[Celer]
(Phoma apiicola)
Na kořenech a bulvách hnědé později rezavě hnědé, měkké
skvrny. Skvrny se postupně zvětšují, postižená pletiva korkovatí a praskají. Bulvy
jsou malé různě zdeformované a zaškrcené. Vnější listy žloutnou a zasychají,
postranní kořeny odumírají. V postižených pletivech se vytvářejí tmavé pyknidy,
v nichž se diferencují konidie, které jsou zdrojem dalšího šíření choroby.
Onemocnění se vyskytuje především na poli, šíří se však i v
průběhu skladování. Postižené části jsou často druhotně napadány bakteriemi,
které způsobují mokrou hnilobu. Napadeny mohou být i mrkev, pastinák a petržel.
Houba přetrvává na osivu a na napadených posklizňových zbytcích, přetrvat mohou i
pyknidy v půdě. Výskyty podporuje vysoká vlhkost půdy a nižší teploty.
Metodické údaje
Dodržovat zásady střídání plodin (odstup minimálně 4 roky),
dezinfikovat pěstební substráty, používat zdravé osivo, důsledně likvidovat
napadené posklizňové zbytky, zajistit optimální podmínky skladování. V průběhu
skladování sledovat zdravotní stav bulev.
Korkovitost a hniloba bulev celeru |
Aktualizováno pro rok 2014