Specializovaná základní organizace Českého zahrádkářského svazu
sdružuje zájemce o pěstování klatovských karafiátů

Pěstitelé klatovských karafiátů
Již 180 let pěstují klatovští zahrádkáři a zahradníci květinu, jíž dal švédský botanik K. Linné honosný název: božská květina (Dianthos). S pěstováním započali již po napoleonských válkách, když roku 1813 vrátil se do svého rodného města Klatov rytmistr baron Volšanský, který přivezl z francouzského města Nancy semeno drobnokvětého karafiátu a trávil tu zbytek svého života pěstováním a zušlechťováním této milé rostlinky.

 

Brzy vzbudil zájem o tuto květinu i u svých sousedů a do dějin klatovských karafiátů zapsali se jako první pěstitelé cvočkář Jan Pirner, mlynář Josef Formánek a majitel zahrady v lázni u Klatovky Matěj Stránský. Hlavní zásluhu o vypěstování klatovských karafiátů má však hostinských a pomolog Michael Bullmann, který s Janem Pirnerem zabýval se umělým sprašováním a výběrem rostlin. V roce 1831 zasílá již Michael Bullmann karafiáty do Itálie, Německa, Švédska a Anglie.

Tak po léta rodila se tu odrůda klatovského karafiátu vytrvalá, mrazuvzdorná s pevným stonkem, 50 - 60 cm vysokým, se žaludovým nepukavým kalichem, s celokrajnými nezoubkovanými okraji korunních plátků, s pravidelnou stavbou květů o průměru 7 - 8 cm, a hlavně s nádhernými odstíny kreseb a barev až na barvu modrou, které dosud dosaženo nebylo.
Od zahrádkářů převzali později karafiáty klatovští zahradníci Matěj Spora, Antonín Sícha, František Celerýn, Josef Walter a Vojtěch Svoboda, kteří získali klatovským karafiátům světovou slávu na světových výstavách zahradnických (Vídeň 1892, Brusel 1893, Antverpy 1894, Amsterodam 1895, Lyon, Hamburk atd.).
Že klatovské karafiáty přečkaly první světovou válku, dlužno plným právem přiřknout zahradníku Matěji Pintíři, od něhož se po první světové válce opět rozšiřují hlavně zásluhou prof. dr. Františka Švece, který napsal jejich dějiny a jejich pěstování. Rozmach v pěstování vrcholí výstavou celostátního formátu v Klatovech v roce 1931.
I okupace byla velikou překážkou v pěstování a jen opravdoví milovníci zachovali jejich sortiment. Obnovený zahrádkářský spolek shromáždil pěstitele v kroužku pěstitelů klatovských karafiátů a organizuje místní výstavy Zapojuje se i sektor socialistický (v zahradnictví Komunálních služeb města Klatov a Čs. plemenářského statku Veselí zahradnictví v Klatovech).
Výstava klatovských karafiátů v roce 1957 v Karlových Varech ve dnech X. mezinárodního filmového festivalu ČSR splnila svůj úkol. Opět se rozběhla pověst o jejich kráse do naší vlasti a cizích států. Okruh pěstitelů se množí a zájem stále vzrůstá. Organizuje se plánovaný postup v jejich množení a pokusnictví k dosažení nových odrůd. Pěstování bylo zaměřeno na uspokojení zájemců a na přípravu největší výstavy klatovských karafiátů v roce 1960 v Klatovech, kdy město oslavilo 700 let svého založení.
Roku 1958 zúčastnili jsme se svojí výstavou v Karlových Varech oslav 600. jubilea založení lázní Karlových Varů a 60 let trvání československého filmu, které vyvrcholilo XI. mezinárodním filmovým festivalem Československa v Karlových Varech.
Z každoročních výstav v Klatovech rozsahem, významem i návštěvností vynikly dvě výstavy V roce 1960 při oslavách 700 let trvání města Klatov v souběhu s průmyslovou výstavou. Druhá v r. 1963 - jubilejní výstava u příležitosti 150. výročí pěstování klatovských karafiátů v našem městě.
K lepšímu uspořádání výstav karafiátů vybudovali v těch letech členové svazu brigádnickou pomocí nový zděný pavilón v muzejní zahradě, který pak byl využíván při různých jiných výstavách. V dalších letech byla získána do trvalého užívání od městského národního výboru výstavní zahrada v Hostašově ulici, kde se každoročně konají v první polovině měsíce července výstavy klatovských karafiátů na záhonech i v květináčích, které se těší pozornosti zahrádkářů z celé ČR i návštěvníků ze zahraničí.

 

JAK SPRÁVNĚ PĚSTOVAT A MNOŽIT KLATOVSKÉ KARAFIÁTY
Klatovské karafiáty je možno pěstovat v zahrádkách, na záhonech i v květináčích. Sazenice sázíme na záhony na vzdálenost 30 centimetrů od sebe. K výsadbě do květináčů jsou vhodné květináče o průměru 16 centimetrů. Sazenice se vysazují těsně pod dvojlisty - při mělkém sázení se obtížně háčkují.
ZO ČZS - Klatovský karafiát dodává vzhledem k přepravě klatovské karafiáty s kořeny balenými do zemního balu, který je nutno před výsadbou opatrně rozmočit, protože v zatvrdlém zemním obalu by sazenice živořila.
Klatovské karafiáty vyžadují střední půdu s vysokým obsahem humusu. Při pěstování na záhonech si připravíme slunný záhon, který na podzim nebo na jaře vyhnojíme dobrým kompostem. Na jaře do půdy zapravíme na 1 metr čtvereční 80 g NPK I nebo 100 g Cereritu. Při výsadbě do květináčů je nutno použít k naplnění dobrý kompost s přimícháním trochu NPK I nebo Cereritu. Před naplněním květináče je nutno dát na dno asi 1 centimetr hrubého říčního písku.
Hnojení a zalévání
Karafiáty nesnášejí hnojení červstvou chlévskou mrvou. Jsou velice náročné na draslo, vápno, fosfor a železo. Před výsadbou pozemek prohnojíme strojeným hnojivem NPK I nebo Cereritem v dávce 80 až 100 g na 1 metr čtvereční, jak již shora uvádíme. Další přihnojení provedeme v polovině června ve stejné dávce a stejným hnojivem. Během vegetace od konce května děláme hnojivé zálivky Floranem nebo Herbasinem I k doplnění požadovaných stopových prvků.
Zaléváme důkladně v delších intervalech (1x za týden), zato je večer orosíme jen přízemně, zvláště v době květenství dbáme, aby voda nepřišla do květů. Používáme hlavně vody bez chloru, nejlépe dešťovou. Nikdy nepoužíváme k hnojivé zálivce močůvku, nakvašený slepičí trus a podobně - rozmnožuje se tím květilka karafiátová a plísně.
Úprava stonku
Z vysázených sazenic vyraší květní stonek 30 až 50 centimetrů vysoký a při zemi 5 až 10 postranních odnoží, které by v příštím roce vykvetly, ale s menšími květy. Aby se tak nestalo, povedeme v polovině července háčkování těchto odnoží. Popis háčkování je vyobrazen a uveden dále.
Když květonosné stonky během měsíce června vyrostou do výše 30 až 40 centimetrů a začnou se pod tíhou žaludovitých poupat ohýbat, zarazíme k nim 60 až 70 centimetrů dlouhý a asi 2 milimetry silný pozinkovaný drát, na konci ohnutý do očka, aby náhodou nedošlo při shýbání k poranění obličeje nebo očí. K tomuto drátu připevníme květní stonek kroužky ze slabého pozinkovaného drátku. Vrcholová poupata postupně vykvetou v polovině července v nádherné jednobarevné nebo vícebarevné květy v průměru 8 centimetrů. Podobně se pěstují karafiáty i v květináčích. Klatovské karafiáty kvetou po dobu asi tří týdnů.
Klatovský karafiát je trvalka, vydrží v půdě přes zimu volně, nekrytý Může být pěstován na stejném místě i po více roků. Pozemek musí být na podzim zryt, na jaře přidáme vyzrálý kompost s dostatkem vápna. Přidáme 80 až 100 g NPK I nebo Cereritu na 1 metr čtvereční. Během vegetace hnojíme stejně, jak dříve uvedeno.
Háčkování
Háčkovat odnože začínáme podle vzrůstu asi v polovině července. Předem si připravíme ze slabšího pozinkovaného drátu 10 centimetrů dlouhé háčky a opatříme si nůž s tenkým ostrým želízkem. Kolem karafiátů zem pečlivě nakypříme a přidáme do ní kompost. Od pátého kolínka, počítaje od vrcholu sazenice, odstraníme všechny dvojice listů až k mateřské rostlině. Pak odnož podle vyobrazení od šestého kolínka k pátému nařízneme do poloviny síly odnože. Řez začínáme těsně pod kolínkem. Naříznutím vznikne jazýček asi 1 centimetr dlouhý, který se vsadí kolmo do důlku v nakypřené zemi a připevní háčkem. Toto provedeme u všech silných odnoží. Po naháčkování silných odnoží přihrneme k zaháčkovaným odnožím zem a zalijeme. Nad zemí zůstane asi 5 dvojic listů, které tvoří základ nové sazenice. Po zaháčkování vznikne hříženec. Během 5 týdnů hříženec zakoření, odřízneme jej od mateřské rostliny a vysadíme do pařeniště nebo přímo na záhon k přezimování. První tři týdny po zaháčkování háčkovance denně zaléváme. Nemáme-li na podzim volný záhon, můžeme hřížence ponechat u mateřské rostliny až do jara. Musíme však bezpodmínečně provést oddělení hříženců od mateřské rostliny. Oddělení provedeme dlouhým nožem, řezem kolem matečné rostliny. Háčkováním se klatovské karafiáty rozmnožují vegetativně. Chceme-li háčkovat karafiáty z květináčů, musíme karafiáty v polovině července vysadit na záhon a po týdnu zaháčkovat.
Při odebírání zakořeněných odnoží nesmíme zapomenout na úpravu druhé části stonku proti kořínkům, aby tam také narostly kořínky.
Ošetřování během vegetace
Pozemek, kde máme vysázeny karafiáty, udržujeme nezaplevelený, pravidelně jej kypříme. Po vysazení sazenic postříkáme buď Plantvaxem, Perosinem, Polyramem, Dithane MH5 proti plísni v koncentraci podle předpisu výrobce, a to každých 10 dnů až do konce vegetace. Proti karafiátové mušce (květilce) stříkáme Fosfotionem nebo Soldepem v koncentraci podle návodu výrobce, opět každých 10 dnů až do konce vegetace.

Současný sortiment klatovských karafiátů
(uspořádaný podle Čechurovy soustavy)

Mnoho úspěchů a radosti z vypěstovaných krásných květů přejí pěstitelé klatovských karafátů.

Další informace a rady můžete získat každým rokem na výstavě klatovských karafiátů v Klatovech, Hostašově ul., ve výstavní zahradě u muzea, která se koná v druhé polovině měsíce července. Písemné dotazy a informace vyřídíme velmi rádi kdykoliv.

Objednávky sazenic klatovských karafiátů přijímáme jak během výstavy, tak i kdykoliv v roce na adrese
ČZS PĚSTITELÉ KLATOVSKÝCH KARAFIÁTŮ
VÝSTAVNÍ ZAHRADA
HOSTAŠOVA ULICE
339 01 KLATOVY 4