[Brambor]

BAKTERIÁLNÍ ČERNÁNÍ STONKŮ A MOKRÁ HNILOBA BRAMBORU

(Erwinia carotovora)

    Klíčky černají a odumírají ještě před vzejitím. U vzešlých rostlin hnědočerné až černé zbarvení, zahnívání a následně zaškrcení bází stonků. Napadené lodyhy jdou lehce vytáhnout z půdy. Postižené rostliny přestávají růst, jsou nápadně vzpřímené, mají světlezelené až žlutozelené listy, které se svinují směrem k líci. Napadeny mohou být celé rostliny nebo jen některé lodyhy. Silně postižené lodyhy vadnou a odumírají. Při pozdním napadení a slabém onemocnění vznikají jen malá tmavě zbarvená hnilobná místa na podzemních částech rostlin. Bakterie způsobují také typickou mokrou hnilobu hlíz. Postižená pletiva se mění v narůžovělou až hnědočernou kašovitou hmotu. Při druhotném napadení dalšími bakteriemi hnijící hlízy nepříjemně zapáchají. Mokrá hniloba se zejména při nevhodném uskladnění velmi rychle šíří. Za sucha se hniloba může zastavit, postižená pletiva vysychají a tvrdnou. Onemocnění se vyskytuje především na zamokřených, těžkých a neprovzdušených půdách, za chladného počasí po výsadbě a u krájené sadby. Ve skládkách se mokrá hniloba projevuje především při uložení poškozené sadby a za vyšší vlhkosti a vyšších teplot.

Ostatní metodické údaje
    Ochrana spočívá v důsledném uplatnění komplexu preventivních agrotechnických opatření. Brambory nepěstovat na těžkých, neprovzdušených, zamokřených a chladných půdách. Vysazovat až do prohřáté půdy, aby brambory rychle vzešly. Používat jen zdravou, nepoškozenou a nekrájenou sadbu. Uskladňovat jen nepoškozené a zdravé hlízy. Ve skládkách udržovat vhodnou teplotu (pod 6 °C) a optimální vlhkost, dle potřeby větrat.

Aktualizováno pro rok 2014