Rady do zahrady
Ve Slavkovském zpravodaji, který vychází jako měsíčník, publikuje přítel Vladimír Luža zahrádkáři vyhledávanou rubriku „ Rady do zahrady“. Tato činnost započala v lednu 2001 a dosud bylo uvedeno 180 článků ve kterých radí zahrádkářům i drobným pěstitelům jaké plodiny je vhodné pěstovat, jak zasahovat proti škůdcům a chorobám a jaké novinky jsou uváděny do prodeje.
|
| slimáček síťkovaný |
JARO – nejkrásnější období v roce končí a předává moc LÉTU. Nastává čas vysokých teplot a nedostatku vláhy. Na zahradě se těmto podmínkách musíme přizpůsobit. Závlahu, kterou rostliny nutně potřebují, jim dodáváme až v pozdním odpoledni nebo až večer. Vodu dodáváme rostlinám přímo ke kořenům ve větších dávkách. Takto ji rostliny dokonale využijí. Zalévání kropicí konvínebo postřikem hadicí je málo účinné, protože se na horkém povrchu rychle odpaří a podporuje se tím jen růst plevelů.
PLŽI – nejvýznamnější živočišní škůdci na zahrádkách.
Dovedou nám zlikvidovat vždy tu nejatraktivnější úrodu, dozrávající jahody, brukvovitou zeleninu, saláty a také některé druhy okrasných rostlin. Poškození žírem bývá vstupní branou pro následné infikování rostlin různými hnilobami a plísněmi.
Naši původní slimáček síťkovaný (deroceras reticulatum) a slimáček polní (deroceras agreste) patří mezi drobnější plže velké 40-60 mm a nezpůsobují tak velké škody. Také jim musíme věnovat velkou pozornost. V posledních 15 – 20 letech způsobuje velké škody na rostlinách invazní plzák španělský (arion lusicanicus). Dorůstá do délky 8 – 10 cm. Žije skrytě většinou na zahrádkách. Rychle se množí. U nás má jednu generaci do roka. Ke spáření dochází na přelomu června a července. Vajíčka kladou oba jedinci od konce srpna až do výrazného poklesu teplot. Jedinec klade 200 – 250 vajíček do půdních prasklin, pod hroudy, kameny…. Malí plzáčci se líhnou až v dubnu. Za příznivých podmínek při teplotách okolo 5°C se mohou líhnout celou zimu. Na mladých rostlinkách si pochutnávají a mezi druhy si prakticky nevybírají.
OCHRANA
Základní ochranou je odstranit vhodné podmínky pro přezimování a rozmnožování jako jsou různé desky, dřeva, plechy, sudy na dešťovou vodu, pod kterými se ukrývají. Vyhovuje jim vlhčí stanoviště s živými rostlinami a s možností skrýt se v kypré nebo hrudovité půdě. Komposty, kde se mohou ukrývat a množit přehazujeme častěji a dbáme na to, aby zde byla vysoká teplota, která ničí vajíčka.
Okolo zahrady nebo záhonků vyhloubíme asi 20 cm hluboký příkop, na dno nasypeme vápenný prach, který spolehlivé zamezí pronikání plžů na zahradu. Okolo nejvíce ohrožených druhů rostlin můžeme použít drcené skořápky vajíček, jehličí nebo křemičitý písek v okruhu 50 – 100 cm. Vhodné je ruční sbírání za pomocí návnad. Vhodná je deska z polystyrenu 1 m2 velká, která se zatíží a ráno se sesbírají ukrytí plzáci. Jako návnada se osvědčily kousky melounů, brambor, ovoce a slimáky vyhledávané pivo. Sesbíraného plzáka španělského rozhodně neodnášejte živého zpět do přírody. Humální způsob usmrcení je přelití vroucí vodou. Kachny, slepice a krůty sice také pomohou, ale nadělají v zahradě více škody než užitku.
Z chemické ochrany je nejbezpečnější používat FERRAMOL což jsou sloučeniny železa a fosforu. Jsou tedy nejedovaté pro jiné rostliny a živočichy. Při podzimním rytí záhonů je vhodné zarýt DUSÍKATÉ VÁPNO, které dobře hubí všechna přezimující stadia (vajíčka a vylíhlé slimáčky). Také ničí semena plevelů a jiné škůdce.
Bohatou úrodu a radost ze zahrady přeje Vladimír Luža.
Vladimír Luža
zpět