Rady do zahrady
Ve Slavkovském zpravodaji, který vychází jako měsíčník, publikuje přítel Vladimír Luža zahrádkáři vyhledávanou rubriku „ Rady do zahrady“. Tato činnost započala v lednu 2001 a dosud bylo uvedeno 180 článků ve kterých radí zahrádkářům i drobným pěstitelům jaké plodiny je vhodné pěstovat, jak zasahovat proti škůdcům a chorobám a jaké novinky jsou uváděny do prodeje.
|
Pranostika: Prší-li o velikonočním Hodu, bude v létě nouze o vodu.
Srážkové vody, to bude téma, o které se budeme v dnešní době neustále zajímat. Vždy s příchodem horkých letních dnů vyvstává na zahradě problém s nedostatkem zálivkové vody. Jak s vodou hospodařit nám přijela poradit na výroční členskou schůzi ZO – ČZS paní Prof. Dr. Ing. Milada Šťastná z Mendeleovy univerzity v Brně prostřednictvím přednášky na téma Závlahová voda na zahrádkách a v sadech. Její rady a doporučení nám jistě pomohou při pěstování na našich zahrádkách.
Na úvod je nutno konstatovat, že pokud je v půdě nedostatečná zásoba půdní vody, rostlina omezuje své životní procesy. Současné odrůdy zeleniny a mělce kořenící ovocné dřeviny se neobejdou bez závlahy. Například zelenina potřebuje závlahu 6 mm vodního sloupce, tj. 6 l vody na 1m2. Ovocné stromy potřebují do doby kvetení 40 až 50% zásoby půdní vody, do růstu a vývinu plodů 60 až 70% a při dozrávání 50 až 60%. Vodu dodáváme ke kořenům do hloubky 40 – 60 cm. Po ukončení vegetace pomáhá stromům dostatečná závlaha dodaná před zamrznutím dobře přezimovat a k aktivnímu začátku jara. Úroveň výnosů se připravuje již v předcházejícím roce, kdy se dostatkem závlahy určuje počet květních pupenů.
Na zahrádkách je nutno vodu jímat do nádrží, jímek, jezírek apod. Zavrhneme zálivku plošným rosením, kdy je velká spotřeba vody a po navlhčení listů se mohou šířit choroby a plísně. Také tímto způsobem rosíme půdu pro růst plevelů. Vhodnější je dostatečná zálivka ke kořenům nebo přívodem vody do vsakovacích brázd a podpovrchovým žlábkovým podmokem.
Pokud máme zahrádku ve svahu, je vhodné pro záhonky vytvořit terasy. Při závlaze voda prosakuje do hloubky a nestéká po svahu. Po dešti je nutno narušit vrchní škraloup, tím se přeruší kapiláry, kterými se odpařuje voda.
Finančně náročnější, ale účinnější je kapková závlaha, jak povrchová nebo podpovrchová. Seřídíme ji tak, aby voda kapala pouze ke kořenům. Tím má rostlina stálý dostatek závlahy a v suché okolní půdě se omezí růst plevelů. Kapkovou závlahou lze zvýšit výnosy o 25 až 60%.
Ve Slavkově je srážkový průměr více jak 500 mm/m2, tj. 500 litrů na m2 za rok. Od roku 2016, kdy bylo 586 mm na m2, se srážky neustále zmenšují. V roce 2017 to bylo 489 mm na m2 a v roce 2018 jen 375 mm na m2. Klimatické podmínky se neustále zhoršují a bude jen na nás, jak si zajistíme dostatek závlahové vody pro pěstování rostlin.
Bohatou úrodu a radost ze zahrady přeje Vladimír Luža.
Vladimír Luža
zpět