Český zahrádkářský svaz prochází v posledních létech velice složitým obdobím, které je poznamenáno zhoršováním postavení zahrádkářů ve společnosti, upadajícím zájmem členstva o svazovou práci a o samotné členství (za poslední pětileté období pokles o 40 000 členů).

Vznik ČZS byl ovlivněn charakterem doby, práce a volného času, charakterem potřeb a zájmu lidí. To vše vtisklo vzniklé organizaci ČZS orientaci samozásobitelské koncepce. Tomu se přizpůsobil celkový charakter činnosti ČZS. Svaz svou činností dokázal vlastně napomáhat uspokojování potřeb a zájmů lidí. Proto jich ve svých řadách soustředil velké množství. Výsledky činnosti zahrádkářů významně přispěly k zásobování společenského trhu, zejména ovocem.

Ve společnosti se však udály zásadní změny. Výrazně se změnil charakter doby, charakter práce a s tím i charakter volného času. Poklesl zájem o spolkovou činnost, posílil individualismus a sobeckost. Zásadními změnami a vývojem prošly potřeby a zájmy lidí a také způsob jejich uspokojování.

Trh ovládly supermarkety, zásobované velkosady, velkopěstírnami zeleniny i květin. S tím zaniká společenská potřeba výkupu zahrádkářských přebytků. Zahrádkářům tak zůstává pěstební činnost pro vlastní potřebu a stále zůstává potřeba zpracoven ovoce, které však jsou často již zastaralé a potřebují větší údržbu a modernizaci. Do zahrádkářských zahrad, jak přídomních, tak v zahrádkových osadách, v důsledku změny způsobu života vstupují nové prvky. Prosazuje se obytná část zahrady a s tím i potřeba přestavby zahrad, aby se přizpůsobovaly změnám ve způsobu života, v charakteru volného času a ve způsobu uspokojování potřeb a zájmů lidí v dnešní době. Příznivý pro zahrádkářskou činnost je společenský zájem o zlepšování a obohacování životního prostředí.

Obdělávání a kultivování půdy, včetně zahrádkářství, jako druhá nejstarší základní lidská činnost, zůstává stále i do budoucna jednou ze základních potřeb a zájmů lidí, bez ohledu na společenské zřízení a názory jednotlivých politiků. To potvrzují i mnohaleté zkušenosti zahrádkářů ze sousedních zemí (SRN, Rakousko, ale i dalších evropských zemí, jako Velké Británie). Její konkrétní podoba, zaměření, způsoby provádění se však během doby mění.

ČZS však zatím nedokázal na tyto proměny včas zareagovat a nepřizpůsobil svoje zaměření a činnost novým potřebám a možnostem, hlavně střední a mladší generace.

Pro další existenci, udržení a rozvoj organizovaného zahrádkářství je žádoucí a nevyhnutelné rozšířit a obohatit naši činnost.

Nejde o to rušit to dobré a osvědčené z dnešní naší činnosti, ale v období nejbližších pěti let do r. 2014 zaměřit naši činnost zejména následujícími směry:

• Dosavadní zaměření zahrádkářské činnosti na produkci ovoce a zeleniny rozšířit i na aktivní odpočinek zahrádkářů jejich rodin, na zvyšování tělesné a psychické kondice a uplatňování zdravého životního stylu v návaznosti na potřebu eliminace škodlivých vlivů provozu, zejména v okolí měst a obcí.
• K tomu směrovat i poradenství, přednáškovou činnost, výstavy a propagaci.
• Získáváním mladších lidí za členy ČZS omezit a pozastavit pokles členské základny.
• Posílit podíl ČZS na zlepšování životního prostředí ve spolupráci s místními zastupitelstvy a organizacemi ochrany přírody. Využít k tomu i soutěže typu: "Naše obec musí být krásnější", včetně vyhodnocování a ocenění.
• Zlepšit veřejnou činnost na všech úrovních svazu. Nabízet spolupráci a pomoc pro obecní zastupitelstva a další zájmové organizace. Zvát na některá zasedání ČZS jejich zástupce.
• Podstatně rozšiřovat naši činnost mezi mládeží, organizovat skupiny mladých pěstitelů, mezi mládeží ve věku středních škol organizovat nové formy soutěží i s využitím výpočetní techniky a internetu.
• Výrazně zlepšit propagaci činnosti ČZS na všech stupních organizace, využívat k tomu více sdělovacích prostředků celostátních i regionálních, přednášek, seminářů a zejména výstav, zvát na některé naše akce ČZS zástupce obecních a městských zastupitelstev.
• Zlepšovat činnosti všech organizačních článků ČZS v práci pro členy. Hledat možnosti získávání výhod pro organizované zahrádkáře, finančních prostředků pro modernizaci zpracoven ovoce, zřídit poradenství pro možnosti čerpání prostředků z finančních zdrojů EU. Oživit činnost především v ZO, na pořad členských schůzí zařazovat diskusní večery k odborným otázkám, nabídky výsadbového materiálu, osiv, informace o novinkách v odborné literatuře apod. Pořádat praktické ukázky řezu, roubování, množení ovocných a okrasných dřevin, poznávání odrůd, stručné poznatky z nejzajímavějších článků v Zahrádkáři, Knihovničce zahrádkáře a Rukověti.
• Pro zlepšení informovanosti všech členů pořádat každoročně oblastní porady se zástupci ÚS, pravidelně a častěji vydávat Věstník, zařadit do něho i zkušenosti z práce ÚS a ZO. Využívat webové stránky ČZS a e-mailovou poštu.
• Řešit problémy vlastnictví a možnosti získávání půdy pro účastníky zahrádkových osad a řešení podmínek vnitřních vztahů soužití v zahrádkových osadách s různými formami vlastnictví půdy. Jednáním se státními orgány a místními zastupitelstvy omezovat rušení zahrádkových osad. Pomáhat řešit i právní a vlastnické vztahy
• Přehodnotit dosavadní systém celostátních výstav, organizovaných RR ČZS nebo s její účastí (přestávají být výstavami zahrádkářů, přednost dostávají velkoproducenti). Hledat nové formy, ale využívat i dřívější zkušenosti jako bylo "Jablko roku". Pokusit se o posílení naší účasti na výstavě "Zahrada Čech" v Litoměřicích, která je hojně navštěvována zahrádkáři. Výrazněji podporovat regionální a místní výstavy.
• Rozšířit v celém svazu právní poradenství.
• Udržet vysokou odbornou úroveň a kvalitu časopisu Zahrádkář a obohatit jeho činnost tak, aby výrazně podpořil obsahové směry činnosti ČZS v dalším období. Získávat pro Zahrádkáře další předplatitele a čtenáře.
• Navázat na dosavadní dobrou spolupráci se slovenskými zahrádkáři, rozšířit spolupráci se zahrádkáři dalších sousedních zemí (Německo, Rakousko, Polsko, Maďarsko), jak na celostátní úrovni, tak i na úrovni ÚS a ZO (výměna zkušeností, vzájemná účast na výstavách, výměna tiskovin).