K dotazu k případnému členství v ČZS.

V každém případě záleží jen na Vás, zda požádáte
základní organizaci ČZS o přijetí za členku svazu. Vznikem členství budete mít práva, ale i povinnosti člena svazu
uvedené ve stanovách ČZS a budete se tak moci plně podílet na správě zahrádkové
osady.

Vážení vlastníci!

Výbor organizace upozorňuje na závažná pochybení při prodeji a převodu parcel na nové
vlastníky. Jde o to, že při prodeji parcely není převedena na nového vlastníka
1/89 (1/178) podílu společné parcely č. 384/2. Lze se proto oprávněně domnívat,
že mnozí vlastníci parcel ani netuší, že jim patří též příslušný díl ze
společné parcely, neinformuji realitní kancelář o tomto stavu a výsledek je
závažným pochybením převodu. Vlastník prakticky nemá ani přístup ke své
parcele po Osadě, protože žádný společný díl nevlastní a tak se pohybuje po
Osadě nelegálně. Dále nám to způsobuje organizační potíže a zejména nelze od
těch, kteří uvedený díl nevlastní, ani požadovat stanovené poplatky v tuto
chvíli ve výši 300 Kč a též to činí potíže při případných investicích na společnou parcelu. Žádáme proto vlastníky, kteří prodávají hlavní parcelu,
aby neopomíjeli na díl ze společné parcely č. 384/2. V posledním období
došlo k pochybení v případech prodeje parcel u těchto vlastníků:
Sloupa Miroslava,  po zemřelém Milanu Blatném, naposled u
Kmínka Vladimíra. Výbor žádá všechny vlastníky, kteří budou prodávat hlavní
parcelu, aby nezapomínali, že také vlastní příslušný díl společné parcely č.
384/2.

Povolení ke
kácení dřevin je vy­žadováno pro všechny stromy o ob­vodech kmenů nad 80 cm
měřených ve výšce 130 cm nad zemí (je-li koruna nasazena níže, měří se pod
jejím rozvětvením) a dále pro keře a souvisle zapojené porosty (drob­né stromky
o obvodech kmínků do 80 cm) o celkové kácené ploše větší než 40 m².

Pravidlo,
že povolení není potře­ba pro jakékoli dřeviny na zahra­dě u rodinného nebo
bytového domu, která je souvisle stavebně oplocená a je v zastavěném území, již
neplatí!

Výjimky:

1) Ovocné dřeviny
za předpokladu, že rostou na pozemcích v zastavě­ném území (dle územního plánu)
a tyto pozemky jsou evidovány v katastru nemovitostí jako druh pozemku a)
zahrada, b) zastavěná plocha a nádvoří anebo c) ostatní plocha se způsobem
využití pozem­ku „zeleň“. U takových ovocných dřevin, které splňují obě uvedené
podmínky, žádné povolení vyža­dováno není bez ohledu na velikost obvodů jejich
kmenů.

2) Dřeviny
tvořící stromořadí vy­žadují povolení vždy bez ohledu na velikost obvodů kmenů.
Stro­mořadím se rozumí souvislá řada nejméně 10 stromů s pravidelný­mi
rozestupy; chybí-li v některém úseku souvislé řady 10 ks stromů některý strom,
je i tento úsek po­važován za stromořadí. Za součást stromořadí se nepovažují
stromy rostoucí v ovocných sadech, škol­kách a plantážích dřevin.

3) Povolení
také nepodléhají dřevi­ny pěstované na pozemcích vede­ných v katastru
nemovitostí ve způ­sobu využití jako plantáž dřevin.

(mm)

Nový občanský zákoník a řešení sousedských sporů. Co (ne)můžete?

NOZ
zavádí rozlišování mezi imisemi přímými a nepřímými, přičemž u imisí
přímých vyslovuje jejich zákaz bez ohledu na míru vlivů a na stupeň
obtěžování souseda.

Imisemi přímými
se rozumí imise, které jsou přímo přiváděné na pozemek jiného
vlastníka. Tedy například pokud váš soused vede trativod s odvodem
dešťové vody na hranici vašich pozemků tak, že všechna voda odtéká na
váš pozemek.

Taková
imise je zakázaná přímo ze zákona. Pokud ale soused na své zahradě
griluje a kouř z jeho grilu se kvůli větru ocitne na vašem pozemku,
jedná se o imisi nepřímou, u které je potřeba prokázat, že „v míře
nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku“
(ust. § 1013 NOZ).

Imise nepřímé
nejsou tedy zakázané přímo ze zákona, jelikož se předpokládá, že
v určité míře by měly být tolerovány. Nepřímé imise lze charakterizovat
jako činnost či nečinnost způsobující například vnikání kouře, prachu či
hluku na cizí pozemek, která však nebyla původcem přímo zamýšlena, ale
je jen vedlejším účinkem jeho jednání.

Každý
vlastník pozemku, který je imisí přímou či nepřímou zasažen, se může
u soudu domáhat toho, aby soud jeho sousedovi uložil, aby se takového
jednání zdržel. Jednou z nejběžnějších sousedských rozepří je spor
o plody spadlé na sousedící pozemek a o větve a kořeny, jež přesahují
sousedící pozemek.

Ust.
§ 1016 NOZ uvádí, že plody spadlé ze stromů a keřů na sousední pozemek
náleží vlastníkovi sousedního pozemku. Ohledně větví přesahujících na
sousedící pozemek je potřeba nedříve požádat vlastníka konkrétního
stromu, aby odstranil tyto větve, popřípadě kořeny, a pokud tak vlastník
neučiní v přiměřené době, je soused oprávněn sám šetrným způsobem tyto
větve odstranit, pokud mu působí škodu nebo jiné obtíže převyšující
zájem na nedotčeném zachov&aac
ute;ní stromu.

Autorem textu je JUDr. Jan Langmeier, advokát

Langmeier & Co., advokátní kancelář s.r.o.