hlavička
placená inzerce reklama

Diskusní fórum

Diskusní fórum je otevřené - bez registrace a je částečně moderované. Na váš dotaz odpovídají přímo pracovníci ústředí, nebo zprostředkují názor odborníka v oboru, proto odpověď nepřichází bezprostředně. Na některé dotazy však odpovědět nelze, buď jsou příliš obecné a neobsahují dostatek informací pro identifikaci problému, nebo naopak velmi speciální, že na ně ani my odpověď neznáme. V každém případě doporučujeme pomocí hledání ve fóru zjistit, zda již někdo neřešil stejný problém.

Právní dotazy ve fóru zásadně neřešíme. Pro řešení právních sporů disponuje ČZS právní poradnou a to zdarma pokud se jedná o spor v ZO ČZS při zahrádkářské činnosti.

Dále pamatujte na slušnost - nevhodné dotazy, ale i odpovědi z fóra odstraňujeme.

Pokud sháníte či nabízíte zahrádku, použijte inzerci, inzertní příspěvky v diskusi budou odstraněny.

kravský hnůj-stopové prvky

  <<< zpět na hlavní stranu
  < zpět

 

Autor: a.švec 2018-02-12 13:38:0613574
Dobrý den. Jsem stále ještě spíš začátečník. Na malé zahrádce se snažím při pěstování zeleniny dodržovat tříletý cyklus pěstování (rostliny I./II./III.trati) a poté záhonky vyhnojit kravským hnojem a opět cyklus opakuji. A spíš z dobrého pocitu než-li z "ekologického fanatizmu" se snažím uplně vyhybít , tedy již nehnojím chemickými hnojivy. Vše dělám spíše pro radost než-li pro špičkové maximální výnosy. Nedávno mně při náhodné diskusi soused řekl, že hnojit jen kravským hnojem je sice pěkné, ale že do půdy nedodávám potřebné stopové a jiné prvky, že bych měl občas (musím) přihnojit alespoň nějakým komplexním hnojivem typu Cererit apod. Má pravdu? Pokud se tím jen lehce připravuji o lepší výnosy či barvu a velikost plodů, rád se toho zřeknu, ale pokud si ale zeminu opravdu pomalu ale jistě tzv, vypráskávám, samozřejmě občas po tomto cereritu aspol rád sáhnu. Děkuji za odpověď. A.Š.
Autor: Ivan Dvořák ČZS 2018-02-13 08:02:1013576
Obecně k zahrádkaření: naše malá republika má nížiny i hory. Půdy, na kterých hospodaříme jsou černozemě na spraši, ale i jen hnědé půdy někdy v podhůří, jíly, písky,... Naši předkové si vybírali ta nejúrodnější místa, určité období tam půdu svým hospodařením drancovali a když už půda nerodila, popřípadě zarůstala moc plevelem, byla plná chorob pěstovaných rostlin, stěhovali se dál. Čím kvalitnější půda, tím déle mohli setrvat na místě. Na Vysočině by to bylo třeba už po pěti letech, v Polabí až po 10-15. Proto i Vy začnete mít potíže po různé délce hospodaření. Nebo ne Vy, ale až Vaši potomci...
K rostlinám pěstovaným v různých tratích: Otázka tratí se týká z největší části obsahu humusu a ne obsahu živin v půdě. První rok plodiny odčerpají 60-80 % živin, podle toho na jakých půdách hospodaříte. On se obsah živin liší i pokud záhon hnojem jen tak postrašíte, nebo když dáte kvalitní hnůj v množství okolo 10 kg na 1 m. Takže doplněk živin i základních (NPK) je předpokladem kvality a výnosu. Ale nebojte se, nic se neděje, když nehnojíte ničím jiným. V řadě po sobě následujících let postupné snížení výnosu a kvality sklizně nepoznáte, jen ve srovnání sklizně první a třeba desáté, patnácté na stejné ploše. Můžete to řešit podobně jako naši předkové, stěhováním na nové místo a ponecháním původní zahrady ladem. Půdu si nevypráskáváte jen s ohledem na stopové prvky, ale i s ohledem na základní živiny.
Ohledně stopových prvků a souseda: to co sníte, nebo co sní kravička projde trávením a tělo si z toho vezme co potřebuje. Tedy hlavní živiny i stopové prvky. Postupem času se z půdy se sklizní některé prvky ztrácejí - on si je organizmus konzumenta stahuje do kostí, svalů, tělesných orgánů a nevyměšuje je. Je tedy vhodné tyto prvky doplňovat. Měl byste se v tomto vzdělávat dále, zjistíte, že tyto není nutné doplňovat prostřednictvím Cereritu, ale i prostřednictvím hnojiv, které makroprvky N,P,K,Mg neobsahují. Tedy soused má pravdu se stopovými prvky, pro Vaše pojetí hospodaření na zahradě ne v tom, že se musí nutně dodávat jen skrze Cererit.
Ohledně hnojení: Jinou formu, než chemickou není organizmus rostlin přijmout. Tedy i z hnoje musí nejprve bakterie živiny zpracovat, pak musí zahynout a teprve z nich živiny přijme rostlina. Vedle hnojiv chemických (snad Cererit, NPK,nebo co si vlastně pod tím představujete?), existují i další jako jsou i různé kostní, masokostní moučky, rohovina, čilský ledek, mleté fosfáty, draselná sůl, dolomitické či jiné vápence - vše těženo buď přímo z přírody nebo ze zvířat. Hnojit se dá i jinými exkrementy, například od slepic. V takových hmotách některé stopové prvky jsou, nebo zpravidla jsou, ale jen pokud použijete nějaký prášek nebo vodičku se stopovými prvky, víte, že jste je do půdy opravdu dal.
Autor: peca 2018-02-13 09:58:0913578
...I.D.-krásný rozbor zeširoka-Her Švec ber to rýčem do hloubky-prý je top bronzový...
Autor: a.švec 2018-02-13 13:13:1513579
Pane Dvořáku, děkuji moc za obsáhlou a pro mne zcela vyčerpávající Vaší odpověď !!! S přáním hezkého dne A.Švec

PŘIDAT ODPOVĚĎ
Pokud váš příspěvek s tímto tématem nesouvisí, pak zde prosím neodpovídejte.
Založte si nové téma v hlavním menu.
(Nejprve vyberte tematický okruh a v něm založte téma.)

Inzertní nabídky / poptávky vkládejte do INZERCE, z tohoto fóra budou odstraněny.

Jméno
Text
připojit obrázek    jen JPG!
(max. šířka 640 px - větší obrázky budou zmenšeny)
pro přidání příspěvku zadejte kód z obrázku vlevo:
Celkem:
Dnes:
On line:
4522740
270489
8
Nahoru
© 2011 Český zahrádkářský svaz, z.s. - Ústředí, Rokycanova 15, 130 00 Praha 3 - Žižkov
Č Z S: územní sdružení, specializované organizace, odborné poradny, kalendárium, diskusní fórum, výstavy.
Časopis Zahrádkář: předplatné, inzerce, archiv.