,

h)       navrhovat formy součinnosti a spolupráce s místními orgány a institucemi při zajišťování chodu osady.

 

Čl. III.

Režim a provoz zahrádkové osady

 

Osada je souborem společných prostor, zařízení a zahrádek užívaných členy osady a slouží především k zabezpečení jejich společných a oprávněných individuálních zájmů při zahrádkářské činnosti, relaxaci a aktivním odpočinku. K tomu slouží tato režimní opatření, zejména

a)    při hranicích sousedních zahrádek se doporučuje vysazovat nižší tvary ovocných a okrasných dřevin, přípustná vzdálenost od společné hranice sousední zahrádky je minimálně 1,5 m a pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m, je přípustná vzdálenost od společné hranice sousední zahrádky 3 m. Jsou-li již dřeviny vysazeny blíže než 1,5 m od plotu nebo hranice sousední zahrádky a neustále přerůstají jejich větve nebo odnože na sousední zahrádku může vlastník této zahrádky ve vhodné vegetační době provést jejich odstranění šetrným způsobem, jestliže tak neučinil na jeho žádost jejich vlastník,

b)    užívat zahrádky, společné prostory a zařízení v souladu se zásadami režimu a provozu upravenými tímto osadním řádem k účelu, k němuž jsou určeny a způsobem, který nebude na újmu ostatním členům osady. Vztahuje se i na ploty mezi zahrádkami, kdy výše plotu je určena dohodou sousedů a nedojde – li k dohodě, je max. výše plotu 1,2 m za použití materiálů, které nebudou trvale zastiňovat sousední pozemek (pletivo, drátěné sítě, dřevo aj. obdobné materiály). Pro předcházení sporů je při výstavbě plotů mimo výše uvedené parametry vyžadován písemný souhlas souseda, na základě, kterého bude požádáno o vydání písemného souhlasu výboru ZO ČZS. V případě výstavby plotu bez souhlasu výboru může být uživatel vyzván k odstranění na vlastní náklady. Opakované porušení může být řešeno dle stanov ČZS včetně návrhu na vyloučení člena. Plot musí být instalován uvnitř hranice pozemku, aby nezasahoval na společné nebo cizí pozemky. Zakázán je ostnatý drát, plechy, betonové panely, vysoké neprůhledné stěny. Ploty nesmí ohrožovat bezpečnost osob (např. ostré hroty, poškozené části).

c)     chov včel, drobného hospodářského zvířectva a domácích zvířat není dovolen,

d)    není povoleno ponechat bez doprovodu majitele volně pobíhat psy a jiná zvířata v osadě,

e)    umísťování staveb lze po předchozím písemném souhlasu výboru ZO ČZS, v osadě lze budovat stavby a provozní zařízení v souladu s platnou právní úpravu, zejména se zákonem č. 283/2021 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve zněmí pozdějších předpisů, s přihlédnutím k druhu vlastnictví pozemků v osadě,

f)      stavby trvalého charakteru, zejména k trvalému užívání za účelem rekreace a bydlení   nejsou v osadě povoleny,

g)    užívání motorových vozidel v prostorách osady je povoleno pouze v případě nezbytné potřeby k převozu a odvozu osob a materiálů apod.,

h)    parkování vozidel, jejich údržba a mytí v prostorách osady není povoleno,

i)      v případě využití společných prostor např. k dočasnému záboru je nutný souhlas výboru ZO (např. přistavění velkoobjemového kontejneru pro stavební účely apod.)

j)      užívání hlučných zařízení, např. sekaček, motorových pil a jiných zdrojů hluku včetně reprodukované hudby se řídí obecně závaznou vyhláškou obce, pokud vyhláška neexistuje tak v souladu se zásadami dobrých sousedských vztahů.

 

Čl. IV.

Práva a povinnosti členů zahrádkové osady

 

Členové osady jsou oprávněni

a)      užívat společné prostory a zařízení k jim určeným účelům hospodárně a způsobem, kterým nezpůsobí škodu nebo jinou újmu ostatním členům osady,

b)      účastnit se rozhodování o záležitostech osady, vznášet dotazy, návrhy a doporučení osadnímu výboru a orgánům základní organizace, a vyžadovat řešení problémů,

c)       být informováni o užití finančních a hmotných prostředků určených k pořizování, správě a údržbě společných prostor a zařízení,

d)      volit a být volen do osadního výboru,

e)      užívat společných zařízení rodinnými příslušníky a jinými blízkými osobami za předpokladu, že za jejich činnost, chování a případně způsobenou škodu a újmu v osadě jsou plně odpovědni.

 

Členové osady jsou povinni

a)      užívat zahrádky, společné prostory a zařízení v souladu se zásadami režimu a provozu upravenými tímto osadním řádem k účelu, k němuž jsou určeny a způsobem, který nebude na újmu ostatním členům osady,

b)      podílet se na řešení problémů osady,

c)       užívat společná zařízení hospodárně a tak, aby nevznikla škoda osadě, základní organizaci a ostatním členům osady,

d)      na svůj náklad odstranit závady a poškození, které sám způsobil nebo je způsobili jeho rodinní příslušníci nebo osoby pobývající v osadě s jejich souhlasem, způsobené škody nahlásit výboru ZO ČZS,

e)      dodržovat v osadě zásady dobrého soužití a sousedské vztahy, vnitrosvazové a obecně závazné právní předpisy,

f)        udržovat zahrádky v dobrém stavu, používat v potřebném rozsahu prostředky k zamezení šíření chorob rostlin, plísní, škůdců a přispívat k jejich likvidaci, dále plevelů do sousedních zahrádek

g)      nenarušovat vzhled okolí osady komposty a skládkami, udržovat pořádek, dodržovat zásady hygieny, komposty zřizovat tak, aby nebyly na újmu jiným členům osady,

h)      nepoužívat v prostorách osady střelné zbraně,

i)        podílet se na udržování společných zařízení osady a společných prostor a nést náklady na jejich údržbu finančním plněním ve výši stanovené členskou schůzí základní organizace a podle potřeby osobním plněním formou dobrovolné pracovní činnosti při údržbě společného majetku,

j)        hradit spotřebované energie, dodávku pitné vody, daně a poplatky,

k)       v případě pobytu rodinných příslušníků a osob pobývajících v osadě s jejich souhlasem zajistit, aby dodržovaly režim a provoz v osadě stanovený tímto osadním řádem.

 

Dopustí-li se člen osady porušení osadního řádu, bude dle závažnosti vyzván osadním výborem k nápravě. Při marné výzvě se má za to, že toto smírčí řízení bylo neúspěšné a základní organizace má právo se domáhat nápravy u místního orgánu státní správy, event. soudní cestou. U členů svazu může být hrubé nebo opakované porušení osadního řádu považováno za důvod vyloučení ze svazu. V případě způsobení škody na společných zařízeních za důvod k vypovězení smlouvy o užívání a úhradě užívání společných zařízení základní organizace, event. k vypovězení nájemní či pachtovní nebo podnájemní či podpachtovní smlouvy.

 

Čl. V.

Zánik uživatelských práv v zahrádkové osadě

 

Uživatelská práva člena svazu končí

a)      zánikem členství ve svazu, pokud člen osady nevlastní pozemek v osadě, příp. pokud zanikla jeho nájemní či pachtovní nebo podnájemní či podpachtovní smlouva k pozemku; pokud vlastní pozemek v osadě nebo nájemní či pachtovní nebo podnájemní či podpachtovní smlouva nezanikla, užívání společných zařízení je možné jen uzavřením smlouvy o užívání a úhradě užívání společných zařízení základní organizace se základní organizací,

b)      zánikem nájemní nebo pachtovní smlouvy uzavřené s vlastníkem zahrádky,

c)       zcizením (prodejem, darováním, směnou, jiným převodem) vlastnických práv k movitému i nemovitého majetku člena osady.

 

V souvislosti se skončením nájmu, pachtu nebo podnájmu či podpachtu zahrádky dosavadní člen osady uvede věc do původního stavu v souladu s ust. § 2220 občanského zákoníku a pozemek uvedený do původního stavu odevzdá výboru základní organizace, nebo se dohodne o odprodeji vybudovaných zařízení s novým uživatelem, kterého určí výbor základní organizace a dohodu o majetkoprávním vypořádání předá výboru základní organizace.

 

Zánik užívacích práv pro členy osady, kteří nejsou členy svazu (vlastník nemovitostí v osadě nebo jeho nájemce či pachtýř), vzniká zcizením vlastnických práv, což má za následek i zánik smlouvy o užívání a úhradě užívání společných zařízení základní organizace, pokud se základní organizace se členem osady nedohodne jinak.

 

Před ukončením užívacích práv je dosavadní člen osady povinen uhradit všechny závazky, které pro něj z užívání společných zařízení vyplynuly.

 

Čl. VI.  

Závěrečná ustanovení

 

Tento Osadní řád se vztahuje

a)      v celém rozsahu na člena svazu, který je

1.   nájemcem, pachtýřem, podnájemcem a podpachtýřem,

2.   vlastníkem zahrádky,

3.   hostujícím členem základní organizace;

na jeho manžela nebo manželku, kteří jsou společnými členy,

b)      v přiměřeném rozsahu na

1.   vlastníka zahrádky nebo chaty se zahrádkou, který není členem základní organizace a písemně uzavřel se základní organizací smlouvu o užívání a úhradě užívání společných zařízení základní organizace a písemně vyjádřil souhlas s dodržováním tohoto osadního řádu,

2.   nájemce nebo pachtýře, který má chatu se zahrádkou, zahrádku nebo chatu pronajatou nebo propachtovanou od základní organizace, vlastníka zahrádky, který je členem základní organizace nebo vlastníka zahrádky, který není členem základní organizace, a který písemně uzavřel se základní organizací smlouvu o užívání a úhradě užívání společných zařízení základní organizace a písemně vyjádřil souhlas s dodržováním tohoto osadního řádu,

3.   rodinné příslušníky osob uvedených v písmenu a) a b)

4.   další osoby, které jsou na návštěvě u osob uvedených v písmenu a) a b).

 

V případě, že se na zahrádce v nájmu nebo pachtu, či podnájmu nebo podpachtu základní organizace nachází stavba (např. zahrádkářská chata, skleník, bazén apod.) vybudované v souladu se stavebním zákonem a člen osady ji v případě ukončení nájemního nebo pachtovního stavu hodlá prodat, bere na vědomí, že převodem stavby nevzniká novému nabyvateli právo na uzavření nájemní či pachtovní nebo podnájemní či podpachtovní smlouvy k pozemku, na němž se stavba nachází. Za účelem předejití případných sporů je člen osady povinen informovat o záměru prodeje stavby osadní výbor.

 

Pokud vlastník zahrádky, kterým je člen osady tohoto osadního řádu zahrádku pronajme nebo propachtuje, informuje písemně o nájmu nebo pachtu zahrádky osadní výbor. Vlastník zahrádky v písemné informaci osadnímu výboru sdělí, kdo bude hradit účelový příspěvek v kalendářním roce. Při převodu vlastnických práv je vlastník povinen informovat nového vlastníka (nájemce, pachtýře) o možnosti užívat společná zařízení pouze se souhlasem základní organizace na základě smlouvy o užívání a úhradě užívání společných zařízení základní organizace.

 

Osadní řád nabývá platnosti a účinnosti dnem schválení členskou schůzí základní organizace a jeho publikací provedenou způsobem, aby se s jeho zněním mohli seznámit všichni členové osady.

 

Změny a doplňky k osadnímu řádu jsou platné a účinné po schválení členskou schůzí základní organizace a publikaci podle odst. 2.

 

U základní organizace s více osadami schvaluje členská schůze osadní řád základní organizace a každá osada si následně zpracuje dílčí osadní řád na své podmínky, který po schválení na zasedání členů osady bude přílohou osadního řádu základní organizace.

 

 

 

Osadní řád byl schválen na zasedání členské schůze základní organizace dne 26. 4. 2025

 

Osadní řád byl schválen na zasedání členů osady dne: 26. 4. 2025

 

 

 

 

Jana Trávníková - předseda  ZO Smiřice                            Jana Škárková – člen výboru