Broskvoň - Prunus persica (L.) Batsch
Broskvoň je peckovina s velkými nároky na stanovištní podmínky, která se pěstitelsky u nás hodí pouze do vinorodých oblastí.
USA,
objevena jako náhodný semenáč neznámého původu,
registrace 1954, udržovateli jsou SEVA-FLORA Valtice a pan Miroslav Kostiha, Valtice. Dnes se u nás rozšiřuje méně.
Velmi raná broskev s menšími žlutými plody s dobrou chutí, určená pro stolní použití s neodlučitelnou dužninou. Není příliš náročná na podmínky prostředí, proto je vhodná i do okrajových oblastí a horších stanovištních podmínek. Vyšší odolnost vůči mrazu v květu a tolerance kadeřavosti listů.
Vlastnosti:
- Skupina: broskve, kvalitní bělomasá odrůda pro stolní účely.
- Zralost: raná, velmi raná bělomasá odrůda. Zraje 15 až 20 dnů před odrůdou Redhaven.
- Strom: vzrůst střední, vytváří menší, vzpřímené koruny. Základní větve jsou vzpřímené a dobře obrůstají.
Je méně náročná na prostředí, proto je vhodná i do horších stanovištních podmínek okrajových oblastí určených pro pěstování broskvoní.
Vhodným tvarem je zákrsek s dutou (kotlovitou) korunou. Z podnoží pak lze použít broskvoňový semenáč řady B-VA-1 až 4 nebo Lesiberian, do sušších vápenitých půd i broskvomandloň BM-VA-1 nebo BM-VA-2.
Odolnost proti kadeřavosti je velká, je vůči ní tolerantní. - Květ: miskovitý - otevřený, středně velký, miskovitý, korunní plátky světle růžové. Čnělková část je pod úrovní plodu.
Odolnost proti mrazu je vysoká, květy poměrně dobře odolávají pozdním jarním mrazíkům. - Plodnost úrodnost: střední, časná, pravidelná asi od třetího roku po výsadbě.
- Plod: menší až střední, kulovitý, poloviny plodu nesouměrné. Břišní šev je výrazný, hlubší, úzký.
Pecka je menší, protáhlá, světlá, hluboce zbrázděná.
Plody jsou vhodné pro stolní použití. - Slupka: jemně plstnatá, středně silná a jemná. Základní barvu má slámově žlutou, z velké části překrytou jasnou červení ve formě líčka a žíhání.
- Dužnina: bělavá až zelenobílá, měkká, rozplývavá, sladce navinulé chuti - je dobrá. Pecka je neodlučitelná, zčásti ulpívá na pecce.
- Zralost: [VII-2 až VII-2]
| I | II | III | IV | V | VI | VII | VIII | IX | X | XI | XII | ||||||||||||||||||||||||
|   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |   |
Použitá literatura a další zdroje
- Odrůdy zahradních plodin - ovoce a zelenina - Květ 2001 - Informační systém ČZS
- Atlas odrůd peckovin 2. - Sus a kol.
POROVNAT185
Vzhledem k tomu, že broskvoň ve srovnání s ostatními peckovinami koření velmi mělce, projevuje se u tohoto ovocného druhu ještě větší citlivost na těžké, ba dokonce jílovité půdy a na zamokření. Kvůli mělkému kořenění si klade rovněž vysoké nároky na vlastní kvalitu půdy, je ale citlivá na vyšší obsah uhličitanu vápenatého (nad 5 %), který se projevuje žloutenkou listů. Nejdůležitějším a limitujícím faktorem, určujícím vhodnost pěstování broskvoní u nás ale zůstává teplota, zvláště suma teplot za vegetaci, na které je broskvoň jako teplomilný druh velmi náročná. Některé odrůdy - jako např. Favorita Moretiny 3, Fairhaven je možné pěstovat i v okrajových oblastech, podmínky úspěšného pěstování v mikroklimatu platí jako u meruněk.
Většina odrůd je samosprašná a vyžaduje opylení včelami. Broskve se rozdělují pomologicky na broskve pravé, lysé nektarinky a tvrdky (cling). V případě stanovišť s kyselejší, těžší a méně propustnou půdou je možné podmínky pěstování zlepšit m.j. použitím slivoňové podnože, u které je ale nebezpečí šíření viróz.

