STANOVY

ČÁST PRVNÍ
OBECNÁ ČÁST

    (1) Český zahrádkářský svaz je společenství, sdružující ve svých organizačních jednotkách fyzické a právnické osoby se společným zájmem o zahrádkářskou činnost podle zvláštního právního předpisu¹⁾, působící jako samosprávný spolek s názvem Český zahrádkářský svaz, z. s. 

    (2) Sídlem svazu je Praha 3, Rokycanova 318/15. 

    (3) Český zahrádkářský svaz jako zapsaný spolek má postavení hlavního spolku (dále jen „svaz“).

    (4) Svaz má právní postavení samostatné právnické osoby s vlastní právní osobností, která vyvíjí svoji činnost v souladu se stanovami, ostatními vnitrosvazovými normami a zvláštními právními předpisy. Svaz vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. Má vlastní majetek a samostatnou majetkovou odpovědnost.

    (5) Svaz vzniká dnem zápisu do veřejného rejstříku²⁾.

    (6) Svaz působí na území České republiky.

    (7) Organizační jednotka svazu má postavení pobočného spolku (dále jen „organizační jednotka“), kterou je

1. Územní sdružení Českého zahrádkářského svazu (dále jen „územní sdružení“) s názvem sídelního místa,
2. Základní organizace Českého zahrádkářského svazu (dále jen „základní organizace“), s eventuálním pojmenováním a názvem místa působení,
3. Specializovaná základní organizace Českého zahrádkářského svazu (dále jen „základní organizace“) s eventuálním pojmenováním a názvem místa působení;

    (8) Z právních jednání organizační jednotky, vzniklých přede dnem jejího zápisu do veřejného rejstříku, je svaz oprávněn a zavázán společně a nerozdílně s organizační jednotkou. Ode dne zápisu organizační jednotky do veřejného rejstříku ručí svaz za dluhy organizační jednotky pouze do výše hodnoty likvidačního zůstatku organizační jednotky po vypořádání všech závazků organizační jednotky. 

    (9) Organizační jednotka má postavení samostatné právnické osoby s vlastní právní osobností odvozenou od právní osobnosti svazu. Vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. Může nabývat práv a uzavírat závazky, pokud to není v rozporu s těmito stanovami a zvláštními právními předpisy. Má vlastní majetek a samostatnou majetkovou odpovědnost. 

    (10) Nabyde-li svaz status veřejné prospěšnosti, nabývají tento status i organizační jednotky.

    (1)   Hlavním předmětem činnosti svazu a jeho organizačních jednotek je

    (2)   K hlavnímu předmětu činnosti svazu uvedenému v odstavci 1 svaz, zejména

    (3)   Vedlejším předmětem hospodářské činnosti svazu a jeho organizačních jednotek je

 

    (1)  Orgány svazu a organizačních jednotek jsou 
    A.  Republikové orgány svazu

    B.  Územní orgány svazu a orgány organizačních jednotek
    a)  územní sdružení 

    b)  základní organizace

    (2)  Další svazové instituce

    (1)  Orgány svazu a organizačních jednotek uvedené v § 3 odst. 1 těchto stanov jsou voleny. Výjimkou je pouze členská schůze základní organizace.

    (2)  Členem voleného orgánu svazu a organizační jednotky může být pouze zletilý a plně svéprávný člen svazu a čestný člen svazu.

    (3)  Funkční období členů volených orgánů svazu a organizačních jednotek je 5 let; počátek a konec funkčního období je závazný pro všechny volené orgány svazu a organizačních jednotek. 

    (4)  Sněm

    (5)   Územní konference 

    (6)  Členská schůze

    (7)  V případě nezbytné potřeby mohou členové volených orgánů svazu a organizačních jednotek, jejichž počet neklesl pod polovinu, kooptovat  člena svazu do nejbližšího zasedání orgánu příslušného k volbě. Kooptaci schválí příslušný orgán na svém nejbližším zasedání. 

    (8)  Člen voleného orgánu je povinen vykonávat svoji funkci s nezbytnou loajalitou, potřebnými znalostmi, poctivostí a péčí řádného hospodáře.

    (9)  Volený funkcionář orgánu uvedeného v odstavci 1 může před uplynutím funkčního období ze své funkce odstoupit na základě písemného oznámení doručeného příslušnému orgánu; účinnost odstoupení z funkce nastává dnem následujícím po projednání písemného oznámení ve schůzi orgánu, nejpozději však uplynutím 60 dnů ode dne, kdy bylo příslušnému orgánu písemné oznámení doručeno, pokud nebude mezi funkcionářem voleného orgánu a orgánem písemně dohodnuto jinak. 

    (10) Funkce ve vzájemném kontrolním vztahu jsou u téže osoby neslučitelné. Neslučitelné jsou zároveň funkce v kontrolním orgánu s funkcí ve statutárním orgánu, v rozhodčím orgánu a ve funkci likvidátora na témže organizačním stupni. Z kontrolní a rozhodčí činnosti ve vztahu k orgánům svazu a organizačních jednotek na nižším stupni je vyloučen člen kontrolního a rozhodčího orgánu, který je členem kontrolované organizační jednotky svazu.

    (11) Členem kontrolní komise nemůže být osoba blízká³⁾ k členovi statutárního orgánu.

    (12) Orgány svazu a organizačních jednotek vykonávají svou působnost v rozsahu určeném stanovami. K tomu vydávají v rámci této působ­nosti v souladu se stanovami příslušné vnitrosvazové normy. 

    (13) Členové svazu se sdružují v základních organizacích nebo specializovaných základních organizacích, vytvářených v určitém územním obvodu nebo podle specializovaných zájmů.

    (14) Základní organizace jsou rozhodnutím nejvyššího orgánu svazu podle potřeby sdruženy v územ­ním sdružení v rámci teritoria kraje a hlavního města Prahy. 

    (15) Členové svazu projednávají všechny otázky činnosti a hospodaření ve své základní organizaci přímo, případně prostřednictvím shromáždění delegátů; ve vyšších orgánech svazu prostřednictvím zvolených delegátů podle odstavce 4 písm. b) a odstavce 5 písm. b).

    (16) Rozhodnutí kteréhokoliv orgánu svazu a organizační jednotky je platné a účinné jen v rámci jeho působnosti a v rozsahu, které není v rozporu se zvláštními právními předpisy, stanovami a vnitrosvazovými normami vyšších orgánů. 

    (17) Vyšší orgány jsou povinny pomáhat nižším orgánům při aplikaci stanov v praxi.

    (18) Jednání orgánů svazu a organizačních jednotek upravuje jednací a volební řád orgánů svazu (dále jen „jednací a volební řád“).

    (1)  Člen svazu je oprávněn zúčastnit se zasedání příslušného orgánu svazu. 

    (2)  Člen svazu může být zastoupen na zasedání orgánu svazu a při hlasování o usnesení jiným členem svazu v rozsahu zástupčího oprávnění uvedeném v  plné moci. Na zasedání členské schůze může být člen svazu rovněž zastoupen osobou blízkou v rozsahu zástupčího oprávnění uvedeném v plné moci; zvláštní formou zastupování na zasedání členské schůze je zastupování člena svazu jeho manželem. 

    (3)  Člen svazu v případě omluvené nepřítomnosti a neudělení plné moci jinému členovi svazu nebo osobě blízké může svůj hlas pro i proti při hlasování o usnesení oznámit nejpozději do doby hlasování písemně, e-mailem nebo jiným způsobem. Oznámení jeho hlasu se považuje za účast při hlasování.

    (4)  Každý člen svazu má jeden hlas. 

    (5)  Orgány svazu nebo organizační jednotky jsou schopny se usnášet za přítomnosti nebo jiné účasti většiny členů orgánu svazu nebo organizační jednotky; členská schůze základní organizace je schopna se usnášet za účasti nejméně jedné třetiny členů svazu, vedených v seznamu členů základní organizace, 
pokud ve stanovách není upraveno jinak.

    (6)  K přijetí usnesení orgánu svazu nebo organizační jednotky je třeba většiny hlasů přítomných členů svazu v době usnášení, pokud ve stanovách není dále upraveno, že k přijetí usnesení je zapotřebí dvou třetin hlasů jeho přítomných členů svazu nebo dvou třetin všech hlasů jeho členů svazu v době 
usnášení (kvalifikovaná většina). 
 

 

    (1)  Členem svazu se může stát fyzická nebo právnická osoba, která souhlasí se stanovami.

    (2)  Členství ve svazu (dále jen „členství“) vzniká

    (3)  Je-li přijetí za člena svazu výborem odmítnuto, má uchazeč o členství právo se odvolat k členské schůzi, jejíž rozhodnutí je konečné.

    (4)  Dokladem členství je jednotný členský průkaz, který členu svazu předá statutární orgán základní organizace.

    (5)  Člen svazu je členem pouze v jedné základní organizaci; k uspokojení svých zájmů může hostovat a vyvíjet činnost i v jiných základních organizacích. Pokud je člen svazu uživatelem pozemku v zahrádkové osadě, je členem základní organizace, při níž je zahrádková osada zřízena. Je-li uživatelem pozemku ve více zahrádkových osadách, je místo členství závislé na jeho dohodě s příslušnou základní organizací.

    (1)  Členství zaniká

    (2)  Člen svazu může být vyloučen

    (3)  O zrušení členství podle odstavce 1 písm. b) rozhoduje výbor. O vyloučení člena svazu podle odstavce 1 písm. c) rozhoduje členská schůze.

    (4)  Člen svazu, proti kterému směřuje návrh na vyloučení podle odstavce 2 písm. a), b), c) a e) má právo se s návrhem seznámit, žádat jeho vysvětlení a na členské schůzi doložit a uvést vše co je v jeho prospěch.

    (5)  Vyloučený člen svazu může do 15 dnů od doručení rozhodnutí o svém vyloučení navrhnout v písemné formě, aby toto rozhodnutí přezkoumala rozhodčí komise svazu. 

    (6)  Členská schůze rozhodnutí o vyloučení člena svazu zruší na návrh rozhodčí komise, pokud je vyloučení člena svazu v  rozporu se zvláštními právními předpisy, stanovami nebo byly zjištěny jiné důvody hodné zvláštního zřetele. 

    (7)  Vyloučený člen svazu může do 3 měsíců ode dne doručení konečného rozhodnutí o svém vyloučení navrhnout soudu, aby rozhodl o neplatnosti vyloučení, jinak toto právo zaniká.

    (8)  Vyloučený člen svazu se může znovu ucházet o členství po uplynutí 1 roku ode dne pravomocného rozhodnutí o jeho vyloučení.

    (9)  Zánik členství nezakládá nárok na vrácení členského nebo účelového příspěvku, ani na vypořádací podíl z té části jmění organizace, k níž byly účelové prostředky použity.

    (10) Při zániku členství zaniká vedle členských práv i nárok na užívání pozemků, společných staveb a zařízení ve vlastnictví, v držbě, nájmu nebo pachtu svazu nebo organizační jednotky, pokud nebude smluvně sjednáno jinak.

 

 

    (1)  Jestliže člen svazu poruší zvláštní právní předpisy, stanovy a ostatní vnitrosvazové normy, může příslušný orgán svazu uložit členovi svazu písemným rozhodnutím pořádkové opatření.

    (2)  Návrh k uložení pořádkového opatření podává kterýkoliv člen svazu nebo orgán svazu, a to orgánu příslušnému rozhodovat o pořádkovém opatření.

    (3)  Pořádková opatření jsou

    (4)  K přijetí rozhodnutí o uložení pořádkového opatření je zapotřebí dvou třetin hlasů přítomných členů svazu na jednání příslušného orgánu svazu.

    (5)  Dopustí-li se člen svazu méně závažného porušení povinností člena svazu podle odstavce 1, lze mu uložit napomenutí podle odstavce 3 písm. a). Napomenutí ukládá členovi svazu výbor nebo příslušné představenstvo orgánu svazu na návrh podle odstavce 2.

    (6)  Dopustí-li se člen svazu opakovaně méně závažného porušení povinností člena svazu podle odstavce 1, lze mu uložit pořádkové opatření podle odstavce 3 písm. b). Pořádkové opatření ukládá členovi svazu výbor na návrh podle odstavce 2.

    (7)  Dopustí-li se člen svazu závažného porušení povinností člena svazu podle odstavce 1, lze mu uložit pořádkové opatření podle odstavce 3 písm. c). Pořádkové opatření ukládá členovi svazu členská schůze na návrh výboru.

    (8)  Dopustí-li se volený funkcionář orgánu uvedeného v § 4 odst. 1 těchto stanov závažného porušení povinností člena svazu podle odstavce 1, lze ho z funkce podle odstavce 3 písm. d) odvolat. Odvolání z funkce provede na návrh podle odstavce 2

    (9)  O pořádkovém opatření může být rozhodnuto pouze poté, co byl dotčený člen svazu písemně seznámen s důvody vedoucími k uložení pořádkového opatření.

    (10) Člen svazu, proti kterému směřuje pořádkové opatření, má právo se s návrhem seznámit, žádat jeho vysvětlení, doložit a uvést vše co je v jeho prospěch.

    (11) Člen svazu může do 15 dnů od doručení rozhodnutí příslušného orgánu svazu o uložení pořádkového opatření navrhnout v písemné formě, aby rozhodnutí příslušného orgánu svazu přezkoumala rozhodčí komise svazu. 

    (12) Člen svazu, kterému bylo uloženo pořádkové opatření podle odstavce 3 písm. c) může do 3 měsíců ode dne doručení konečného rozhodnutí o uložení pořádkového opatření navrhnout soudu, aby rozhodl o neplatnosti pořádkového opatření, jinak toto právo zaniká.

    (13) Smluvní pokuta⁴⁾ a úrok z prodlení⁴⁾ není pořádkové opatření a lze je uložit pouze v souladu se zvláštními právními předpisy. 

 

    (1)  Svaz a organizační jednotka vede seznam členů svazu v listinné nebo elektronické podobě v souladu se zvláštním právním předpisem⁵⁾ a to pouze pro účely správy a zajištění činnosti svazu a organizační jednotky.

    (2)  Statutární orgán zpracovává tyto osobní údaje

    (3)  Členové statutárního orgánu jsou povinni osobní údaje členů svazu zpracovávat výhradně v rámci svých kompetencí.

    (4)  Osobní údaje jsou uvedeny na originálních písemnostech, kterými jsou zejména: seznam členů, přihláška za člena svazu, účetní doklady, dohody o provedení práce, nájemní, podnájemní a pachtovní smlouvy, korespondence se členy svazu apod.

    (5)  V seznamu členů svazu se vedou pouze aktivní členové svazu. V příloze se vede po dobu 10 let pro archivní účely seznam členů svazu, kterým členství zaniklo.

    (6)  Požádá-li člen svazu, a to i bývalý, o potvrzení s výpisem údajů vedených v seznamu členů svazu, je statutární orgán povinen mu je na jeho náklady poskytnout. 

    (7)  Při zániku členství se provede výmaz člena svazu ze seznamu aktivních členů svazu. Pokud byly údaje o členovi svazu ze seznamu členů svazu vymazány, vydá se mu na jeho žádost a náklady potvrzení o vymazání údajů. 

    (8)  Údaje ze seznamu členů svazu mohou být dále zveřejněny pouze se souhlasem každého člena svazu a to pouze ke konkrétním účelům.

 

    (1)  Člen svazu má právo zejména

    (2)  Člen svazu je povinen zejména

    Členům svazu, organizačním jednotkám svazu, případně i  jiným fyzickým a právnickým osobám, institucím a organizacím, které se zasloužili o rozvoj svazu, mohou být udělena svazová ocenění.

    Čestné členství může být uděleno zvlášť zasloužilým členům svazu. Čestné členství opravňuje podílet se na všech právech člena svazu v rozsahu, který určí v rámci své místní a věcné příslušnosti orgán svazu nebo organizační jednotky, který čestné členství udělil.


 

    (1)  Sněm je shromáždění delegátů všech členů svazu volených na územní konferenci z delegátů územní konference zvolených na členské schůzi základní organizace.

    (2)  Sněm rozhoduje o koncepčním a hlavním zaměření svazu.

    (3)  Do působnosti sněmu zejména náleží

    (4)  K rozhodnutí podle odstavce 3 písm. b) je zapo­třebí dvou třetin hlasů přítomných delegátů sněmu, k rozhodnutí podle odstavce 3 písm. f) je zapo­třebí dvou třetin hlasů všech delegátů sněmu.

 

 

    (1)  Republiková rada realizuje působnost nejvyššího orgánu svazu na svých zasedáních v mezidobí mezi zasedáním sněmu. Je složena ze zástupců všech územních sdružení zvolených sněmem.

    (2)  Republiková rada zasedá nejméně jednou ročně. 

    (3)  Mimořádné zasedání republikové rady musí být svoláno, požádá-li o to alespoň jedna třetina členů republikové rady nebo předseda kontrolní komise.

    (4)   Nesvolá-li představenstvo mimořádné zasedání republikové rady do 30 dnů od doručení podnětu, může ten, kdo podnět podal podle odstavce 3, svolat zasedání republikové rady na náklady republikové rady sám.

    (5)  Zasedání republikové rady svolává představenstvo svazu 21 dnů před dnem jeho konání.

    (6)  Do působnosti republikové rady náleží, zejména 

    (7)  K rozhodnutí podle odstavce 6 písm. d), j) a l) je zapotřebí dvou třetin hlasů přítomných členů republikové rady; k rozhodnutí podle odst. 6 písm. m) je zapotřebí dvou třetin hlasů všech členů republikové rady.

 

    (1)  Představenstvo svazu je statutárním orgánem svazu a je složeno z 

    (2)  Předseda svazu je představitelem svazu, zastupuje svaz navenek a jedná jeho jménem. 

    (3)  Místopředsedové svazu zastupují na základě pověření předsedu svazu při výkonu jeho pravomocí a svaz v oblastech své působnosti 

    (4)  Představenstvo svazu koordinuje činnost svazu mezi zasedáními republikové rady podle jejího usnesení. Rozhoduje o otázkách, které nejsou vyhrazeny stanovami republikové radě, nebo jejichž rozhodnutí si republiková rada vyhradila. 

    (5)  Do působnosti představenstva svazu náleží, zejména

    (6)  Představenstvo svazu se schází dle potřeby, nejméně však jedenkrát měsíčně. Za svou činnost odpovídá republikové radě v mezidobí mezi zasedáním sněmu. 

    (7)  Zasedání představenstva svazu svolává předseda svazu nejméně 7 dnů před dnem jeho konáním.

    (8)  Neodkladné záležitosti příslušející do působnosti představenstva svazu nebo republikové rady může řešit předseda, místopředsedové a tajemník svazu. Přijatá opatření předkládají představenstvu svazu ke schválení na jeho nejbližším zasedání.

    (9)  Tajemník svazu plní zejména tyto hlavní úkoly

    (10) Dosavadní předseda svazu, místopředsedové svazu a tajemník svazu vykonávají své pravomoci ode dne voleb, při ukončení jejich funkčního období, do zvolení nového předsedy svazu, místopředsedů svazu a tajemníka svazu nebo do dne, kdy sněm v případě jejich nezvolení rozhodl o zrušení svazu s likvidací nebo o jeho přeměně. O zvolení předsedy svazu, místopředsedů svazu a tajemníka svazu nebo o zrušení svazu s likvidací nebo o jeho přeměně musí být rozhodnuto do 6 měsíců ode dne voleb.

 

    (1)  Kontrolní komise svazu je nejvyšším kontrolním orgánem svazu.

    (2)  Kontrolní komise svazu je na ostatních republikových orgánech nezávislá a je odpovědná pouze sněmu.

    (3)  Kontrolní komise svazu má alespoň 7 členů, z nichž 1 je předseda kontrolní komise svazu.

    (4)  Kontrolní komise svazu dohlíží, zda jsou řádně vedeny záležitosti svazu v souladu se zvláštními právními předpisy, stanovami a dalšími vnitřními svazovými předpisy, zejména

    (5)  Členové kontrolní komise svazu mohou v rámci své působnosti nahlížet do dokladů svazu, územního sdružení a základní organizace a požadovat od členů představenstva svazu a územního sdružení, členů výboru a dalších členů svazu nebo od zaměstnanců svazu, vysvětlení k jednotlivým záležitostem.

    (6)  Předseda kontrolní komise svazu nebo předsedou kontrolní komise svazu delegovaní členové kontrolní komise svazu jsou oprávněni účastnit se jednání orgánů svazu s hlasem poradním a mohou předkládat návrhy v rámci své působnosti.

    (7)  Všechny orgány svazu jsou povinny poskytovat členům kontrolní komise svazu potřebnou součinnost.

    (8)  Závěry kontrolních zjištění členů kontrolní komise svazu tvoří závazný podklad pro rozhodnutí příslušných orgánů svazu a organizačních jednotek k odstranění nedostatků a jejich příčin.

    (9)  Kontrolní komise svazu zasedá dle potřeby, nejméně však dvakrát ročně.

    (10) Zasedání kontrolní komise svazu svolává její předseda 21 dnů před dnem jeho konání.

    (11) Dosavadní předseda kontrolní komise svazu a členové kontrolní komise svazu vykonávají své pravomoci ode dne voleb, při ukončení jejich funkčního období, do zvolení nového předsedy kontrolní komise svazu a členů kontrolní komise svazu. O zvolení předsedy kontrolní komise svazu a členů kontrolní komise svazu musí být rozhodnuto do 6 měsíců ode dne voleb.


  

    (1)  Členem rozhodčí komise, může být jen bezúhonná, zletilá a plně svéprávná osoba, která ve svazu nepůsobí jako člen statutárního orgánu nebo kontrolní komise svazu.

    (2)  Rozhodčí komise má alespoň 7 členů, z nichž 1 je předseda rozhodčí komise.

    (3)  Do působnosti rozhodčí komise náleží, zejména

    (4)  Odvolacím orgánem proti rozhodnutí rozhodčí komise je republiková rada. 

    (5)  Rozhodčí komise je odvolacím orgánem proti rozhodnutí územních orgánů, zejména řeší  

    (6)  Členové rozhodčí komise mohou v rámci své působnosti nahlížet do dokladů svazu, územního sdružení a základní organizace a požadovat od členů představenstva svazu a územního sdružení, členů výboru a dalších členů svazu nebo od zaměstnanců svazu, vysvětlení k jednotlivým záležitostem.

    (7)  Předseda rozhodčí komise nebo předsedou rozhodčí komise delegovaní členové rozhodčí komise mají právo se účastnit zasedání republikových orgánů svazu týkajících se věcí, na něž se vztahuje působnost rozhodčí komise a mohou předkládat návrhy v rámci své působnosti.

    (8)  Rozhodčí komise zasedá dle potřeby, nejméně však jedenkrát ročně.

    (9)  Zasedání rozhodčí komise svolává její předseda 21 dnů před dnem jeho konání.

    (10) Dosavadní předseda rozhodčí komise a členové rozhodčí komise vykonávají své pravomoci ode dne voleb, při ukončení jejich funkčního období, do zvolení nového předsedy rozhodčí komise a členů rozhodčí komise. O zvolení předsedy rozhodčí komise a členů rozhodčí komise musí být rozhodnuto do 6 měsíců ode dne voleb.

  

    (1)  Územní sdružení zakládá svým rozhodnutím nejvyšší orgán svazu, pokud to vyžadují potřeby rozvoje svazu v daném území. Územní sdružení je složeno ze základních organizací v tomto území.

    (2)  Hlavním posláním územního sdružení je koordinace činnosti členů územního sdružení – základních organizací.

    (3)  Úkolem územního sdružení a jeho orgánů je zabezpečovat činnost a rozvoj svazu v daném území a zajišťovat plnění úkolů vyplývajících ze zvláštních právních předpisů, stanov, jednacího a volebního řádu, usnesení republikových orgánů a vlastních usnesení. 

    (4)  Územní sdružení prosazuje zabezpečení zájmů sdružených základních organizací ve vztahu k dalším spolkům a  k  mimosvazovým institucím na daném území a k republikovým orgánům svazu.

Do působnosti konference územního sdružení (dále jen „územní konference“) náleží, zejména

 
    (1)  Rada územního sdružení je nejvyšším výkonným a řídícím orgánem územního sdružení mezi jednáním územní konference. Je složena ze zástupců nejméně jedné třetiny základních organizací zvolených územní konferencí. 

    (2)  Rada územního sdružení, vedle svého postavení nejvyššího orgánu územního sdružení, realizuje působnost nejvyššího orgánu územního sdružení v mezidobí mezi zasedáním územní konference a vykonává působnost územního orgánu svazu při plnění úkolů stanovených republikovými orgány svazu. 

    (3)  Do působnosti rady územního sdružení náleží, zejména

    (4)  Rada územního sdružení zasedá nejméně jedenkrát do roka. 

    (5)  Zasedání rady územního sdružení svolává představenstvo územního sdružení 14 dnů před dnem jeho konání.

    (6)  Mimořádné zasedání rady územního sdružení musí být svoláno, požádá-li o to alespoň jedna třetina sdružených základních organizací nebo předseda kontrolní komise.

    (7)  Nesvolá-li představenstvo územního sdružení mimořádné zasedání rady územního sdružení do 30 dnů od doručení podnětu, může ten, kdo podnět podal podle odstavce 6, svolat zasedání rady územního sdružení na náklady rady územního sdružení sám.

    (8)  K rozhodnutí podle odstavce 3 písm. d) a l) je zapotřebí dvou třetin hlasů přítomných členů rady územního sdružení; k rozhodnutí podle odstavce 3 písm. i) je zapotřebí dvou třetin hlasů všech členů rady územního sdružení.

    (9)  Není-li možné u územního sdružení, které má 20 a méně základních organizací, zvolit vedle kontrolní komise územního sdružení radu územního sdružení s počtem delegátů nejméně jedné třetiny základních organizací, rada územního sdružení se nevolí a její působnost vykonává představenstvo územního sdružení.

    (10) Dosavadní rada územního sdružení vykonává své pravomoci ode dne voleb, při ukončení jejího funkčního období, do zvolení nové rady územního sdružení nebo do dne, kdy územní  konference  v případě jejího  nezvolení  rozhodla  o zrušení  územního sdružení s likvidací nebo o zrušení územního sdružení bez likvidace. O zvolení rady územního sdružení nebo o zrušení územního sdružení musí být rozhodnuto do 6 měsíců ode dne voleb.

 

    (1)  Představenstvo územního sdružení jako statutární orgán územního sdružení zastupuje územní sdružení navenek. 

    (2)  Představenstvo územního sdružení je podle usnesení územní konference složeno z 

    (3)  Předseda územního sdružení je představitelem územního sdružení, zastupuje územní sdružení navenek a jedná jeho jménem. 

    (4)  Místopředsedové územního sdružení zastupují na základě pověření předsedu územního sdružení při výkonu jeho pravomocí a územní sdružení v oblastech své působnosti podle usnesení územní konference, zejména

    (5)  Tajemník územního sdružení zejména

    (6)  Představenstvo územního sdružení se schází dle potřeby, nejméně však čtyřikrát ročně. 

    (7)  Zasedání představenstva územního sdružení svolává předseda územního sdružení nejméně 7 dnů před dnem jeho konání.

    (8)  Představenstvo územního sdružení koordinuje činnost územního sdružení mezi zasedá­ními rady územního sdružení, zejména 

    (9)  Nejsou-li v orgánech územního sdružení zastoupeny všechny základní organizace, svolá představenstvo územního sdružení nejméně jedenkrát ročně vedle řádného zasedání rady územního sdružení zasedání zástupců všech základních organizací územního sdružení, kde je zejména informuje o

    (10) V případech, kdy podle § 20 odst. 9 těchto stanov nebyla zřízena rada územního sdružení, vykonává představenstvo územního sdružení její působnost.

    (11) Představenstvo územního sdružení volí hospodáře (pokladníka), je-li při představenstvu územního sdružení tato funkce ustanovena a  zastává-li tuto funkci člen svazu, pak je rovněž členem představenstva územního sdružení; pokud funkci zastává zaměstnanec, pak mu funkce v představenstvu územního sdružení 
nepřísluší.

    (12) Neodkladné záležitosti příslušející do působnosti představenstva může řešit předseda územního sdružení, případně pověřený člen představenstva územního sdružení. Přijatá opatření předkládají představenstvu ke schválení na jeho nejbližším zasedání.

    (13) Rozhodnutí představenstva územního sdružení ve věcech jeho působnosti jsou pro činnost orgánů a členů územního sdružení závazná.

    (14) Dosavadní předseda územního sdružení, zvolení místopředsedové územního sdružení a tajemník územního sdružení vykonávají své pravomoci ode dne voleb, při ukončení jejich funkčního období, do zvolení nového předsedy územního sdružení, místopředsedů územního sdružení a tajemníka územního sdružení nebo do dne, kdy rada územního sdružení v případě jejich nezvolení rozhodla o zrušení územního sdružení s likvidací nebo o zrušení územního sdružení bez likvidace. O zvolení předsedy územního sdružení, místopředsedů územního sdružení a tajemníka územního sdružení nebo o zrušení územního sdružení musí být rozhodnuto do 6 měsíců ode dne voleb. 

    (1)  Kontrolní komise územního sdružení má nejméně 3 členy, z  nichž 1 je předseda kontrolní komise územního sdružení.

    (2)  Kontrolní komise územního sdružení odpovídá za svou činnost konferenci územního sdružení, jíž předkládá zprávu o činnosti za uplynulé období s návrhy na opatření.

    (3)  Kontrolní komise územního sdružení dohlíží, zda jsou záležitosti územního sdružení řádně vedeny a vykonává-li územní sdružení činnost v souladu se zvláštními právními předpisy, stanovami a ostatními vnitrosvazovými předpisy, zejména

    (4)  Členové kontrolní komise územního sdružení mohou v rámci své působnosti nahlížet do dokladů územního sdružení a základní organizace a požadovat od členů představenstva územního sdružení, výboru a dalších členů svazu vysvětlení k jednotlivým záležitostem.

    (5)  Předseda kontrolní komise územního sdružení nebo předsedou kontrolní komise územního sdružení delegovaní členové kontrolní komise územního sdružení jsou oprávněni účastnit se jednání orgánů územního sdružení s hlasem poradním a mohou předkládat návrhy v rámci své působnosti.

    (6)  Kontrolní komise územního sdružení může provádět revizi hospoda­ření základní organizace ve spolupráci s kontrolní komisí základní organizace nebo s revizorem účtů základní organizace.

    (7)  Kontrolní komise územního sdružení zasedá dle potřeby, nejméně dvakrát ročně.

    (8)  Zasedání kontrolní komise svolává její předseda 14 dnů před dnem jeho konání.

    (9) Dosavadní předseda kontrolní komise územního sdružení a členové kontrolní komise územního sdružení vykonávají své pravomoci ode dne voleb, při ukončení jejich funkčního období, do zvolení nového předsedy kontrolní komise územního sdružení a členů kontrolní komise územního sdružení. O zvolení předsedy kontrolní komise územního sdružení a členů kontrolní komise územního sdružení musí být rozhodnuto do 6 měsíců ode dne voleb.

    (1)  Zletilá fyzická osoba nebo právnická osoba mohou založit základní organizaci při počtu alespoň tří osob, vedených zájmem o zahrádkářskou činnost.

    (2)  Zletilá fyzická nebo právnická osoba zabývající se specializovanými obory zahrádkářské činnosti mohou založit specializovanou základní organizaci, na kterou se vztahují veškerá ustanovení stanov týkající se základní organizace.

    (3)  Založení základní organizace se děje formou ustavující schůze, kterou svolá zakladatel uvedený v odstavce 1 a 2, který splňuje podmínku členství ve svazu podle § 6 odst. 1 těchto stanov.

    (4)  Ustavující schůze přijme usnesení o založení základní organizace, které spolu s listinou přítomných, kteří svým podpisem osvědčují svoji vůli stát se členem svazu, zašle zakladatel sám nebo prostřednictvím výboru statutárnímu orgánu místně příslušného územního sdružení, který zajistí registraci založené základní organizace jako organizační jednotky svazu a její zápis do veřejného rejstříku.

    (5)  Ode dne zápisu do veřejného rejstříku nabývá základní organizace v plném rozsahu právní osobnost organizační jednotky svazu, jedná svým jménem a nese za své jednání plnou právní a majetkovou odpovědnost. 

    (6)  Základní organizace může založit zájmový kroužek pro nezletilé⁶⁾ (děti a mladiství) zájemce o zahrádkářskou činnost. Členové zájmového kroužku jsou oprávněni účastnit se činností v základní organizaci stanovených výborem v přiměřeném rozsahu a odpovídající jejich věku. 

    (1)  V případech, kdy místní podmínky pro zahrádkářskou činnost umožňují efektivní soustředění zahrádek, zřizuje místně příslušná základní organizace podle platných vnitrosvazových předpisů zahrádkovou osadu.

    (2)  Vnitřní režim a správu zahrádkové osady, včetně užívání společných zařízení zřízených základní organizací k zajištění provozu zahrádkové osady, upraví základní organizace osadním řádem, který je po schválení členskou schůzí závazný pro všechny její členy.

    (3)  Základní organizace upraví písemnou smlouvou režim užívání společných částí a společných zařízení, které jsou v  majetku nebo užívání základní organizace v zahrádkové osadě, tj. cest, vody, elektřiny a dalšího majetku s vlastníky a uživateli nemovitostí v zahrádkové osadě. Ve smlouvě upraví i povinnost a způsob úhrady za poskytované služby, odpovědnost za škodu způsobenou na majetku základní organizace a dodržování zásad ohleduplnosti, vzájemného respektu a dobrého soužití se členy základní organizace ve smyslu osadního řádu.

    (4)  V zahrádkové osadě není povolen žádný předmět živnostenského podnikání s výjimkou živnosti volné pěstitelské pálení, moštování a sušení ovoce a vaření povidel⁷⁾. 

    (5)  Živnostenské podnikání lze v zahrádkové osadě provozovat pouze se souhlasem členské schůze a na místech určených výborem.

 

    (1)  Členskou schůzi svolává k zasedání výbor dle potřeby, nejméně jedenkrát do roka.

    (2)  Zasedání členské schůze svolá výbor 14 dnů před dnem jeho konání.

    (3)  Mimořádné zasedání členské schůze musí být svoláno, požádá-li o to alespoň jedna třetina členů základní organizace nebo předseda kontrolní komise základní organizace.

    (4)  Nesvolá-li výbor mimořádné zasedání členské schůze do 30 dnů od doručení podnětu, může ten, kdo podnět podle odstavce 2 podal, svolat zasedání členské schůze na náklady základní organizace sám.

    (5)  Nelze-li zajistit svolání členské schůze k zasedání podle odstavce 1 a 3, může svolat zasedání členské schůze představenstvo územního sdružení.

    (6)  V základní organizaci s větším počtem členů svazu může být zasedání členské schůze konáno formou shromáždění delegátů, jejichž volbu upraví jednací a volební řád. Shromáždění delegátů nemůže rozhodovat ve věcech, kde se pro rozhodnutí vyžadují dvě třetiny hlasů všech členů základní organizace.

    (7)  Členská schůze rozhoduje o všech záležitostech základní organizace, zejména

    (8)  Dosavadní předseda základní organizace a členové výboru vykonávají své pravomoci ode dne voleb, při ukončení jejich funkčního období, do zvolení nového předsedy základní organizace a členů výboru nebo do dne, kdy členská schůze v případě jejich nezvolení rozhodla o zrušení základní organizace s likvidací nebo o zrušení základní organizace bez likvidace. O zvolení předsedy základní organizace a členů výboru nebo o zrušení základní organizace musí být rozhodnuto do 90 dnů ode dne voleb.

    (9)  K rozhodnutí podle odstavce 7 písm. l), m) a n) je zapotřebí dvou třetin hlasů přítomných členů základní organizace; k rozhodnutí podle odstavce 7 písm. o) a p) je zapotřebí dvou třetin hlasů všech členů základní organizace. 

    (10) Rozhodnutí podle odstavce 7 písm. n), o) a p) nepřísluší shromáždění delegátů.

    (1)  Není-li členská schůze na svém zasedání schopna podle § 5 odst. 2, 3, 5 a 6 těchto stanov usnášet se, může výbor nebo ten, kdo původní zasedání svolal podle § 25 odst. 3 a 4 těchto stanov, svolat náhradní zasedání členské schůze.

    (2)  Výbor nebo ten, kdo původní zasedání svolal podle § 25 odst. 3 a 4 těchto stanov, svolá novou pozvánkou ve lhůtě 15 dnů od předchozího zasedání členskou schůzi na náhradní zasedání. Z pozvánky musí být zřejmé, že se jedná o náhradní zasedání členské schůze. 

    (3)  Náhradní zasedání členské schůze se musí konat nejpozději do 6 týdnů ode dne, na který bylo původní zasedání členské schůze svoláno.

    (4)  Na náhradním zasedání členská schůze jedná pouze o záležitostech zařazených v programu předchozího zasedání. Usnesení může přijmout za účasti libovolného počtu členů základní organizace, nadpoloviční většinou hlasů přítomných členů základní organizace.

 

    (1)  Výbor je statutárním orgánem základní organizace. 

    (2)  Výbor zajišťuje činnost základní organizace mezi zasedáními členské schůze podle jejího usnesení v souladu se stanovami svazu a dalšími svazovými normami. Za svou činnost odpovídá členské schůzi. 

    (3)  Výbor se schází dle potřeby, nejméně však čtyřikrát ročně. Zasedání výboru musí být svoláno, požádá-li o to nejméně jedna třetina členů výboru nebo předseda kontrolní komise základní organizace s uvedením účelu jednání.

    (4)  Zasedání výboru svolává předseda základní organizace nebo pověřený člen výboru nejméně 7 dnů před dnem jeho konání.

    (5)  Výbor koordinuje činnost základní organizace mezi zasedá­ními členské schůze podle jejího usnesení. Rozhoduje o otázkách, které nejsou vyhrazeny stanovami členské schůzi, nebo jejichž rozhodnutí si členská schůze vyhradila, zejména

    (6)  Tajemník, zejména

    (7)  Neodkladné záležitosti příslušející do působnosti výboru vyřizuje předseda základní organizace nebo pověřený člen výboru. Přijatá opatření předkládají výboru ke schválení na jeho nejbližší schůzi. 

    (8)  V případě, kdy je podle § 25 odst. 7 písm. b) těchto stanov volen u organizace do 10 členů pouze předseda základní organizace s tajemníkem a revizorem účtů, má předseda základní organizace postavení statutárního orgánu základní organizace s působností výboru v přiměřeném rozsahu.

    (9)  Výbor zašle statutárnímu orgánu místně příslušného územního sdružení usnesení zakladatele o založení základní organizace podle § 23 odst. 1 a 2 těchto stanov a rozhodnutí členské schůze o zrušení nebo přeměně základní organizace podle § 34 těchto stanov. 

    (10) Platnost a účinnost rozhodnutí o vzniku, zrušení nebo přeměně základní organizace a s ním spojená práva a povinnosti vyplývající z právní osobnosti organizační jednotky svazu nastávají po registraci základní organizace, které zajistí představenstvo příslušného územního sdružení.

 

 
    (1)  Kontrolní komise základní organizace má nejméně 3 členy, z nichž jeden je předseda kontrolní komise. 

    (2)  Kontrolní komise základní organizace dohlíží, jsou-li záležitosti základní organizace řádně vedeny a vykonávají-li orgány základní organizace činnost v souladu se zvláštními právními předpisy, stanovami a ostatními vnitrosvazovými normami.

    (3)  Členové kontrolní komise základní organizace mohou v rámci své působnosti nahlížet do dokladů základní organizace a požadovat od členů výboru a dalších členů svazu vysvětlení k jednotlivým záležitostem.

    (4)  Kontrolní komise základní organizace provádí nejméně jedenkrát za půl roku kontrolu hospodaření a činnosti základní organizace a řeší sporné záležitosti ve smyslu § 10 odst. 1 písm. g) těchto stanov. O výsledku kontroly informuje členskou schůzi na jejím zasedání a mezi zasedáními členské schůze výbor. 

    (5)  Kontrolní komise základní organizace odpovídá za svou činnost členské schůzi, jíž předkládá zprávu o činnosti za uplynulé období s návrhy na opatření.

    (6)  Předseda kontrolní komise základní organizace nebo předsedou kontrolní komise základní organizace delegovaní členové kontrolní komise základní organizace jsou oprávněni účastnit se jednání výboru s hlasem poradním a mohou předkládat návrhy v rámci své působnosti.

    (7)  Zasedání kontrolní komise základní organizace svolává předseda kontrolní komise 7 dnů před dnem jeho konání.

    (8)  Pokud není kontrolní komise základní organizace u základní organizace s počtem do 10 členů zřízena, přebírá její působnost (kromě kontroly účetnictví) podle § 22 odst. 3 písm. l) těchto stanov kontrolní komise územního sdružení.

    (9)  V případě, kdy kontrolní komise základní organizace není u základní organizace s počtem do 10 členů zřízena, kontrolu účetnictví základní organizace provádí revizor účtů základní organizace, který má právo zúčastnit se zasedání výboru s hlasem poradním.

    (10) Dosavadní předseda kontrolní komise základní organizace a členové kontrolní komise základní organizace vykonávají své pravomoci ode dne voleb, při ukončení jejich funkčního období, do zvolení nového předsedy kontrolní komise základní organizace a členů kontrolní komise základní organizace. O zvolení předsedy kontrolní komise základní organizace a členů kontrolní komise základní organizace musí být rozhodnuto do 6 měsíců ode dne voleb.

 

    (1)  Ústředí svazu zabezpečuje plnění úkolů a usnesení republikových orgánů svazu, metodickou pomoc územním sdružením a základním organizacím.

    (2)  Činnost Ústředí svazu se řídí Statutem, který schvaluje republiková 
rada.

    (3)  Řízení a činnost Ústředí svazu zabezpečuje představenstvo svazu prostřednictvím určeného funkcionáře představenstva svazu nebo pověřeného pracovníka Ústředí svazu.

 

(1)  Odborné a pracovní komise jsou poradními orgány svazu a jeho organizačních jednotek.

(2)  Odborné a pracovní komise zřizují republiková rada, rada územního sdružení a výbor, kterým jsou odpovědny.

(3)  Odborné a pracovní komise jsou převážně složeny z členů rady územního sdružení, republikové rady a dalších odborníků.

(4)  Odborné a pracovní komise, zejména

(5)  Jsou-li závěry odborných a pracovních komisí schváleny příslušnými statutárními orgány, jsou pro všechny orgány a instituce, jejichž činnosti se týkají, závazné.

 

    (1)  Krajská koordinační rada není pobočným spolkem a nemá vlastní právní osobnost.

    (2)  Krajskou koordinační radu tvoří delegáti územních sdružení pověření radou územního sdružení k zastupování jejich organizací ve styku s krajskými mimosvazovými institu­cemi.

    (3)  Krajská koordinační rada volí ze svých členů předsedu, který svolává zasedání, připravuje návrh činnosti a pořizuje zápisy z jednání.

    (4)  Krajská koordinační rada jedná a schází se podle potřeby nebo požádá-li o to nejméně jedna třetina jejích členů. 

    (5)  Zasedání krajské koordinační rady svolává předseda 14 dnů před dnem jeho konání.

    (6)  Do působnosti Krajské koordinační rady náleží zajišťovat zájmy a potřeby územních sdružení a základních organizací v kraji navenek. Za tímto účelem vystupuje jménem územních sdružení a základních organizací v kraji ve styku s orgány státní správy a dalšími institucemi v kraji a s kraji jako vyššími územními samosprávnými celky.

 

    (1)  Soud zruší svaz s likvidací v souladu se zvláštním právním předpisem¹⁰⁾.

    (2)  Sněm zruší svaz s likvidací rozhodnutím, jestliže zaniknou všechny organizační jednotky svazu z jejich vlastního rozhodnutí.

    (3)  Zrušení svazu s likvidací podle odstavce 1 a 2 se provede pouze v případě, že svaz vlastní majetek; v opačném případě se provede zrušení svazu bez likvidace.

    (4)  Dojde-li ke zrušení svazu, zrušují se i organizační jednotky svazu a další svazové instituce.

    (5)  Svaz nezanikne do té doby, než zaniknou všechny jeho organizační jednotky.

    (6)  Svaz zaniká dnem zápisu rozhodnutí o jeho zrušení do veřejného rejstříku se současným výmazem z veřejného rejstříku.

 

    (1)  Dojde-li ke zrušení svazu, zrušuje se i územní sdružení jako pobočný spolek.

    (2)  Republiková rada zruší svým rozhodnutím územní sdružení s likvidací, zaniknou-li potřeby, pro které územní sdružení vzniklo.

    (3)  Rada územního sdružení zruší svým rozhodnutím územní sdružení s likvidací na návrh dvou třetin základních organizací v něm sdružených.

    (4)  Zrušení územního sdružení s likvidací podle odstavce 2 a 3 se provede pouze v případě, že územní sdružení vlastní majetek; v opačném případě se provede zrušení územního sdružení bez likvidace.

    (5)  Územní sdružení zaniká dnem zápisu rozhodnutí o jeho zrušení do veřejného rejstříku se současným výmazem z veřejného rejstříku.

 

    (1)  Dojde-li ke zrušení svazu, zrušuje se i základní organizace jako pobočný spolek.

    (2)  Rada územního sdružení může rozhodnout o zrušení základní organizace s likvidací, je-li základní organizace 

    (3)  Základní organizace může být zrušena s likvidací dobrovolným zrušením¹¹⁾ rozhodnutím členské schůze.

    (4)  Základní organizace může být zrušena přeměnou¹²⁾ rozhodnutím členské schůze; při přeměně se zrušuje bez likvidace dnem účinnosti přeměny.

    (5)  Přeměnou základní organizace je

    (6)  Zrušení základní organizace s likvidací podle odstavce 2 a 3 se provede pouze v případě, že základní organizace vlastní majetek; v opačném případě se provede zrušení základní organizace bez likvidace.

    (7)  Základní organizace zaniká dnem zápisu rozhodnutí o jejím zrušení do veřejného rejstříku se současným výmazem z veřejného rejstříku.

 

 

    (1)  Svaz a organizační jednotky jako samostatné právnické osoby hospodaří s majetkem, který je v jejich vlastnictví, v souladu se  zvláštními právními předpisy a podle zásad vydaných republikovou radou.

    (2)  Majetek svazu a organizačních jednotek tvoří hmotný a nehmotný majetek, fondy, pohledávky a jiná majetková práva. 

    (3)  Ve vlastnictví svazu je majetek, který svaz vlastní, nebo který získal jménem svazu pro potřeby svazu. 

    (4)  Ve vlastnictví organizačních jednotek je majetek vytvořený nebo získaný základní organizací nebo územním sdružením jejich jménem pro vlastní potřebu.

    (5)  Základní organizace, územní sdružení a svaz jako celek hospodaří se svým majetkem samostatně v rámci své právní osobnosti a mohou jej mezi sebou vzájemně převádět a disponovat s ním v rozsahu vlastnických práv.

    (6)  Představenstvo svazu jako statutární orgán svazu spravuje finanční fondy svazu na základě „Statutu fondů“ svazu.

    (7)  Zdrojem majetku základní organizace, územního sdruže­ní a svazu je

    (1)  Likvidace majetku svazu a organizačních jednotek se provádí vždy při zrušení svazu s likvidací¹⁵⁾.

    (2)  Účelem likvidace¹⁶⁾ je vypořádat majetek zrušeného svazu nebo organizační jednotky, vyrovnat dluhy věřitelům a naložit s čistým majetkovým zůstatkem, jenž vyplyne z likvidace (likvidační zůstatek). 

    (3)  Likvidátora povolá statutární orgán zanikajícího svazu nebo organizační jednotky. Nebyl-li likvidátor povolán, vykonávají jeho působnost všichni členové statutárního orgánu.

    (4)  Nelze-li povolat likvidátora jinak, jmenuje soud likvidátorem i bez jeho souhlasu některého z členů statutárního orgánu.

    (5)  Likvidátor nabídne likvidační zůstatek základní organizace právním subjektům v tomto pořadí

    (6)  Likvidátor nabídne likvidační zůstatek územního sdružení právním subjektům v tomto pořadí

    (7)  Nelze-li s likvidačním zůstatkem naložit podle odstavce 5 a 6, nabídne likvidátor likvidační zůstatek

nepřijme-li obec nabídku do dvou měsíců, nabývá likvidační zůstatek kraj, na jehož teritoriu má organizační jednotka sídlo¹⁷⁾.

 

    (1)  Při fúzi základní organizace se současně se smlouvou o fúzi zpracovává výkaz majetku a závazků všech zúčastněných základních organizací, ne starší než 6 měsíců, k seznámení všech členů svazu ještě před zasedáním členské schůze, která bude smlouvu o fúzi schvalovat.

    (2)  Při rozdělení sloučením obsahuje smlouva o rozdělení určení jaký majetek a závazky zanikající základní organizace přejímají nástupnické základní organizace.

    (3)  Při rozdělení se založením nových základních organizací obsahuje projekt rozdělení určení jaký majetek a závazky zanikající základní organizace přejímají nástupnické základní organizace.

    (1)  Základní organizaci navenek zpravidla zastupují předse­da základní organizace spolu s dalším pověřeným členem výboru jako statutární zástupci; u základní organizace, kde je v postavení statutárního orgánu jen předseda základní organizace, zastupuje organizaci sám.

    (2)  Svaz jako celek a územní sdružení zastupují navenek předse­da a jeden místopředseda jako statutární zástupci, případně předseda a pověřený člen představenstva. Krajskou koordi­nační radu zastupují navenek zvolený předseda a další člen krajské koordinační rady.

    (3)  Je-li k platnosti právních úkonů předepsána písemná forma, je třeba podpisů dvou oprávněných zástupců svazu nebo organizační jednotky.

    (4)  Jednotlivé orgány svazu a organizačních jednotek mohou zmocnit k zastupování, na základě a v rozsahu zástupčího oprávnění uvedeném v písemné plné moci, jiné členy svazu nebo organizační jednotky, pracovníky svazu nebo další fyzické nebo právnické osoby.

 

    (1)  Orgán svazu zavazuje protiprávní čin, kterého se při plnění svých úkolů dopustil člen voleného orgánu, zaměstnanec nebo jiný jeho zástupce vůči třetí osobě.

    (2)  Hmotnou a právní odpovědnost za provedené právní úkony a za hospodaření s majetkem svazu nesou statutární zástupci uvedení v § 38 odst. 1 a 2 těchto stanov.

    (3)  Zástupce podle § 38 odst. 4 těchto stanov zodpovídá za provedené právní úkony v rozsahu svého zmocnění; za případnou škodu způsobenou jednáním zástupcem orgány svazu odpovídají, pokud třetí osoba nemohla vědět, že zástupce koná nad rámec svého zmocnění. Náhradu vzniklé škody orgány svazu uplatní vůči zástupci.

    (4)  Zaměstnanci orgánů svazu a organizačních jednotek mají odpovědnost v rozsahu své funkční působnosti.

 

Zrušují se 

    1.  Stanovy registrované Ministerstvem vnitra ČR dnem 11. 01. 2010 pod č. j.  VSP/1-2622/90-R.

    2.  Jednací a volební řád orgánů Českého zahrádkářského svazu o. s. schválený republikovou radu dne 17. 04. 2010, včetně přílohy „Směrnice upravující vznik a zánik organizačních jednotek ČZS“.

 

 

    (1)  Tyto stanovy nabývají platnosti schválením republikovou radou Českého zahrádkářského svazu, o. s. ze dne 16. listopadu 2013.

    (2)  Tyto stanovy nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2014.