Zdeňka Jankovičová

Nenechte si ujít největší zahrádkářskou událost desetiletí

jankovicova.zdenka@seznam.cz (Zdeňka Jankovičová) — Mon, 25 Sep 2017 11:27:00 +0000

České zahrádkáře čeká v rámci tradičního podzimního Hortikomplexu (5.- 8. října 2017, výstaviště Flora Olomouc), jedna z největších zahrádkářských událostí posledních desetiletí. Český zahrádkářský svaz zde oslaví 60. výročí svého založení a zároveň zde uspořádá mezinárodní výstavu starých ovocných odrůd Europom 2017.

V roce 2017 slaví Český zahrádkářský svaz 60. výročí své novodobé existence. Dne 29. září 1957 se uskutečnil I. Ustavující sjezd Československého svazu zahrádkářů a ovocnářů (později název upraven na Český zahrádkářský svaz), který navázal na původní Jednotu zahrádkářů. Začala se tak psát novodobá historie Českého zahrádkářského svazu. "Jedná se o výjimečnou akci, mimořádnou nejen svým obsahem ale i rozsahem. Po desetiletí útlumu zažívá Český zahrádkářský svaz svou renesanci spojenou se zájmem lidí o vlastní výpěstky, komunitní pěstování i bio kvalitu zeleniny a ovoce. Zájem Čechů o pěstování nás samozřejmě těší. Říjnové oslavy 60. výročí ČZS mají připomenout nelehkou práci statisíců našich členů v průběhu desetiletí a zároveň poskytnout pozitivní pohled do budoucna."

Princip a význam Europomu
Program oslav v Olomouci

60 LET ČZS

Počátky zahrádkaření
Češi mají skutečně silný a specifický vztah k zahrádkaření, a to i ve vztahu k okolním zemím.
Kořeny zahrádkaření můžeme hledat již v době průmyslové revoluce, kdy se lidé stěhovali z vesnic do měst. Ve 2. polovině 19. století se drobní pěstitelé začali díky volnější atmosféře ve společnosti sdružovat do řady spolků a založili mj. tradici četných velkolepých zahrádkářských výstav.
Hluboká hospodářská krize ve 30. letech byla pro mnohé nezaměstnané i dělníky doslova bojem o přežití a výpěstky ze zahrádky tak byly nejen vítaným zpestřením jídelníčku, ale mnohdy jediným jídlem těchto lidí. Neutěšenou sociální situaci dělníků si uvědomovali i osvícení továrníci. Za vůbec první skutečnou zahrádkovou nájemní osadu v ČR lze považovat soubor zahrádek s poetickým názvem „Sluneční ostrov zdraví“, který v roce 1906 na ploše tří hektarů založil osvícený varnsdorfský továrník Moritz Schnitzer. Zajímavé je, že oněch 66 zahrádek zde zůstalo dodnes.

Zahrádky za socialismu
Skutečným fenoménem se stalo zahrádkaření v době socialismu, kdy představovalo jednu z mála aktivit povolených a podporovaných režimem. Pro řadu lidí to rovněž byla, kvůli nemožnosti vycestovat, jediná možnost relaxace i rekreace. Po roce 1989 se s otevřením hranic a pestrou nabídkou dalších aktivit samozřejmě zájem o organizované zahrádkaření výrazně snížil. Zatímco před rokem 1989 bylo v Českém zahrádkářském svazu organizováno téměř půl miliónu lidí, nyní se tento počet pohybuje kolem 140.000.
Jakkoli je období totality vnímáno negativně, mělo i jeden pozitivní vedlejší efekt. V době, kdy bylo v obchodech těžké sehnat potřebné zboží, si lidé vypěstovali mimořádnou schopnost improvizace. I proto jsou dnes Češi na pracovním trhu v zahraničí tak žádaní. Dokáží si poradit téměř se vším.

Zahrádkáři zachraňují český trh
Na začátku roku 1976 požádali zástupci Ministerstva zemědělství a výživy české zahrádkáře o pomoc při řešení problémů v zásobování a spotřebě česneku. Na domácím trhu ho tehdy chybělo nejméně 300 tun. Řešení se nedalo odkládat, svaz se obrátil na členy vyhlášením výzvy "Každý člen ČOZS nejméně 1 kg česneku pro nákupní organizace." Na konci roku 1976 přes pozdní vyhlášení a přes nepříznivé počasí vypěstovali členové ČOZS přes 1320 tun česneku, z toho dodali nákupním organizacím 517 tun, což představovalo 172 % přijatého závazku.

Fenomén zahrádkaření
Zahrádka byla pro statisíce lidí za paneláků jediným útočištěm, kde se mohli scházet v uvolněném duchu s rodinou a přáteli, měli pocit, že mají kousek něčeho vlastního, byly to ostrůvky dočasné svobody a úniku ze šedé reality. K tomu se samozřejmě přidala radost z výpěstků. V posledních letech jsme svědky toho, že euforie z nových možností, které se nabídly po roce 1989, opadá. Lidé jsou zasyceni technikou, jejíž vývoj už ani nedokáží sledovat, rozvádí se každé druhé manželství, klesá fyzická zdatnost dětí. Stejně jako v šedých 60. až 80. letech se mnoho lidí stává součástí systému, který je neuspokojuje, nevyvolává v nich radost, ani je nenaplňuje. Lidé se proto znovu vrací k tomu, co třeba zažili jako děti. Přemýšlejí více o tom, co jí. Zjišťují, že život na zahrádce je naplňuje a přináší skutečně viditelné výsledky jejich úsilí. Stejně jako v době totality, jsou zahrádky únikem z reality a návratem ke kořenům.

Vlastnictví zahrádek
Existují dva základní druhy organizace zahrádkářské činnosti. Osady, které jsou organizované v Českém zahrádkářském svazu a nečlenské osady. Podstatné je ale vlastnictví pozemků. Většina půdy pod zahrádkářskými koloniemi je v majetku obcí a zahrádkáři zde platí nájmy. Některé pozemky se vrátily restituentům, v poslední době církvím. Často bohužel nájmy dosahují nereálných výšek. Poměrně běžně zahrádkáři platí například v Praze nájem 11 Kč za metr čtverečný, což je 110.000 Kč ročně za hektar. Za tržní nájem zemědělské půdy v ČR se přitom platí 1000 až 4000 Kč za hektar. Zahrádkáři jsou však vázání k jednomu pozemku, ke své chatičce a nemohou jako třeba zemědělci jen tak odejít na „jiné pole“ a využívat tak výhod tržního prostředí. Pokud chtějí zahrádkáři zůstat, musí cenu akceptovat. Na řadě míst již byli zahrádkáři nuceni s těžkým srdcem své zahrádky opustit. Na náhradu nyní nemají nárok, ani když pozemky patří obci. Tento stav by měl řešit zahrádkářský zákon, vetovaný v roce 2010 prezidentem Václavem Klausem. Ochranu zahrádkářské činnosti jsme se pokusili prosadit znovu, bohužel návrh nového zahrádkářského zákona byl poslaneckou sněmovnou vrácen k přepracování koncem roku 2016.

Nástup nové generace
Našimi členy jsou většinou lidé, kteří začínali zahrádkařit v 60. a 70. letech minulého století. Často však mají tito šedesátníci i sedmdesátníci více energie a elánu než mladší ročníky. Kvůli společenskému vývoji počátkem 90, let, kdy Češi objevili nové možnosti realizace a na zahrádky tak trošku pozapomněli, nám chybí celá jedna generace. Setkáváme se proto s obrovským zájmem mladé generace, která navazuje na práci svých dědů a babiček.

Nové trendy
Velký boom v České republice zaznamenávají tzv. komunitní zahrady, byť tento nový trend k nám přišel s poměrně velkým odstupem od západoevropských zemí. Více než potřeba samozásobit se vlastním ovocem či zeleninou je to jakýsi vzdor současné době, snaha znovuobnovit komunity v centrech měst a vdechnout jim nový život a smysl. Nesmíme samozřejmě zapomínat na to, že lidé stále více pátrají po původu potravin v obchodech. Začali dávat přednost tuzemským potravinám. Obrazně řečeno opouští své dlouholeté zvyky. Jsou častěji ochotní opustit pohodlí nákupních center a najít si svého pěstitele. Zjišťují, že české jablko chutná podstatně lépe, než to dovozové. Možná o něco hůře vypadá, ale není zatíženo četnými dávkami postřiků a nemusí se na pulty obchodů trmácet tisíce kilometrů, dokonce napříč kontinenty.
Rovněž rostoucí zájem o pěstování domácí zeleniny a bylinek jednoznačně souvisí s celkovou změnou životního stylu Čechů. Lidé si více hlídají svůj jídelníček, volí lehká, spíše zeleninová jídla; věnují se sportu. Zájem o bylinkové zahrádky nepochybně podnítily i četné kulinářských pořady, které učí Čechy využívat bylinek ke zpestření jídelníčku.

Čeští zahrádkáři prospívají celé společnosti
Smyslem Českého zahrádkářského svazu není pouze hájení zájmů členů ČZS, poskytování odborného a právního poradenství. Čeští zahrádkáři mimo jiné uspořádají ročně na 610 akcí pro mládež, do kterých se zapojují desetitisíce dětí (v roce 2015 to bylo 27.780 dětí). Každým rokem pořádá tři celostátní soutěže podporované ministerstvem školství a tělovýchovy a ministerstvem zemědělství. Jedná se o vědomostní soutěž Mladý zahrádkář, výtvarnou soutěž a floristickou soutěž. Po řadu let odborní pracovníci ČZS suplují praktickou výchovu v oblasti pěstování rostlin, která byla vyjmuta ze školních osnov. Děti jsou tak díky řadě kroužků informování o zákonitostech v přírodě a učí se manuální zručnosti.
Na mnoha místech jsou zahrádkářské spolky jedním z mála organizací, které se starají o spolkový život v obcích. Pořádají regionální výstavy košty vína, moštů, ale pořádají i dětské dny a další oslavy v průběhu roku.

Členská základna
Před rokem 1989 bylo registrovaných zahrádkářů cca 480.000 a zahrádek odhadem asi 270.000. V současnosti má ČZS cca 140.000 členů, kteří obhospodařují zahrádky o ploše cca 9500 hektarů půdy. Jedná se však o členy organizované v ČZS, zahrádkářů je ve skutečnosti několikanásobně víc. Většinou je ve svazu registrován pouze jeden člen rodiny, ale z našich zkušeností víme, že jednu zahrádku často užívá několik generací či dokonce několik rodin najednou.

Rušení osad
Zejména ve velkých městech jako je Praha a Brno jsou stále silné tlaky získat pozemky, na kterých se zahrádkové osady nacházejí. Jsou to povětšinou lukrativní místa plná zeleně, která byla roky kultivovaná, je na ně mnohdy zavedena voda a elektřina. Navíc zahrádkáři, přiznejme si to, jsou snadným cílem. Nemají tak ostré lokty a už vůbec ne peníze na právníky. Jejich setrvání často záleží na rozhodnutí města, často tak čelí snahám o změny územních plánů, které otevírají cestu ke stavebním projektům. V Praze již takto zanikly desítky osad, ostatní jsou v silném ohrožení. Od roku 2002 bojují o svou existenci například zahrádkáři z osady na Libeňském ostrově, která vznikla již v roce 1923 a je tak vůbec nejstarší osadou na území Prahy.
Časté argumenty, že mnohé zahrádky hyzdí své okolí, jsou dle nás velmi zavádějící. Je třeba vzít v úvahu, že například na rozdíl od sportu a kultury nejdou z veřejných peněz na podporu zahrádkářské činnosti téměř žádné prostředky. Výrazněji a dlouhodoběji nás v současnosti podporuje pouze ministerstvo zemědělství. Ano, zahrádky jsou občas v neudržovaném stavu, ale týká se to lokalit, kde lidí přišli o jakoukoli jistotu a mají sjednány krátkodobé nájmy, třeba jen na období jednoho roku. Logicky tak nechtějí do jejich údržby investovat.

Budoucnost zahrádkaření
Zahrádkaření je svým způsobem životní postoj. Bohužel jeho význam není vždy dobře chápán a oceňován. Lidé na radnicích si často neuvědomují, že když zahrádkovou osadu zruší a nechají místo ní postavit obytný dům nebo komerční objekt, už nikdy se zeleň na toto místo nevrátí. Zahrádková osada přitom městu generuje zajímavý a stabilní příjem v podobě nájmů od uživatelů. Město navíc údržba této městské zeleně nic nestojí, o vše se starají zadarmo zahrádkáři. Navíc je to i strategická rezerva pro budoucí generace.
Málokdo také ví, jaký pozitivní vliv mají zahrádky na prostředí měst. Plní klimatizační službu, podporují malý vodní cyklus, produkují kyslík, podílí se na biodiverzitě a mají i významnou roli v případě tzv. bleskových povodní
Budoucnost zahrádkaření závisí na tom, jak bude naše hnutí dál vnímat společnost i příslušní lidé na radnicích. Zahrádkové osady najdete v hojné míře i ve vyspělých západních státech. Například v Berlíně zabírají plochu 3000 hektarů, což je asi 3,5 procenta rozlohy města. Jediný rozdíl je tom, že na západ od nás má zahrádkaření výraznou podporu radnic. Představitelé veřejné a státní správy se zúčastňují akcí zahrádkářů, podporují komunitu v místě. Chtějí mít přeci spokojené občany, kteří mají prostor pro svůj koníček a ještě se k tomu zdarma starají o městskou zeleň i společenský život. Takováto situace u nás panuje v menších městech a na vesnicích, kde k sobě mají lidé tradičně blíž. Ve velkých městech nám toto vnímání zahrádkářů zatím chybí, přitom právě zde mají zahrádkové osady jako zelené plíce měst svou nezpochybnitelnou roli. Buducnost přesto vidíme pozitivně. Zdá se, že přichází nová generace lidí, kteří vidí dále než na jedno volební období.
V posledních letech se snaží Český zahrádkářský svaz budovat v místech vysoké poptávky po zahrádkách nové osady, k realizaci projektů však chybí větší podpora zastupitelstev měst při změnách územních plánů. Zahrádkářský zákon, který měl označit zahrádkaření za veřejně prospěšnou činnost, byl v závěru roku 2016 vrácen navzdory četným příslibům politiků k přepracování a jeho schválení v rámci tohoto volebního období již není reálné.

PRINCIP A VÝZNAM EUROPOMU

Mezinárodní přehlídku ovoce pod značkou Europom® založila skupina převážně neziskových organizací vedených dobrovolníky, která se zabývá pomologií, konzervací tradičních a lokálních ovocných druhů. Od svého vzniku se Europom® rozrůstal o další organizace z různých částí Evropy. Každý rok se během výstavy Europom® tyto organizace setkávají a představují široké veřejnosti své aktivity a ovocné druhy. Jsme potěšeni tím, že se Český zahrádkářský svaz rozhodl pořádat Europom® 2017. Tím, že se odehraje poprvé ve východní Evropě, budou se moci zúčastnit další organizace z tohoto regionu a ukázat místní veřejnosti důležitost jednotlivých odrůd pro genetickou diverzitu.
Co je to Europom®?
Myšlenka Europomu® vznikla koncem 80. let jako odpověď na industrializaci a uniﬁkaci v ovocnářském průmyslu. Tradiční vysokokmenné sady, které mívaly směs tradičních, místních
i rezistentních odrůd, rychle ustupovaly novým odrůdám. V různých koutech Evropy se drobné nevládní organizace snaží popsat, studovat a přechovat místní a historické ovocné odrůdy, aby je
zachovaly pro příští generace. Jedním z cílů výstav Europomu® je tedy každoroční setkání těchto nevládních organizací, jejich propojení a sdílení informací a osvědčených strategií. Dále pak propagace historických a lokálních ovocných druhů před nejširší veřejností. Součástí Europomu® bývají i vzdělávací aktivity, odborný program a ochutnávky. První mezinárodní výstavu ovoce pod názvem Europom® uspořádala v roce 1989 belgická nezisková organizace Nationale Boomgaardenstichting (NBS) na univerzitě Diepenbeek/Hasselt. Návštěvníci zde mohli shlédnout na 1000 druhů ovoce z 6 různých evropských zemí. Postupem času se Europom® stal každoroční akcí, kterou hostí pokaždé jiná organizace z jiné země. Výstavu tak mohli vidět lidé v Lucembursku, Německu, Rakousku, Francii, Švýcarsku, Velké Británii a Belgii a letos poprvé i ve východní Evropě v České republice. Za dobu své existence se už Europom® zúčastnilo více než 30 organizací z celé Evropy, které tak měly možnost prezentovat své lokální odrůdy na 21 mezinárodních výstavách.

PROGRAM
Výstaviště Flora, Wolkerova 37/17, 771 11 Olomouc

Čt 5. října
09:00–18:00 zahájení výstavy Flora Olomouc (Hortikomplex)

Pá 6. října
Den Europomu®
Program v pavilonu A
9:30 slavnostní zahájení Europomu® na hlavním podiu v pavilonu A
10:00–10:45 Mapování starých odrůd Slezska – Radim Lokoč
12:00–12:30 Zahradou poznání – Miroslav Šobr
12:45–13:15 Speciﬁka hledání tradičních odrůd v Jižních Čechách – Zdeněk Buzek
13:30–14:00 Slivoně v krajině – Hedvika Psotová
14:10–15:00 Záchranné sortimenty, databáze archiv starých odrůd a databáze genofondových ploch – Martin Lípa
16:00–16:45 Ovocný strom jako součást sídelní zeleně – Stanislav Boček
16:50–17:20 Standardy pro pěstování stromů v krajině – Zdena Koberová
17:25–17:50 Národní park Podyjí – program obnovy starých ovocných sadů v Národním parku Podyjí a jeho ochranném pásmu – Veronika Dubovská

So 7. října
Den oslav 60. výročí svazu
Program na pódiu Samba:
9.45–10.00 hudba (ALTER EGO)
10.00–10.05 zahájení
10.05–10.45 Peter Gajdoštin – Chilli papričky (s degustací)
10.45–10.50 hudba (ALTER EGO)
10.50–11.25 Florentýna – Úroda na našem stole
11.25–11.30 hudba (ALTER EGO)
11.30–12.05 Jaroslav Rod – Aktuální problémy v ochraně rostlin
12.05–12.10 hudba (ALTER EGO)
12.10–12.45 Ivan Dvořák – Co vás zajímá aneb z vašich dotazů
12.45–12.55 hudba (ALTER EGO)
13.00–15.00 předávání cen
15.00–15.10 hudba (ALTER EGO)
15.10–15.45 Josef Sus – Aktuální problémy ovoce na zahrádkách
15.45–15.50 hudba (ALTER EGO)
15.50–16.50 Vystoupení ﬂoristky Pavlíny Švecové
16.50–17.00 závěr, hudba (ALTER EGO)

Ne 8. října
09:00–17:00 volný program

Program přednášek Europomu 2017

jankovicova.zdenka@seznam.cz (Zdeňka Jankovičová) — Thu, 03 Aug 2017 07:34:39 +0000

Mezinárodní přehlídka ovoce Europom 2017 zahrnuje i bohatý odborný program.

Přinášíme anotace hlavních přednášek, které se uskuteční v pátek 6. října 2018 na olomouckém výstavišti.

[widgetkit id="27" name="Přednášky Europomu 2017"]

Zahraniční spolupráce ČZS

jankovicova.zdenka@seznam.cz (Zdeňka Jankovičová) — Tue, 13 Jun 2017 11:16:14 +0000

[widgetkit id="24" name="Mapa zahraniční spolupráce Českého zahrádkářského svazu"]

Spolupráce organizací ČZS se zahraničními partnery

Český zahrádkářský svaz - zapsaný hlavní spolek se sídlem v Praze a pobočné spolky ČZS:

Územní sdružení ČZS
Základní organizace ČZS

Z celkového počtu 74 Územních sdružení má v současné době uzavřenou mezinárodní spolupráci 15 ÚS, a to se zahrádkáři v Polsku, na Slovensku, Německu a dokonce i v Holandsku. Mezinárodní spolupráce u pobočných spolků ČZS ať už přímo na územních sdružení nebo základních organizacích v celkovém počtu 38 + 1 (Ústředí ČZS z.s. Praha) je zaměřena na:

Oblast výstavnictví ( organizace se účastní výstav konaných v místech obou partnerů)

Oblast odborná – účast na odborných přednáškách v místech obou partnerů
Návštěva vzájemných organizací, návštěva zahrádkových osad
Soutěže dětí z oblasti zahrádkaření
Soutěže floristické

Rozdělení spolupráce v Českém zahrádkářském svazu dle krajů:

Středočeský kraj

V tomto kraji nemají pobočné spolky uzavřenou spolupráci se zahraničními organizacemi.

Praha - město
V tomto kraji probíhají 2 spolupráce, a to na ÚS Praha - město a na Ústředí ČZS z.s.

ČZS hlavní spolek se sídlem v Praze má uzavřenou spolupráci se SZZ se sídlem v Bratislavě.
ZO Opukova - mezinárodní spolupráce se ZO Norimberk ve městě Norimberk v Německu.

Spolupráce je zaměřena na oblast návštěv jednotlivých zahrádkářských organizací, na odbornou přednáškovou činnost v obou partnerských organizacích.

Jihočeský kraj

V tomto kraji dosud pobočné spoky nenavázaly spolupráci se zahraničními organizacemi.

Plzeňský kraj

V tomto kraji jsou uzavřeny 3 spolupráce, a to na ÚS Domažlice 1 a ÚS Tachov 2.

ÚS Domažlice – mezinárodní spolupráce s Kreisverband für Gartenbau und Landespflege Cham ve městě Cham v Německu.

Spolupráce je zaměřena na oblast návštěv jednotlivých zahrádkářských organizací , na vzájemnou spolupráci v rámci pořádaní výstav a také odbornou přednáškovou činnost v obou partnerských organizacích.

ÚS Tachov udržuje spolupráci s OGV Bärnau ve městě Bärnau v Německu a s Kreisverband fïur Gartenbau und Landespflege Tirschenreuth e.v. ve městě Tirshenreuth v Německu.

Spolupráce je zaměřena na návštěvy jednotlivých zahrádkářských organizací, na vzájemnou pomoc a účast na výstavách a také odbornou přednáškovou činnost v obou partnerských organizacích.

Karlovarský kraj

V Karlovarském kraji je uzavřena 1 spolupráce, a to na ÚS Cheb.

ÚS Cheb - mezinárodní spolupráce s ZO Tirschnreuth ve městě Tirschenreuth v Německu.

Ústecký kraj

V Ústeckém kraji nemají pobočné spolky uzavřeny spolupráce se zahraničními organizacemi.

Liberecký kraj

V Libereckém kraji mají uzavřenou 1 spolupráci, a to na ÚS Liberec.

ÚS Liberec – mezinárodní spolupráce se ZO Territorialverband Zittau der Kliengärten e.v. v německém Sasku.

Spolupráce je zaměřena na oblast návštěv jednotlivých zahrádkářských organizací, na oboustrannou spolupráci v rámci pořádaní výstav a také odbornou přednáškovou činnost v obou partnerských organizacích.

Královéhradecký kraj

V Královéhradeckém kraji nemají pobočné spolky uzavřeny vzájemné spolupráce se zahraničními organizacemi.

Pardubický kraj

V Pardubickém kraji mají uzavřenu 1 spolupráci a to na území ÚS Ústí nad Orlicí.

ZO Králíky – mezinárodní spolupráce s PZD Rodzinnym ogródem dzialkówców osada Tecza v Miedzyleslu ve městě Miedzylesiu v Polsku.

Kraj Vysočina

Na území kraje Vysočina máme evidovány 3 spolupráce, a to na území ÚS Havlíčkův Brod 1 a na území ÚS Pelhřimov 2 vzájemné spolupráce.

ZO Přibyslav - mezinárodní spolupráce se ZO Mook en Midelaar ve městě Mook en Mdelaar v Holandsku.

ZO Žirovnice – spolupráce s SZO Gladiola Martin okres Martin na Slovensku a rovněž se Spolkem milostników kwiatów Gladiol a lilií Rybník, město Rybník v Polsku.

Jihomoravský kraj

V Jihomoravském kraji evidujeme 7 mezinárodních aktivit, a to 4 na území ÚS Břeclav a 3 na území ÚS Hodonín.

ÚS Břeclav - spolupráce s OV SZZ Trnava ve městě Trnava na Slovensku
ZO Tvrdonice – spolupráce se ZO SZZ Gbely okres Trnava na Slovensku
ZO Bulhary – spolupráce se ZO SZZ Smolenice okres Trnava na Slovensku
ZO Šitbořice – spolupráce se ZO SZZ Biely Kostol okres Trnava na Slovensku.

ZO Petrov – spolupráce se ZO SZZ Skalica na Slovensku
ZO Sudoměřice – spolupráce se ZO SZZ na Slovensku
ZO Strážnice – spolupráce se ZO SZZ Skalica na Slovensku.

Olomoucký kraj

V tomto kraji nemají pobočné spolky uzavřeny vzájemné spolupráce se zahraničními organizacemi.

Moravskoslezský kraj

Na území tohoto kraje je uzavřeno celkem 15 dohod o vzájemné spolupráci, a to na území ÚS Frýdek Místek 7 spolupráci na území ÚS Karviná 5 , na území ÚS Opava 3.

ÚS Frýdek Místek – spolupráce s OV SZZ Čadca okres Čadca na Slovensku
ZO Fryčovice – spolupráce se ZO SZZ Stráňavy okres Čadca na Slovensku
ZO Stará Ves nad Ondřejnicí – spolupráce se ZO SZZ Raková okres Čadca na Slovensku
ZO Nebory – spolupráce s Milostniki ogródów i kwiatów v Cieszyne město Cieszyn v Polsku
ZO Dobrá – spolupráce s PZD Rodzinnym ogródem dziálkowców v Goleszowe v Polsku
ZO Dobrá – spolupráce s ZO SZZ Ochotnica ve městě Starý Leskovec okres Čadca na Slovensku
ZO Jablunkov – spolupráce s ZO SZZ Skalité okres Čadca na Slovensku.

ÚS Karviná – spolupráce s PZD Okreg Slaski w Katowicach ve městě Katowice v Polsku
ÚS Karviná – spolupráce s PZD Delegatura Bielsko Biala ve městě Bielsko Biala v Polsku
ÚS Karviná – spolupráce PZD Rodzinny ogród dzialkówców Karolinka v Cieszyne , město Cieszyn v Polsku
ÚS Karviná – spolupráce s OV SZZ Čadca okres Čadca na Slovensku
ÚS Karviná – spolupráce s ZO SZZ Kysucké Nové Město okres Čadca na Slovensku.

Spolupráce je zaměřena na oblast návštěv jednotlivých zahrádkářských organizací, na oboustrannou spolupráci v rámci pořádaní výstav a také odbornou přednáškovou činnost v partnerských organizacích. Vzájemná spolupráce a účast dětí na mezinárodních soutěžích v zahrádkářských znalostech a ve floristice v rámci pořádání krajské výstavy v Ostravě.

SZO Iris Hlučín – spolupráce s ZO Rybnicki klub milostników kwiatów ve městě Rybnik v Polsku
ZO Štěpánkovice – spolupráce s PZD Rodzinny ogród Welur ve městě Kietrz v Polsku
ZO Štěpánkovice – spolupráce PZD Rodzinny ogród ZGODA ve městě Kietrz v Polsku.

Zlínský kraj

V Zlínském kraji je uzavřeno celkem 6 vzájemných mezinárodních dohod o spolupráci a to na území ÚS Kroměříže 3 a na území ÚS Uherské Hradiště 3 spolupráce.

ÚS Kroměříž – spolupráce s OVSZZ Nitra okres Nitra na Slovensku
ZO Holešov – spolupráce s ZO SZZ Lužianky okres Nitra na Slovensku
ZO 1 Bystřice pod Hostýnem – spolupráce s ZO SZZ Zlaté Moravce okres Nitra na Slovensku.

ZO Nivnice – spolupráce se ZO SZZ Jablonka, okres Nové Město nad Váhom na Slovensku
ZO Nivnice – spolupráce se ZO SZZ Bošaca ,okres Nové Město nad Váhom na Slovensku
ZO Uherský Brod – spolupráce se ZO SZZ Pod Rovencom , okres Nové Město nad Váhom na Slovensku.

Zpracovala : Marcela Urbanová, členka představenstva odpovědná za oblast informační, dokumentační a mezinárodní spolupráci

Známe finalisty Floristické soutěže ČZS

jankovicova.zdenka@seznam.cz (Zdeňka Jankovičová) — Tue, 13 Jun 2017 10:22:41 +0000

Po úspěšných zemských kolech v Praze a Prostějově už známe všechny účastníky velkého finále Floristické soutěže ČZS, které se uskuteční 14. července na výstavě Květy v Lysé nad Labem.

Nejmladší soutěž ČZS určená nejen dětem a mládeži, ale i dospělým zájemcům o aranžování a dekorace z květů, se setkala s velkým zájmem dětí, juniorů, škol i organizací Českého zahrádkářského svazu.

V Prostějově se zemské kolo konalo v pátek 2. června a účastníky podpořili mj. Mgr. Eva Hasníková z úřadu Olomouckého kraje, náměstek primátorky města Prostějova Bc. Pavel Smetana a místopředseda ČZS MVDr. Stanislav Kubesa.

Zvýšený zájem místních úřadů i sponzorů se podle místopředsedkyně ČZS Mgr. Vlasty Ambrožové podepsal na bohaté podpoře soutěžících. Připraven byl pro ně nejen pestrý rostlinný a pomocný materiál pro soutěžní úkoly, ale i hodnotné ceny.

„Všechny tři kategorie plnily dva stejné úkoly. Čekala je tvorba vázané kytice a vypichované misky,“ upřesnila Ambrožová, která soutěž s týmem pracovníků ČZS připravuje. Rostlinný materiál pro každou kategorii se však lišil a k vidění tak byly opravdu kreativní výtvory hodné profesionálů floristů.

Zatímco v Praze měli 26. května soutěžící i jejich doprovod připraven doprovodný program v podobě návštěvy přilehlé vzorové zahrádkové osady Skalka, v Prostějově si mohli prohlédnou prostějovskou radnici a z radniční věže si užít netradiční pohled na celé město.

Čeští zahrádkáři slaví šedesátku, do důchodu se ale nechystají

jankovicova.zdenka@seznam.cz (Zdeňka Jankovičová) — Tue, 13 Jun 2017 08:23:58 +0000

V roce 2017 slaví Český zahrádkářský svaz 60. výročí své novodobé existence. Dne 26. března 1957 schválilo ministerstvo vnitra nové stanovy Československého svazu zahrádkářů a ovocnářů (později název upraven na Český zahrádkářský svaz), který navázal na původní Jednotu zahrádkářů. Dne 29. září 1957 byl svolán I. ustavující sjezd Československého svazu zahrádkářů a ovocnářů do Prahy, čímž se začala psát novodobá historie Českého zahrádkářského svazu.

Počátky zahrádkaření
Češi mají skutečně silný a specifický vztah k zahrádkaření, a to i ve vztahu k okolním zemím.
Kořeny zahrádkaření můžeme hledat již v době průmyslové revoluce, kdy se lidé stěhovali z vesnic do měst. Ve 2. polovině 19. století se drobní pěstitelé začali díky volnější atmosféře ve společnosti sdružovat do řady spolků a založili mj. tradici četných velkolepých zahrádkářských výstav.
Hluboká hospodářská krize ve 30. letech byla pro mnohé nezaměstnané i dělníky doslova bojem o přežití a výpěstky ze zahrádky tak byly nejen vítaným zpestřením jídelníčku, ale mnohdy jediným jídlem těchto lidí. Neutěšenou sociální situaci dělníků si uvědomovali i osvícení továrníci. Za vůbec první skutečnou zahrádkovou nájemní osadu v ČR lze považovat soubor zahrádek s poetickým názvem „Sluneční ostrov zdraví“, který v roce 1906 na ploše tří hektarů založil osvícený varnsdorfský továrník Moritz Schnitzer. Zajímavé je, že oněch 66 zahrádek zde zůstalo dodnes.

Zahrádky za socialismu
Skutečným fenoménem se stalo zahrádkaření v době socialismu, kdy přestavovalo jednu z mála aktivit povolených a podporovaných režimem. Pro řadu lidí to rovněž byla, kvůli nemožnosti vycestovat, jediná možnost relaxace i rekreace. Po roce 1989 se s otevřením hranic a pestrou nabídkou dalších aktivit samozřejmě zájem o organizované zahrádkaření výrazně snížil. Zatímco před rokem 1989 bylo v Českém zahrádkářském svazu organizováno téměř půl miliónu lidí, nyní se tento počet pohybuje kolem 140.000.
Jakkoli je období totality vnímáno negativně, mělo i jeden pozitivní vedlejší efekt. V době, kdy bylo v obchodech těžké sehnat potřebné zboží, si lidé vypěstovali mimořádnou schopnost improvizace. I proto jsou dnes Češi na pracovním trhu v zahraničí tak žádaní. Dokáží si poradit téměř se vším.

Fenomén zahrádkaření
Zahrádka byla pro statisíce lidí za paneláků jediným útočištěm, kde se mohli scházet v uvolněném duchu s rodinou a přáteli, měli pocit, že mají kousek něčeho vlastního, byly to ostrůvky dočasné svobody a úniku ze šedé reality. K tomu se samozřejmě přidala radost z výpěstků. V posledních letech jsme svědky toho, že euforie z nových možností, které se nabídly po roce 1989, opadá. Lidé jsou zasyceni technikou, jejíž vývoj už ani nedokáží sledovat, rozvádí se každé druhé manželství, klesá fyzická zdatnost dětí. Stejně jako v šedých 60. až 80. letech se mnoho lidí stává součástí systému, který je neuspokojuje, nevyvolává v nich radost, ani je nenaplňuje. Lidé se proto znovu vrací k tomu, co třeba zažili jako děti. Přemýšlejí více o tom, co jí. Zjišťují, že život na zahrádce je naplňuje a přináší skutečně viditelné výsledky jejich úsilí. Stejně jako v době totality, jsou zahrádky únikem z reality a návratem ke kořenům.

Vlastnictví zahrádek
Existují dva základní druhy organizace zahrádkářské činnosti. Osady, které jsou organizované v Českém zahrádkářském svazu a nečlenské osady. Podstatné je ale vlastnictví pozemků. Většina půdy pod zahrádkářskými koloniemi je v majetku obcí a zahrádkáři zde platí nájmy. Některé pozemky se vrátily restituentům, v poslední době církvím. Často bohužel nájmy dosahují nereálných výšek. Poměrně běžně zahrádkáři platí například v Praze nájem 11 Kč za metr čtverečný, což je 110.000 Kč ročně za hektar. Za tržní nájem zemědělské půdy v ČR se přitom platí 1000 až 4000 Kč za hektar. Zahrádkáři jsou však vázání k jednomu pozemku, ke své chatičce a nemohou jako třeba zemědělci jen tak odejít na „jiné pole“ a využívat tak výhod tržního prostředí. Pokud chtějí zahrádkáři zůstat, musí cenu akceptovat. Na řadě míst již byli zahrádkáři nuceni s těžkým srdcem své zahrádky opustit. Na náhradu nyní nemají nárok, ani když pozemky patří obci. Tento stav by měl řešit zahrádkářský zákon, vetovaný v roce 2010 prezidentem Václavem Klausem. Ochranu zahrádkářské činnosti jsme se pokusili prosadit znovu, bohužel návrh nového zahrádkářského zákona byl poslaneckou sněmovnou vrácen k přepracování koncem roku 2016.

Nástup nové generace
Našimi členy jsou většinou lidé, kteří začínali zahrádkařit v 60. a 70. letech minulého století. Často však mají tito šedesátníci i sedmdesátníci více energie a elánu než mladší ročníky. Kvůli společenskému vývoji počátkem 90, let, kdy Češi objevili nové možnosti realizace a na zahrádky tak trošku pozapomněli, nám chybí celá jedna generace. Setkáváme se proto s obrovským zájmem mladé generace, která navazuje na práci svých dědů a babiček.

Nové trendy
Velký boom v České republice zaznamenávají tzv. komunitní zahrady, byť tento nový trend k nám přišel s poměrně velkým odstupem od západoevropských zemí. Více než potřeba samozásobit se vlastním ovocem či zeleninou je to jakýsi vzdor současné době, snaha znovuobnovit komunity v centrech měst a vdechnout jim nový život a smysl. Nesmíme samozřejmě zapomínat na to, že lidé stále více pátrají po původu potravin v obchodech. Začali dávat přednost tuzemským potravinám. Obrazně řečeno opouští své dlouholeté zvyky. Jsou častěji ochotní opustit pohodlí nákupních center a najít si svého pěstitele. Zjišťují, že české jablko chutná podstatně lépe, než to dovozové. Možná o něco hůře vypadá, ale není zatíženo četnými dávkami postřiků a nemusí se na pulty obchodů trmácet tisíce kilometrů, dokonce napříč kontinenty.
Rovněž rostoucí zájem o pěstování domácí zeleniny a bylinek jednoznačně souvisí s celkovou změnou životního stylu Čechů. Lidé si více hlídají svůj jídelníček, volí lehká, spíše zeleninová jídla; věnují se sportu. Zájem o bylinkové zahrádky nepochybně podnítily i četné kulinářských pořady, které učí Čechy využívat bylinek ke zpestření jídelníčku.

Čeští zahrádkáři prospívají celé společnosti
Smyslem Českého zahrádkářského svazu není pouze hájení zájmů členů ČZS, poskytování odborného a právního poradenství. Čeští zahrádkáři mimo jiné uspořádají ročně na 610 akcí pro mládež, do kterých se zapojují desetitisíce dětí (v roce 2015 to bylo 27.780 dětí). Každým rokem pořádá tři celostátní soutěže podporované ministerstvem školství a tělovýchovy a ministerstvem zemědělství. Jedná se o vědomostní soutěž Mladý zahrádkář, výtvarnou soutěž a floristickou soutěž. Po řadu let odborní pracovníci ČZS suplují praktickou výchovu v oblasti pěstování rostlin, která byla vyjmuta ze školních osnov. Děti jsou tak díky řadě kroužků informování o zákonitostech v přírodě a učí se manuální zručnosti.
Na mnoha místech jsou zahrádkářské spolky jedním z mála organizací, které se starají o spolkový život v obcích. Pořádají regionální výstavy košty vína, moštů, ale pořádají i dětské dny a další oslavy v průběhu roku.
Širokou veřejností ceněné jsou výstavy výpěstků ovoce a zeleniny, které Český zahrádkářský svaz pořádá například na výstavištích v Litoměřicích, Lysé nad Labem, Olomouci.

Počty zahrádkářů
Před rokem 1989 bylo registrovaných zahrádkářů cca 480.000 a zahrádek odhadem asi 270.000. V současnosti má ČZS cca 140.000 členů, kteří obhospodařují zahrádky o ploše cca 9500 hektarů půdy. Jedná se však o členy organizované v ČZS, zahrádkářů je ve skutečnosti několikanásobně víc. Většinou je ve svazu registrován pouze jeden člen rodiny, ale z našich zkušeností víme, že jednu zahrádku často užívá několik generací či dokonce několik rodin najednou.

Rušení osad
Zejména ve velkých městech jako je Praha a Brno jsou stále silné tlaky získat pozemky, na kterých se zahrádkové osady nacházejí. Jsou to povětšinou lukrativní místa plná zeleně, která byla roky kultivovaná, je na ně mnohdy zavedena voda a elektřina. Navíc zahrádkáři, přiznejme si to, jsou snadným cílem. Nemají tak ostré lokty a už vůbec ne peníze na právníky. Jejich setrvání často záleží na rozhodnutí města, často tak čelí snahám o změny územních plánů, které otevírají cestu ke stavebním projektům. V Praze již takto zanikly desítky osad, ostatní jsou v silném ohrožení. Od roku 2002 bojují o svou existenci například zahrádkáři z osady na Libeňském ostrově, která vznikla již v roce 1923 a je tak vůbec nejstarší osadou na území Prahy. Přitom se jedná přesně o typ lokality, která je pro zahrádkovou osadu ideální. Libeňský ostrov je zahrnut mezi záplavová území. Osada byla již mnohokrát zatopena a zahrádkáři ji vždy na vlastní náklady obnovili. S těmito komplikace jsou smíření a počítají s nimi. Zdálo by se nerozumné, předávat toto území developerům. Přesto jsou zde stále snahy o komerční využití této lokality a vyhnání zahrádkářů.
Před třemi lety padla například zahrádkářská osada Nové Vysočany. Podlehla rychlému netransparentnímu prodeji Českých drah, které byly majitelem pozemku a prodaly ji kupci se stavebním záměrem. Ten dosud nebyl realizován a pozemek je v neutěšeném stavu. Takových podobných případů jsou jen Praze skutečně desítky.
Časté argumenty, že mnohé zahrádky hyzdí své okolí, jsou dle nás velmi zavádějící. Je třeba vzít v úvahu, že například na rozdíl od sportu a kultury nejdou z veřejných peněz na podporu zahrádkářské činnosti téměř žádné prostředky. Výrazněji a dlouhodoběji nás v současnosti podporuje pouze ministerstvo zemědělství. Ano, zahrádky jsou občas v neudržovaném stavu, ale týká se to lokalit, kde lidí přišli o jakoukoli jistotu a mají sjednány krátkodobé nájmy, třeba jen na období jednoho roku. Logicky tak nechtějí do jejich údržby investovat.

Budoucnost zahrádkaření
Zahrádkaření je svým způsobem životní postoj. Bohužel jeho význam není vždy dobře chápán a oceňován. Lidé na radnicích si často neuvědomují, že když zahrádkovou osadu zruší a nechají místo ní postavit obytný dům nebo komerční objekt, už nikdy se zeleň na toto místo nevrátí. Zahrádková osada přitom městu generuje zajímavý a stabilní příjem v podobě nájmů od uživatelů. Město navíc údržba této městské zeleně nic nestojí, o vše se starají zadarmo zahrádkáři. Navíc je to i strategická rezerva pro budoucí generace.
Málokdo také ví, jaký pozitivní vliv mají zahrádky na prostředí měst. Plní klimatizační službu, podporují malý vodní cyklus, produkují kyslík, podílí se na biodiverzitě a mají i významnou roli v případě tzv. bleskových povodní
Budoucnost zahrádkaření závisí na tom, jak bude naše hnutí dál vnímat společnost i příslušní lidé na radnicích. Zahrádkové osady najdete v hojné míře i ve vyspělých západních státech. Například v Berlíně zabírají plochu 3000 hektarů, což je asi 3,5 procenta rozlohy města. Jediný rozdíl je tom, že na západ od nás má zahrádkaření výraznou podporu radnic. Představitelé veřejné a státní správy se zúčastňují akcí zahrádkářů, podporují komunitu v místě. Chtějí mít přeci spokojené občany, kteří mají prostor pro svůj koníček a ještě se k tomu zdarma starají o městskou zeleň i společenský život. Takováto situace u nás panuje v menších městech a na vesnicích, kde k sobě mají lidé tradičně blíž. Ve velkých městech nám toto vnímání zahrádkářů zatím chybí, přitom právě zde mají zahrádkové osady jako zelené plíce měst svou nezpochybnitelnou roli. Budoucnost přesto vidíme pozitivně. Zdá se, že přichází nová generace lidí, kteří vidí dále než na jedno volební období.
V posledních letech se snaží Český zahrádkářský svaz budovat v místech vysoké poptávky po zahrádkách nové osady, k realizaci projektů však chybí větší podpora zastupitelstev měst při změnách územních plánů. Zahrádkářský zákon, který měl označit zahrádkaření za veřejně prospěšnou činnost, byl v závěru roku 2016 vrácen navzdory četným příslibům politiků k přepracování a jeho schválení v rámci tohoto volebního období již není reálné.

Výstaviště Flora Olomouc

jankovicova.zdenka@seznam.cz (Zdeňka Jankovičová) — Mon, 14 Nov 2016 11:56:59 +0000

Výstaviště Flora Olomouc ročně hostí zhruba patnáct výstav a veletrhů, jejichž základ tvoří tradiční výstavy květin, okrasných dřevin a výpěstků ovoce a zeleniny.
Výstavní areál se čtyřmi pavilony o celkové ploše 4.395 m² je situován ve Smetanových sadech poblíž historického centra města. Výstaviště rovněž pečuje o 47 hektarů městských parků. V roce 2014 byl nově otevřen zrekonstruovaný pavilon A. Nejstarší a nejvýznamnější akcí je Flora Olomouc, která jak o jarní, tak i letní etapě pravidelně přivádí na výstaviště desítky tisíc návštěvníků. Výstaviště Flora Olomouc je dlouholetým partnerem Českého zahrádkářského svazu v oblasti pořádání výstavy a dalších akcí Svazu.

Program Europomu 2017

jankovicova.zdenka@seznam.cz (Zdeňka Jankovičová) — Mon, 06 Feb 2017 14:21:59 +0000

Co vás na Europomu 2017 čeká?

Poznání i zážitky

Bohaté expozice ovoce
Rodokmeny ovocných druhů
Přednášky
Historické odrůdy ovoce
Doplňkový prodej
Zábavné moštování
Koutky pro kreativní děti
Bezplatné poradny
Oslavy 60. výročí Českého zahrádkářského svazu

Výstaviště Flora, Wolkerova 37/17, 771 11 Olomouc

Čt 5. října
09:00–18:00 zahájení výstavy Flora Olomouc (Hortikomplex)

Ne 8. října
09:00–17:00 volný program

Europom výhodně

Základní vstupné 140 Kč (cca 6 €)
120 Kč online na www.flora-ol.cz

Speciální slevy pro zájezdy

20% sleva ze vstupného při objednávce minimálně 20 ks vstupenek
30% sleva ze vstupného pro členy ČZS při objednávce minimálně 20 ks vstupenek
Objednávky odeslané do 15. 9. 2017

Jak ještě ušetřit?

studenti (+15) a důchodci 80 Kč
děti od 6 – 15 let 30 Kč
rodinné vstupné (dvě dospělé osoby a jedno až čtyři děti) 300 Kč
Na Europom 2017 a výstavu Flora Olomouc – Hortikomplex můžete ve dnech 5.–8. října 2017 cestovat pohodlně s Českými drahami. Při koupi jízdenky zmiňte akci Vlak+ Flora. Jízdné budete mít o 50 % levnější. Jen si nezapomeňte jízdenku na Výstavišti potvrdit ve stánku Českých drah.

LETÁK EUROPOM 2017 ke stažení

· Speciální slevy pro zájezdy:

· 20% sleva ze vstupného při objednávce minimálně 20 ks vstupenek

· 30% sleva ze vstupného pro členy ČZS při objednávce minimálně 20 ks vstupenek

· Objednávky odeslané do 15. 9. 2017

V Olomouci najdete ekonomické i královské ubytování

jankovicova.zdenka@seznam.cz (Zdeňka Jankovičová) — Wed, 01 Feb 2017 09:47:22 +0000

Nabídka ubytovacích kapacit v Olomouci je opravdu pestrá. Spokojený zde bude běžný turista, hledající levné ubytování, i ten, kdo si chce při pobytu v Olomouci dopřát skutečný relax. V souvislosti s připravovanou akcí Europom 2017 oslovil Český zahrádkářský svaz provozovatele hotelů a pensionů v Olomouci. Jejich nabídku určenou přímo návštěvníkům Europomu najdete v přehledu níže. K dispozici je samozřejmě širší nabídka hotelů. Jejich kompletní přehled najdete například na BOOKING.COM .

[widgetkit id="22" name="Ubytovani"]

Menu-aktivity

jankovicova.zdenka@seznam.cz (Zdeňka Jankovičová) — Wed, 21 Sep 2016 19:43:10 +0000

[widgetkit id="18" name="Menu aktivity"]

Menu akce ČZS

jankovicova.zdenka@seznam.cz (Zdeňka Jankovičová) — Wed, 21 Sep 2016 16:40:30 +0000

[widgetkit id="17" name="Menu akce ČZS"]