Varování všem členům spolku

Včera odpoledne parta cikánů rozpárala pletivo v brance p. Starosty, procházela po celé zahradě a obhlížela vybavení zahrady, co by se dalo ukrást. Věnujte proto pozornost jakémukoli pohybu na  zahradách i sousedů.

Dana Pištorová

Dobrý den, 

jako místopředseda musím reagovat, je pravou že naše kolegyně Stáňa vyslovila přání dále nepokračovat ve výboru, kterému beztak končí mandát a to nejpozději na dubnové schůzi 2019 ( a někteří z nás včetně mne dále nekandidují - nepokračují), která bude současně volební a kde je potřeba zajistit výbor nový. Naše kolegyně byla však požádána, aby setrvala a dokončila svůj mandát a to do dubna ( čistě z pragmatických důvodů, tedy protože je také současně pokladní - tajemnicí spolku) a aby pomohla výboru připravit platby na rok 2019, pokud vím ( a vím ) protože jsem tam fyzicky byl přítomen 15 cm. od Stáni, Stáňa se nechala přemluvit a s dokončením mandátu, byť s tím, že si od ní převezmeme maximum administrativní agendy souhlasila. O to větší překvapení bylo, že následně ( po konání schůze a slibu dokončit mandát )  poslala " doporučeně oznámení že chce ukončit činnost k 31.12.2018. Zde bych rád napsal, že výbor je volen na celé funkční období, a i když stanovy ČZS umožňují podat rezignaci člena výboru, v tomto případě je Stanislava Koderová současně nejen " řadovou členkou výboru - nikde více méně neuvedenou" ALE ( což je klíčové ) je uvedena ve spolkovém rejstříku vedeného městským soudem v Praze - tedy je zde fyzicky zapsaná, jako Statutární orgán - tajemnice spolku ZO ČZS Nová Osada. To znamená, že o její výmaz se musí nejprve požádat ČZS ČR a to podle postupů ČZS ČR ( to prostě nejde z rejstříku u soudu jen tak vymazat statutára na zavolání- protože statutární orgán MUSÍ být minimálně 3 členný ). Tato změna proběhne teprve - VOLBOU nového výboru v 4/2019 a jeho jmenováním do funkce tajemníka, do této doby bohužel, je Stáňa pořád oficiálně ( zapsanou ) tajemnicí ČZS- NO Děčín, i když může být považována v procesu "probíhající demise". Zjednodušeně, náš statutární orgán zapsaný u soudu v Praze ve spolkovém rejstříku má 3 členy ( předsedu, tajemníka a předsedu kontrolního orgánu ) a do té doby, než dojde k nové volbě, která se poté oznámí na ČZS ČR, na formuláři k tomu určeném, nemůže dojít ke změně zápisu statutárních orgánů.  Tímto tedy také uvádím, že je tato volební schůze plánovaná na duben 2019, mimořádně důležitá, protože se musí navolit nový výbor a dojde k přepisu statutárních orgánů na Nové Osadě. Pokud by se výbor nezvolil, nastanou pro svaz nevratné kroky, které zatím nechci takto předjímat, já v novou volbu výboru pevně věřím, svaz dělá práci pro všechny, zajišťuje chod osady, vodu, přístupy, atd.. je mimořádně potřebný. Ale změny mají svá pravidla, tak jako mělo své pravidlo to že se Stanislava nechala zapsat jako tajemnice, má svá pravidla i její převolení.

Prosím, plně chápeme rozhodnutí naší pokladní, rozumíme i osobním důvodům a samozřejmě respektujeme její rozhodnutí, ale věci mají svá pravidla a musí nastat v posloupnostech a krocích které jsou prostě dány, nepomohou zde plané diskuse, nepomohou vykřičníky. 

Děkuji, 

M.Mach

Nový občanský zákoník a řešení sousedských sporů. Co (ne)můžete?

NOZ
zavádí rozlišování mezi imisemi přímými a nepřímými, přičemž u imisí
přímých vyslovuje jejich zákaz bez ohledu na míru vlivů a na stupeň
obtěžování souseda.

Imisemi přímými
se rozumí imise, které jsou přímo přiváděné na pozemek jiného
vlastníka. Tedy například pokud váš soused vede trativod s odvodem
dešťové vody na hranici vašich pozemků tak, že všechna voda odtéká na
váš pozemek.

Taková
imise je zakázaná přímo ze zákona. Pokud ale soused na své zahradě
griluje a kouř z jeho grilu se kvůli větru ocitne na vašem pozemku,
jedná se o imisi nepřímou, u které je potřeba prokázat, že „v míře
nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku“
(ust. § 1013 NOZ).

Imise nepřímé
nejsou tedy zakázané přímo ze zákona, jelikož se předpokládá, že
v určité míře by měly být tolerovány. Nepřímé imise lze charakterizovat
jako činnost či nečinnost způsobující například vnikání kouře, prachu či
hluku na cizí pozemek, která však nebyla původcem přímo zamýšlena, ale
je jen vedlejším účinkem jeho jednání.

Každý
vlastník pozemku, který je imisí přímou či nepřímou zasažen, se může
u soudu domáhat toho, aby soud jeho sousedovi uložil, aby se takového
jednání zdržel. Jednou z nejběžnějších sousedských rozepří je spor
o plody spadlé na sousedící pozemek a o větve a kořeny, jež přesahují
sousedící pozemek.

Ust.
§ 1016 NOZ uvádí, že plody spadlé ze stromů a keřů na sousední pozemek
náleží vlastníkovi sousedního pozemku. Ohledně větví přesahujících na
sousedící pozemek je potřeba nedříve požádat vlastníka konkrétního
stromu, aby odstranil tyto větve, popřípadě kořeny, a pokud tak vlastník
neučiní v přiměřené době, je soused oprávněn sám šetrným způsobem tyto
větve odstranit, pokud mu působí škodu nebo jiné obtíže převyšující
zájem na nedotčeném zachov&aac
ute;ní stromu.

Autorem textu je JUDr. Jan Langmeier, advokát

Langmeier & Co., advokátní kancelář s.r.o.

Povolení ke
kácení dřevin je vy­žadováno pro všechny stromy o ob­vodech kmenů nad 80 cm
měřených ve výšce 130 cm nad zemí (je-li koruna nasazena níže, měří se pod
jejím rozvětvením) a dále pro keře a souvisle zapojené porosty (drob­né stromky
o obvodech kmínků do 80 cm) o celkové kácené ploše větší než 40 m².

Pravidlo,
že povolení není potře­ba pro jakékoli dřeviny na zahra­dě u rodinného nebo
bytového domu, která je souvisle stavebně oplocená a je v zastavěném území, již
neplatí!

Výjimky:

1) Ovocné dřeviny
za předpokladu, že rostou na pozemcích v zastavě­ném území (dle územního plánu)
a tyto pozemky jsou evidovány v katastru nemovitostí jako druh pozemku a)
zahrada, b) zastavěná plocha a nádvoří anebo c) ostatní plocha se způsobem
využití pozem­ku „zeleň“. U takových ovocných dřevin, které splňují obě uvedené
podmínky, žádné povolení vyža­dováno není bez ohledu na velikost obvodů jejich
kmenů.

2) Dřeviny
tvořící stromořadí vy­žadují povolení vždy bez ohledu na velikost obvodů kmenů.
Stro­mořadím se rozumí souvislá řada nejméně 10 stromů s pravidelný­mi
rozestupy; chybí-li v některém úseku souvislé řady 10 ks stromů některý strom,
je i tento úsek po­važován za stromořadí. Za součást stromořadí se nepovažují
stromy rostoucí v ovocných sadech, škol­kách a plantážích dřevin.

3) Povolení
také nepodléhají dřevi­ny pěstované na pozemcích vede­ných v katastru
nemovitostí ve způ­sobu využití jako plantáž dřevin.

(mm)