hlavička
placená inzerce reklama

Diskusní fórum

Diskusní fórum je otevřené - bez registrace a je částečně moderované. Na váš dotaz odpovídají přímo pracovníci ústředí, nebo zprostředkují názor odborníka v oboru, proto odpověď nepřichází bezprostředně. Na některé dotazy však odpovědět nelze, buď jsou příliš obecné a neobsahují dostatek informací pro identifikaci problému, nebo naopak velmi speciální, že na ně ani my odpověď neznáme. V každém případě doporučujeme pomocí hledání ve fóru zjistit, zda již někdo neřešil stejný problém.

Právní dotazy ve fóru zásadně neřešíme. Pro řešení právních sporů disponuje ČZS právní poradnou a to zdarma pokud se jedná o spor v ZO ČZS při zahrádkářské činnosti.

Dále pamatujte na slušnost - nevhodné dotazy, ale i odpovědi z fóra odstraňujeme.

Pokud sháníte či nabízíte zahrádku, použijte inzerci, inzertní příspěvky v diskusi budou odstraněny.

růst břečťanu po pergole

  <<< zpět na hlavní stranu
  < zpět

 

Autor: jar1novak@seznam.cz 2007-06-24 10:13:36278
Dobrý den, zastřešil jsem dřevěnou konstrukci pergoly polykarbonátem. Potřebuji vědět, jestli mohu nechat růst břečťan pod polykarbonátem nebo nad ním. Děkuji za odpověď
Autor: Ivan Dvořák 2007-06-24 14:34:37279
Polykarbonáty mám rád, líbí se mi, že jdou - oproti sklu - ohnout, že dnes mají standartně UV filtr, odolají pádu jablek, větví, kamenů, jsou lehké,...Mám zkušenosti od roku 1995 prakticky dodnes. Solidní materiál, pokud má komůrky, je třeba je velmi dobře uzavřít, jinak se do nich dostanou řasy a snižují prostup světla.
Radil bych Vám dát břečťan nad pergolu:
Moje podmínka by byla umístit nad plast rošt, bránit kontaktu břečťanu s povrchem, zejména poroste-li břečťan i nad horní díl. Mezi listy bude propadávat prach a špína, na "střeše" víc než na bocích. Pokud nebudete mít možnost povrch polykarbonátu opláchnout, budete za pár let řešit problém jestli trávit čas v špinavém, tmavém tunelu nebo strhnout břečťan a plochu pod ním umýt, pořádně spláchnout.
Proti umístění břečťanu pod plast - alespoň u mne - hovoří fakt, že tento bude (ať chcete či ne) působit jako skleník. Je to stálezelená rostlina, chová se podobně jako rhododendrony. Tedy v únoru se Vám břečťan rozehřeje, obživne a začne dýchat, jeho kořeny budou dole, možná ještě v ledu a rostlina Vám proschne, opadá, v nejhorším případě uschne až ke kořenům. V případě, že nebudou kořeny zamrzlé, může dokonce začít růst. Pak by Vám nové výhony spálil každý mráz, který se ještě objeví. Musel byste pergolu zakrývat, stínit a to je dosti absurdní.
Pokud jste schopen zajistit, že kořeny rostlin nezamrznou, máte pergolu někde v atriu, kde zejména v období únor, březen nesvítí přímo slunce, dejte ho klidně dovnitř. Ale nejsem si jistý s tím, že břečťan bude dobře vyzrávat, že včas na podzim přestane růst, nebude ho ničit i malý mráz již v prosinci, lednu.
Jistě Vám poradí ještě někdo, kdo již něco takového zkoušel. I.D.
Autor: I.K. - ústředí ČZS 2007-06-29 09:52:40286
Se vším, co hovoří pro a proti použití břečťanu, souhlasím s panem Dvořákem. Zvažte zda opravdu chcete použít břečťan. Lepším řešením by možná byla některá bujně rostoucí popínavá rostlina, kterou již na konci vegetace můžete seříznout až u země a ona na jaře bezproblémů obrazí, naroste i vykvete. Dal by se takto použít chmel otáčivý (Humulus lupulus - dnes existují i zlatolisté formy), rdesno baldšuánské (Polygonum baldschuanicum - jinak také opletka čínská = Fallopia aubertii, a tádžická = Fallopia baldschuanicum), které mají ze všech popínavých rostlin největší energii růstu. Rdesno - opletka je tak schopná vytvořit v druhé polovině léta vodopády drobných bílých nebo růžových kvítků.
Použít by se dali i některé plamenky - Clematis, ty bujněji rostoucí, původní druhy, jako je plamének vlašský (C. viticella - široce rozevřené čtyřplátečné květy v odrůdách od bílé až po fialovou, průměr květů 3 - 4 cm) nebo p. tangutský (C. tangutica - žluté překloněné zvonečky, 3 - 4 cm). Přicházel by v úvahu i náš domácí a nejodolnější plamének plotní se svou velmi jemnou až něžnou texturou, ale je bezpodmínečně nutné seříznutí celé rostliny po vytvoření hlavní násady semen. V dobrých podmínkách se totiž může stát nepříjemným plevelem.
Autor: Janko 2010-10-15 19:25:044123
klasika použít www.google.com
Autor: Lukáš 2013-03-17 21:56:227074
Zahrádkáři, doporučil bych vám se podívat na web firmy Limes, která nabízí spoustu kvalitních zakradnických potřeb za slušnou cenu.
Autor: .... 2013-03-18 10:42:307082
myslím,že té reklamy je už dost!!
Autor: Miloš Kožešník, správce 2013-07-23 09:16:227637
Prosím případné zájemce o vkládání reklamy, aby využily inzerci, která je na našich stránkách zdarma, reklamní příspěvek pokud přímo neřeší daný problém máme právo z fóra odstranit.
Autor: Lukáš K. 2015-08-08 12:55:4811063
Dobrý den,
mám dotaz ohledně růstu břečťanu na stříbrném smrku.
Na zahradě máme již cca. 20 let starý smrk stříbrný - výška přibližně 6-8 m.
Zároveň k němu byl vysazen břečtan (cc. před 6 roky). Tento břečťan již zcela obalil dolní část kmene smrku a pne se do koruny stromu.
V posledních 2 letech mi připadá, že smrk jakoby "schne".

Je možné, že břečťan je pro smrk jedovatý, nebo mu jinak ubližuje - např. bere vlhkost?
Popř. pokud břečťan odstraním, je možnost zlepšení stavu smrku? Vzpamatuje se?

Děkuji za odpověď.
L.K.
Autor: Ivan Dvořák ČZS 2015-08-10 10:03:4311072
Břečťan pro smrk není jedovatý, nikdo Vám nedá záruku na to, že se stav smrku zlepší.

Příčinou "jakoby schnutí" smrku mohou být i zásahy okolo něj dělané
- např. instalace nějaké dlažby, zemní práce, stavba pergoly díky které se ke kořenům
dostává jen zlomek vody, kterou měl strom dříve k dispozici
Příčinou "jakoby schnutí" může být například mšice smrková, ve vlhčích místech třeba i
sypavka....
Příčinou "jakoby schnutí" může být i břečťan - může smrku konkurovat v přísunu vody a
živin z povrchové vrstvy půdy, kde se kořeny břečťanu najednou objevily, obecně i tak
mají mělčeji kořenící stromy nedostatek vody.
Příčinou "jakoby schnutí" může být i to, že jehličí na stromě není věčně, obyčejně vydrží
podle druhu a stanoviště 4-6-8 let.
Příčinou může být i např. přistínění jiným stromem, jehličnany v hlubším stínu opadávají,
prosychají.
Autor: Pařízková 2016-05-04 09:10:4411595
Dobrý den, která že zmiňovaných rostlin by se nejvíce hodila na pergolu na velmi slunném místě?
Také půda je zde velmi vyprahla. Ráda bych vytvořila zeleň a stín. Měla jsem vysazený trubac , ale nedařilo se a nakonec uhynul. Děkuji Pařízková
Autor: Pařízková 2016-05-04 11:02:0411596
Dobrý den, která že zmiňovaných rostlin by se nejvíce hodila na pergolu na velmi slunném místě?
Také půda je zde velmi vyprahla. Ráda bych vytvořila zeleň a stín. Měla jsem vysazený trubac , ale nedařilo se a nakonec uhynul. Děkuji Pařízková

PŘIDAT ODPOVĚĎ
Pokud váš příspěvek s tímto tématem nesouvisí, pak zde prosím neodpovídejte.
Založte si nové téma v hlavním menu.
(Nejprve vyberte tematický okruh a v něm založte téma.)

Inzertní nabídky / poptávky vkládejte do INZERCE, z tohoto fóra budou odstraněny.

Jméno
Text
připojit obrázek    jen JPG!
(max. šířka 640 px - větší obrázky budou zmenšeny)
pro přidání příspěvku zadejte kód z obrázku vlevo:
Celkem:
Dnes:
On line:
3502000
2532
20
Nahoru
© 2011 Český zahrádkářský svaz, z.s. - Ústředí, Rokycanova 15, 130 00 Praha 3 - Žižkov
Č Z S: územní sdružení, specializované organizace, odborné poradny, kalendárium, diskusní fórum, výstavy.
Časopis Zahrádkář: předplatné, inzerce, archiv.