hlavička

Aktuální rady o opatřeních v ochraně rostlin

Kalendářní přehled ochrany ovocných plodin a zeleniny a révy vinné 2019

předchozí další

Březen

 

  • Především si obstaráme chybějící základní chemické a biologické přípravky k ochraně rostlin, feromonový lapák k monitorování náletu obaleče jablečného (např. Deltastop CP) a feromonový lapák k monitorování obalečů peckovin (Deltastop CF),  žluté lepové desky ke sledování náletu vrtule třešňové a mšic a konečně  bílé lepové desky k registrace náletu pilatek na slivoně.a na jabloně..
  • Po oschnutí půdy je třeba dokončit úklid spadaného listí. Pokud nejsou listy poškozeny minujícími škůdci, zapravíme je do půdy, případně zkompostujeme.
  • V březnu je nejvyšší čas vyvěsit nové a vyčistit staré budky pro ptactvo.
  • Nejpozději během předjarního řezu musí být ze stromů odstraněny i mumifikované zbytky plodů jádrovin a peckovin napadených moniliniovou hnilobou plodů, dále odstraněny letorosty, případně konce letorostů u jabloní napadených padlím a konce letorostů angreštů napadených hnědým padlím angreštu. Připomeňme si starou pravdu, že samotný předjarní řez slouží nejen k regulaci násady, ale i k omezení výskytu a šíření houbových chorob. Je to také tím, že řezem zajistíme dostatečnou vzdušnost a osvětlení korun stromů.
  • Při předjarní prohlídce při integrovaném způsobu ochrany u profesionálních velkopěstitelů ovoce je povinností každoročně vyhodnotit množství přezimujících škůdců. Potřeba chemické ochrany se pak stanovuje na základě zjištění počtu vajíček, larev a dalších přezimujících stadií škůdců (vajíček mšic na jádrovinách a peckovinách, dále vajíček svilušky ovocné a  píďalky podzimní, štítků štítenky zhoubné a čárkovité, housenek v zámotku pupenových a slupkových obalečů, vajíček mery jabloňové, a molovky pupencové a štítků puklice  švestkové). K ošetření výsadeb u velkopěstitelů se přistupuje pouze tehdy, jestliže se zjistí u některého či u více přezimujících škůdců výskyt překračující ekonomický práh škodlivosti (EPŠ). Pro zahrádkáře uvádím hodnocení napadení škůdci až v období, kdy je většina přezimujících škůdců vylíhnutá a při prohlídce dobře patrná a to tak že se pouze u jádrovin přehlíží květní a listové způsorůžice. Orientační kritická čísla EPŠ jsou stanovena tak, když na sto růžic zjistíme deset a více jedinců mšice jabloňové nebo jedna růžice napadená mšicí jitrocelovou, sto a více larev mery jabloňové, čtyři a více housenek píďalek, tři a více housenek pupenových obalečů (růžička listová je sbalená a opředená) a tři a více brouků květopasa jabloňového na sto poupat. Soudím, že tento jednodušší způsob zjišťování EPŠ je vyhovující i pro zahrádkáře.
  • Ošetříme stromy s mrazovými trhlinami a deskami, případně kmeny poškozené hlodavci. Mně samotnému se osvědčil po zimě na Vysočině, kdy napadlo velké množství sněhu a kmeny i větve byly poškozeny zajíci, přípravek Aversol pasta. Je registrován na lesní a okrasné dřeviny, obsahuje však ve 3,75% účinný fungicid thiram, který samotný se běžně používá v ovocnářství. Tento přípravek je registrován jako repelent k zabránění okusu zvěří.. Další podobný přípravek Pellacol suspenze, který obsahuje 12% thiramu, je registrován nejen jako repelent ale i k hojení a zacelování ran poškozených kmenů a krčků stromů zvěří a myšovitými hlodavci. Nově je  povolen i v ovocných školkách a v ovocných sadech. Nátěr či postřik je třeba provést co nejdříve po poranění. Používám k tomu fortifikovanou Aversol pastu, kterou zhotovuji tak, že do jednokilového balení navíc přidávám a rozmíchávám Thiram Granuflo v dávce 30 g.
  • Na rybízu odřežeme suché větvičky poškozené housenkami nesytky rybízové a především obíráme a pálíme nápadně zvětšené pupeny napadené vlnovníkem rybízovým. Při silnějším napadení ostříháme větvičky pod nejníže postiženým pupenem. Při výskytu tohoto onemocnění navíc vždy provedeme před květem při teplotě nad 18 °C postřik akaricidem dodávaným na trh v zahrádkářském malobalení - Nissorun 10 WP v 0,07% koncentraci.
  • Koncem února, nejpozději koncem března, v době, kdy práší jehnědy na lískách, těsně před rašením stromů, uskutečníme první předjarní postřik všech stromů a keřů přípravky na bázi mědi (např. Kuprikol 50 nebo 250 SC, Champion 50 WP nebo Korzar. Toto ošetření má mnohočetný příznivý vliv:
    • U broskvoní jde především o první a rozhodující postřik proti kadeřavosti broskvoně a proti suché skvnitosti listů broskvoně. Toto opatření rovněž působí proti napadení větévek, větví a kmenů bakteriemi z rodu Psedomonas a houbami z rodu Valsa (Leucostoma), což způsobí omezení výskytu korových nekróz spojených s klejotokem. Optmální termín k ošetření je v době, kdy se začínají zvětšovat vrcholové listové pupeny na jednotlivých větvičkách. Bývá to obyčejně tehdy, když na lískových keřích práší jehnědy. Tento preventivní postřik u broskvoní je nutný provést každoročně, bez závislosti na tíži postižení kadeřavostí v minulém roce.
    • U dalších peckovin může toto ošetření bránit výskytu puchrovitosti slivoně, dále též korovým nekrózám peckovin a může částečně omezit i vznik tzv. mrtvice u meruněk.
    • U jádrovin omezíme tímto postřikem výskyt nektriové korové nekrózy a výskyt strupovitosti. Postřik je třeba provádět, až když teplota vzduchu vystoupí nejméně na 7° C. Použijeme k tomuto ošetření zásadně přípravky na bázi mědi čili buď Kuprikol 50, Champion 50 WP nebo Korzar.
  • Kulturu jahod očistíme od starých zaschlých a nemocných listů, jahodník přihnojíme a ošetříme přípravkem Vertimec 1,8 EC proti roztočíku jahodníkovému a eventuálně pomocí přípravků Score 250 EC, Signum anebo Zato 50 WP proti nově pozorované chorobě, která se v poslední době vyskytuje stále častěji a která především na plodech způsobuje propadlé nahnědlé hnilobné skvrny, na nichž se pak tvoří masa krémově až oranžově zbarvených spor. Tato choroba však napadne prakticky i všechny ostatní části rostliny a činí malé tmavé nekroticklé skvrny na řapících a čepelích listů, na kořenech, na kořenovém krčku a celá rostlina během krátké doby uvadne a odumře. Má název antraknózová skvrnitost jahodníku. Jde o nákazu houbou Coletrichum acutatum, která postihuje především velkoplodý jahodník, a sice převážně  remontantně plodící odrůdy. Způsobuje v některých letech až 80% ztrát. Je to po šedé hnilobě plodů druhá nejvýznamnější choroba jahodníku.  
  • Při vlhkém a chladném jaru, kdy se zpomaluje i rozvoj vegetace, je nutné pokračovat až do začátku kvetení v ochraně broskvoní proti kadeřavosti. K opakovanému ošetření broskvoní, kdy již mladé lísty vyčnívají z pupenů musíme použít už jen organické fungicidy, tedy Dithane DG Neotec, nebo  Thiram Granuflo. Téměř úplně vypadly pro zahrádkáře přípravky na bázi dithiadenu (typu Delan), které byly svěřeny pouze profesionálům. Vyjímkou je pouze zcela nově registrovaný Tercel.(kombinace dithiadenu s pyraclostrobinem). 
  • Každoročně je bezpodmínečně nutné provést preventivní postřiky proti hnědému padlí angreštu. Pro první ošetření (již před květem angreštů) se nyní doporučuje použít přípravek na bázi síry Kumulus WG a k ošetření po odkvětu si ponecháme k opakovanému použití strobilurin Discus.
  • Nejpozději v březnu navíc obnovujeme lepové pásy na kmenech ovocných stromů a na kmeny jabloní připevňujeme lapací pásy z vlnité lepenky k pozdějšímu nalákání housenek obaleče jablečného.
  • Zákeřná mera skvrnitá se na hrušních objevuje především ve velkovýrobě u profesionálních sadařů. U zahrádkářů tomu bývá výjimečně. Pokud by se však tato objevila i ve vašem sadu v minulém roce, pak je třeba zahájit proti ní ochranu již v březnu. V sadu totiž začíná létat již koncem února a v průběhu března. Pohlavně zralé samičky kladou vajíčka ve dnech, kdy jsou maximální denní teploty 10 °C či více stupňů. Vrchol kladení vajíček je v dubnu a květnu. V ochraně proti meře je třeba především zabránit předčasnému vykladení vajíček (provést tzv. synchronizaci kladení) a dále při ochraně použít přípravky maximálně šetřící predátory mer (dravé ploštice, parazitické vosičky, slunéčka a škvory aj.). Největším problémem při ochraně proti merám na hrušních je rychlá selekce rezistentních populací tohoto škůdce k insekticidům.
  • Při kalamitním výskytu mer na hrušních v předcházejícím roce, ke kterému však většinou dochází na monokulturách hrušní u velkosadařů, je zapotřebí provést v sadu následující sled ochranných opatření:  
    • Březen: doporučuje se nejméně dvakrát až třikrát v intervalu 7-10 dnů provést postřik okrajových částí stromů řepkovým olejem (Ekol, Biool) s 1% kaolinem a s přídavkem smáčedla. Pravděpodobně toto opakované ošetření je rozhodující pro boj s merou skvnitou.
    • Duben: ve fázi myšího ouška, kdy se ještě nelíhnou z vajíček první nymfy, může populaci těchto škůdců omezit dobře provedený jarní postřik olejovým přípravkem v kombinaci s insekticidem (optimální řešení je pomocí 90 ml Ekolu + 1,3 -2,5 g Mospilanu 20 SP na 10 l vody.
    • Těsně před květem, kdy se již začínají líhnout nymfy z vajíček, mohou profesionální sadaři postiženou kulturu ošetřit přípravkem Sanmite 10 SC (je bohužel pouze ve velkobalení, pro profesionální užití!). Na pozdější ošetření proti starším larvám mer je účinnější přípravek SpinTor a při kalamitním přemnoženi larev a dospělců je možné zkusit ještě účinnější Vertimec 1.8 EC. Avšak v poslední době se nyní prosazuje při výskytu mer koncem května, ještě v tomto pozdním období koncem května úplné vyloučení chemické ochrany a k likvidaci mer se spoléhá na působení přirozených antagonistů, neboť v letním období jsou již regulovány populace mer  - přirozenými nepřáteli - pavouky, plošticemi, škvory, slunéčky, pestřenkami aj. (samozřejmě pokud nebyli zničeni tito predátoři neselektivními insekticidy).

  • Na porostech česneku ponecháváme až do začátku dubna bílou netkanou textilii chránící před náletem mouchy houbomilky česnekové.
  • V zeleninové zahradě je vhodné v březnu posypat záhony, na nichž budeme pěstovat košťálovou zeleninu, dusíkatým vápnem (100 gramů na 1 m2) v rámci prevence proti nádorovitosti kořenů. Tato aplikace musí být provedena 3 týdny před plánovanou výsadbou. Příčinou této choroby je mikroorganizmus Plasmodiophora brassicae s obrovskou množivou schopností a několikaletou perzistencí jeho trvalých spor v půdě. Toto agens, které bylo v nedávné době zařazeno mezi prvoky, napadá kořeny všech brukvovitých rostlin (zeleninu, olejniny, brukvovité plevele). Přenos choroby je možný napadenou sadbou a zamořenou půdou. Ochrana kromě aplikace dusíkatého vápna spočívá především v nepěstování brukvovitých plodin na zamořeném pozemku 6–8 let.
  • Při předpěstování sadby se často setkáváme s padáním klíčních rostlin. U klíčících a vzcházejících rostlin dochází k odumírání klíčků nebo k poškození kořenových krčků. Vzcházející rostlinky pak padají a odumírají. Původcem jsou půdní houby (např. Botryotinia fuckeliana, Fusarium ssp., Olpidium brassicae, Phytophthora ssp., Pythium spp., Rhizoctonia solani, Sclerotinia sclerotiorum aj.), které přetrvávají v půdě většinou na zbytcích napadených rostlin. Infikovaná půda a pěstební substráty zapříčiňují hlavní přenos tohoto onemocnění. Ochrana spočívá v dezinfekci pěstebních substrátů (např. propařením), dále v moření osiva a ve správné agrotechnice (rozvoji choroby napomáhá i převlhčený kyselý substrát). Poslední možností je chemické ošetření substrátů, půdy a rostlin. Lze použít k desinfekci zeminy Merpan 80 WG (30 g na 1 m2 nebo 800 g na 1 m3), dále Proplant nebo asi nejúčinnější Previcur Energy . A nakonec je na trhu Supresivní substrát pro výsev a množenís účinkem proti padání klíčních rostlin, který obsahuje dvě příznivě působící houby, z nichž první potlačuje patogenní půdní houby a druhá ochraňuje sazenice různých druhů zelenin před hmyzími škůdci, kteří napadají kořenový systém rostlin.

zpět -->

Nahoru
© 2011 Český zahrádkářský svaz, z.s. - Ústředí, Rokycanova 15, 130 00 Praha 3 - Žižkov
Č Z S: územní sdružení, specializované organizace, odborné poradny, kalendárium, diskusní fórum, výstavy.
Časopis Zahrádkář: předplatné, inzerce, archiv.