[Jahodník]

ČERVENÁ HNILOBA JAHODNÍKU

[Fytoftorová hniloba kořenů jahodníku]

(Phytophthora fragariae var. fragariae)

    Intenzita projevu onemocnění je závislá na stupni poškození kořenového systému. Rostliny se silně poškozenými kořeny jsou zakrslé, mají kratší řapíky a květní stopky a za teplého počasí vadnou. Mladé listy jsou šedé až modrozelené, starší listy se často zbarvují červeně. Plody jsou malé, silně poškozené rostliny neplodí. Odnoží je méně, často odumírají. Kořeny odumírají od špičky ke krčku rostliny. Specifickým symptomem je červené zbarvení centrálního kužele kořenů. Je výrazné zejména v chladné půdě. Napadené rostliny postupně hynou. Výskyt onemocnění bývá v ohniscích. Příznaky se často projeví až ve 2. roce po výsadbě (v 1. roce jen pokud byla použita infikovaná sadba). Přetrvávají oospory v pletivu napadených rostlin a v půdě a podhoubí v napadených kořenech. Oospory za vhodných podmínek klíčí, vytvářejí se sporangiofory, na nichž se diferencují sporangia se zoosporami. Na napadených částech rostlin vyrůstají sporangiofory a na nich se vytvářejí zoosporangia. Zoospory vyvolávají další infekce. Tvorba sporangioforů a zoosporangií i uvolňování zoospor je největší za vlhkého a chladnějšího počasí (teploty pod 10 °C, probíhá již od 1-2 °C). Vlhké a chladnější počasí podporuje fruktifikaci, uvolňování a distribuci zoospor. Zoospory jsou rozšiřovány vodou a při vyschnutí rychle hynou. Pro infekci je opět vhodné především deštivé a chladnější počasí. Infikovány jsou nejčastěji kořenové špičky. V napadených pletivech se vytvářejí oospory, které se po rozpadu kořenů uvolňují do půdy, kde zůstávají životné několik let. Onemocnění se vyskytuje především na těžkých, vlhkých a zamokřených půdách. K šíření dochází především za chladných a vlhčích period, které podporují fruktifikaci, uvolňování a distribuci zoospor a infekce. Onemocnění se šíří především sadbou, dále půdou a zálivkovou vodou. V našich podmínkách se jeví jako náchylné především odrůdy Dagmar, Elsanta, Florence a Gorella. Odolné jsou např. Darselekt, Elkant, Elvira, Induka, Kama, Karmen, Lidka, Pegasus, Tenira, Vanda a Zefyr.

Fytoftorová hniloba jahodníku

(Phytophthora cactorum)

    Nejmladší listy se zbarvují šedozeleně a často náhle vadnou. Následně vadnou a hynou celé rostliny. Charakteristické je hnědé zbarvení a rozpad krčku. U sazenic často začíná infekce od zbytku stolonu. Napadená pletiva jsou z počátku vodnatá a světle hnědá. Později se zbarvují intenzívně hnědě. Plody mohou být infikovány po celou dobu vývoje. Postižené plody nebo části plodů se zbarvují hnědě, mají drsný povrch a kožovitý charakter. Při napadení zralých plodů jsou barevné změny méně výrazné, plody jsou tmavě fialově červené. Napadené zelené i zrající plody usychají a mumifikují. Zrající plody mají nepříjemnou vůni a chuť. Přetrvávají mycelium a oospory v pletivu napadených rostlinných částí. Na jaře oospory po zvlhčení klíčí a na sporangioforech se diferencují zoosporangia. Ta klíčí a zoospory infikují vnímavé rostlinné části. K infekci je nezbytné ovlhčení. Optimální teplota pro infekci je 21 °C. Maximální produkce sporangií je při teplotě 15-25 °C (optimum 20 °C). Sporangia se šíří především vodou. V napadených pletivech se tvoří oospory. Při rozpadu se dostávají do půdy, kde přetrvávají několik let. Onemocnění se šíří především za teplých a vlhkých period. Vyšší teploty podporují rozvoj onemocnění a deficit vody projev vadnutí. Nejčastěji se s projevem onemocnění setkáváme v období největší potřeby vody, tj. mezi květem a sklizní. Náchylnější jsou FRIGO sazenice.

Ostatní metodické údaje
    Sadba se namáčí po dobu 20 minut (kořeny i srdéčka rostlin) těsně před výsadbou. Nelze máčet celé svazky sazenic. Pokud následuje suché počasí, nutno porost neprodleně několikrát lehce zavlažit. FRIGO sazenice mohou být při namáčení poškozeny.
    Pásová zálivka je vhodnější pro sušší podmínky bez možnosti závlahy a pro FRIGO sazenice. Provádí se po zakořenění sadby při počátečním růstu listů 10-14 dnů po výsadbě. Při šířce pásů 20 cm se dávkuje asi 1000 l suspenze na hektar (10 l/100 m²). Proti červené hnilobě se pásová zálivka provádí také koncem září v roce výsadby. Nezalévat při nebezpečí nočních mrazíků. U starších rostlin klesá účinnost ošetření.
    Základem ochrany jsou preventivní opatření. Především použití zdravé sadby, vyloučení rizikových a zamořených pozemků, dodržování zásad střídání plodin, (jahody pěstovat na stejném pozemku nejdříve za 5 let), úprava vodního režimu stanoviště, zkrácení doby trvání porostů (nejdéle 3 roky) a průběžné odstraňování a likvidace napadených rostlin.
    Na rizikových lokalitách nepěstovat náchylné odrůdy.

Aktualizováno pro rok 2014