[Hrušeň]

RZIVOST HRUŠNĚ

(Gymnosporangium sabinae)

    Dvoubytná rez, jejímiž hostiteli jsou jalovce, především jalovec prostřední (Juniperus media), jalovec čínský (J. chinensis), jalovec chvojka (J. sabina) a jalovec skalní (J. scopulorum) a hrušně. Přetrvává podhoubí ve větvích a větévkách jalovců. Napadené části jsou vřetenovitě zduřelé s nápadně drsnou borkou. Koncem dubna a v květnu vyrůstají na napadených částech jalovců hnědá, sloupcovitá (jazykovitá), za vlhka rosolovitá až 20 mm vysoká telia. Za sucha jsou nízká, rzivě hnědá a prášivá. Teliospory jsou dvoubuněčné. Buňky teliospory klíčí, na bazidiích se vytvářejí bazidiospory, které jsou vzdušnými proudy zaneseny na listy hrušně a způsobují infekci. Na listech hrušně se vytvářejí žlutozelené, později oranžové často červeně lemované, eliptické nebo okrouhlé 5-10 mm velké skvrny. Ve středu skvrn se záhy vytvářejí tmavá spermogonia a v nich spermacie. Ty jsou významné pro vývoj patogenu. Od konce srpna se na rubu listů vytvářejí pohárkovitá aecia a v nich aeciospory. Aeciospory jsou roznášeny větrem a infikují jalovce. Výjimečně mohou být napadeny také letorosty a plody.
    Výskyt onemocnění je vázán na přítomnost obou hostitelů. Čím blíže jsou oba hostitelé (hostitelské jalovce, hrušeň), tím větší je nebezpečí napadení. K významnému napadení hrušně dochází, pokud jsou oba hostitelé od sebe vzdáleni do 150 m. Vzdálenost a směr výskytu od zdroje infekce (napadené jalovce) jsou významně ovlivňovány směrem a intenzitou větru v době šíření. K napadení hrušně dochází především pokud je v době kvetení a po odkvětu (konec dubna, květen) deštivé a relativně teplejší počasí. K tvorbě bazidiospor dochází za deštivého počasí a při teplotách 5-25 ^oC (optimum 20 ^oC).
    Významné rozdíly jsou v náchylnosti odrůd hostitelských jalovců. Velmi náchylné často pěstované jalovce jsou zejména J. media ´Pfitzeriana´, J. media´Pfitzeriana Aurea´, J. media ´Pfitzeriana Compacta´, J. sabina ´Blue Danube´ a J. sabina ´Tamariscifolia´. Vzhledem k rozšíření ve smíšených výsadbách lze považovat za nejvýznamnější hostitelské jalovce J. media ´Pfitzeriana´ a J. media´Pfitzeriana Aurea´. Hostitelskými druhy nejsou jalovec obecný (J. communis), jalovec polehlý (J. horizontalis), jalovec položený ( J. procumbens), jalovec šupinatý (J. squamata) a další. Odolné jsou i některé kultivary hostitelských druhů jalovců např. J. media ´Hetzii´, J. media ´Pfitzeriana Glauca´, J. media ´Plumosa Aurea´, J. chinensis ´Blaauw´, J. chinensis ´San Jose´ a J. chinensis ´Blue Alps´. Určité rozdíly jsou i v náchylnosti odrůd hrušně. Náchylné jsou Boscova lahvice, Clappova, Dielova, Hardyho, Charneuská, Konference, Madame Verté, Pařížanka, Williamsova a Williamsova červená.

Metodické pokyny
    Základem ochrany je dostatečná izolace obou hostitelů. Škodlivému napadení zpravidla zabrání izolační vzdálenost okolo 150 m. Při větší izolační vzdálenosti dochází k významnějšímu napadení jen v letech se silným prouděním vzduchu od napadených jalovců. Významným opatřením je odstraňování napadených zduřelých větévek a větví a velmi silně napadených jalovců nejpozději na počátku tvorby telií. Dlouhodobým opatřením na rizikových lokalitách (zahrádkářské kolonie, přídomní zahrady) je vyloučení výsadby hostitelských jalovců a v postupná obměna hostitelských jalovců, resp. jejich náchylných kultivarů za nehostitelské jalovce nebo odolné kultivary.
    V ohrožených výsadbách je vhodné použít proti strupovitosti hrušně v období před květem a po odkvětu (1-2x) fungicidy se současnou účinností proti rzivostem (typ DITHANE, NOVOZIR MN 80 NEW a další přípravy na bázi mankozebu, POLYRAM WG, PUNCH 10 SC a TALENT). Stejné přípravky i některé další (DELAN 700 WDG, HORIZON 250 EW, ORNAMENT 250 EW, ORTIVA, SCORE 250 EC, TALENT) lze použít koncem léta i k ochraně hostitelských jalovců. Provádí se několik ošetření (2-4x) ve 2. polovině srpna a v září. Ošetření omezí nové infekce jehlic, není však účinné na přetrvávající mycelium ve dřevě větví a větévek jalovců.

Aktualizováno pro rok 2014