[Brukvovitá zelenina]

HOUBOVÉ CHOROBY

Plíseň brukvovitých (Peronospora parasitica) [plíseň zelná]
    Parazit napadá především mladé rostliny v pařeništích. Na děložních i pravých listech světle zelené až žlutozelené neohraničené skvrny. Na spodní straně skvrn po nočním ovlhčení vyrůstají bílošedé povlaky sporangioforů a sporangií. Napadené listy postupně žloutnou a odumírají, silně postižené rostliny hynou. U starších rostlin parazit napadá především vnější listy, kde způsobuje skvrnitost listů, silně postižené listy žloutnou a odumírají. Při systémové infekci dochází k retardaci růstu, deformacím a nekrózám. Nejčastěji bývají napadeny zelí a květák. U zelí může plíseň prorůstat i do hlávek a vyvolat hnilobu, která se může projevit až v průběhu skladování. Velmi často jsou napadány semenné porosty.
    Parazit napadá nejen brukvovité zeleniny, ale i další brukvovité plodiny (řepku olejku) a plevele. Přetrvává mycelium v pletivu přezimujících pěstovaných (řepka olejka) i plevelných hostitelů a oospory ve zbytcích napadených rostlin. Onemocnění se šíří především za deštivého počasí (ovlhčení listů), na teplotu nemá příliš vyhraněné nároky. Optimální teploty pro sporulaci jsou v rozmezí 8-12 °C, pro vývoj patogena v rostlině v rozmezí 20-25 °C.

Šedá hniloba brukvovitých (Botryotinia fuckeliana) [plíseň šedá]
    Parazit je jedním z původců padání klíčních rostlin. Na bázi mladých rostlin vytváří vodnaté hnědnoucí skvrny, lodyhy zahnívají, rostliny se pokládají a hynou. Ve skládkách (krechtech) způsobuje na vnějších listech vodnaté zahnívající skvrny. Postižené části pokrývá nápadný šedý povlak konidioforů a konidií. Významné je především napadení semenných porostů, kde houba napadá květy a šešule, na nichž vznikají vodnaté hnilobné skvrny, dochází k nekrózám a odumírání napadených částí.
    Parazit přetrvává na napadených rostlinných částech nebo jako sklerocia. Sklerocia jsou černé pevné shluky mycelia. Jsou velmi odolná vůči nepříznivým povětrnostním podmínkám. Za vegetace se houba šíří konidiemi. K napadení rostlin dochází za deštivého počasí nebo vysoké vlhkosti vzdušné (nad 85 %), na teplotu nemá houba vyhraněné požadavky, širší optimum je v rozmezí 15-25 ^oC, užší optimum 20-22 °C.

Alternáriová skvrnitost brukvovitých (Alternaria brassicicola, Alternaria brassicae)
     Na lodyhách a děložních listech mladých rostlin drobné hnědočerné až černé, mírně propadlé skvrny. Skvrny splývají, při silném napadení rostliny hynou. U starších rostlin na čepelích listů drobné i větší až 10 mm velké, okrouhlé, nejdříve hnědofialové, později šedohnědé skvrny. Postižená pletiva zasychají a praskají. Na řapících a nervatuře ohraničené protáhlé hnědočerné nekrotické skvrny. Silněji napadené listy žloutnou, od okraje zasychají a opadávají. U květáku může docházet k parciálním nekrózám růžic. Největší škody působí parazit u semenných porostů. Na lodyhách, květních stopkách, květech i šešulích nejdříve drobné tmavé skvrny, později zejména na šešulích větší protáhlé nekrotické skvrny. Postižené šešule předčasně pukají a semena vypadávají. Při časné infekci šešulí dochází k deformacím, semena se nevyvinou a neklíčí.
     Parazit přetrvává na osivu nebo v půdě na napadených zbytcích rostlin. Za vegetace se šíří konidiemi, které se vytvářejí na postižených částech rostlin. Onemocnění se šíří především za vysoké vzdušné vlhkosti a vyšší teploty (optimum je 24 °C).

Fomová hniloba brukvovitých (Leptosphaeria maculans)
     Na děložních listech, lodyze, kořenovém krčku i na kořenech mladých rostlin šedohnědé skvrny s tmavším okrajem. Listy vadnou, silně napadené rostliny hynou. U starších rostlin na lodyze a kořenovém krčku propadlé šedohnědé skvrny s tmavou obrubou. Při napadení kořenů kořenová kůra praská, odlupuje se, postižené části hnědnou a zasychají. Na čepelích listů různě velké šedohnědé okrouhlé nebo nervaturou ohraničené skvrny s tmavým lemem. Postižené rostliny slaběji rostou, mají zavadlé listy a jdou lehce vytáhnout z půdy (redukce kořenů). Silně postižené rostliny hynou. Pokud se choroba dostane do skládky (krechtu), vyvolává slizovitou hnilobu nebo suchou skvrnitost listů a hnilobu kořenů, u kedluben šedočernou suchou skvrnitost. U semenných porostů napadá houba kořeny a lodyhy, silně poškozené rostliny hynou. Houba prorůstá i do stopek květů a do šešulí, kde vznikají tmavě lemované oválné skvrny, mycelium infikuje semena. Na napadených částech se ve většině případů vytvářejí tmavé plodnice (pyknidy) patogena.
     Zdrojem infekcí jsou napadené osivo (zůstává infekční až 7 let) a zbytky napadených rostlin v půdě. Za vegetace se šíří konidiemi, které vznikají v pyknidách na napadených částech rostlin. Šíří se především za vlhkého a teplého počasí (nad 15 °C). Napadení podporují mechanická poranění a poškození rostlin živočišnými škůdci.

Ostatní metodické údaje
    K přípravkům nutno přidávat smáčedlo (např. BREAK-THRU S 240, SILWET L-77). Největší nebezpečí výskytu chorob je od fáze začátku kvetení do sklizně semene. V případě výskytu plísně brukvovitých (Peronospora parasitica) v ranějších fázích stačí postřik samotným přípravkem typu Ridomil. Ke konci vegetace (od fáze plně vyvinutých šešulí) postačí ošetření samotným přípravkem Rovral Flo. Při předpěstování sadby lze v nutných případech použít uvedené přípravky a koncentrace i pro ošetření sadby, která není určená k založení množitelských porostů.

Aktualizováno pro rok 2014