Aktuality
Koncem 19. století vznikají v Čechách a na Moravě různé ovocnické, zahrádkářské a okrašlovací spolky. Jako nejstarší zahrádkářská organizace vznikl Ústřední svaz spolků pro zakládání zahrádkových kolonií v Republice Československé. Tento svaz byl založen ještě před skončením I. světové války, a to 28.2.1917 a měl sídlo v Praze.
První na Moravě byl v roce 1925 založen Svaz zahrádkářů a přátel přírody v Brně. Jeho činnost a statut byly potvrzeny Zemským úřadem dne 23.1.1933. Na Moravě začala éra zakládání okrašlovacích spolků a jedním z nich byl i Spolek okrašlovací, zahrádkářů a přátel přírody ve Slavkově u Brna.
Dne 12. listopadu 1933 svolal pan Emil Strach (fotografie vlevo nahoře) několik přátel přírody k jednání o založení Spolku okrašlovacího. Po výměně názorů bylo usneseno svolati všechny známé přátele přírody k informační schůzi na 18. listopadu 1933 do restaurace u Glosnerů ve třídě Legionářů (nyní Bučovická). K této schůzi se sešlo 18 pánů. Bylo ujednáno, aby název spolku byl SPOLEK OKRAŠLOVACÍ, ZAHRÁDKÁŘŮ A PŘÁTEL PŘÍRODY ve Slavkově u Brna.
Ustavující výbor projednal a sepsal stanovy spolku a předložil je 5. prosince 1933 Zemskému úřadu v Brně ke schválení. Schváleny byly 28. prosince 1933, čímž bylo právní trvání spolku povoleno.
V ustavující valné hromadě byl zvolen předsedou spolku Emil Strach a sedm členů výboru: Hugo Brázdil, Bohumil Možný, Čeněk Trýska, Jaroslav Paseka, František Strašil, Antonín Májek a František Bílek. Čtyři náhradníci Bedřich Hrazdílek, Jan Konopka, František Ševčík, Alois Šustr. Dva revizoři účtu Josef Troner a Antonín Šichtař. Ve výborové schůzi byli zvoleni jako odborní poradci: pro obor ovocnický Jaromír Pluskal, Oldřich Kubač, Stanislav Kocman a Oldřich Zeman; pro obor ornitologický MVDr. Otmar Lustig; pro obor propagační JUDr. Andělín Vahala a Bedřich Nováček a hospodáři Šimon Vozdecký, Antonín Chládek, Ladislav Hofírek a Karel Zobač.
Spolek začal okamžitě s nadšením pracovat, což dokazují zápisy z městské kroniky. Jeho činnost se zaměřovala na ochranu stávající přírody, ochranu ptactva, rozvoj sadařství, vysazování stromů, alejí, pořizování lavic do sadů. Pořádal výstavy ovoce a společenské večírky.
O členství v Okrašlovacím spolku byl velký zájem a velmi brzy měl až 180 aktivních členů. V záznamech z let 1934 až 1939 je uvedeno, že na jaře vysázel „Švehlův sad“ na vyhlídkovém vrchu u památkové kaple sv. Urbana. Za přispění města vysázel přes 4000 okrasných a ovocných stromů ve Vinohradech, v trati „U studánky“ a v „Pískách“. Taktéž bylo vysázeno několik stromů za klášterem a na Frédách. V roce 1936 bylo dosazeno 100 kusů lip u Holubické silnice a osázena celá stráň na Wegspieglách akáty. V roce 1939 bylo požádáno o pojmenování založeného sadu asi 100 třešní u Velešovické studánky na sad Dr. Karla Čapka. Členové spolku se starali o již vysázené stromky, aby nebyly poškozovány, zřizovali napajedla pro ptactvo a značným nákladem pořídili do sadů a alejí nové lavice pro pohodlí obyvatelstva.
Od počátku působnosti spolku vysadili celkem 7634 stromů a jeho činnost byla zaměřena též na ničení škůdců ovocných stromů. Ve sčítací akci, kterou spolek ve Slavkově u Brna provedl, bylo napočítáno 46 828 stromů a keřů. Tato okolnost sama mluví o významu a důležitosti Okrašlovacího spolku.
Činnost spolku byla značně omezena II. světovou válkou v letech 1939 – 1945. Velkou ztrátou pro spolek bylo odvlečení pánů Emila Stracha a MVDr. Otmara Lustiga do koncentračního tábora, ze kterého se Emil Strach již nevrátil.
O tom, že spolek nezanikl, svědčí zápis ze dne 21.1.1946 o vykonání výroční členské schůze. Ve volbách byli zvoleni: předsedou Jan Uhlíř.
Členové výboru Bohumil Možný, Dr. Hugo Brázdil, Rudolf Velčovský, Jan Hrubý, Jaroslav Paseka, Antonín Janoušek. Náhradníci František Bílek, František Habala, Jaroslav Fanta, Ferdinand Havlík.
Po nástupu vlády KSČ v roce 1948 docházelo k ukončení různých spolků a organizací. Toto potkalo také Spolek okrašlovací, zahrádkářů a přátel přírody, kdy členové přešli do spolku Ovocnická jednota ve Slavkově u Brna. Předsedou byl zvolen Rudolf Velčovský, místopředsedou Jan Hrubý, jednatelem Vilém Koňorza. Činnost ovšem pokračovala jen do roku 1951, kdy na valné schůzi konané 21. ledna 1950 byla podána žádost o likvidaci odbočky. Členská základna přešla do Jednotného svazu českých zemědělců (JSČZ) - jeho okresního ovocnářského odboru, který byl založen 25. ledna 1951. Při JSČZ ve Slavkově existoval též odbor žen, který byl založen na výpomoc při zemědělských pracích. Měl však krátké trvání, udržel se jen jeden rok. JSČZ byl celostátně zrušen v roce 1954.
Další kapitolou bylo Ovocnářské družstvo zapsaná společnost s ručením omezeným, které vzniklo ihned po válce v roce 1945. Připomínáme je proto, že jsou zde uvedena jména slavkovských občanů, se kterými jsme se setkávali již v Okrašlovacím i v Ovocnickém spolku.
Předsedou byl Rudolf Velčovský, předsedou dozorčí rady František Strašil. Aktivními členy byli Bohumír Možný, Dr. Hugo Brázdil, p. Ševčík a Hanák. Získána byla budova sýpky na Tyršově ulici – nyní je na jejím místě vystavěna nová budova polikliniky. Stará sýpka byla přebudována na varnu povidel a moštárnu. Vzhledem k tomu, že Ovocnářské družstvo z.s.r.o. nekonvenovalo tehdejším předpisům o socialistických organizacích, sloučilo se v roce 1953 s družstvem Včela.
Zaznamenáno z kroniky Slavkova a záznamů organizace zahrádkářů.
.jpg)
Fotografie: Výbor ovocnářského družstva při kontrole stromů v nově vysázených sadech pod oborou v letech 1947-49 pánové Koňorza, Možný, Velčovský, Ševčík a Habala.
7. 5. 2023 - zpět