Ing. Petr Hanzelka, Ph.D.: Provence s vůní levandule

 Dne 1.6.2015 proběhla přednáška Ing. Petra Hanzelky PhD.  ze  na téma: Provence s vůní levandule 

V průběhu obrazové prezentace nás přednášející Ing. Petr Hanzelka PhD. seznámil s historií oblasti Provence na jihu Francie, proslulé pěstováním levandule, jejími architektonickými památkami i zajímavostmi z přírody.

Provence byla osídlena již ve starověku,což dokazují pravěká osídlení z doby již cca 50 tis.let před n.l. V  mladší době kamenné se pravěcí lidé začali zabývat zemědělstvím a stavěli si kamenné domy ve tvaru úlu. Tyto domy jsou v krajině vidět i dnes. V horách Vaucluse leží Le Village des Borries –historická památka přibližující obraz způsobu života v Provenci. Ve stínu stromů je zde schováno třicet kamenných chýší.

Z výstavby z pozdější doby jsme viděli katedrálu v Aries, zbytky amfiteátru v Nimes, akvadukt  Pont du Gard, římský amfiteátr a vítězný oblouk v Orange, papežský palác v Avignonu.

 

    

 

 

Oblast Provence je členitá, na vrcholcích kopců byly zakládány vesničky (např. Gordes), kam se uchylovalo obyvatelstvo před útoky Saracénů v 9. stol. V La Garde Adhémar se nachází středověká bylinková zahrada. V městě Grasse  se vyrábějí parfémy z levandule a jasmínu.  Město Roussillon je proslulé svými červenohnědými domy (těžilo se zde přírodní barvivo okr). Aix-en-Provence je proslulé nejen svými stavebními památkami, ale také svými trhy, které jsou zásobovány každý den čerstvými plodinami. Z přírodních památek jsme viděli záběry na kaňon řeky Verdon a jeho okolí, Camargue – mokřiny v deltě řeky Rhony, záběry na pohoří Alpilles.

Levandule se v Provence pěstuje na mnoha stech hektarů. Pro zájemce o prohlídku levandulových polí jsou vyznačeny turistické cesty. V oblasti Ardeche je období květu levandulí od konce června do srpna. Levandule nejlépe rostou na chudých, kamenitých půdách, nejvyšší kvality dosahují v nadmořských výškách 700 až 1400 m.

Z historie pěstování levandule:

Výrobky z levandule se používaly již ve starém Egyptě k balzamování a kosmetice. Od Egypťanů se hodně naučili Řekové. Staří Římané znali levanduli pro její léčivé a antiseptické účinky, při odrazování hmyzu a při koupelích (botanické jméno je odvozeno od latinského „lavare“, což znamená umývat). První písemná zmínka o léčení pochází z r. 77 n. l. od řeckého lékaře Dioseoridese. Zmiňuje úlevy při poruchách trávení, bolestech hlavy a krku, k čištění ran, popálenin a kožních nemocí. Levandule byla používána k provonění vzduchu, vykuřování pokojů nemocných a jako kadidlo pro náboženské účely.

V období „temného“ středověku použití levandule pokleslo, udržovalo se pouze v klášterních zahradách a její užití pak ve znalostech mnichů. Pěstování levandule se rozšířilo i v Anglii. Když byla řada klášterů zrušena, pěstování levandule se přestěhovalo do domácích zahrad a opět se rozšířilo. Levandule se dávala do prádla, k osvěžení vzduchu, mísila se s včelím voskem (leštidlo na nábytek), používala se k odpuzování hmyzu. Levanduli milovala i královna Alžběta I. Používala ji do čaje i jako parfém. Podporovala vznik levandulových farem. U dvora francouzského krále Karla IV. se levandulí plnily podsedáky na židle pro její účinek při odpuzování blech a vší. V 16. století nastal rozvoj užití v

medicíně a také rozvoj řemesel voňavkář a rukavičkář (rukavice se parfémovaly levandulí). Velký zájem o levanduli byl také za morové epidemie v r. 1665. Věřilo se, že chrání i proti této nemoci.  V 17. století byla levandule používána ve většině rostlinných přípravků a považována takřka za všelék.  Velkým milovníkem byla i královna Viktorie. Obliba se šířila mezi šlechtou a měšťany. Nosily ji u sebe často mladé ženy v naději, že jim pomůže přilákat nápadníky. Pokles obliby nastal díky jejímu přílišnému užívání na počátku 20.století, kdy se stala symbolem starších dam.

 V 2. pol. 19. století začal rychlý růst zájmu o éterické oleje, k produkci se využívá levandule, získaná v přírodě. Začátkem 20. stol. nastává rozvoj „balassiere“, přírodních stanovišť, kde se levandule pěstovala a vznikaly první rodinné destilérky (destilace přímo na polích při otevřeném ohni). V letech 1932-1959 nastal velký rozvoj produkce, mechanizace a vznikaly velké destilovny. Po několika krizích produkce se pěstování v 90. letech 20. století opět rozšířilo, došlo k zvětšování a stabilizaci ploch a rozvoji destilace v tancích.

Největším producentem levandulového oleje byla počátkem 20. století francouzská Provence. Dnes se pěstování levandule rozšířilo na řadu míst (USA, Anglie, Nový Zéland, Čína, Španělsko, Chorvatsko, Bulharsko aj.)

Levandule je rostlina dlouhověká, pokud se nestříhá, dosahuje větších výšek. Sestřih provádíme po odkvětu nebo na jaře (nestříháme až do tvrdého dřeva, rostlina potom hůře obráží). Když nestříháme, více kvete. Pro sušení jsou vhodné rostliny s fialovými květy. Sbíráme je v době, kdy ještě nejsou plně rozkvetlé .

Levandulí jsou desítky druhů. U nás přezimuje pouze levandule lékařská. Druh L. stoechas (korunkatá) přezimuje pouze v nádobách při teplotě 10 °C. Ve vyšších polohách se pěstuje L. lékařská, v nižších pak kříženec Lavandin, který má vyšší obsah silice. Zatím co levandule pravá vytváří na stonku jen jedno květenství, Lavandin jich má víc.

Levandule se pěstuje 10-15 let, potom se porost zlikviduje a vysazuje znovu. Esenciální olej se z levandule získává ve vodní páře, destilací květů rostliny.  Dnes se olej používá především k navození spánku, zmírnění stresu, k zmírnění potíží vedlejších nosních dutin, bolesti hlavy, únavy a vyčerpání. Působí proti migréně, chřipce, při dýchacích obtížích, má výborné protiplísňové a antivirální účinky, působí jako repelent. Na kůži se může použít neředěný. Levandule se používá do koupelí při špatně se hojících ranách. Také ve formě mazání při revmatismu, nataženém svalu, bolestech, po úrazech či při zánětech nervů. Levandulový olej můžete přidat do jiného oleje, který použijete k masáži.


V zahradní tvorbě se levandule používá při osazování sušších a chudších půd. Viděli jsme záběry z různých zahrad ve Francii, školky Bastin v Nizozemsku, botanické zahrady hl. m. Prahy i soukromé zahrady Ing.Hanzelky na jižní Moravě.


Přednáška o levandulích byla velmi zajímavá a poučná. Všichni zájemci byli jistě spokojeni.

 

Zaznamenala Ing. Libuše Peclová

Celkem:
Dnes:
On line:
370608
420
2
Zpět na předchozí stranu Nahoru

Základní organizace Českého zahrádkářského svazu Šlapanice
Kolárova 928/37, 664 51 Šlapanice, č.zo: 603006, IČO: 70967717, mail: zahradkarislapanice@seznam.cz
Č Z S: územní sdružení, specializované organizace, odborné poradny, kalendárium, diskusní fórum, výstavy.